KAPITOLA ŠESTNÁCTÁ
CHAPTER SIXTEEN
Popis Jambūdvīpu
A Description of Jambūdvīpa
Když Śukadeva Gosvāmī popisoval charakter Mahārāje Priyavraty a jeho potomků, popsal také horu Meru a planetární systém známý jako Bhū-maṇḍala. Bhū-maṇḍala je jako lotos a jejích sedm ostrovů je přirovnáno k jeho kalichu. Uprostřed tohoto kalichu se nachází místo zvané Jambūdvīp, kde se tyčí hora Sumeru, která je z ryzího zlata. Je vysoká 84 000 yojanů, z čehož 16 000 yojanů je pod zemí. Její šířka je 32 000 yojanů na vrcholu a 16 000 yojanů na jejím úpatí. (Jeden yojan se rovná přibližně 12,8 kilometrů.) Tento král hor, Sumeru, podpírá planetu Zemi.
While describing the character of Mahārāja Priyavrata and his descendants, Śukadeva Gosvāmī also described Meru Mountain and the planetary system known as Bhū-maṇḍala. Bhū-maṇḍala is like a lotus flower, and its seven islands are compared to the whorl of the lotus. The place known as Jambūdvīpa is in the middle of that whorl. In Jambūdvīpa there is a mountain known as Sumeru, which is made of solid gold. The height of this mountain is 84,000 yojanas, of which 16,000 yojanas are below the earth. Its width is estimated to be 32,000 yojanas at its summit and 16,000 yojanas at its foot. (One yojana equals approximately eight miles.) This king of mountains, Sumeru, is the support of the planet earth.
Na jižní straně země zvané Ilāvṛta-varṣa se tyčí hory Himavān, Hemakūṭa a Niṣadha a na severní straně jsou Nīla, Śveta a Śṛṅga. Podobně na východní a západní straně se tyčí dvě velké hory — Mālyavān a Gandhamādana. Horu Sumeru obklopují čtyři hory, zvané Mandara, Merumandara, Supārśva a Kumuda. Každá z nich je 10 000 yojanů dlouhá a 10 000 yojanů vysoká. Na nich rostou 1 100 yojanů vysoké stromy—mangovník, jambū, kadamba a banyán. Rozprostírají se tam také jezera plná mléka, medu, šťávy z cukrové třtiny a čisté vody, která mohou splnit všechna přání. Rovněž jsou tam zahrady, které se jmenují Nandana, Caitraratha, Vaibhrājaka a Sarvatobhadra. Na úbočí hory Supārśva roste strom kadamba, z jehož dutin vytékají potoky medu, a na hoře Kumuda roste banyán jménem Śatavalśa, z jehož kořenů vytékají řeky mléka, jogurtu a mnoha dalších kýžených věcí. Jako nitky tyčinek kolem kalichu lotosového květu obklopuje horu Sumeru dvacet pohoří, jako například Kuraṅga, Kurara, Kusumbha, Vaikaṅka a Trikūṭa. Na východ od Sumeru ční hory Jaṭhara a Devakūṭa, na západě se tyčí Pavana a Pāriyātra, na jihu Kailāsa a Karavīra a na severu Triśṛṅga a Makara. Těchto osm hor je zhruba 18 000 yojanů dlouhých, 2 000 yojanů širokých a 2 000 yojanů vysokých. Na vrcholu hory Sumeru se rozkládá Brahmapurī, sídlo Pána Brahmy. Každá z jeho čtyř stran je dlouhá 10 000 yojanů. V okolí Brahmapurī stojí města krále Indry a sedmi dalších polobohů. Tato města jsou velká jako jedna čtvrtina Brahmapurī.
On the southern side of the land known as Ilāvṛta-varṣa are the mountains known as Himavān, Hemakūṭa and Niṣadha, and on the northern side are the mountains Nīla, Śveta and Śṛṅga. Similarly, on the eastern and western side there are Mālyavān and Gandhamādana, two large mountains. Surrounding Sumeru Mountain are four mountains known as Mandara, Merumandara, Supārśva and Kumuda, each 10,000 yojanas long and 10,000 yojanas high. On these four mountains there are trees 1,100 yojanas high — a mango tree, a rose apple tree, a kadamba tree and a banyan tree. There are also lakes full of milk, honey, sugarcane juice and pure water. These lakes can fulfill all desires. There are also gardens named Nandana, Citraratha, Vaibhrājaka and Sarvatobhadra. On the side of Supārśva Mountain is a kadamba tree with streams of honey flowing from its hollows, and on Kumuda Mountain there is a banyan tree named Śatavalśa, from whose roots flow rivers containing milk, yogurt and many other desirable things. Surrounding Sumeru Mountain like filaments of the whorl of a lotus are twenty mountain ranges such as Kuraṅga, Kurara, Kusumbha, Vaikaṅka and Trikūṭa. To the east of Sumeru are the mountains Jaṭhara and Devakūṭa, to the west are Pavana and Pāriyātra, to the south are Kailāsa and Karavīra, and to the north are Triśṛṅga and Makara. These eight mountains are about 18,000 yojanas long, 2,000 yojanas wide and 2,000 yojanas high. On the summit of Mount Sumeru is Brahmapurī, the residence of Lord Brahmā. Each of its four sides is 10,000 yojanas long. Surrounding Brahmapurī are the cities of King Indra and seven other demigods. These cities are one fourth the size of Brahmapurī.
