KAPITOLA DEVATENÁCTÁ

CHAPTER NINETEEN

Popis ostrova Jambūdvīpu

A Description of the Island of Jambūdvīpa

Tato kapitola popisuje slávu Bhārata-varṣi a také uctívání Pána Rāmacandry na území zvaném Kimpuruṣa-varṣa. Obyvatelé Kimpuruṣa-varṣi se těší štěstí, protože uctívají Pána Rāmacandru s Jeho věrným služebníkem Hanumānem. Pán Rāmacandra je příkladem inkarnace Boha sestupující za účelem mise paritrāṇāya sādhūnāṁ vināśāya ca duṣkṛtām — ochránit oddané a vyhladit ničemné. Pán Rāmacandra ukazuje skutečný záměr inkarnace Nejvyšší Osobnosti Božství a oddaní využívají příležitosti poskytovat Mu láskyplnou transcendentální službu. Člověk se má plně odevzdat Pánu a zapomenout na své takzvané hmotné štěstí, bohatství a vzdělání, které pro potěšení Pána nemají žádný význam. Pána těší jedině naše odevzdanost.

This chapter describes the glories of Bhārata-varṣa, and it also describes how Lord Rāmacandra is being worshiped in the tract of land known as Kimpuruṣa-varṣa. The inhabitants of Kimpuruṣa-varṣa are fortunate because they worship Lord Rāmacandra with His faithful servant Hanumān. Lord Rāmacandra exemplifies an incarnation of Godhead who descends for the mission of paritrāṇāya sādhūnāṁ vināśāya ca duṣkṛtām — protecting the devotees and destroying the miscreants. Lord Rāmacandra exhibits the actual purpose of an incarnation of the Supreme Personality of Godhead, and the devotees take the opportunity to offer loving transcendental service to Him. One should surrender fully to the Lord, forgetting one’s so-called material happiness, opulence and education, which are not at all useful for pleasing the Lord. The Lord is pleased only by the process of surrender unto Him.

Když Devarṣi Nārada sestoupil, aby poučil Sāvarṇiho Manua, popsal bohatství Bhārata-varṣi, Indie. Sāvarṇi Manu a obyvatelé Bhārata-varṣi oddaně slouží Nejvyššímu Pánu, Osobnosti Božství, Jenž je původem stvoření, udržování a zničení a Jehož vždy uctívají seberealizované duše. Na planetě zvané Bhārata-varṣa je stejně jako na jiných územích mnoho řek a hor, ale Bhārata-varṣa má přesto zvláštní význam, protože zde existuje védský systém varṇāśrama-dharma, který dělí společnost na čtyři varṇy a čtyři āśramy. Nārada Muni je navíc toho mínění, že i když je následování zásad varṇāśrama-dharmy dočasně narušeno, je možné ho kdykoliv obnovit. Pokud lidé udržují varṇāśramu, postupně dosáhnou duchovní úrovně a vysvobození z hmotných pout. Následování zásad varṇāśrama-dharmy dává člověku příležitost stýkat se s oddanými. Tato společnost v něm postupně probudí spící sklon sloužit Nejvyšší Osobnosti Božství a oprostí ho od všech základních principů hříšného života. Tehdy dostane příležitost vykonávat čistou oddanou službu Nejvyššímu Pánu, Vāsudevovi. Kvůli této příležitosti jsou obyvatelé Bhārata-varṣi velebeni i na nebeských planetách. Dokonce i na nejvyšší planetě tohoto vesmíru, Brahmaloce, rozmlouvají tamní obyvatelé o postavení Bhārata-varṣi s velkým zalíbením.

When Devarṣi Nārada descended to instruct Sārvaṇi Manu, he described the opulence of Bhārata-varṣa, India. Sārvaṇi Manu and the inhabitants of Bhārata-varṣa engage in devotional service to the Supreme Personality of Godhead, who is the origin of creation, maintenance and annihilation and who is always worshiped by self-realized souls. In the planet known as Bhārata-varṣa there are many rivers and mountains, as there are in other tracts of land, yet Bhārata-varṣa has special significance because in this tract of land there exists the Vedic principle of varṇāśrama-dharma, which divides society into four varṇas and four āśramas. Furthermore, Nārada Muni’s opinion is that even if there is some temporary disturbance in the execution of the varṇāśrama-dharma principles, they can be revived at any moment. The effect of adhering to the institution of varṇāśrama is gradual elevation to the spiritual platform and liberation from material bondage. By following the principles of varṇāśrama-dharma, one gets the opportunity to associate with devotees. Such association gradually awakens one’s dormant propensity to serve the Supreme Personality of Godhead and frees one from all the basic principles of sinful life. One then gets the opportunity to offer unalloyed devotional service to the Supreme Lord, Vāsudeva. Because of this opportunity, the inhabitants of Bhārata-varṣa are praised even in the heavenly planets. Even in the topmost planet of this universe, Brahmaloka, the position of Bhārata-varṣa is discussed with great relish.

