Sloka 35
Text 35
Verš
Text
Synonyma
Synonyms
iti — takto; nānā — různé; yoga — mystické yogy; caryā — praktiky; ācaraṇaḥ — vykonával; bhagavān — Nejvyšší Osobnost Božství; kaivalya-patiḥ — vládce jednoty (kaivalya) neboli ten, kdo udílí sāyujya-mukti; ṛṣabhaḥ — Pán Ṛṣabha; avirata — bez ustání; parama — nejvyšší; mahā — velký; ānanda-anubhavaḥ — pocit transcendentální blaženosti; ātmani — v Nejvyšší Duši; sarveṣām — všech; bhūtānām — živých bytostí; ātma-bhūte — sídlící v srdci; bhagavati — Nejvyšší Osobnosti Božství; vāsudeve — Kṛṣṇovi, synovi Vāsudeva; ātmanaḥ — Jeho Samotného; avyavadhāna — nelišící se stavbou těla; ananta — neomezený; rodara — jako je pláč, smích a chvění těla; bhāvena — příznaky lásky; siddha — zcela dokonalý; samasta — veškeré; artha — žádaným bohatstvím; paripūrṇaḥ — naplněný; yoga-aiśvaryāṇi — mystické síly; vaihāyasa — létání po nebi; manaḥ-java — cestování rychlostí mysli; antardhāna — schopnost zmizet; parakāya-praveśa — schopnost vstoupit do těla někoho jiného; dūra-grahaṇa — schopnost vnímat na velkou vzdálenost; ādīni — a další; yadṛcchayā — bez potíží, automaticky; upagatāni — získal; na — ne; añjasā — přímo; nṛpa — ó králi Parīkṣite; hṛdayena — v srdci; abhyanandat — přijal.
iti — thus; nānā — various; yoga — of mystic yoga; caryā — performances; ācaraṇaḥ — practicing; bhagavān — the Supreme Personality of Godhead; kaivalya-patiḥ — the master of kaivalya, oneness, or the giver of sāyujya-mukti; ṛṣabhaḥ — Lord Ṛṣabha; avirata — incessantly; parama — supreme; mahā — great; ānanda-anubhavaḥ — feeling transcendental bliss; ātmani — in the Supreme Soul; sarveṣām — of all; bhūtānām — living entities; ātma-bhūte — situated in the heart; bhagavati — unto the Supreme Personality of Godhead; vāsudeve — Kṛṣṇa, the son of Vasudeva; ātmanaḥ — of Himself; avyavadhāna — by the nondifference of constitution; ananta — unlimited; rodara — like crying, laughing and shivering; bhāvena — by the symptoms of love; siddha — completely perfect; samasta — all; artha — with desirable opulences; paripūrṇaḥ — full; yoga-aiśvaryāṇi — the mystic powers; vaihāyasa — flying in the sky; manaḥ-java — traveling at the speed of mind; antardhāna — the ability to disappear; parakāya-praveśa — the ability to enter another’s body; dūra-grahaṇa — the ability to perceive things far, far away; ādīni — and others; yadṛcchayā — without difficulty, automatically; upagatāni — achieved; na — not; añjasā — directly; nṛpa — O King Parīkṣit; hṛdayena — within the heart; abhyanandat — accepted.
Překlad
Translation
Ó králi Parīkṣite, Pán Ṛṣabhadeva, částečná expanze Pána Kṛṣṇy, vykonával úžasné činnosti, jen aby ukázal všem yogīnům mystický proces. Ve skutečnosti byl vládcem osvobození, plně pohrouženým v transcendentální blaženosti, která tisícinásobně rostla. Pán Kṛṣṇa, Vāsudeva, syn Vasudeva, je původním zdrojem Pána Ṛṣabhadeva. Jejich tělesná stavba se neliší, a následkem toho Pán Ṛṣabhadeva projevil příznaky lásky, jako je pláč, smích a chvění těla. Byl neustále pohroužený v transcendentální lásce, a díky tomu se u Něho automaticky manifestovaly všechny mystické síly, jako je schopnost cestovat v meziplanetárním prostoru rychlostí mysli, objevit se a zmizet, vstupovat do těl druhých a vidět velice vzdálené věci. Toho všeho byl schopen, ale přesto tyto síly neuplatňoval.
O King Parīkṣit, just to show all the yogīs the mystic process, Lord Ṛṣabhadeva, the plenary expansion of Lord Kṛṣṇa, performed wonderful activities. Actually He was the master of liberation and was fully absorbed in transcendental bliss, which increased a thousandfold. Lord Kṛṣṇa, Vāsudeva, the son of Vasudeva, is the original source of Lord Ṛṣabhadeva. There is no difference in Their constitution, and consequently Lord Ṛṣabhadeva awakened the loving symptoms of crying, laughing and shivering. He was always absorbed in transcendental love. Due to this, all mystic powers automatically approached Him, such as the ability to travel in outer space at the speed of mind, to appear and disappear, to enter the bodies of others, and to see things far, far away. Although He could do all this, He did not exercise these powers.