- Sloka 1:
- Král Parīkṣit řekl Śukadevovi Gosvāmīmu: Ó brāhmaṇo, již jsi mi sdělil, že poloměr Bhū-maṇḍaly sahá tak daleko, kam až se šíří světlo a teplo Slunce a kde je ještě vidět Měsíc a všechny hvězdy.
- Text 1:
- King Parīkṣit said to Śukadeva Gosvāmī: O brāhmaṇa, you have already informed me that the radius of Bhū-maṇḍala extends as far as the sun spreads its light and heat and as far as the moon and all the stars can be seen.
- Sloka 2:
- Můj milý pane, otáčející se kola vozu Mahārāje Priyavraty vytvořila sedm brázd, v nichž vzniklo sedm oceánů, které dělí Bhū-maṇḍalu na sedm ostrovů. Podal jsi velice obecný popis jejich rozměrů, jmen a charakteristik. Nyní si přeji dozvědět se o nich další podrobnosti. Prosím, splň mi moji touhu.
- Text 2:
- My dear Lord, the rolling wheels of Mahārāja Priyavrata’s chariot created seven ditches, in which the seven oceans came into existence. Because of these seven oceans, Bhū-maṇḍala is divided into seven islands. You have given a very general description of their measurement, names and characteristics. Now I wish to know of them in detail. Kindly fulfill my desire.
- Sloka 3:
- Když je mysl upřená na Nejvyššího Pána, Osobnost Božství, v Jeho vnějším rysu vytvořeném z hmotných kvalit přírody — na hrubou vesmírnou podobu — je přivedena na úroveň čistého dobra. V tomto transcendentálním stavu může živá bytost pochopit Nejvyšší Osobnost Božství, Vāsudeva, který je ve Své jemnější podobě Sám zdrojem Své vlastní záře a je nad kvalitami hmotné přírody. Ó můj pane, popiš mi prosím názorně, jak je vnímána tato podoba, která zahrnuje celý vesmír.
- Text 3:
- When the mind is fixed upon the Supreme Personality of Godhead in His external feature made of the material modes of nature — the gross universal form — it is brought to the platform of pure goodness. In that transcendental position, one can understand the Supreme Personality of Godhead, Vāsudeva, who in His subtler form is self-effulgent and beyond the modes of nature. O my lord, please describe vividly how that form, which covers the entire universe, is perceived.
- Sloka 4:
- Velký ṛṣi Śukadeva Gosvāmī řekl: Můj milý králi, expanze hmotné energie Nejvyšší Osobnosti Božství je neomezená. Tento hmotný svět je proměnou hmotných kvalit (sattva-guṇy, rajo-guṇy a tamo-guṇy), ale přesto by ho nikdo nedokázal dokonale popsat ani tehdy, kdyby měl život dlouhý jako Pán Brahmā. Nikdo v hmotném světě není dokonalý a nedokonalá osoba by ho nebyla schopná popsat ani po dlouhodobé spekulaci. Ó králi, přesto se ti pokusím vylíčit jeho hlavní oblasti, jako je Bhū-golaka (Bhūloka), s jejich jmény, podobami, rozměry a různými charakteristikami.
- Text 4:
- The great ṛṣi Śukadeva Gosvāmī said: My dear King, there is no limit to the expansion of the Supreme Personality of Godhead’s material energy. This material world is a transformation of the material qualities [sattva-guṇa, rajo-guṇa and tamo-guṇa], yet no one could possibly explain it perfectly, even in a lifetime as long as that of Brahmā. No one in the material world is perfect, and an imperfect person could not describe this material universe accurately, even after continued speculation. O King, I shall nevertheless try to explain to you the principal regions, such as Bhūloka, with their names, forms, measurements and various symptoms.
- Sloka 5:
- Planetární systém zvaný Bhū-maṇḍala připomíná lotos a jeho sedm ostrovů připomíná kalich lotosového květu. Délka a šířka ostrova zvaného Jambūdvīp, který se nachází uprostřed tohoto kalichu, je 100 000 yojanů (1 280 000 kilometrů). Jambūdvīp je zakulacený jako list lotosu.
- Text 5:
- The planetary system known as Bhū-maṇḍala resembles a lotus flower, and its seven islands resemble the whorl of that flower. The length and breadth of the island known as Jambūdvīpa, which is situated in the middle of the whorl, are one million yojanas [eight million miles]. Jambūdvīpa is round like the leaf of a lotus flower.
- Sloka 6:
- Na Jambūdvīpu se rozkládá devět území, z nichž každé je dlouhé 9 000 yojanů (115 200 kilometrů). Tyčí se tam osm hor, které vyznačují hranice těchto území a jasně je od sebe oddělují.