Všechny podmíněné živé bytosti ve vesmíru podstupují na různých planetách a v různých životních druzích evoluční vývoj. Tak mohou dospět až na Brahmaloku, ale poté musí znovu sestoupit na Zemi, jak potvrzuje Śrīmad Bhagavad-gītā (ābrahma-bhuvanāl lokāḥ punar āvartino 'rjuna). Řídí-li se ti, kdo žijí v Bhārata-varṣe, striktně zásadami varṇāśrama-dharmy a rozvíjejí-li své spící vědomí Kṛṣṇy, nemusí se po smrti vrátit do tohoto hmotného světa. Žádné místo, kde nelze naslouchat o Nejvyšší Osobnosti Božství od realizovaných duší, není pro živou bytost příliš vhodné, ani kdyby se jednalo o Brahmaloku. Nevyužije-li ten, kdo se narodil v Bhārata-varṣe jako lidská bytost, příležitosti k duchovnímu povznesení, je bezesporu v tom nejžalostnějším postavení. V zemi zvané Bhārata-varṣa se i sarva-kāma-bhakta, oddaný usilující o splnění nějaké hmotné touhy, díky stykům s oddanými zbaví všech hmotných tužeb a nakonec se stane čistým oddaným a bez potíží se vrátí domů, zpátky k Bohu.

All the conditioned living entities are evolving within the universe in different planets and different species of life. Thus one may be elevated to Brahmaloka, but then one must again descend to earth, as confirmed in Śrīmad Bhagavad-gītā (ābrahma-bhuvanāl lokāḥ punar āvartino ’rjuna). If those who live in Bhārata-varṣa rigidly follow the principles of varṇāśrama-dharma and develop their dormant Kṛṣṇa consciousness, they need not return to this material world after death. Any place where one cannot hear about the Supreme Personality of Godhead from realized souls, even if it be Brahmaloka, is not very congenial to the living entity. If one who has taken birth in the land of Bhārata-varṣa as a human being does not take advantage of the opportunity for spiritual elevation, his position is certainly the most miserable. In the land known as Bhāratavarṣa, even if one is a sarva-kāma-bhakta, a devotee seeking the fulfillment of some material desire, he is freed from all material desires by his association with devotees, and ultimately he becomes a pure devotee and returns home, back to Godhead, without difficulty.

Na konci této kapitoly popisuje Śrī Śukadeva Gosvāmī Mahārājovi Parīkṣitovi osm podostrovů ostrova Jambūdvīpu.

At the end of this chapter, Śrī Śukadeva Gosvāmī describes to Mahārāja Parīkṣit the eight sub-islands within the island of Jambūdvīpa.

Sloka 1:: Śrīla Śukadeva Gosvāmī pravil: Můj milý králi, v Kimpuruṣa-varṣe poskytuje velký oddaný Hanumān společně s obyvateli tohoto území nepřetržitou oddanou službu Pánu Rāmacandrovi, který je starším bratrem Lakṣmaṇa a drahým manželem Sītādevī.

Text 1:: Śrīla Śukadeva Gosvāmī said: My dear King, in Kimpuruṣa-varṣa the great devotee Hanumān is always engaged with the inhabitants of that land in devotional service to Lord Rāmacandra, the elder brother of Lakṣmaṇa and dear husband of Sītādevī.

Sloka 2:: Slávu Pána Rāmacandry vždy opěvuje mnoho Gandharvů a tento zpěv je nesmírně příznivý. Hanumānjī a Ārṣṭiṣeṇa, vůdčí osoba Kimpuruṣa-varṣi, mu neustále s napjatou pozorností naslouchají. Hanumān pronáší následující mantry.

Text 2:: A host of Gandharvas is always engaged in chanting the glories of Lord Rāmacandra. That chanting is always extremely auspicious. Hanumānjī and Arṣṭiṣeṇa, the chief person in Kimpuruṣa-varṣa, constantly hear those glories with complete attention. Hanumān chants the following mantras.

Sloka 3:: Ó můj Pane, pro Tvé uspokojení pronáším bīja-mantru oṁkāra. Přeji si vzdát uctivé poklony Osobnosti Božství, nejlepší ze všech nanejvýš vznešených osobností. Ó Pane, z Tebe pocházejí všechny dobré vlastnosti Árjů, pokročilých lidských bytostí. Tvé vlastnosti a chování jsou vždy zásadové a vždy také ovládáš Své smysly a mysl. Tím, že jednáš jako obyčejný člověk, projevuješ ukázkový charakter, abys učil ostatní, jak se mají chovat. Na obyčejném prubířském kameni lze ověřit kvalitu zlata, ale Ty jsi jako prubířský kámen, kterým lze přezkoušet všechny dobré vlastnosti. Jsi uctíván brāhmaṇy, nejpřednějšími ze všech oddaných. Ty, Nejvyšší Osobo, jsi král králů, a proto Ti skládám uctivé poklony.

