Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 5.5.19

Verš

idaṁ śarīraṁ mama durvibhāvyaṁ
sattvaṁ hi me hṛdayaṁ yatra dharmaḥ
pṛṣṭhe kṛto me yad adharma ārād
ato hi mām ṛṣabhaṁ prāhur āryāḥ

Synonyma

idam — toto; śarīram — transcendentální tělo, sac-cid-ānanda-vigraha; mama — Mé; durvibhāvyam — nepochopitelné; sattvam — bez jediné příměsi hmotných kvalit přírody; hi — vskutku; me — Mé; hṛdayam — srdce; yatra — kde; dharmaḥ — skutečná úroveň náboženství, bhakti-yoga; pṛṣṭhe — na zádech; kṛtaḥ — učiněná; me — Mnou; yat — protože; adharmaḥ — bezbožnost; ārāt — daleko; ataḥ — proto; hi — vskutku; mām — Mě; ṛṣabham — nejlepší z živých bytostí; prāhuḥ — nazývají; āryāḥ — ti, kdo jsou pokročilí v duchovním životě; úctyhodní nadřízení — úctyhodní nadřízení.

Překlad

Mé transcendentální tělo (sac-cid-ānanda-vigraha) má lidskou podobu, ale nejedná se o hmotné lidské tělo. Je nepochopitelné. Příroda Mě nenutí přijmout určitý druh těla; přijímám ho ze Své vlastní vůle. Mé srdce je také duchovní, a jelikož neustále myslím na dobro Svých oddaných, nachází se v něm proces oddané služby, který je určen právě pro ně. Daleko od Svého srdce jsem zanechal bezbožnost (adharmu) a neoddané činnosti. Ty na Mě nedělají žádný dojem. Díky všem těmto transcendentálním vlastnostem se ke Mně lidé obvykle modlí jako k Ṛṣabhadevovi, Nejvyšší Osobnosti Božství, nejlepší ze všech živých bytostí.

Význam

V tomto verši jsou velice významná slova idaṁ śarīraṁ mama durvibhāvyam. Obecně se setkáváme se dvěma energiemi — hmotnou a duchovní. Do jisté míry známe hmotnou energii (zemi, vodu, vzduch, oheň, éter, mysl, inteligenci a ego), protože v hmotném světě se tělo každé bytosti skládá z těchto prvků. Uvnitř hmotného těla je duše, ale tu nelze vidět hmotnýma očima. Když vidíme tělo plné duchovní energie, je pro nás velice obtížné pochopit, jak může mít duchovní energie tělo. Je řečeno, že tělo Pána Ṛṣabhadeva je zcela duchovní; proto je pro materialistu velice těžké této skutečnosti porozumět. Zcela duchovní tělo je pro něho nepochopitelné. Když něco nedokážeme pochopit svým experimentálním vnímáním, musíme přijmout údaje Ved. V Brahma-saṁhitě je uvedeno: īśvaraḥ paramaḥ kṛṣṇaḥ sac-cid-ānanda-vigrahaḥ. Nejvyšší Osobnost Božství vlastní tělo, které má podobu, ale toto tělo se neskládá z hmotných prvků. Tvoří ho duchovní blaženost, věčnost a životní síla. Díky Své nepochopitelné energii se před námi může Nejvyšší Pán zjevit ve Svém původním duchovním těle, ale jelikož nemáme s duchovním tělem žádné zkušenosti, jsme někdy zmateni a považujeme Pánovu podobu za hmotnou. Māyāvādští filozofové nikdy nemohou duchovní tělo pochopit. Říkají, že cokoliv duchovního je vždy neosobní, a jakmile vidí něco osobního, považují za samozřejmé, že je to hmotné. V Bhagavad-gītě (9.11) je řečeno:

avajānanti māṁ mūḍhā
mānuṣīṁ tanum āśritam
paraṁ bhāvam ajānanto
mama bhūta-maheśvaram

“Hlupáci se Mi vysmívají, když sestupuji v lidské podobě. Neznají Mou transcendentální povahu a Mou svrchovanou vládu nad vším, co existuje.”

Neinteligentní lidé si myslí, že Nejvyšší Pán přijímá tělo složené z hmotné energie. Hmotné tělo chápeme snadno, ale duchovní tělo nemůžeme pochopit. Ṛṣabhadeva proto říká: idaṁ śarīraṁ mama durvibhāvyam. V duchovním světě má každý duchovní tělo. Neexistuje tam žádné pojetí hmotného bytí. V duchovním světě existuje pouze služba a přijímání služby. Je tam pouze sevya, sevā a sevaka — osoba, Jíž se slouží, služba a služebník. Tyto tři prvky jsou zcela duchovní, a proto je duchovní svět označován za absolutní. Neexistuje tam ani náznak hmotného znečištění. Pán Ṛṣabhadeva je zcela transcendentální hmotnému pojetí, a proto říká, že se Jeho srdce skládá z dharmy. Dharmu vysvětluje Bhagavad-gītā (18.66): sarva-dharmān parityajya mām ekaṁ śaraṇaṁ vraja. V duchovním světě je každá živá bytost odevzdaná Nejvyššímu Pánu a je zcela na duchovní úrovni. I když tam jsou služebníci, obsluhovaný a služba, vše je duchovní a rozmanité. V tuto chvíli je pro nás kvůli našemu hmotnému pojetí vše durvibhāvya, nepochopitelné. Pán je jakožto Nejvyšší nazýván Ṛṣabha, což znamená “nejlepší”. Řečeno slovy Ved: nityo nityānām. My jsme také duchovní, ale jsme podřízení. Kṛṣṇa, Nejvyšší Pán, je nejpřednější živá bytost. Slovo ṛṣabha znamená “vůdce” nebo “nejvyšší” a poukazuje na Nejvyšší Bytost, Samotného Boha.