Skip to main content

Sloka 3-4

Texts 3-4

Verš

Texto

śivaṁ yavasaṁ subhadraṁ śāntaṁ kṣemam amṛtam abhayam iti varṣāṇi teṣu girayo nadyaś ca saptaivābhijñātāḥ; maṇikūṭo vajrakūṭa indraseno jyotiṣmān suparṇo hiraṇyaṣṭhīvo meghamāla iti setu-śailāḥ aruṇā nṛmṇāṅgirasī sāvitrī suptabhātā ṛtambharā satyambharā iti mahā-nadyaḥ; yāsāṁ jalopasparśana-vidhūta-rajas-tamaso haṁsa-pataṅgordhvāyana-satyāṅga-saṁjñāś catvāro varṇāḥ sahasrāyuṣo vibudhopama-sandarśana-prajananāḥ svarga-dvāraṁ trayyā vidyayā bhagavantaṁ trayīmayaṁ sūryam ātmānaṁ yajante.
śivaṁ yavasaṁ subhadraṁ śāntaṁ kṣemam amṛtam abhayam iti varṣāṇi teṣu girayo nadyaś ca saptaivābhijñātāḥ; maṇikūṭo vajrakūṭa indraseno jyotiṣmān suparṇo hiraṇyaṣṭhīvo meghamāla iti setu-śailāḥ aruṇā nṛmṇāṅgirasī sāvitrī suptabhātā ṛtambharā satyambharā iti mahā-nadyaḥ; yāsāṁ jalopasparśana-vidhūta-rajas-tamaso haṁsa-pataṅgordhvāyana-satyāṅga-saṁjñāś catvāro varṇāḥ sahasrāyuṣo vibudhopama-sandarśana-prajananāḥ svarga-dvāraṁ trayyā vidyayā bhagavantaṁ trayīmayaṁ sūryam ātmānaṁ yajante.

Synonyma

Palabra por palabra

śivam — Śiva; yavasam — Yavasa; subhadram — Subhadra; śāntam — Śānta; kṣemam — Kṣema; amṛtam — Amṛta; abhayam — Abhaya; iti — takto; varṣāṇi — území se jmény sedmi synů; teṣu — na nich; girayaḥ — hory; nadyaḥ ca — a řeky; sapta — sedm; eva — vskutku; abhijñātāḥ — jsou známé; maṇi-kūṭaḥ — Maṇikūṭa; vajra-kūṭaḥ — Vajrakūṭa; indra-senaḥ — Indrasena; jyotiṣmān — Jyotiṣmān; suparṇaḥ — Suparṇa; hiraṇya-ṣṭhīvaḥ — Hiraṇyaṣṭhīva; megha-mālaḥ — Meghamāla; iti — takto; setu-śailāḥ — pohoří tvořící hranice mezi varṣami; aruṇā — Aruṇā; nṛmṇā — Nṛmṇā; āṅgirasī — Āṅgirasī; sāvitrī — Sāvitrī; supra-bhātā — Suprabhātā; ṛtambharā — Ṛtambharā; satyambharā — Satyambharā; iti — tak; mahā-nadyaḥ — veletoky; yāsām — jejichž; jala-upasparśana — pouhým dotknutím se vody; vidhūta — smyty; rajaḥ-tamasaḥ — kvality vášně a nevědomosti; haṁsa — Haṁsa; pataṅga — Pataṅga; ūrdhvāyana — Ūrdhvāyana; satyāṅga — Satyāṅga; saṁjñāḥ — jménem; catvāraḥ — čtyři; varṇāḥ — třídy či skupiny lidí; sahasra-āyuṣaḥ — žijící tisíc let; vibudha-upama — podobní polobohům; sandarśana — tělesnou krásou; prajananāḥ — a plozením dětí; svarga-dvāram — brána k nebeským planetám; trayyā vidyayā — vykonáváním obřadů podle védských zásad; bhagavantam — Nejvyšší Osobnost Božství; trayī-mayam — ustanovenou ve Vedách; sūryam ātmānam — Nadduši zastoupenou bohem Slunce; yajante — uctívají.