Text 3:: Let me please Your Lordship by chanting the bīja-mantra oṁkāra. I wish to offer my respectful obeisances unto the Personality of Godhead, who is the best among the most highly elevated personalities. Your Lordship is the reservoir of all the good qualities of Āryans, people who are advanced. Your character and behavior are always consistent, and You always control Your senses and mind. Acting just like an ordinary human being, You exhibit exemplary character to teach others how to behave. There is a touchstone that can be used to examine the quality of gold, but You are like a touchstone that can verify all good qualities. You are worshiped by brāhmaṇas who are the foremost of all devotees. You, the Supreme Person, are the King of kings, and therefore I offer my respectful obeisances unto You.

Sloka 4:: Pán, Jehož čistá podoba (sac-cid-ānanda-vigraha) je neposkvrněná kvalitami hmotné přírody, může být vnímán čistým vědomím. Ve Vedāntě je o Něm psáno, že je jeden jediný. Díky Své duchovní energii je nedotčený znečištěním hmotné přírody, a jelikož Ho nelze vidět hmotným zrakem, je známý jako transcendentální. Nevykonává žádné hmotné činnosti a nemá hmotnou podobu ani jméno. Transcendentální podobu Pána lze vnímat jedině v čistém vědomí, vědomí Kṛṣṇy. Buďme pevně upnuti na lotosové nohy Pána Rāmacandry a skládejme těmto transcendentálním lotosovým nohám uctivé poklony.

Text 4:: The Lord, whose pure form [sac-cid-ānanda-vigraha] is uncontaminated by the modes of material nature, can be perceived by pure consciousness. In the Vedānta He is described as being one without a second. Because of His spiritual potency, He is untouched by the contamination of material nature, and because He is not subjected to material vision, He is known as transcendental. He has no material activities, nor has He a material form or name. Only in pure consciousness, Kṛṣṇa consciousness, can one perceive the transcendental form of the Lord. Let us be firmly fixed at the lotus feet of Lord Rāmacandra, and let us offer our respectful obeisances unto those transcendental lotus feet.

Sloka 5:: Bylo určeno, že Rāvaṇu, vůdce Rākṣasů, nemůže zabít nikdo jiný než člověk, a z toho důvodu se Pán Rāmacandra, Nejvyšší Osobnost Božství, zjevil v lidské podobě. Jeho posláním však nebylo pouze zabít Rāvaṇu, ale také poučit smrtelné bytosti, že hmotné štěstí soustředěné kolem sexu neboli kolem vlastní manželky je příčinou mnoha strastí. Pán je soběstačná Nejvyšší Osobnost Božství a pro nic nemusí naříkat. Proč by jinak zakoušel tolik strádání kvůli únosu matky Sīty?

Text 5:: It was ordained that Rāvaṇa, chief of the Rākṣasas, could not be killed by anyone but a man, and for this reason Lord Rāmacandra, the Supreme Personality of Godhead, appeared in the form of a human being. Lord Rāmacandra’s mission, however, was not only to kill Rāvaṇa but also to teach mortal beings that material happiness centered around sex life or centered around one’s wife is the cause of many miseries. He is the self-sufficient Supreme Personality of Godhead, and nothing is lamentable for Him. Therefore why else could He be subjected to tribulations by the kidnapping of mother Sītā?

Sloka 6:: Jelikož je Pán Śrī Rāmacandra Nejvyšší Osobnost Božství, Vāsudeva, nic v tomto hmotném světě Ho nepoutá. Je nejmilovanější Nadduší všech seberealizovaných duší a jejich velice důvěrným přítelem. V plné míře oplývá všemi vznešenými vlastnostmi. Nemohl tedy trpět odloučením od Své manželky a nemohl se jí ani Svého mladšího bratra Lakṣmaṇa vzdát. Opustit kohokoliv z nich by bylo zcela vyloučené.

Text 6:: Since Lord Śrī Rāmacandra is the Supreme Personality of Godhead, Vāsudeva, He is not attached to anything in this material world. He is the most beloved Supersoul of all self-realized souls, and He is their very intimate friend. He is full of all opulences. Therefore He could not possibly have suffered because of separation from His wife, nor could He have given up His wife and Lakṣmaṇa, His younger brother. To give up either would have been absolutely impossible.

Sloka 7:: Nikdo nemůže získat přátelství s Nejvyšším Pánem Rāmacandrou na základě hmotných předností, jako je zrození v aristokratické rodině, tělesná krása, řečnická působivost, bystrá inteligence nebo příslušnost k vyšší rase či národu. Žádná z těchto předností není pro dosažení přátelství s Pánem Śrī Rāmacandrou skutečným předpokladem. Jak jinak by bylo možné, že i když jsme necivilizovaní obyvatelé lesa, kteří nemají vznešený původ, neoplýváme žádnou tělesnou krásou a nedokážeme hovořit jako urození lidé, Pán Rāmacandra nás přesto přijal za Své přátele?

