Śrīmad-bhāgavatam 5.5.3
Verš
janeṣu dehambhara-vārtikeṣu
gṛheṣu jāyātmaja-rātimatsu
na prīti-yuktā yāvad-arthāś ca loke
Synonyma
ye — ti, kdo; vā — nebo; mayi — ke Mně; īśe — Nejvyšší Osobnosti Božství; kṛta-sauhṛda-arthāḥ — velmi dychtiví vyvinout lásku (ve vztahu dāsya, sakhya, vātsalya či mādhurya); janeṣu — k lidem; dehambhara-vārtikeṣu — kteří se zajímají pouze o udržování těla, nikoliv o duchovní osvobození; gṛheṣu — k domovu; jāyā — manželka; ātma-ja — děti; rāti — majetek či přátelé; matsu — sestávající z; na — ne; prīti-yuktāḥ — příliš připoutaní; yāvat-arthāḥ — kteří shromažďují pouze tolik, kolik potřebují pro život; ca — a; loke — v hmotném světě.
Překlad
Ti, kdo si přejí obnovit vědomí Kṛṣṇy a posílit svou lásku k Bohu, neradi dělají něco, co se nepojí s Kṛṣṇou. Nezajímají se o styky s lidmi, kteří se stále jen zabývají udržováním svých těl — jedením, spaním, sexem a obranou. I když jsou třeba hospodáři, nelpí na svých domovech, manželkách, dětech, přátelích či bohatství. Zároveň nejsou lhostejní k vykonávání svých povinností. Takoví lidé shromažďují pouze tolik peněz, aby udrželi tělo a duši pohromadě.
Význam
Ten, kdo má skutečný zájem o duchovní pokrok — ať už je to impersonalista nebo oddaný — se nemá sdružovat s lidmi, kteří se prostřednictvím takzvaného civilizačního pokroku zajímají pouze o udržování těla. Člověk, jehož přitahuje duchovní život, nemá lpět na pohodlí domova ve společnosti manželky, dětí, přátel a tak dále. I když je gṛhastha a musí vydělávat na živobytí, měl by se spokojit jen s takovým výdělkem, aby udržel tělo a duši pohromadě. Nemá vlastnit více ani méně. Zde je naznačeno, že hospodář se má snažit vydělávat peníze pro vykonávání bhakti-yogy—śravaṇaṁ kīrtanaṁ viṣṇoḥ smaraṇaṁ pāda-sevanam / arcanaṁ vandanaṁ dāsyaṁ sakhyam ātma-nivedanam. Hospodář musí vést takový život, aby měl veškeré možnosti k naslouchání a opěvování. Má doma uctívat Božstva, pořádat festivaly, zvát přátele a rozdávat jim prasādam. Peníze má vydělávat pro tyto účely; ne pro uspokojování smyslů.