śivam — Śiva; yavasam — Yavasa; subhadram — Subhadra; śāntam — Śānta; kṣemam — Kṣema; amṛtam — Amṛta; abhayam — Abhaya; iti — así; varṣāṇi — las regiones que llevan los nombres de los siete hijos; teṣu — en ellas; girayaḥ — montañas; nadyaḥ ca — y ríos; sapta — siete; eva — en verdad; abhijñātāḥ — son conocidos; maṇi-kūṭaḥ — Maṇikūṭa; vajra-kūṭaḥ — Vajrakūṭa; indra-senaḥ — Indrasena; jyotiṣmān — Jyotiṣmān; suparṇaḥ — Suparṇa; hiraṇya-ṣṭhīvaḥ — Hiraṇyaṣṭhīva; megha-mālaḥ — Meghamāla; iti — así; setu-śailāḥ — las cordilleras que delimitan los varṣas; aruṇā — Aruṇā; nṛmṇā — Nṛmṇā; āṅgirasī — Āṅgirasī; sāvitrī — Sāvitrī; supta-bhātā — Suptabhātā; ṛtambharā — Ṛtambharā; satyambharā — Satyambharā; iti — así; mahā-nadyaḥ — ríos muy grandes; yāsām — de los cuales; jala-upasparśana — con tan solo tocar el agua; vidhūta — limpia; rajaḥ-tamasaḥ — cuyas modalidades de la pasión y la ignorancia; haṁsa — haṁsa; pataṅga — pataṅga; ūrdhvāyana — ūrdhvāyana; satyāṅga — satyāṅga; saṁjñāḥ — llamadas; catvāraḥ — cuatro; varṇāḥ — castas o divisiones entre los hombres; sahasra-āyuṣaḥ — con una vida de mil años; vibudha-upama — parecidos a los semidioses; sandarśana — en sus muy hermosas formas; prajananāḥ — y en engendrar hijos; svarga-dvāram — la puerta a los planetas celestiales; trayyā vidyayā — mediante la celebración de ceremonias rituales conforme a los principios védicos; bhagavantam — a la Suprema Personalidad de Dios; trayī-mayam — establecido en losVedas; sūryam ātmānam — a la Superalma, representada por el dios del Sol; yajante — adoran.

Překlad

Traducción

Sedm ostrovů (varṣ) je pojmenováno podle těchto sedmi synů — Śivy, Yavasy, Subhadry, Śānty, Kṣemy, Amṛty a Abhayi. Na těchto sedmi územích je sedm hor a sedm řek. Hory se jmenují Maṇikūṭa, Vajrakūṭa, Indrasena, Jyotiṣmān, Suparṇa, Hiraṇyaṣṭhīva a Meghamāla, a řeky se jmenují Aruṇā, Nṛmṇā, Āṅgirasī, Sāvitrī, Suprabhātā, Ṛtambharā a Satyambharā. Koupelí v těchto řekách či pouhým dotekem jejich vody se lze okamžitě zbavit hmotného znečištění a čtyři třídy lidí žijící na Plakṣadvīpu — Haṁsové, Pataṅgové, Ūrdhvāyanové a Satyāṅgové — se tímto způsobem očišťují. Obyvatelé Plakṣadvīpu žijí tisíc let, jsou krásní jako polobozi a po způsobu polobohů také plodí své děti. Dokonalým vykonáváním védských obřadů a uctíváním Nejvyššího Pána v zastoupení boha Slunce dosahují Slunce, jež je nebeskou planetou.

