Skip to main content

Sloka 10-13

Texts 10-13

Verš

Texto

haṁse gurau mayi bhaktyānuvṛtyā
vitṛṣṇayā dvandva-titikṣayā ca
sarvatra jantor vyasanāvagatyā
jijñāsayā tapasehā-nivṛttyā
haṁse gurau mayi bhaktyānuvṛtyā
vitṛṣṇayā dvandva-titikṣayā ca
sarvatra jantor vyasanāvagatyā
jijñāsayā tapasehā-nivṛttyā
mat-karmabhir mat-kathayā ca nityaṁ
mad-deva-saṅgād guṇa-kīrtanān me
nirvaira-sāmyopaśamena putrā
jihāsayā deha-gehātma-buddheḥ
mat-karmabhir mat-kathayā ca nityaṁ
mad-deva-saṅgād guṇa-kīrtanān me
nirvaira-sāmyopaśamena putrā
jihāsayā deha-gehātma-buddheḥ
adhyātma-yogena vivikta-sevayā
prāṇendriyātmābhijayena sadhryak
sac-chraddhayā brahmacaryeṇa śaśvad
asampramādena yamena vācām
adhyātma-yogena vivikta-sevayā
prāṇendriyātmābhijayena sadhryak
sac-chraddhayā brahmacaryeṇa śaśvad
asampramādena yamena vācām
sarvatra mad-bhāva-vicakṣaṇena
jñānena vijñāna-virājitena
yogena dhṛty-udyama-sattva-yukto
liṅgaṁ vyapohet kuśalo ’ham-ākhyam
sarvatra mad-bhāva-vicakṣaṇena
jñānena vijñāna-virājitena
yogena dhṛty-udyama-sattva-yukto
liṅgaṁ vyapohet kuśalo ’ham-ākhyam

Synonyma

Palabra por palabra

haṁse — který je paramahaṁsa, nejvznešenější, duchovně pokročilá osoba; gurau — duchovnímu mistrovi; mayi — Mně, Nejvyšší Osobnosti Božství; bhaktyā — oddanou službou; anuvṛtyā — následováním; vitṛṣṇayā — odpoutaností od smyslového požitku; dvandva — dualit hmotného světa; titikṣayā — tolerancí; ca — také; sarvatra — všude; jantoḥ — živé bytosti; vyasana — strastiplný život; avagatyā — realizováním; jijñāsayā — dotazy na pravdu; tapasā — praktikováním askeze; īhā-nivṛttyā — upuštěním od snahy o smyslový požitek; mat-karmabhiḥ — jednáním pro Mě; mat-kathayā — nasloucháním vyprávění o Mně; ca — také; nityam — vždy; mat-deva-saṅgāt — stýkáním se s Mými oddanými; guṇa-kīrtanāt me — opěvováním a oslavováním Mých transcendentálních vlastností; nirvaira — bez nepřátelství; sāmya — se stejným pohledem na každého na základě duchovního porozumění; upaśamena — překonáním hněvu, nářku a tak dále; putrāḥ — ó synové; jihāsayā — touhou vzdát se; deha — s tělem; geha — s domovem; ātma-buddheḥ — ztotožňování vlastního já; adhyātma-yogena — studiem zjevených písem; vivikta-sevayā — životem na osamělém místě; prāṇa — životní vzduch; indriya — smysly; ātma — mysl; abhijayena — ovládáním; sadhryak — zcela; sat-śraddhayā — kultivací víry v písma; brahmacaryeṇa — dodržováním celibátu; śaśvat — vždy; asampramādena — tím, že se nenecháte zmást; yamena — omezováním; vācām — slov; sarvatra — všude; mat-bhāva — myšlení na Mě; vicakṣaṇena — provozováním; jñānena — rozvojem poznání; vijñāna — praktickým uplatněním poznání; virājitena — osvícení; yogena — praktikováním bhakti-yogy; dhṛti — trpělivost; udyama — nadšení; sattva — uvážlivost; yuktaḥ — obdařeni; liṅgam — příčina hmotného otroctví; vyapohet — je možné se vzdát; kuśalaḥ — dokonale příznivě; aham-ākhyam — falešného ega, falešného ztotožňování se s hmotným světem.

