Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 5.5.2

Verš

mahat-sevāṁ dvāram āhur vimuktes
tamo-dvāraṁ yoṣitāṁ saṅgi-saṅgam
mahāntas te sama-cittāḥ praśāntā
vimanyavaḥ suhṛdaḥ sādhavo ye

Synonyma

mahat-sevām — služba duchovně pokročilým osobám zvaným mahātmové; dvāram — cesta; āhuḥ — říkají; vimukteḥ — osvobození; tamaḥ-dvāram — cesta do žaláře temnoty, pekelného života; yoṣitām — žen; saṅgi — společníků; saṅgam — společnost; mahāntaḥ — vysoce pokročilí v duchovním chápání; te — oni; sama-cittāḥ — ti, kdo vidí duchovní totožnost v každé živé bytosti; praśāntāḥ — velice klidní, pohroužení v Brahmanu či Bhagavānovi; vimanyavaḥ — bez hněvu (oddaný musí předávat vědomí Kṛṣṇy nepřátelským lidem, aniž by se na ně rozhněval); suhṛdaḥ — příznivci všech; sādhavaḥ — kvalifikovaní oddaní, prostí odporného chování; ye — ti, kdo.

Překlad

Cesty vysvobození z hmotných pout je možné dosáhnout pouze službou vysoce pokročilým duchovním osobnostem, což jsou impersonalisté a oddaní. Ať už chce někdo splynout s Pánem nebo se stýkat s Osobností Božství, musí sloužit mahātmům. Těm, kdo se o takové činnosti nezajímají a stýkají se s lidmi, kteří mají rádi ženy a sex, se doširoka otvírají dveře do pekla. Mahātmové zůstávají vyrovnaní, nevidí žádný rozdíl mezi dvěma živými bytostmi, jsou velice klidní a plně se věnují oddané službě. Nikdy se nehněvají, jednají pro dobro každého a nechovají se odporným způsobem. Takoví lidé jsou známí jako mahātmové.

Význam

Lidské tělo je jako rozcestí, z něhož se živá bytost může vydat buď cestou osvobození, nebo cestou vedoucí k pekelnému životu. Jak se na tyto cesty dostane, popisuje tento verš. Na cestě osvobození se člověk stýká s mahātmy a na cestě otroctví se stýká s těmi, kdo lpí na smyslovém požitku a ženách. Existují dva druhy mahātmů — impersonalista a oddaný. I když se jejich konečné cíle liší, procesy vysvobození jsou téměř totožné. Oba chtějí věčné štěstí. Jeden hledá štěstí v neosobním Brahmanu a druhý ve společnosti Nejvyšší Osobnosti Božství. Jak uvádí první verš: brahma-saukhyam. Brahman znamená “duchovní” či “věčný”; impersonalista i oddaný hledají věčný, blažený život. V každém případě se doporučuje dosáhnout dokonalosti. Řečeno slovy Caitanya-caritāmṛty (Madhya 22.87):

asat-saṅga-tyāga,—ei vaiṣṇava-ācāra
’strī-saṅgī'—eka asādhu, ’kṛṣṇābhakta' āra

Aby člověk zůstal odpoutaný od kvalit hmotné přírody, musí se vyhýbat stykům s materialisty (asat). Existují dva druhy materialistů — jeden lpí na ženách a smyslovém požitku a druhý je jednoduše neoddaný. Na pozitivní straně je společnost mahātmů a na negativní straně vyhýbání se neoddaným a lovcům žen.