Las siete islas [varṣas] recibieron los nombres de esos siete hijos: Śiva, Yavasa, Subhadra, Śānta, Kṣema, Amṛta y Abhaya. En esas siete regiones hay siete montañas y siete ríos. Los nombres de las montañas son los siguientes: Maṇikūṭa, Vajrakūṭa, Indrasena, Jyotiṣmān, Suparṇa, Hiraṇyaṣṭhīva y Meghamāla; los nombres de los ríos son: Aruṇā, Nṛmṇā, Āṅgirasī, Sāvitrī, Suptabhātā, Ṛtambharā y Satyambharā. Quien toque las aguas de esos ríos o se bañe en ellos puede liberarse de inmediato de la contaminación material; los miembros de las cuatro castas que habitan Plakṣadvīpa, es decir, los haṁsas, los pataṅgas, losūrdhvāyanas y los satyāṅgas, se purifican de ese modo. Los habitantes de Plakṣadvīpa viven mil años; tienen la hermosura de los semidioses y engendran hijos del mismo modo que ellos. Mediante la celebración perfecta de las ceremonias rituales que se mencionan en los Vedas, y mediante la adoración de la Suprema Personalidad de Dios representado por el dios del Sol, se elevan hasta el Sol, que es un planeta celestial.

Význam

Significado

Všeobecně přijímané pojetí je, že původně existují tři božstva — Pán Brahmā, Pán Viṣṇu a Pán Śiva — a podle názoru lidí, kteří mají nedostatečné poznání, není Pán Viṣṇu o nic lepší než Pán Brahmā či Pán Śiva. To je však nesprávný závěr. Ve Vedách stojí: iṣṭāpūrtaṁ bahudhā jāyamānaṁ viśvaṁ bibharti bhuvanasya nābhiḥ tad evāgnis tad vāyus tat sūryas tad u candramāḥ agniḥ sarva-daivataḥ. To znamená, že Nejvyšším Pánem, který je příjemcem a poživatelem výsledků védských obřadů (odborně zvaných iṣṭāpūrta), udržovatelem celého stvoření, tím, kdo zaopatřuje všem živým bytostem vše potřebné (eko bahūnāṁ yo vidadhāti kāmān), a středem celého stvoření, je Pán Viṣṇu. Expanduje se jako polobozi — Agni, Vāyu, Sūrya a Candra — kteří jsou pouhými částmi Jeho těla. Pán Kṛṣṇa říká v Bhagavad-gītě (9.23):

Por lo general, se considera que hay tres deidades originales: el Señor Brahmā, el Señor Viṣṇu y el Señor Śiva; la gente poco informada no considera al Señor Viṣṇu superior al Señor Brahmā o al Señor Śiva. Esa conclusión, sin embargo, es falsa. Como se afirma en los Vedas: iṣṭāpūrtaṁ bahudhā jāyamānaṁ viśvaṁ bibharti bhuvanasya nābhiḥ tad evāgnis tad vāyus tat sūryas tad u candramāḥ agniḥ sarvadaivataḥ. Esto significa que el Señor Supremo, que acepta los resultados de las ceremonias rituales védicas (cuyo nombre técnico es iṣṭāpūrta), que disfruta de ellos, que mantiene toda la creación, que abastece a las entidades vivientes de todo lo que necesitan (eko bahūnāṁ yo vidadhāti kāmān), y que es el punto central de toda la creación, es el Señor Viṣṇu. Él Se expande en semidioses como Agni, Vāyu, Sūrya y Candra, que son simples partes integrales de Su cuerpo. El Señor Kṛṣṇa dice en el Śrīmad Bhagavad-gītā (9.23):

ye ’py anya-devatā-bhaktā
yajante śraddhayānvitāḥ
te ’pi mām eva kaunteya
yajanty avidhi-pūrvakam
ye ’py anya-devatā-bhaktā
yajante śraddhayānvitāḥ
te ’pi mām eva kaunteya
yajanty avidhi-pūrvakam

“Oddaní, kteří s pevnou vírou uctívají polobohy, uctívají také Mě, ale v rozporu s usměrňujícími zásadami”. Pokud člověk uctívá polobohy, ale nechápe vztah mezi nimi a Nejvyšší Osobností Božství, uctívá nesprávným způsobem. Kṛṣṇa v Bhagavad-gītě (9.24) také říká: ahaṁ hi sarva-yajñānāṁ bhoktā ca prabhur eva ca: “Jsem jediným poživatelem obřadů.”