haṁse — que es un paramahaṁsa, la persona más excelsa y espiritualmente elevada; gurau — al maestro espiritual; mayi — a Mí, la Suprema Personalidad de Dios; bhaktyā — por medio del servicio devocional; anuvṛtyā — por seguir; vitṛṣṇayā — por el desapego de la complacencia de los sentidos; dvandva — de las dualidades del mundo material; titikṣayā — por la tolerancia; ca — también; sarvatra — en todas partes; jantoḥ — de la entidad viviente; vyasana — la miserable condición de vida; avagatyā — por comprender; jijñāsayā — por preguntar acerca de la verdad; tapasā — por practicar austeridades y penitencias; īhā-nivṛttyā — por abandonar el esfuerzo en busca del disfrute sensorial; mat-karmabhiḥ — por trabajar para Mí; mat-kathayā — por escuchar los temas que tratan de Mí; ca — también; nityam — siempre; mat-deva-saṅgāt — por la relación con Mis devotos; guṇa-kīrtanāt me — por cantar y glorificar Mis cualidades trascendentales; nirvaira — libres de enemistad; sāmya — ver a todos con ecuanimidad basada en el entendimiento espiritual; upaśamena — por subyugar la ira, la lamentación, etc.; putrāḥ — ¡oh, hijos!; jihāsayā — por desear abandonar; deha — con el cuerpo; geha — con el hogar; ātma-buddheḥ — identificación del ser; adhyātma-yogena — por estudiar las Escrituras reveladas; vivikta-sevayā — por vivir en un lugar solitario; prāṇa — el aire vital; indriya — los sentidos; ātma — la mente; abhijayena — por controlar; sadhryak — completamente; sat-śraddhayā — por cultivar la fe en las Escrituras; brahmacaryeṇa — por observar celibato; śaśvat — siempre; asampramādena — por no confundirse; yamena — por la restricción; vācām — de palabras; sarvatra — en todas partes; mat-bhāva — pensar en Mí; vicakṣaṇena — por observar; jñānena — por cultivar conocimiento; vijñāna — por la aplicación práctica del conocimiento; virājitena — iluminados; yogena — por la práctica del bhakti-yoga; dhṛti — paciencia; udyama — entusiasmo; sattva — discreción; yuktaḥ — dotados de; liṅgam — la causa del cautiverio material; vyapohet — se puede abandonar; kuśalaḥ — de modo completamente auspicioso; aham-ākhyam — el ego falso, la falsa identificación con el mundo material.

Překlad

Traducción

Ó Moji synové, musíte přijmout velmi vznešeného paramahaṁsu, duchovně pokročilého duchovního mistra. Tímto způsobem vložte svou víru a lásku ve Mě, Nejvyšší Osobnost Božství. Musíte si ošklivit smyslový požitek a tolerovat duality v podobě radosti a bolesti, které jsou jako změny ročních období, léta a zimy. Snažte se realizovat strastiplné podmínky živých bytostí, které jsou nešťastné dokonce i na vyšších planetárních soustavách. Filozoficky se dotazujte na pravdu a poté v zájmu oddané služby podstupte všechny druhy askeze. Zanechte snahy o smyslový požitek a zaměstnejte se službou Pánu. Naslouchejte rozhovorům o Nejvyšší Osobnosti Božství a vždy se stýkejte s oddanými. Opěvujte a oslavujte Nejvyššího Pána a dívejte se na každého stejně — na duchovní úrovni. Zbavte se nepřátelství a přemožte hněv a nářek. Vzdejte se ztotožňování vlastního já s tělem a domovem a čtěte pravidelně ve zjevených písmech. Žijte na osamělém místě a praktikujte metodu, kterou můžete zcela ovládnout svůj životní vzduch, mysl a smysly. Mějte nezlomnou víru ve zjevená písma, ve védskou literaturu, a dodržujte celibát. Vykonávejte své předepsané povinnosti a vyhýbejte se zbytečným hovorům. Neustále upírejte mysl na Nejvyšší Osobnost Božství a získávejte poznání ze správného zdroje. Vytrváte-li v takovém praktikování bhakti-yogy, budete trpělivě a s nadšením rozvíjet poznání a dokážete se oprostit od falešného ega.

¡Oh, hijos Míos!, deben aceptar un maestro espiritual espiritualmente avanzado, un paramahaṁsa muy elevado. De esa forma, deben depositar en Mí, la Suprema Personalidad de Dios, su fe y su amor. Deben detestar la complacencia de los sentidos, y tolerar la dualidad del placer y el dolor, que son como las estaciones del verano y el invierno. Traten de comprender la miserable condición de las entidades vivientes, que son desdichadas incluso en los sistemas planetarios superiores. Investiguen filosóficamente acerca de la verdad; después, sométanse a todo tipo de austeridades y penitencias en aras del servicio devocional. Abandonen todo empeño por obtener el disfrute de los sentidos y ocúpense en el servicio del Señor. Escuchen las conversaciones que traten de la Suprema Personalidad de Dios, y relacionense siempre con devotos. Canten acerca del Señor Supremo y glorifíquenle, y consideren que todos los seres, en el plano espiritual, son iguales. Libérense de la envidia y subyuguen la ira y la lamentación. Abandonen la identificación del ser con el cuerpo y con el hogar, y practiquen la lectura de las Escrituras reveladas. Vivan en un lugar apartado y sigan el proceso para controlar por completo el aire vital, la mente y los sentidos. Tengan plena fe en las Escrituras reveladas, las Escrituras védicas, y manténganse siempre célibes. Cumplan con sus deberes prescritos y eviten las conversaciones ociosas. Pensando constantemente en la Suprema Personalidad de Dios, obtengan conocimiento de la fuente correcta. De este modo, practicando bhakti-yoga, con paciencia y con entusiasmo se elevarán al plano del conocimiento y podrán abandonar el ego falso.

