Skip to main content

Sloka 5

Text 5

Verš

Texto

yasyaiva hi nāga-rāja-kumārya āśiṣa āśāsānāś cārv-aṅga-valaya-vilasita-viśada-vipula-dhavala-subhaga-rucira-bhuja-rajata-stambheṣv aguru-candana-kuṅkuma-paṅkānulepenāvalimpamānās tad-abhimarśanonmathita-hṛdaya-makara-dhvajāveśa-rucira-lalita-smitās tad-anurāgamada-mudita-mada-vighūrṇitāruṇa-karuṇāvaloka-nayana-vadanāravindaṁ savrīḍaṁ kila vilokayanti.
yasyaiva hi nāga-rāja-kumārya āśiṣa āśāsānāś cārv-aṅga-valaya-vilasita-viśada-vipula-dhavala-subhaga-rucira-bhuja-rajata-stambheṣv aguru-candana-kuṅkuma-paṅkānulepenāvalimpamānās tad-abhimarśanonmathita-hṛdaya-makara-dhvajāveśa-rucira-lalita-smitās tad-anurāgamada-mudita-mada-vighūrṇitāruṇa-karuṇāvaloka-nayana-vadanāravindaṁ savrīḍaṁ kila vilokayanti.

Synonyma

Palabra por palabra

yasya — Jehož; eva — jistě; hi — vskutku; nāga-rāja-kumāryaḥ — neprovdané princezny hadích králů; āśiṣaḥ — požehnání; āśāsānāḥ — doufají v; cāru — krásné; aṅga-valaya — na Jeho oblém těle; vilasita — lesknoucí se; viśada — bez poskvrny; vipula — dlouhé; dhavala — bílé; subhaga — svědčící o štěstí; rucira — krásné; bhuja — na Jeho pažích; rajata-stambheṣu — jako stříbrné sloupy; aguru — aloe; candana — santálu; kuṅkuma — šafránu; paṅka — z dřeně; anulepena — mastí; avalimpamānāḥ — roztírají; tat-abhimarśana — stykem s Jeho údy; unmathita — vzrušené; hṛdaya — ve svých srdcích; makara-dhvaja — Amora; āveśa — vstupem; rucira — velmi krásný; lalita — lahodný; smitāḥ — Jehož úsměv; tat — Jeho; anurāga — připoutanosti; mada — opojením; mudita — potěšené; mada — opojením s laskavostí; vighūrṇita — koulejí se; aruṇa — růžové; karuṇa--avaloka — laskavě hledí; nayana — oči; vadana — a tvář; aravindam — jako lotosy; sa-vrīḍam — se studem; kila — vskutku; vilokayanti — vidí.

yasya — de quien; eva — ciertamente; hi — en verdad; nāga-rāja-kumāryaḥ — las princesas solteras hijas de los reyes serpientes; āśiṣaḥ — bendiciones; āśāsānāḥ — con la esperanza de; cāru — hermoso; aṅga-valaya — en la esfera de Su cuerpo; vilasita — brillantes; viśada — inmaculados; vipula — largos; dhavala — blancos; subhaga — que indican buena fortuna; rucira — hermosos; bhuja — sobre Sus brazos; rajata-stambheṣu — como columnas de plata; aguru — de aloe; candana — de madera de sándalo; kuṅkuma — de azafrán; paṅka — de la pasta; anulepena — con un bálsamo; avalimpamānāḥ — ungiendo; tat-abhimarśana — por contacto con Sus miembros; unmathita — agitadas; hṛdaya — en sus corazones; makara-dhvaja — de Cupido; āveśa — debido a la entrada; rucira — muy hermosos; lalita — delicados; smitāḥ — cuyas sonrisas; tat — de Él; anurāga — de apego; mada — por la embriaguez; mudita — deleitado; mada — debido a estar ebrio de bondad; vighūrṇita — girando; aruṇa — rosados; karuṇa-avaloka — mirando con bondad; nayana — ojos; vadana — y rostro; aravindam — como flores de loto; sa-vrīḍam — con vergüenza; kila — en verdad; vilokayanti — ellas ven.