«Los devotos que adoran a los semidioses con fe firme, Me adoran a Mí también, pero lo hacen sin seguir los principios regulativos». En otras palabras, si adoramos a los semidioses sin comprender la relación que hay entre ellos y la Suprema Personalidad de Dios, la adoración es irregular. Kṛṣṇa dice también en el Bhagavad-gītā (9.24): ahaṁ hi sarva-yajñānāṁ bhoktā ca prabhur eva ca: «Yo soy el único disfrutador de las ceremonias rituales».

Někdo může namítat, že polobozi jsou stejně důležití jako Pán Viṣṇu, protože jejich jména jsou různými jmény Viṣṇua. To však není platný závěr, neboť védská literatura jej vyvrací. Vedy prohlašují:

Podría argüirse que los semidioses son tan importantes como el Señor Viṣṇu, pues sus nombres no son sino diferentes nombres de Viṣṇu. No es, sin embargo, una conclusión bien fundada, pues las Escrituras védicas la contradicen. Los Vedas declaran:

candramā manaso jātaś cakṣoḥ sūryo ajāyata; śrotrādayaś ca prāṇaś ca mukhād agnir ajāyata; nārāyaṇād brahmā, nārāyaṇād rudro jāyate, nārāyaṇāt prajāpatiḥ jāyate, nārāyaṇād indro jāyate, nārāyaṇād aṣṭau vasavo jāyante, nārāyaṇād ekādaśa rudrā jāyante.

candramā manaso jātaś cakṣoḥ sūryo ajāyata; śrotrādayaś ca prāṇaś ca mukhād agnir ajāyata; nārāyaṇād brahmā, nārāyaṇād rudro jāyate, nārāyaṇāt prajāpatiḥ jāyate, nārāyaṇād indro jāyate, nārāyaṇād aṣṭau vasavo jāyante, nārāyaṇād ekādaśa rudrā jāyante.

“Polobůh Měsíce Candra vzešel z mysli Nārāyaṇa a bůh Slunce z Jeho očí. Z Nārāyaṇa pocházejí vládnoucí božstva sluchu a životního vzduchu. Vládnoucí božstvo ohně pochází z Jeho úst. Prajāpati, Pán Brahmā, vzešel z Nārāyaṇa, Indra vzešel z Nārāyaṇa a osm Vasuů, jedenáct expanzí Pána Śivy a dvanáct Ādityů vzešlo také z Nārāyaṇa.” Ve védské literatuře smṛti je také uvedeno:

«El semidiós de la Luna, Candra, nació de la mente de Nārāyaṇa, y el dios del Sol nació de Sus ojos. Las deidades regentes del oído y del aire vital nacieron de Nārāyaṇa, y la deidad del fuego se generó a partir de Su boca. Prajāpati, el Señor Brahmā, nació de Nārāyaṇa, Indra nació de Nārāyaṇa, y los ocho Vasus, las once expansiones del Señor Śiva y los doce Ādityas también nacieron de Nārāyaṇa». En las Escrituras védicas smṛti se dice también:

brahmā śambhus tathaivārkaś
candramāś ca śatakratuḥ
evam ādyās tathaivānye
yuktā vaiṣṇava-tejasā
brahmā śambhus tathaivārkaś
candramāś ca śatakratuḥ
evam ādyās tathaivānye
yuktā vaiṣṇava-tejasā
jagat-kāryāvasāne tu
viyujyante ca tejasā
vitejaś ca te sarve
pañcatvam upayānti te
jagat-kāryāvasāne tu
viyujyante ca tejasā
vitejaś ca te sarve
pañcatvam upayānti te

“Brahmā, Śambhu, Sūrya a Indra jsou pouhými výtvory energie Nejvyšší Osobnosti Božství. To platí i o mnoha dalších polobozích, jejichž jména zde nejsou uvedena. Když je vesmírný projev zničen, tyto různé expanze Nārāyaṇových energií splynou s Nārāyaṇem — všichni tito polobozi zemřou. Jejich životní síla jim bude odňata a splynou s Nārāyaṇem.”