Význam

Significado

V těchto čtyřech verších říká Ṛṣabhadeva Svým synům, jak se mohou zbavit nesprávného pojetí své totožnosti, které pochází z falešného ega a hmotného, podmíněného života. Praktikováním výše zmíněných pokynů člověk postupně dosáhne osvobození. Všechny tyto předepsané metody umožňují živé bytosti vzdát se hmotného těla (liṅgaṁ vyapohet) a nacházet se ve svém původním, duchovním těle. Ze všeho nejdříve musí člověk přijmout pravého duchovního mistra. To zastává Śrīla Rūpa Gosvāmī ve svém Bhakti-rasāmṛta-sindhu: śrī-guru-pādāśrayaḥ. Aby se člověk osvobodil ze zapletení v hmotném světě, musí vyhledat duchovního mistra. Tad-vijñānārthaṁ sa gurum evābhigacchet. Kladením otázek a sloužením duchovnímu mistrovi může pokročit v duchovním životě. Když se někdo zaměstná oddanou službou, jeho připoutanost k osobnímu pohodlí — jedení, spaní a oblékání — se přirozeně sníží. Stykem s oddaným je udržován duchovní standard. Velice důležitý je výraz mad-deva-saṅgāt. Existuje mnoho takzvaných náboženství, která jsou zasvěcena uctívání různých polobohů, ale zde slova “dobrá společnost” znamenají společnost toho, kdo za své uctívané Božstvo přijímá Kṛṣṇu.

En estos cuatro versos, Ṛṣabhadeva explica a Sus hijos cómo pueden liberarse de la identificación falsa que surge del ego falso y de la vida material condicionada. Con la práctica progresiva de los procesos que aquí se indican, se llega a obtener la liberación. Todos estos métodos prescritos nos capacitan para abandonar el cuerpo material (liṅgaṁ vyapohet) y situarnos en nuestro cuerpo espiritual original. En primer lugar, hay que aceptar un maestro espiritual genuino, tal como recomienda Śrīla Rūpa Gosvāmī en su Bhakti-rasāmṛta-sindhu: śrī-guru-pādāśrayaḥ: para liberarnos del enredo del mundo material, tenemos que acudir a un maestro espiritual. Tad-vijñānārthaṁ sa gurum evābhigacchet. Haciendo preguntas al maestro espiritual y sirviéndole, podemos avanzar en la vida espiritual. Cuando nos ocupamos en servicio devocional, disminuye la atracción por la comodidad personal en el comer, dormir y vestir. Por nuestro contacto con el devoto, podemos mantener un nivel de espiritualidad. La palabra mad-deva-saṅgāt es muy importante. Hay muchas mal llamadas religiones consagradas a la adoración de diversos semidioses; en este verso, se entiende por buena compañía la de aquel para quien la única Deidad adorable es Kṛṣṇa.

Další důležitý bod je dvandva-titikṣā. Dokud je živá bytost v hmotném těle, musí prožívat radost a bolest, které se s ním pojí. Kṛṣṇa doporučuje v Bhagavad-gītě: tāṁs titikṣasva bhārata — je třeba se naučit tolerovat dočasné bolesti a radosti hmotného světa. Člověk musí být také odpoutaný od své rodiny a dodržovat celibát. Sex s vlastní manželkou podle příkazů písem je rovněž uznáván za brahmacaryu (celibát), ale nedovolený sex je v rozporu s náboženskými zásadami a brání rozvoji duchovního vědomí. Dalším důležitým slovem je vijñāna-virājita. Vše je třeba dělat vysoce vědeckým způsobem a s plným vědomím. Je třeba být realizovanou duší. Tak je možné se vymanit z hmotných pout.