Text 7:: One cannot establish a friendship with the Supreme Lord Rāmacandra on the basis of material qualities such as one’s birth in an aristocratic family, one’s personal beauty, one’s eloquence, one’s sharp intelligence or one’s superior race or nation. None of these qualifications is actually a prerequisite for friendship with Lord Śrī Rāmacandra. Otherwise how is it possible that although we uncivilized inhabitants of the forest have not taken noble births, although we have no physical beauty and although we cannot speak like gentlemen, Lord Rāmacandra has nevertheless accepted us as friends?

Sloka 8:: Každý — ať už polobůh či démon, člověk nebo tvor jiný než člověk, jako jsou šelmy a ptáci — by proto měl uctívat Pána Rāmacandru, Nejvyšší Osobnost Božství, Jenž se zjevuje na této Zemi jako lidská bytost. K uctívání Osobnosti Božství není zapotřebí velké askeze, neboť Pán od Svého oddaného přijímá i malou službu. Ta Ho uspokojí, a jakmile je spokojen, oddaný je úspěšný. Pán Śrī Rāmacandra přivedl zpátky domů, zpátky k Bohu (na Vaikuṇṭhu) všechny oddané z Ayodhyi.

Text 8:: Therefore, whether one is a demigod or a demon, a man or a creature other than man, such as a beast or bird, everyone should worship Lord Rāmacandra, the Supreme Personality of Godhead, who appears on this earth just like a human being. There is no need of great austerities or penances to worship the Lord, for He accepts even a small service offered by His devotee. Thus He is satisfied, and as soon as He is satisfied, the devotee is successful. Indeed, Lord Śrī Rāmacandra brought all the devotees of Ayodhyā back home, back to Godhead [Vaikuṇṭha].

Sloka 9:: (Śukadeva Gosvāmī pokračoval:) Sláva Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství, je nepředstavitelná. Zjevil se v podobě Nara-Nārāyaṇa na území Bhārata-varṣi, v místě zvaném Badarikāśram, aby Svým oddaným projevil přízeň tím, že je bude učit náboženství, poznání, odříkání, duchovní síle, ovládání smyslů a způsobu, jak se oprostit od falešného ega. Oplývá duchovními dokonalostmi a Jeho askeze bude pokračovat až do konce tohoto věku. Tak vypadá seberealizace.

Text 9:: [Śukadeva Gosvāmī continued:] The glories of the Supreme Personality of Godhead are inconceivable. He has appeared in the form of Nara-Nārāyaṇa in the land of Bhārata-varṣa, at the place known as Badarikāśrama, to favor His devotees by teaching them religion, knowledge, renunciation, spiritual power, sense control and freedom from false ego. He is advanced in the opulence of spiritual assets, and He engages in executing austerity until the end of this millennium. This is the process of self-realization.

Sloka 10:: Ve své knize zvané Nārada Pañcarātra popsal Bhagavān Nārada velice názorně, jak dosáhnout konečného životního cíle — oddanosti — pomocí poznání a praktikování mystické yogy. Popsal také slávu Pána, Nejvyšší Osobnosti Božství. Velký mudrc Nārada vyložil obsah tohoto transcendentálního díla Sāvarṇimu Manuovi, aby poučil ty obyvatele Bhārata-varṣi, kteří se striktně řídí zásadami varṇāśrama-dharmy, jak dosáhnout oddané služby Pánu. Nārada Muni tak společně s dalšími obyvateli Bhārata-varṣi neustále slouží Nara-Nārāyaṇovi a pronáší následující modlitbu.

Text 10:: In his own book, known as Nārada Pañcarātra, Bhagavān Nārada has very vividly described how to work to achieve the ultimate goal of life — devotion — through knowledge and through execution of the mystic yoga system. He has also described the glories of the Lord, the Supreme Personality of Godhead. The great sage Nārada instructed the tenets of this transcendental literature to Sāvarṇi Manu in order to teach those inhabitants of Bhārata-varṣa who strictly follow the principles of varṇāśrama-dharma how to achieve the devotional service of the Lord. Thus Nārada Muni, along with the other inhabitants of Bhārata-varṣa, always engages in the service of Nara-Nārāyaṇa, and he chants as follows.

Sloka 11:: S úctou se klaním Nara-Nārāyaṇovi, nejlepšímu ze všech světců, Nejvyšší Osobnosti Božství. Je na nejvyšší úrovni sebeovládání a seberealizace, prostý falešné pýchy, a je jměním těch, kdo nemají žádné hmotné vlastnictví. Je duchovním mistrem všech paramahaṁsů, kteří jsou nejvznešenějšími lidskými bytostmi, a Pánem seberealizovaných. Uctivě se znovu a znovu klaním u Jeho lotosových nohou.

Text 11:: Let me offer my respectful obeisances unto Nara-Nārāyaṇa, the best of all saintly persons, the Supreme Personality of Godhead. He is the most self-controlled and self-realized, He is free from false prestige, and He is the asset of persons who have no material possessions. He is the spiritual master of all paramahaṁsas, who are the most exalted human beings, and He is the master of the self-realized. Let me offer my repeated obeisances at His lotus feet.