«Brahmā, Śambhu, Sūrya e Indra son simples productos del poder de la Suprema Personalidad de Dios. Esto es así también en el caso de los muchos otros semidioses cuyos nombres no se mencionan aquí. En el momento de la aniquilación de la manifestación cósmica, esas diversas expansiones de las potencias de Nārāyaṇa se fundirán en Nārāyaṇa. En otras palabras, todos esos semidioses morirán. Se les retirará la fuerza viviente y se fundirán en Nārāyaṇa».

Proto je třeba učinit závěr, že Nejvyšší Osobnost Božství je Pán Viṣṇu, a nikoliv Pán Brahmā či Pán Śiva. Tak jako je vládní úředník někdy považován za celou vládu, ačkoliv řídí pouze její oddělení, i polobozi zmocnění Viṣṇuem jednají Jeho jménem, třebaže nejsou tak mocní jako On. Všichni polobozi musí jednat podle Jeho příkazů. Proto je řečeno: ekale īśvara kṛṣṇa, āra saba bhṛtya. Jediným vládcem je Pán Kṛṣṇa neboli Viṣṇu a všichni ostatní jsou Jeho poslušnými služebníky, kteří jednají přesně podle Jeho nařízení. Rozdíl mezi Pánem Viṣṇuem a polobohy je také uveden v Bhagavad-gītě (9.25).

Por lo tanto, la conclusión es que la Suprema Personalidad de Dios es el Señor Viṣṇu, y no el Señor Brahmā ni el Señor Śiva. Del mismo modo que a veces se acepta a un ministro del gobierno como representante del gobierno en pleno, aunque en realidad solo tiene a su cargo una sección, los semidioses, que han recibido de Viṣṇu el poder de representarle, actúan en Su nombre, a pesar de no ser tan poderosos como Él. Todos los semidioses deben actuar siguiendo las órdenes de Viṣṇu. Por lo tanto se dice: ekale īśvara kṛṣṇa, āra saba bhṛtya: El único amo es el Señor Kṛṣṇa, el Señor Viṣṇu; todos los demás son Sus obedientes servidores, que actúan tal como Él les ordena. La diferencia entre el Señor Viṣṇu y los semidioses se expresa también en el Bhagavad-gītā(9.25):

yānti deva-vratā devān
pitṝn yānti pitṛ-vratāḥ
bhūtāni yānti bhūtejyā
yānti mad-yājino ’pi mām
yānti deva-vratā devān
pitṝn yānti pitṛ-vratāḥ
bhūtāni yānti bhūtejyā
yānti mad-yājino ’pi mām

Ti, kdo uctívají polobohy, odcházejí na planety polobohů, zatímco ti, kdo uctívají Pána Kṛṣṇu a Pána Viṣṇua, odcházejí na vaikuṇṭhské planety. To jsou výroky smṛti. Představa, že Pán Viṣṇu je na stejné úrovni s polobohy, je tedy v protikladu se śāstrami. Polobozi nejsou nejvyšší; jejich svrchovanost závisí na milosti Pána Nārāyaṇa (Viṣṇua neboli Kṛṣṇy).

Los que adoran a los semidioses van a los planetas de los semidioses, mientras que los adoradores del Señor Kṛṣṇa y del Señor Viṣṇu van a los planetas de Vaikuṇṭha. Eso es lo que afirma el smṛti. Por lo tanto, la idea de que el Señor Viṣṇu está al mismo nivel que los semidioses está en contradicción con los śāstras. Los semidioses no son supremos. Su supremacía depende de la misericordia del Señor Nārāyaṇa (Viṣṇu, o Kṛṣṇa).