Skip to main content

Sloka 20

Text 20

Verš

Text

barhiṣi tasminn eva viṣṇudatta bhagavān paramarṣibhiḥ prasādito nābheḥ priya-cikīrṣayā tad-avarodhāyane merudevyāṁ dharmān darśayitu-kāmo vāta-raśanānāṁ śramaṇānām ṛṣīṇām ūrdhva-manthināṁ śuklayā tanuvāvatatāra.
barhiṣi tasminn eva viṣṇudatta bhagavān paramarṣibhiḥ prasādito nābheḥ priya-cikīrṣayā tad-avarodhāyane merudevyāṁ dharmān darśayitu-kāmo vāta-raśanānāṁ śramaṇānām ṛṣīṇām ūrdhva-manthināṁ śuklayā tanuvāvatatāra.

Synonyma

Synonyms

barhiṣi — v obětní aréně; tasmin — té; eva — takto; viṣṇu-datta — ó Mahārāji Parīkṣite; bhagavān — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství; parama-ṛṣibhiḥ — velkými mudrci; prasāditaḥ — uspokojen; nābheḥ priya-cikīrṣayā — potěšit krále Nābhiho; tat-avarodhāyane — v jeho manželce; merudevyām — Merudevī; dharmān — náboženské zásady; darśayitu-kāmaḥ — přál si ukázat, jak vykonávat; vāta-raśanānām — sannyāsīnů (kteří nemají téměř žádný oděv); śramaṇānām — vānaprasthů; ṛṣīṇām — velkých mudrců; ūrdhva-manthinām — brahmacārīnů; śuklayā tanuvā — ve Své původní duchovní podobě, která je nad kvalitami hmotné přírody; avatatāra — zjevil se jako inkarnace.

barhiṣi — in the arena of sacrifice; tasmin — that; eva — in this way; viṣṇu-datta — O Mahārāja Parīkṣit; bhagavān — the Supreme Personality of Godhead; parama-ṛṣibhiḥ — by the great ṛṣis; prasāditaḥ — being pleased; nābheḥ priya-cikīrṣayā — to please King Nābhi; tat-avarodhāyane — in his wife; merudevyām — Merudevī; dharmān — the principles of religion; darśayitu-kāmaḥ — desiring to exhibit how to perform; vāta-raśanānām — of the sannyāsīs (who have almost no cloth); śramaṇānām — of the vānaprasthas; ṛṣīṇām — of the great sages; ūrdhva-manthinām — of the brahmacārīs; śuklayā tanuvā — in His original spiritual form, which is above the modes of material nature; avatatāra — appeared as an incarnation.

Překlad

Translation

Ó Viṣṇudatto, Parīkṣite Mahārāji, velcí mudrci na oné oběti potěšili Nejvyšší Osobnost Božství. Pán se proto rozhodl Osobně předvést způsob plnění náboženských zásad (jak je dodržují brahmacārīni, sannyāsīni, vānaprasthové a gṛhasthové vykonávající obřady) a také uspokojit touhu Mahārāje Nābhiho. Zjevil se proto jako syn Merudevī ve Své původní duchovní podobě, která je nad kvalitami hmotné přírody.

O Viṣṇudatta, Parīkṣit Mahārāja, the Supreme Personality of Godhead was pleased by the great sages at that sacrifice. Consequently the Lord decided to personally exhibit the method of executing religious principles [as observed by brahmacārīs, sannyāsīs, vānaprasthas and gṛhasthas engaged in rituals] and also satisfy Mahārāja Nābhi’s desire. Consequently He appeared as the son of Merudevī in His original spiritual form, which is above the modes of material nature.

Význam

Purport

Když se Nejvyšší Pán zjevuje či sestupuje jako inkarnace do tohoto hmotného světa, nepřijímá tělo, které je výtvorem tří kvalit hmotné přírody (sattva-guṇy, rajo-guṇy a tamo-guṇy). Māyāvādští filozofové tvrdí, že neosobní Bůh se zjevuje v tomto hmotném světě tak, že přijímá tělo v sattva-guṇě. Śrīla Viśvanātha Cakravartī prohlašuje, že slovo śukla znamená “sestávající ze śuddha-sattvy”. Pán Viṣṇu sestupuje ve Své podobě śuddha-sattvy. Śuddha-sattva označuje sattva-guṇu, která není nikdy znečištěná. V hmotném světě je i kvalita dobra (sattva-guṇa) znečištěná příměsmi rajo-guṇy a tamo-guṇy. Sattva-guṇa, jež není nikdy znečištěná rajo-guṇou a tamo-guṇou, se nazývá śuddha-sattva. Sattvaṁ viśuddhaṁ vasudeva-śabditam (Bhāg. 4.3.23). To je úroveň vasudeva, na které lze vnímat Nejvyšší Osobnost Božství, Vāsudeva. V Bhagavad-gītě (4.7) Samotný Śrī Kṛṣṇa říká:

When the Supreme Lord appears or descends as an incarnation within this material world, He does not accept a body made of the three modes of material nature (sattva-guṇa, rajo-guṇa and tamo-guṇa). Māyāvādī philosophers say that the impersonal God appears in this material world by accepting a body in the sattva-guṇa. Śrīla Viśvanātha Cakravartī states that the word śukla means “consisting of śuddha-sattva.” Lord Viṣṇu descends in His śuddha-sattva form. Śuddha-sattva refers to the sattva-guṇa which is never contaminated. In this material world, even the mode of goodness (sattva-guṇa) is contaminated by tinges of rajo-guṇa and tamo-guṇa. When sattva-guṇa is never contaminated by rajo-guṇa and tamo-guṇa, it is called śuddha-sattva. Sattvaṁ viśuddhaṁ vasudeva-śabditam (Bhāg. 4.3.23). That is the platform of vasudeva, whereby the Supreme Personality of Godhead, Vāsudeva, can be experienced. In Bhagavad-gītā (4.7) Śrī Kṛṣṇa Himself says:

yadā yadā hi dharmasya
glānir bhavati bhārata
abhyutthānam adharmasya
tadātmānaṁ sṛjāmy aham
yadā yadā hi dharmasya
glānir bhavati bhārata
abhyutthānam adharmasya
tadātmānaṁ sṛjāmy aham

“Kdykoliv a kdekoliv nastává úpadek náboženství a narůstá bezbožnost, ó potomku Bharaty, v té době Osobně sestoupím.”

“Whenever and wherever there is a decline in religious practice, O descendant of Bharata, and a predominant rise of irreligion — at that time I descend Myself.”

Nejvyššího Pána — na rozdíl od obyčejných živých bytostí — nenutí ke zrození kvality hmotné přírody. Zjevuje se, aby ukázal, jak plnit úlohu lidské bytosti (dharmān darśayitu-kāma). Slovo dharma je určeno pro lidské bytosti a nikdy se nepoužívá v souvislosti s nižšími bytostmi, jako jsou zvířata. Lidé si bohužel někdy vymýšlejí vlastní dharmu bez ohledu na Nejvyššího Pána. Dharmu ve skutečnosti nemůže vytvořit člověk. Dharmaṁ tu sākṣād bhagavat-praṇītam. (Bhāg. 6.3.19) Dharmu ustanovuje Nejvyšší Osobnost Božství, stejně jako zákony vydává vláda státu. Člověkem vytvořená dharma nemá žádný smysl. Śrīmad-Bhāgavatam označuje tuto umělou dharmu za kaitava-dharmu, podvodné náboženství. Nejvyšší Pán sesílá avatāra (inkarnaci), aby lidskou společnost učil správnému plnění náboženských zásad. Tyto náboženské zásady představují bhakti-mārgu. Sám Nejvyšší Pán říká v Bhagavad-gītě: sarva-dharmān parityajya mām ekaṁ śaraṇaṁ vraja. Ṛṣabhadeva, syn Mahārāje Nābhiho, se zjevil na Zemi, aby kázal zásady náboženství — to bude vysvětleno v páté kapitole tohoto pátého zpěvu.

Unlike ordinary living entities, the Supreme Lord is not forced by the modes of material nature to appear. He appears dharmān darśayitu-kāma — to show how to execute the functions of a human being. The word dharma is meant for human beings and is never used in connection with beings inferior to human beings, such as animals. Unfortunately, without being guided by the Supreme Lord, human beings sometimes manufacture a process of dharma by concoction. Actually dharma cannot be made by man. Dharmaṁ tu sākṣād bhagavat-praṇītam. (Bhāg. 6.3.19) Dharma is given by the Supreme Personality of Godhead, just as the law is given by the state government. Man-made dharma has no meaning. Śrīmad-Bhāgavatam refers to man-made dharma as kaitava-dharma, cheating religion. The Supreme Lord sends an avatāra (incarnation) to teach human society the proper way to execute religious principles. Such religious principles are bhakti-mārga. As the Supreme Lord Himself says in Bhagavad-gītā: sarva-dharmān parityajya mām ekaṁ śaraṇaṁ vraja. The son of Mahārāja Nābhi, Ṛṣabhadeva, appeared on this earth to preach the principles of religion. That will be explained in the Fifth Chapter of this Fifth Canto.

Takto končí Bhaktivedantovy výklady ke třetí kapitole pátého zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Zjevení Ṛṣabhadeva z lůna Merudevī, manželky krále Nābhiho”.

Thus end the Bhaktivedanta purports of the Fifth Canto, Third Chapter, of the Śrīmad-Bhāgavatam, entitled “Ṛṣabhadeva’s Appearance in the Womb of Merudevī, the wife of King Nābhi.”