Význam
Purport
V Caitanya-caritāmṛtě (Madhya 19.149) je řečeno:
In the Caitanya-caritāmṛta (Madhya 19.149) it is said:
bhukti-mukti-siddhi-kāmī—sakali ’aśānta'
bhukti-mukti-siddhi-kāmī — sakali ‘aśānta’
Slovo śānta znamená “zcela klidný”. Člověk nemůže být klidný, dokud nejsou splněny všechny jeho touhy. Každý se snaží o naplnění svých přání; ať už hmotných či duchovních. Obyvatelé hmotného světa jsou aśānta (“neklidní”), neboť mají velmi mnoho tužeb. Čistý oddaný však žádné touhy nemá. Anyābhilāṣitā-śūnya — čistý oddaný je zcela prostý všech hmotných tužeb. Karmī jsou naopak plni tužeb, jelikož se pokoušejí užívat si smyslového požitku. Nejsou klidní v tomto životě ani v příštím, v minulosti, přítomnosti ani budoucnosti. Jñānī zase neustále usilují o osvobození a snaží se splynout s Nejvyšším, a yogīni se ucházejí o mnohé siddhi (“síly”): aṇimā, laghimā, prāpti atd. Oddaný se však o tyto věci vůbec nezajímá, neboť plně závisí na milosti Kṛṣṇy. Kṛṣṇa je yogeśvara, vlastník všech mystických sil (siddhi), a je ātmārāma, plně spokojený Sám v Sobě. V tomto verši jsou yoga-siddhi popsány. Yogī dokáže létat meziplanetárním prostorem bez pomoci jakéhokoliv stroje a cestovat rychlostí mysli. To znamená, že jakmile zatouží dostat se na nějaké místo v tomto vesmíru nebo i mimo něj, může se tam vzápětí ocitnout. Rychlost mysli nelze odhadnout, neboť mysl za sekundu překoná mnoho miliónů kilometrů. Yogīni někdy vstupují do těl jiných lidí a jednají, jak si sami přejí, když jejich vlastní těla již přestávají pracovat. Jakmile tělo zestárne, dokonalý yogī si může nalézt mladé, schopné tělo. Opustí staré, vstoupí do mladého a jedná, jak si přeje. Pán Ṛṣabhadeva jakožto úplná expanze Pána Vāsudeva vlastnil všechny tyto síly mystické yogy, ale spokojil se s oddanou službou Kṛṣṇovi, což se viditelně projevovalo extatickými příznaky, jako je pláč, smích a chvění těla.
The word śānta means completely peaceful. Unless all one’s desires are fulfilled, one cannot be peaceful. Everyone is trying to fulfill his aspirations and desires, be they material or spiritual. Those in the material world are aśānta (without peace) because they have so many desires to fulfill. The pure devotee, however, is without desire. Anyābhilāṣitā-śūnya: a pure devotee is completely free from all kinds of material desire. Karmīs, on the other hand, are simply full of desires because they try to enjoy sense gratification. They are not peaceful in this life, nor the next, during the past, present or future. Similarly, jñānīs are always aspiring after liberation and trying to become one with the Supreme. Yogīs are aspiring after many siddhis (powers) — aṇimā, laghimā, prāpti, etc. However, a devotee is not at all interested in these things because he is fully dependent on the mercy of Kṛṣṇa. Kṛṣṇa is yogeśvara, the possessor of all mystic powers (siddhis), and He is ātmārāma, fully self-satisfied. The yoga-siddhis are described in this verse. One can fly in outer space without the aid of a machine, and he can travel at the speed of mind. This means that as soon as a yogī desires to go somewhere within this universe or even beyond this universe, he can do so immediately. One cannot estimate the speed of mind, for within a second the mind can go many millions of miles. Sometimes yogīs enter into the bodies of other people and act as they desire when their bodies are not working properly. When the body becomes old, a perfect yogī can find a young, able body. Giving up his old body, the yogī can enter into the young body and act as he pleases. Being a plenary expansion of Lord Vāsudeva, Lord Ṛṣabhadeva possessed all these mystic yoga powers, but He was satisfied with His devotional love of Kṛṣṇa, which was evinced by the ecstatic symptoms, such as crying, laughing and shivering.
Takto končí Bhaktivedantovy výklady k páté kapitole pátého zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Pokyny Pána Ṛṣabhadeva Jeho synům”.
Thus end the Bhaktivedanta purports of the Fifth Canto, Fifth Chapter, of the Śrīmad-Bhāgavatam, entitled “Lord Ṛṣabhadeva’s Teachings to His Sons.”