Sloka 12:: Nārada, nejmocnější svatý mudrc, uctívá Nara-Nārāyaṇa rovněž následující mantrou: Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, je vládcem stvoření, udržování a zničení tohoto viditelného vesmírného projevu, ale přesto je zcela prost falešné prestiže. I když se hlupákům zdá, že přijímá hmotné tělo jako my, neovlivňují Ho tělesné potíže, jako je hlad, žízeň a únava. Přestože je svědkem, který vidí vše, Jeho smysly nejsou tím, co vidí, nikdy znečištěné. Skládám uctivé poklony tomuto nepřipoutanému, čistému svědku světa, Nejvyšší Duši, Osobnosti Božství.

Text 12:: Nārada, the most powerful saintly sage, also worships Nara-Nārāyaṇa by chanting the following mantra: The Supreme Personality of Godhead is the master of the creation, maintenance and annihilation of this visible cosmic manifestation, yet He is completely free from false prestige. Although to the foolish He appears to have accepted a material body like us, He is unaffected by bodily tribulations like hunger, thirst and fatigue. Although He is the witness who sees everything, His senses are unpolluted by the objects He sees. Let me offer my respectful obeisances unto that unattached, pure witness of the world, the Supreme Soul, the Personality of Godhead.

Sloka 13:: Ó můj Pane, vládce veškeré mystické yogy, toto je vysvětlení jógového procesu, o kterém mluvil seberealizovaný Pán Brahmā (Hiraṇyagarbha). Všichni yogīni se v okamžiku smrti vzdávají hmotného těla s naprostou odpoutaností, jednoduše tak, že upřou svou mysl na Tvé lotosové nohy. To je dokonalost yogy.

Text 13:: O my Lord, master of all mystic yoga, this is the explanation of the yogic process spoken of by Lord Brahmā [Hiraṇyagarbha], who is self-realized. At the time of death, all yogīs give up the material body with full detachment simply by placing their minds at Your lotus feet. That is the perfection of yoga.

Sloka 14:: Materialisté obvykle velice lpí na svém současném tělesném pohodlí a na pohodlí, které očekávají v budoucnosti. Neustále jsou proto pohrouženi v myšlenkách na své manželky, děti a bohatství a bojí se opustit svá těla, plná výkalů a moči. Jestliže se však bojí opustit své tělo i ten, kdo praktikuje vědomí Kṛṣṇy, jaký potom mělo význam jeho usilovné studium śāster? Byla to jen ztráta času.

Text 14:: Materialists are generally very attached to their present bodily comforts and to the bodily comforts they expect in the future. Therefore they are always absorbed in thoughts of their wives, children and wealth and are afraid of giving up their bodies, which are full of stool and urine. If a person engaged in Kṛṣṇa consciousness, however, is also afraid of giving up his body, what is the use of his having labored to study the śāstras? It was simply a waste of time.

Sloka 15:: Ó Pane, ó Transcendence, pomoz nám proto laskavě a dej nám sílu praktikovat bhakti-yogu, abychom dokázali ovládnout svou neklidnou mysl a upřít ji na Tebe. Všichni jsme nakaženi Tvou iluzorní energií, a z toho důvodu jsme velice připoutaní k tělu, které je plné výkalů a moči, a ke všemu, co má s tímto tělem nějaký vztah. Neexistuje jiný způsob, jak se této připoutanosti vzdát, než oddaná služba. Uděl nám proto prosím toto požehnání.

Text 15:: Therefore, O Lord, O Transcendence, kindly help us by giving us the power to execute bhakti-yoga so that we can control our restless minds and fix them upon You. We are all infected by Your illusory energy; therefore we are very attached to the body, which is full of stool and urine, and to anything related with the body. Except for devotional service, there is no way to give up this attachment. Therefore kindly bestow upon us this benediction.

Sloka 16:: Na území zvaném Bhārata-varṣa je stejně jako v Ilāvṛta-varṣe mnoho hor a řek. Jména některých hor jsou: Malaya, Maṅgala-prastha, Maināka, Trikūṭa, Ṛṣabha, Kūṭaka, Kollaka, Sahya, Devagiri, Ṛṣyamūka, Śrī-śaila, Veṅkaṭa, Mahendra, Vāridhāra, Vindhya, Śuktimān, Ṛkṣagiri, Pāriyātra, Droṇa, Citrakūṭa, Govardhan, Raivataka, Kakubha, Nīla, Gokāmukha, Indrakīla a Kāmagiri. Kromě nich je tam ještě mnoho dalších hor, z jejichž svahů stéká mnoho velkých i malých řek.

Text 16:: In the tract of land known as Bhārata-varṣa, as in Ilāvṛta-varṣa, there are many mountains and rivers. Some of the mountains are known as Malaya, Maṅgala-prastha, Maināka, Trikūṭa, Ṛṣabha, Kūṭaka, Kollaka, Sahya, Devagiri, Ṛṣyamūka, Śrī-śaila, Veṅkaṭa, Mahendra, Vāridhāra, Vindhya, Śuktimān, Ṛkṣagiri, Pāriyātra, Droṇa, Citrakūṭa, Govardhana, Raivataka, Kakubha, Nīla, Gokāmukha, Indrakīla and Kāmagiri. Besides these, there are many other hills, with many large and small rivers flowing from their slopes.

