Skip to main content

Sloka 7

Text 7

Verš

Texto

na janma nūnaṁ mahato na saubhagaṁ
na vāṅ na buddhir nākṛtis toṣa-hetuḥ
tair yad visṛṣṭān api no vanaukasaś
cakāra sakhye bata lakṣmaṇāgrajaḥ
na janma nūnaṁ mahato na saubhagaṁ
na vāṅ na buddhir nākṛtis toṣa-hetuḥ
tair yad visṛṣṭān api no vanaukasaś
cakāra sakhye bata lakṣmaṇāgrajaḥ

Synonyma

Palabra por palabra

na — ne; janma — zrození ve velice ušlechtilé, aristokratické rodině; nūnam — vskutku; mahataḥ — Nejvyšší Osobnosti Božství; na — ani; saubhagam — velké štěstí; na — ne; vāk — elegantní vyjadřování; na — ani; buddhiḥ — bystrost inteligence; na — ne; ākṛtiḥ — tělesné rysy; toṣa-hetuḥ — příčina potěšení Pána; taiḥ — všemi těmito výše uvedenými přednostmi; yat — protože; visṛṣṭān — odmítl; api — ačkoliv; naḥ — nás; vana-okasaḥ — obyvatele lesa; cakāra — přijal; sakhye — v přátelství; bata — běda; lakṣmaṇa-agra-jaḥ — Pán Śrī Rāmacandra, starší bratr Lakṣmaṇa.

na — no; janma — nacimiento en una familia muy refinada y aristocrática; nūnam — en verdad; mahataḥ — de la Suprema Personalidad de Dios; na — ni; saubhagam — gran fortuna; na — no; vāk — una forma de hablar elegante; na — no; buddhiḥ — inteligencia aguda; na — ni; ākṛtiḥ — rasgos del cuerpo; toṣa-hetuḥ — lo que causa placer al Señor; taiḥ — por todas las cualidades antes mencionadas; yat — debido a; visṛṣṭān — rechazados; api — aunque; naḥ — nosotros; vana-okasaḥ — los habitantes del bosque; cakāra — aceptados; sakhye — con amistad; bata — ¡ay!; lakṣmaṇa-agra-jaḥ — el Señor Śrī Rāmacandra, el hermano mayor de Lakṣmaṇa.

Překlad

Traducción

Nikdo nemůže získat přátelství s Nejvyšším Pánem Rāmacandrou na základě hmotných předností, jako je zrození v aristokratické rodině, tělesná krása, řečnická působivost, bystrá inteligence nebo příslušnost k vyšší rase či národu. Žádná z těchto předností není pro dosažení přátelství s Pánem Śrī Rāmacandrou skutečným předpokladem. Jak jinak by bylo možné, že i když jsme necivilizovaní obyvatelé lesa, kteří nemají vznešený původ, neoplýváme žádnou tělesnou krásou a nedokážeme hovořit jako urození lidé, Pán Rāmacandra nás přesto přijal za Své přátele?

Con el Supremo Señor Rāmacandra no se puede establecer una amistad basada en cualidades materiales, como el haber nacido en una familia aristocrática, la belleza personal, la elocuencia, una inteligencia aguda o pertenecer a una raza o nación superiores. Para hacer amistad con el Señor Śrī Rāmacandra no se requiere de ninguna de esas cualidades. De no ser así, ¿cómo es posible que nos haya aceptado como amigos a nosotros, habitantes incivilizados del bosque, que no venimos de cunas nobles y no poseemos belleza física ni sabemos hablar como caballeros?

Význam

Significado

Śrīmatī Kuntīdevī ve své modlitbě, kterou vyjadřovala své pocity, oslovila Kṛṣṇu výrazem akiñcana-gocara. Předpona a znamená “ne” a kiñcana znamená “něco z tohoto hmotného světa”. Někdo je možná velice pyšný na své význačné postavení, hmotné bohatství, krásu, vzdělání a další přednosti, ale přestože jsou to jistě dobré předpoklady pro hmotné vztahy, k dosažení přátelství s Nejvyšší Osobností Božství nejsou nutné. Od toho, kdo má všechny tyto hmotné vlastnosti, se očekává, že se stane oddaným — a když tak skutečně učiní, budou jeho vlastnosti náležitě využité. Ti, kdo jsou pyšní na svůj vznešený původ, bohatství, vzdělání a krásu (janmaiśvarya-śruta-śrī), bohužel nemají zájem rozvíjet vědomí Kṛṣṇy a Nejvyšší Osobnost Božství se o všechny tyto hmotné předpoklady také nezajímá. Nejvyššího Pána lze dosáhnout oddaností (bhaktyā mām abhijānāti). Oddanost a upřímná touha sloužit Nejvyšší Osobnosti Božství jsou jediné předpoklady. Rūpa Gosvāmī také řekl, že cenou za dosažení přízně Boha je pouze upřímná touha ji mít (laulyam ekaṁ mūlyam). V Caitanya-bhāgavatě je řečeno:

En una oración en que expresaba sus sentimientos, Śrīmatī Kuntīdevī se dirigió a Kṛṣṇa llamándole akiñcana-gocara. El prefijo a- significa «no», y kiñcana es «algo que pertenece al mundo material». Tal vez estemos muy orgullosos de nuestro prestigio, riquezas materiales, belleza, educación, etc. Se trata de cualidades que desde el punto de vista material son, qué duda cabe, buenas; sin embargo, a la hora de hacer amistad con la Suprema Personalidad de Dios, no son necesarias. Si alguien posee todas esas cualidades materiales, debe hacerse devoto y, de ese modo, emplear esas cualidades del modo correcto. Por desgracia, los que están orgullosos de su elevada cuna, riquezas, educación y belleza personal (janmaiśvarya-śruta-śrī) no se preocupan del cultivo de conciencia de Kṛṣṇa; tampoco a la Suprema Personalidad de Dios Le importan todas sus buenas cualidades materiales. Al Señor Supremo se llega por medio de la devoción (bhaktyā mām abhijānāti). Esas son las únicas buenas cualidades: la devoción y el deseo sincero de servir a la Suprema Personalidad de Dios. Rūpa Gosvāmī ha dicho también que el único precio para alcanzar el favor de Dios son las ansias sinceras de obtener ese favor (laulyam ekaṁ mūlyam). En elCaitanya-bhāgavata se dice:

kholāvecā sevakera dekha bhāgya-sīmā
brahmā śiva kāṅde yāra dekhiyā mahimā
dhane jane pāṇḍitye kṛṣṇa nāhi pāi
kevala bhaktira vaśa caitanya-gosāñi
kholāvecā sevakera dekha bhāgya-sīmā
brahmā śiva kāṅde yāra dekhiyā mahimā
dhane jane pāṇḍitye kṛṣṇa nāhi pāi
kevala bhaktira vaśa caitanya-gosāñi

“Pohleďte, jak velké štěstí má oddaný Kholāvecā. Pán Brahmā a Śiva roní slzy, když vidí jeho velikost. Pána Kṛṣṇu nelze získat sebevětším množstvím bohatství, stoupenců či učenosti. Śrī Caitanyu Mahāprabhua ovládá jedině čistá oddanost.” Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu měl jednoho velice upřímného oddaného, který se jmenoval Kholāvecā Śrīdhara a jehož jedinou výdělečnou činností byl prodej nádob z kůry banánovníků. Ať byl jeho příjem jakýkoliv, padesát procent vždy použil na uctívání matky Gangy a dalšími padesáti procenty zajišťoval své životní nezbytnosti. Byl tak chudý, že žil v chatrči s děravou střechou. Nemohl si dovolit ani mosazné nádobí, a proto pil vodu z kovového džbánku. Byl však velkým oddaným Pána Śrī Caitanyi Mahāprabhua. Kholāvecā Śrīdhara je typickým příkladem toho, jak se může chudý člověk, který nemá žádné hmotné vlastnictví, stát navýsost vznešeným oddaným Pána. Závěr je, že útočiště u lotosových nohou Pána Kṛṣṇy nebo Śrī Caitanyi Gosāñiho není možné dosáhnout prostřednictvím hmotných předností; lze ho získat jedině čistou oddanou službou.

«Contemplen la gran fortuna del devoto Kholāvecā. El Señor Brahmā y el Señor Śiva derramaron lágrimas al ver su grandeza. Para llegar al Señor Kṛṣṇa, de nada sirven las riquezas, los seguidores y la erudición. A Śrī Caitanya Mahāprabhu solo se Le conquista por medio de la devoción pura». Kholāvecā Śrīdhara era un devoto muy sincero del Señor Śrī Caitanya Mahāprabhu; no tenía más ingresos que lo que conseguía vendiendo cuencos de corteza de banano. El cincuenta por ciento de lo que ganaba lo empleaba en la adoración de la madre Ganges, y con el otro cincuenta por ciento hacía frente a sus necesidades. En definitiva, era tan pobre que vivía en una choza con el techo lleno de agujeros. Como no tenía dinero para utensilios de bronce, bebía agua en un recipiente de hierro. No obstante, era un gran devoto del Señor Śrī Caitanya Mahāprabhu, y es el ejemplo de que un hombre pobre, carente de bienes materiales, puede llegar a ser un glorioso devoto del Señor. La conclusión es que no se puede alcanzar el refugio de los pies de loto del Señor Kṛṣṇa o de Śrī Caitanya Gosāñi por medio de la opulencia material; la única manera de alcanzar ese refugio es el servicio devocional puro.

anyābhilāṣitā-śūnyaṁ
jñāna-karmādy-anāvṛtam
ānukūlyena kṛṣṇānu-
śīlanaṁ bhaktir uttamā
anyābhilāṣitā-śūnyaṁ
jñāna-karmādy-anāvṛtam
ānukūlyena kṛṣṇānu-
śīlanaṁ bhaktir uttamā

“Oddaný má vykonávat transcendentální láskyplnou službu Nejvyššímu Pánu Kṛṣṇovi s příznivým postojem a bez touhy po hmotném prospěchu či zisku z plodonosných činností nebo filozofické spekulace. To se nazývá čistá oddaná služba.”

«El servicio amoroso trascendental al Supremo Señor Kṛṣṇa debe ofrecerse con actitud favorable y sin deseo de obtener beneficios materiales de las actividades fruitivas y de la especulación filosófica. Eso recibe el nombre de servicio devocional puro».