Śrīmad-bhāgavatam 5.5.30
Verš
Synonyma
tatra tatra — sem a tam; pura — města; grāma — vesnice; ākara — doly; kheṭa — zemědělské oblasti; vāṭa — zahrady; kharvaṭa — vesnice v údolích; śibira — vojenská ležení; vraja — ohrady pro krávy; ghoṣa — obydlí pastevců krav; sārtha — útulky pro poutníky; giri — kopce; vana — lesy; āśrama — v poustevnách; ādiṣu — a tak dále; anupatham — když procházel; avanicara-apasadaiḥ — nežádoucími živly, zkaženými lidmi; paribhūyamānaḥ — obklopený; makṣikābhiḥ — mouchami; iva — jako; vana-gajaḥ — slon vycházející z lesa; tarjana — hrozbami; tāḍana — bití; avamehana — močili na Jeho tělo; ṣṭhīvana — plivali na Jeho tělo; grāva-śakṛt — kameny a výkaly; rajaḥ — prach; prakṣepa — házeli; pūti-vāta — pouštěli před Jeho tělem větry; duruktaiḥ — a nadávkami; tat — toho; avigaṇayan — aniž by si všímal; eva — takto; asat-saṁsthāne — domov nevhodný pro slušného člověka; etasmin — v tomto; deha-upalakṣaṇe — ve formě hmotného těla; sat-apadeśe — nazývané skutečné; ubhaya-anubhava-svarūpeṇa — pochopením správného postavení těla a duše; sva-mahima — ve Své vlastní slávě; avasthānena — díky spočívání; asamāropita-aham-mama-abhimānatvāt — neuznávající mylné pojetí “já a moje”; avikhaṇḍita-manāḥ — neznepokojený v mysli; pṛthivīm — po celém světě; eka-caraḥ — sám; paribabhrāma — toulal se.
Překlad
Ṛṣabhadeva začal putovat městy, vesnicemi, doly, venkovem, údolími, zahradami, vojenskými tábory, ohradami pro dobytek, domovy pastevců krav, přechodnými útulky, horami, lesy a poustevnami. Všude, kam šel, Ho obklopovaly nejrůznější pochybné živly, stejně jako mouchy obklopují slona vycházejícího z lesa. Lidé Mu neustále vyhrožovali, bili Ho, močili na Něho a plivali. Někdy po Něm házeli kameny, výkaly a prach a jindy před Ním pouštěli smrduté větry. Nadávali Mu nejrůznějšími způsoby a působili Mu mnoho těžkostí, ale On si toho nevšímal, protože chápal, že tělu je předurčeno takto skončit. Nacházel se na duchovní úrovni, a jelikož spočíval ve Své duchovní slávě, vůbec se o tyto hmotné urážky nestaral. Jasně chápal, že hmota a duše jsou od sebe oddělené, a nebyl ovlivněn tělesným pojetím. Takto chodil sám po celém světě, aniž by se na kohokoliv hněval.
Význam
Narottama dāsa Ṭhākura říká: deha-smṛti nāhi yāra, saṁsāra bandhana kāhāṅ tāra. Ten, kdo plně realizuje, že hmotné tělo a svět jsou pomíjivé, se nezajímá o tělesné bolesti a radosti. Śrī Kṛṣṇa radí v Bhagavad-gītě (2.14):
śītoṣṇa-sukha-duḥkha-dāḥ
āgamāpāyino 'nityās
tāṁs titikṣasva bhārata
“Ó synu Kuntī, krátkodobé radosti a bolesti přicházejí a odcházejí jako zimní a letní období. Pocházejí ze smyslových vjemů, ó potomku Bharaty, a člověk se je musí naučit snášet, aniž by jimi byl rozrušen.”
Co se týče Ṛṣabhadeva, bylo již vysvětleno: idaṁ śarīraṁ mama durvibhāvyam. Neměl hmotné tělo, a proto snášel všechny potíže, které Mu působily nežádoucí živly ve společnosti. Mohl tedy tolerovat, když na Něho lidé házeli výkaly a prach a když Ho bili. Jeho tělo bylo transcendentální, a proto necítil žádnou bolest. Neustále setrvával ve Své duchovní blaženosti. Bhagavad-gītā (18.61) uvádí:
hṛd-deśe 'rjuna tiṣṭhati
bhrāmayan sarva-bhūtāni
yantrārūḍhāni māyayā
“Nejvyšší Pán sídlí v srdci každého, ó Arjuno, a řídí putování všech živých bytostí, které jsou usazené jakoby na stroji vytvořeném z hmotné energie.”
Jelikož Pán sídlí v srdci každého, je i v srdcích prasat a psů. Neměli bychom si myslet, že když prasata a psi ve svých hmotných tělech žijí na špinavých místech, tak i Nejvyšší Osobnost Božství ve Svém aspektu Paramātmy žije ve špíně. I když s Pánem Ṛṣabhadevem nežádoucí živly světa zle nakládaly, nijak se Ho to nedotýkalo. Proto je zde řečeno: sva-mahima-avasthānena — “Spočíval ve Své vlastní slávě.” Nikdy nebyl z těchto urážek zarmoucený.