Sloka 17-18:: Dvě z těchto řek — Brahmaputra a Śoṇa — se nazývají nady, hlavní řeky. Tečou zde ještě jiné velké řeky, které jsou význačné: Candravasā, Tāmraparṇī, Avaṭodā, Kṛtamālā, Vaihāyasī, Kāverī, Veṇī, Payasvinī, Śarkarāvartā, Tuṅgabhadrā, Kṛṣṇāveṇyā, Bhīmarathī, Godāvarī, Nirvindhyā, Payoṣṇī, Tāpī, Revā, Surasā, Narmadā, Carmaṇvatī, Mahānadī, Vedasmṛti, Ṛṣikulyā, Trisāmā, Kauśikī, Mandākinī, Yamunā, Sarasvatī, Dṛṣadvatī, Gomatī, Sarayū, Rodhasvatī, Saptavatī, Suṣomā, Śatadrū, Candrabhāgā, Marudvṛdhā, Vitastā, Asiknī a Viśvā. Obyvatelé Bhārata-varṣi jsou očištění, neboť na tyto řeky neustále vzpomínají. Někdy opakují jejich jména jako mantry a jindy jdou přímo k nim, aby se jich dotkli a vykoupali se v nich. Takto se obyvatelé Bhārata-varṣi očišťují.

Texts 17-18:: Two of the rivers — the Brahmaputra and the Śoṇa — are called nadas, or main rivers. These are other great rivers that are very prominent: Candravasā, Tāmraparṇī, Avaṭodā, Kṛtamālā, Vaihāyasī, Kāverī, Veṇī, Payasvinī, Śarkarāvartā, Tuṅgabhadrā, Kṛṣṇāveṇyā, Bhīmarathī, Godāvarī, Nirvindhyā, Payoṣṇī, Tāpī, Revā, Surasā, Narmadā, Carmaṇvatī, Mahānadī, Vedasmṛti, Ṛṣikulyā, Trisāmā, Kauśikī, Mandākinī, Yamunā, Sarasvatī, Dṛṣadvatī, Gomatī, Sarayū, Rodhasvatī, Saptavatī, Suṣomā, Śatadrū, Candrabhāgā, Marudvṛdhā, Vitastā, Asiknī and Viśvā. The inhabitants of Bhārata-varṣa are purified because they always remember these rivers. Sometimes they chant the names of these rivers as mantras, and sometimes they go directly to the rivers to touch them and bathe in them. Thus the inhabitants of Bhārata-varṣa become purified.

Sloka 19:: Lidé, kteří se narodili na tomto území, se dělí podle kvalit hmotné přírody: dobra (sattva-guṇy), vášně (rajo-guṇy) a nevědomosti (tamo-guṇy). Někteří z nich se rodí jako vznešené osobnosti, jiní jako obyčejné lidské bytosti a další jsou nesmírně odporní — v Bhārata-varṣe se každý rodí přesně podle své minulé karmy. Když člověk — poté, co pravý duchovní mistr zjistil jeho postavení — prochází náležitou přípravou, aby se naučil sloužit Pánu Viṣṇuovi v rámci čtyř společenských tříd (brāhmaṇa, kṣatriya, vaiśya a śūdra) a čtyř duchovních stavů (brahmacārī, gṛhastha, vānaprastha a sannyāsa), jeho život se stává dokonalým.

Text 19:: The people who take birth in this tract of land are divided according to the qualities of material nature — the modes of goodness [sattva-guṇa], passion [rajo-guṇa], and ignorance [tamo-guṇa]. Some of them are born as exalted personalities, some are ordinary human beings, and some are extremely abominable, for in Bhārata-varṣa one takes birth exactly according to one’s past karma. If one’s position is ascertained by a bona fide spiritual master and one is properly trained to engage in the service of Lord Viṣṇu according to the four social divisions [brāhmaṇa, kṣatriya, vaiśya and śūdra] and the four spiritual divisions [brahmacārī, gṛhastha, vānaprastha and sannyāsa], one’s life becomes perfect.

Sloka 20:: Člověk, jemuž po mnoha a mnoha životech dozrají výsledky jeho zbožných činností, získává příležitost stýkat se s čistými oddanými. Tehdy dokáže přeseknout uzel, kterým je kvůli svým různým plodonosným činnostem poután k nevědomosti. Styky s oddanými ho vedou k tomu, že postupně začne sloužit Pánu Vāsudevovi, Jenž je transcendentální, prostý připoutanosti k hmotnému světu, mimo dosah mysli a slov a nezávislý na všem ostatním. Tato bhakti-yoga, oddaná služba Pánu Vāsudevovi, je skutečnou cestou osvobození.