También es importante dvandva-titikṣā. Mientras estemos en el mundo material, el cuerpo material nos proporcionará placeres y nos ocasionará sufrimientos. Tal como aconseja Kṛṣṇa en el Bhagavad-gītā: tāṁs titikṣasva bhārata. Tenemos que aprender a tolerar los placeres y sufrimientos temporales del mundo material. También debemos estar desapegados de la familia, y practicar el celibato. La relación sexual con la esposa, y siguiendo los mandamientos de las Escrituras, también se considera brahmacarya (celibato), pero la vida sexual ilícita va en contra de los principios religiosos, y es un obstáculo en el cultivo de conciencia espiritual. Otra palabra importante es vijñāna-virājita. Todo debe hacerse de un modo muy científico y consciente. Debemos ser almas iluminadas. De ese modo, podemos abandonar el enredo del cautiverio material.

Jak poznamenává Śrī Madhvācārya, souhrnem těchto čtyř slok je, že člověk se musí zdržet jednání způsobeného touhou po smyslovém požitku a namísto toho má neustále s láskou sloužit Pánu. Jinými slovy, bhakti-yoga je uznávanou cestou osvobození. Śrīla Madhvācārya cituje z Adhyātmy:

Śrī Madhvācārya señala que la esencia de estos cuatro ślokas es que debemos abstenernos de actuar llevados por el deseo de complacer los sentidos, y que, en lugar de ello, debemos ocuparnos siempre en el servicio amoroso del Señor. En otras palabras, el bhakti-yoga es el sendero autorizado para la liberación. Śrīla Madhvācārya cita el siguiente verso delAdhyātma:

ātmano 'vihitaṁ karma
varjayitvānya-karmaṇaḥ
kāmasya ca parityāgo
nirīhety āhur uttamāḥ
ātmano ’vihitaṁ karma
varjayitvānya-karmaṇaḥ
kāmasya ca parityāgo
nirīhety āhur uttamāḥ

Člověk má jednat pouze pro dobro duše a zříci se všech ostatních činností. O tom, kdo je v takovém postavení, se říká, že nemá žádné touhy. Živá bytost ve skutečnosti nemůže být zcela bez tužeb, ale když touží jen po tom, co prospívá duši, říká se, že je prostá tužeb.

Todas nuestras actividades deben buscar el beneficio del alma; se debe abandonar cualquier otra actividad. Cuando una persona está situada en esa posición, se dice que está libre de deseos. En realidad, la entidad viviente no puede estar completamente libre de deseos, pero cuando desea única y exclusivamente el beneficio del alma, se dice que no tiene deseos.

Duchovní poznání je jñāna-vijñāna-samanvitam. Vlastní-li člověk v plné míře jñānu a vijñānu, je dokonalý. Jñāna znamená chápat, že Nejvyšší Osobnost Božství, Viṣṇu, je Svrchovanou Bytostí. Vijñāna se vztahuje na činnosti, které živou bytost vysvobozují z nevědomosti hmotné existence. Ve Śrīmad-Bhāgavatamu (2.9.31) je řečeno: jñānaṁ parama-guhyaṁ me yad vijñāna-samanvitam. Poznání Nejvyššího Pána je velice důvěrné; svrchované poznání, pomocí něhož Ho lze pochopit, přispívá k osvobození všech živých bytostí. Toto poznání je vijñāna. Bhagavad-gītā (4.9) potvrzuje:

El conocimiento espiritual es jñāna-vijñāna-samanvitam. La persona perfectamente dotada de jñāna y vijñāna es perfecta. Jñāna significa que entendemos que la Suprema Personalidad de Dios, Viṣṇu, es el Ser Supremo. Vijñāna se refiere a las actividades que nos liberan de la ignorancia de la existencia material. Como se afirma en el Śrīmad-Bhāgavatam(2.9.31): jñānaṁ parama-guhyaṁ me yad vijñāna-samanvitam. El conocimiento relativo al Señor Supremo es muy confidencial, y el conocimiento supremo mediante el cual Le podemos entender propicia la liberación de todas las entidades vivientes. Ese conocimiento es vijñāna. Esto se confirma en el Bhagavad-gītā (4.9):

janma karma ca me divyam
evaṁ yo vetti tattvataḥ
tyaktvā dehaṁ punar janma
naiti mām eti so 'rjuna
janma karma ca me divyam
evaṁ yo vetti tattvataḥ
tyaktvā dehaṁ punar janma
naiti mām eti so ’rjuna

“Ten, kdo zná transcendentální povahu Mého zjevení a Mých činností, se po opuštění tohoto těla nezrodí znovu v hmotném světě, ale dosáhne Mého věčného sídla, ó Arjuno.”

“One who knows the transcendental nature of My appearance and activities does not, upon leaving the body, take his birth again in this material world, but attains My eternal abode, O Arjuna.”