Śrīmad-bhāgavatam 5.5.15
Verš
mal-loka-kāmo mad-anugrahārthaḥ
itthaṁ vimanyur anuśiṣyād ataj-jñān
na yojayet karmasu karma-mūḍhān
kaṁ yojayan manujo ’rthaṁ labheta
nipātayan naṣṭa-dṛśaṁ hi garte
Synonyma
putrān — syny; ca — a; śiṣyān — žáky; ca — a; nṛpaḥ — král; guruḥ — duchovní mistr; vā — nebo; mat-loka-kāmaḥ — toužící dosáhnout Mého sídla; mat-anugraha-arthaḥ — považuje získání Mé milosti za cíl života; ittham — takto; vimanyuḥ — zbavený hněvu; anuśiṣyāt — má poučovat; a-tat-jñān — postrádající duchovní poznání; na — ne; yojayet — má se věnovat; karmasu — plodonosným činnostem; karma-mūḍhān — vykonávající pouze zbožné či bezbožné činnosti; kam — jaký; yojayan — když zaměstnává; manu-jaḥ — člověk; artham — prospěch; labheta — může získat; nipātayan — když způsobí pád; naṣṭa-dṛśam — toho, kdo již postrádá transcendentální pohled; hi — vskutku; garte — do díry.
Překlad
Má-li někdo vážný zájem o návrat domů, zpátky k Bohu, musí považovat milost Nejvyšší Osobnosti Božství za summum bonum a hlavní cíl života. Je-li otcem, který poučuje své syny, duchovním mistrem, který poučuje své žáky, nebo králem, který poučuje své občany, musí je poučovat tak, jak jsem uvedl. Aniž by se hněval, má pokračovat v udílení pokynů i v případě, že žák, syn nebo občan někdy nedokáží jeho nařízení následovat. Nevědomé lidi, kteří vykonávají zbožné a bezbožné činnosti, je třeba jakýmkoliv způsobem zaměstnat oddanou službou. Měli by se vždy vyhýbat plodonosnému jednání. Přivede-li někdo svého žáka, syna nebo občana, který postrádá transcendentální pohled, do otroctví jednání přinášejícího karmu, jaký z toho bude mít prospěch? Je to stejné jako přivést slepého člověka k temné studni a nechat ho do ní spadnout.
Význam
V Bhagavad-gītě (3.26) je řečeno:
ajñānāṁ karma-saṅginām
joṣayet sarva-karmāṇi
vidvān yuktaḥ samācaran
“Moudrý člověk by neměl rozrušovat mysl nevědomých, kteří lpí na plodonosných činnostech, tím, že je bude povzbuzovat k nečinnosti; spíše by je měl zaměstnat jednáním v duchu oddané služby.”