Text 20:: After many, many births, when the results of one’s pious activities mature, one gets an opportunity to associate with pure devotees. Then one is able to cut the knot of bondage to ignorance, which bound him because of varied fruitive activities. As a result of associating with devotees, one gradually renders service to Lord Vāsudeva, who is transcendental, free from attachment to the material world, beyond the mind and words, and independent of everything else. That bhakti-yoga, devotional service to Lord Vāsudeva, is the real path of liberation.

Sloka 21:: Jelikož lidská podoba skýtá vznešené podmínky pro duchovní realizaci, všichni polobozi na nebi prohlašují: Jak úžasnou příležitost mají tyto lidské bytosti, které se narodily v Bhārata-varṣe! Jistě v minulosti vykonávaly zbožné činy v rámci askeze nebo potěšily Osobně Nejvyššího Pána. Jak jinak by mohly být tolika způsoby zaměstnány oddanou službou? My polobozi se můžeme pouze ucházet o lidské zrození v Bhārata-varṣe, abychom mohli oddaně sloužit, ale tyto lidské bytosti tam již takto jednají.

Text 21:: Since the human form of life is the sublime position for spiritual realization, all the demigods in heaven speak in this way: How wonderful it is for these human beings to have been born in the land of Bhārata-varṣa. They must have executed pious acts of austerity in the past, or the Supreme Personality of Godhead Himself must have been pleased with them. Otherwise, how could they engage in devotional service in so many ways? We demigods can only aspire to achieve human births in Bhārata-varṣa to execute devotional service, but these human beings are already engaged there.

Sloka 22:: Polobozi pokračují: Po vykonávání velice náročných védských obřadních obětí, podstupování askeze, dodržování slibů a rozdávání milodarů jsme dosáhli postavení obyvatel nebeských planet. Ale co jsme tím získali? Jsme zde zaneprázdněni hmotným uspokojováním smyslů, a proto si stěží vzpomeneme na lotosové nohy Pána Nārāyaṇa — kvůli nadměrnému smyslovému požitku jsme na Jeho lotosové nohy téměř zapomněli.

Text 22:: The demigods continue: After performing the very difficult tasks of executing Vedic ritualistic sacrifices, undergoing austerities, observing vows and giving charity, we have achieved this position as inhabitants of the heavenly planets. But what is the value of this achievement? Here we are certainly very engaged in material sense gratification, and therefore we can hardly remember the lotus feet of Lord Nārāyaṇa. Indeed, because of our excessive sense gratification, we have almost forgotten His lotus feet.

Sloka 23:: Krátký život na území Bhārata-varṣi je lepší než život na Brahmaloce, který trvá milióny a miliardy let, neboť i když člověk dosáhne Brahmaloky, musí se vrátit do koloběhu zrození a smrti. Život v Bhārata-varṣe, na nižším planetárním systému, je velmi krátký, ale ten, kdo tam žije, může přesto vyvinout plné vědomí Kṛṣṇy, a dokonce i během tohoto krátkého života dospět k nejvyšší dokonalosti tím, že se zcela odevzdá lotosovým nohám Pána. Tak dosáhne Vaikuṇṭhaloky, kde neexistuje úzkost ani opakované rození v hmotném těle.

Text 23:: A short life in the land of Bharata-varṣa is preferable to a life achieved in Brahmaloka for millions and billions of years because even if one is elevated to Brahmaloka, he must return to repeated birth and death. Although life in Bhārata-varṣa, in a lower planetary system, is very short, one who lives there can elevate himself to full Kṛṣṇa consciousness and achieve the highest perfection, even in this short life, by fully surrendering unto the lotus feet of the Lord. Thus one attains Vaikuṇṭhaloka, where there is neither anxiety nor repeated birth in a material body.

Sloka 24:: Inteligentní osoba nemá zájem o místo ani na nejvyšší planetární soustavě, jestliže tam neteče čistá Ganga rozhovorů o činnostech Nejvyššího Pána, jestliže tam nejsou oddaní zaměstnaní službou na březích této zbožné řeky nebo jestliže se tam nekonají festivaly saṅkīrtana-yajñi pro uspokojení Pána (zvláště proto, že saṅkīrtana-yajña je doporučená pro tento věk).

Text 24:: An intelligent person does not take interest in a place, even in the topmost planetary system, if the pure Ganges of topics concerning the Supreme Lord’s activities does not flow there, if there are not devotees engaged in service on the banks of such a river of piety, or if there are no festivals of saṅkīrtana-yajña to satisfy the Lord [especially since saṅkīrtana-yajña is recommended in this age].

Sloka 25:: Bhārata-varṣa nabízí ideální zemi a podmínky pro vykonávání oddané služby, jež může člověka osvobodit od výsledků jñāny a karmy. Získá-li někdo v Bhārata-varṣe lidské tělo, vybavené schopnými smyslovými orgány, s nimiž může vykonávat saṅkīrtana-yajñu, ale navzdory této příležitosti se nezačne věnovat oddané službě, je jako osvobozená lesní zvířata a ptáci, jež svou nedbalostí dopustí, aby je lovec znovu spoutal.