Překlad

Traducción

Paže Pána Ananty jsou svůdně dlouhé, krásně ozdobené náramky a zcela duchovní. Mají bílou barvu, a vypadají proto jako stříbrné sloupy. Když krásné princezny hadích králů, jež doufají v Pánovo příznivé požehnání, potírají Jeho paže dření aguru, santálu a kuṅkumou, dotek těchto údů v nich probouzí chtivé touhy. Pán, který rozumí jejich myslím, na ně hledí s milostivým úsměvem a ony se zastydí, neboť si uvědomí, že jejich přání zná. Poté se krásně usmějí a pohlédnou do Pánovy lotosové tváře, kterou zkrášlují načervenalé oči, jež se opojením lehce koulejí, a kterou naplňuje radostí láska k Jeho oddaným.

Los brazos del Señor Ananta son atractivos y largos; están adornados con bellas ajorcas y son completamente espirituales. Su color blanco les da el aspecto de columnas de plata. Cuando las hermosas princesas de los reyes serpientes, con la esperanza de obtener la auspiciosa bendición del Señor, ungen Sus brazos con pasta de aguru, pasta de sándalo y kuṅkuma, el contacto con Sus extremidades despierta en ellas deseos lujuriosos. El Señor, comprendiendo sus pensamientos, las mira con una sonrisa misericordiosa, y ellas, al darse cuenta de que Él conoce sus deseos, sienten vergüenza. Entonces contemplan con hermosas sonrisas la cara de loto del Señor, que muestra la delicia del amor por Sus devotos y está embellecida por Sus ojos rojizos, que se mueven suavemente bajo el efecto de la embriaguez.

Význam

Significado

Když se muži a ženy navzájem dotýkají svých těl, přirozeně se probudí jejich chtivé touhy. Z tohoto verše je patrné, že v duchovních tělech existují podobné pocity. Pán Ananta i ženy, které Ho uspokojují, mají duchovní těla. Všechny vjemy tedy původně existují v duchovním těle. To potvrzuje Vedānta-sūtra: janmādy asya yataḥ. Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura v této souvislosti poznamenal, že slovo ādi znamená ādi-rasa, původní chtivý cit, který pochází od Nejvyššího. Duchovní a hmotný chtíč se však od sebe naprosto liší — jako zlato od železa. Pouze duchovně velmi pokročilá osoba dokáže pochopit chtivé city mezi Rādhou a Kṛṣṇou, či mezi Kṛṣṇou a dívkami z Vraji. Proto dokud člověk není příliš zkušený a duchovně pokročilý, nesmí o chtivých citech Kṛṣṇy a gopī rozmlouvat. Jedná-li se však o upřímného a čistého oddaného, hmotný chtíč v jeho srdci bude díky rozmluvám o chtivých citech mezi gopīmi a Kṛṣṇou zcela překonán a on bude dělat v duchovním životě rychle pokrok.

Por naturaleza, machos y hembras ven despertar sus deseos lujuriosos cuando se tocan entre sí. Este verso nos indica que en los cuerpos espirituales existen sensaciones del mismo tipo. Tanto el Señor Ananta como las mujeres que Le dan placer tienen cuerpos espirituales, así que todas las sensaciones existen originalmente en el cuerpo espiritual. Esto se confirma en el Vedānta-sūtra: janmādy asya yataḥ. Con respecto a esto, Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura ha comentado que la palabra ādi significa ādi-rasa, el sentimiento lujurioso original, que nace del Supremo. Sin embargo, la lujuria espiritual es tan distinta de la material como el oro lo es del hierro. Solo una persona muy elevada en la comprensión espiritual puede entender los sentimientos lujuriosos que existen entre Rādhā y Kṛṣṇa, o entre Kṛṣṇa y las doncellas de Vraja. Por consiguiente, solo a quien es muy experto y avanzado en la iluminación espiritual se le permite tratar de los sentimientos lujuriosos de Kṛṣṇa y las gopīs. Sin embargo, la lujuria material mengua hasta desaparecer por completo del corazón del devoto puro y sincero a medida que escucha y habla de los sentimientos lujuriosos de las gopīs y Kṛṣṇa; de ese modo avanza rápidamente en la vida espiritual.