Text 25:: Bhārata-varṣa offers the proper land and circumstances in which to execute devotional service, which can free one from the results of jñāna and karma. If one obtains a human body in the land of Bhārata-varṣa, with clear sensory organs with which to execute the saṅkīrtana-yajña, but in spite of this opportunity he does not take to devotional service, he is certainly like liberated forest animals and birds that are careless and are therefore again bound by a hunter.

Sloka 26:: V Indii (Bhārata-varṣe) je mnoho lidí, kteří uctívají polobohy — různé správce dosazené Nejvyšším Pánem, jako je například Indra, Candra a Sūrya — z nichž každý je uctíván jiným způsobem. Uctívající nabízejí polobohům příslušné obětiny s vědomím, že polobozi jsou nedílné části celku, Nejvyššího Pána. Nejvyšší Osobnost Božství proto tyto oběti přijímá a postupně uctívající pozvedá na skutečnou úroveň oddané služby tím, že plní jejich touhy. Jelikož je Pán úplný, dává těmto lidem požehnání, která si přejí, přestože uctívají pouze část Jeho transcendentálního těla.

Text 26:: In India [Bhārata-varṣa], there are many worshipers of the demigods, the various officials appointed by the Supreme Lord, such as Indra, Candra and Sūrya, all of whom are worshiped differently. The worshipers offer the demigods their oblations, considering the demigods part and parcel of the whole, the Supreme Lord. Therefore the Supreme Personality of Godhead accepts these offerings and gradually raises the worshipers to the real standard of devotional service by fulfilling their desires and aspirations. Because the Lord is complete, He offers the worshipers the benedictions they desire even if they worship only part of His transcendental body.

Sloka 27:: Nejvyšší Pán plní hmotné touhy oddaného, jenž se na Něho s takovými pohnutkami obrací, ale nedává mu požehnání, která by ho vedla k žádostem o další požehnání. Ochotně mu ovšem poskytuje útočiště u Svých lotosových nohou, i když se o ně neucházel, a toto útočiště uspokojuje všechny touhy, které oddaný má. To je zvláštní milost Nejvyšší Osobnosti.

Text 27:: The Supreme Personality of Godhead fulfills the material desires of a devotee who approaches Him with such motives, but He does not bestow benedictions upon the devotee that will cause him to demand more benedictions again. However, the Lord willingly gives the devotee shelter at His own lotus feet, even though such a person does not aspire for it, and that shelter satisfies all his desires. That is the Supreme Personality’s special mercy.

Sloka 28:: Nyní žijeme na nebeských planetách, což je nepochybně výsledkem našich vykonaných obřadů, zbožných činností a yajñí, jakož i studia Ved. Naše životy zde však jednoho dne skončí. Jestliže nám tehdy budou ještě zbývat nějaké zásluhy za naše zbožné činnosti, modlíme se, abychom se mohli znovu narodit v Bhārata-varṣe jako lidské bytosti schopné vzpomínat na lotosové nohy Nejvyšší Osobnosti Božství. Pán je tak laskavý, že na území Bhārata-varṣi Osobně přichází a zvětšuje štěstí jejích obyvatel.

Text 28:: We are now living in the heavenly planets, undoubtedly as a result of our having performed ritualistic ceremonies, pious activities and yajñas and having studied the Vedas. However, our lives here will one day be finished. We pray that at that time, if any merit remains from our pious activities, we may again take birth in Bhārata-varṣa as human beings able to remember the lotus feet of the Lord. The Lord is so kind that He personally comes to the land of Bhārata-varṣa and expands the good fortune of its people.

Sloka 29-30:: Śrī Śukadeva Gosvāmī pravil: Můj milý králi, podle názoru některých učenců obklopuje Jambūdvīp osm menších ostrovů. Když synové Mahārāje Sagara hledali po celém světě svého ztraceného koně, rozkopávali zemi, a to vedlo ke vzniku těchto osmi přilehlých ostrovů. Jmenují se Svarṇaprastha, Candraśukla, Āvartana, Ramaṇaka, Mandarahariṇa, Pāñcajanya, Siṁhala a Laṅkā.

Texts 29-30:: Śrī Śukadeva Gosvāmī said: My dear King, in the opinion of some learned scholars, eight smaller islands surround Jambūdvīpa. When the sons of Mahārāja Sagara were searching all over the world for their lost horse, they dug up the earth, and in this way eight adjoining islands came into existence. The names of these islands are Svarṇaprastha, Candraśukla, Āvartana, Ramaṇaka, Mandara-hariṇa, Pāñcajanya, Siṁhala and Laṅkā.

Sloka 31:: Můj milý králi Parīkṣite, ó nejlepší z potomků Bharaty Mahārāje, takto jsem ti popsal — jak jsem byl sám poučen — ostrov Bhārata-varṣu a jeho přilehlé ostrovy. Tyto ostrovy tvoří Jambūdvīp.

Text 31:: My dear King Parīkṣit, O best of the descendants of Bharata Mahārāja, I have thus described to you, as I myself have been instructed, the island of Bhārata-varṣa and its adjoining islands. These are the islands that constitute Jambūdvīpa.