- Text 6:
- In Jambūdvīpa there are nine divisions of land, each with a length of 9,000 yojanas [72,000 miles]. There are eight mountains that mark the boundaries of these divisions and separate them nicely.
- Sloka 7:
- Mezi těmito územími neboli varṣami je varṣa jménem Ilāvṛta, jež se nachází uprostřed kalichu lotosového květu. V Ilāvṛta-varṣe se tyčí hora Sumeru, která je celá ze zlata. Hora Sumeru je jako oplodí lotosu, jímž je planetární systém Bhū-maṇḍala. Výška této hory je stejná jako šířka Jambūdvīpu, tedy 100 000 yojanů (1 280 000 kilometrů), z čehož 16 000 yojanů (204 800 kilometrů) spočívá pod zemí. Výška hory nad zemí je tudíž 84 000 yojanů (1 075 200 kilometrů). Šířka Sumeru je 32 000 yojanů (409 600 kilometrů) na vrcholu a 16 000 yojanů na úpatí.
- Text 7:
- Amidst these divisions, or varṣas, is the varṣa named Ilāvṛta, which is situated in the middle of the whorl of the lotus. Within Ilāvṛta-varṣa is Sumeru Mountain, which is made of gold. Sumeru Mountain is like the pericarp of the lotuslike Bhū-maṇḍala planetary system. The mountain’s height is the same as the width of Jambūdvīpa — or, in other words, 100,000 yojanas [800,000 miles]. Of that, 16,000 yojanas [128,000 miles] are within the earth, and therefore the mountain’s height above the earth is 84,000 yojanas [672,000 miles]. The mountain’s width is 32,000 yojanas [256,000 miles] at its summit and 16,000 yojanas at its base.
- Sloka 8:
- Přímo na sever od Ilāvṛta-varṣi a potom dále severním směrem se tyčí postupně tři hory — Nīla, Śveta a Śṛṅgavān. Ty vyznačují hranice tří varṣ zvaných Ramyaka, Hiraṇmaya a Kuru a oddělují jednu varṣu od druhé. Šířka těchto hor je 2 000 yojanů (25 600 kilometrů) a sahají na východ a západ až po břehy oceánu slané vody. Při postupu z jihu na sever se délka každé hory zkracuje o jednu desetinu délky předchozí hory, ale všechny jsou stejně vysoké.
- Text 8:
- Just north of Ilāvṛta-varṣa — and going further northward, one after another — are three mountains named Nīla, Śveta and Śṛṅgavān. These mark the borders of the three varṣas named Ramyaka, Hiraṇmaya and Kuru and separate them from one another. The width of these mountains is 2,000 yojanas [16,000 miles]. Lengthwise, they extend east and west to the beaches of the ocean of salt water. Going from south to north, the length of each mountain is one tenth that of the previous mountain, but the height of them all is the same.
- Sloka 9:
- I jižním směrem od Ilāvṛta-varṣi se tyčí postupně tři velké hory, které sahají od východu na západ. Jmenují se Niṣadha, Hemakūṭa a Himālaya, a každá z nich je vysoká 10 000 yojanů (128 000 kilometrů). Vyznačují hranice tří varṣ — Hari-varṣi, Kimpuruṣa-varṣi a Bhārata-varṣi (Indie).
- Text 9:
- Similarly, south of Ilāvṛta-varṣa and extending from east to west are three great mountains named (from north to south) Niṣadha, Hemakūṭa and Himālaya. Each of them is 10,000 yojanas [80,000 miles] high. They mark the boundaries of the three varṣas named Hari-varṣa, Kimpuruṣa-varṣa and Bhārata-varṣa [India].
- Sloka 10:
- Na západní a východní straně Ilāvṛta-varṣi jsou také dvě velké hory—Mālyavān na západě a Gandhamādana na východě. Jejich výška je 2 000 yojanů (25 600 kilometrů) a sahají až po hory Nīlu na severu a Niṣadhu na jihu. Vyznačují hranice Ilāvṛta-varṣi, jakož i varṣ zvaných Ketumāla a Bhadrāśva.
- Text 10:
- In the same way, west and east of Ilāvṛta-varṣa are two great mountains named Mālyavān and Gandhamādana respectively. These two mountains, which are 2,000 yojanas [16,000 miles] high, extend as far as Nīla Mountain in the north and Niṣadha in the south. They indicate the borders of Ilāvṛta-varṣa and also the varṣas known as Ketumāla and Bhadrāśva.
- Sloka 11:
- Na čtyřech stranách velké hory zvané Sumeru ční čtyři hory — Mandara, Merumandara, Supārśva a Kumuda — které jsou jako její pásy. Jejich délka i výška je 10 000 yojanů (128 000 kilometrů).
- Text 11:
- On the four sides of the great mountain known as Sumeru are four mountains — Mandara, Merumandara, Supārśva and Kumuda — which are like its belts. The length and height of these mountains are calculated to be 10,000 yojanas [80,000 miles].
- Sloka 12:
- Jako stožáry se na vrcholcích těchto čtyř hor tyčí mangovník, strom jambū, strom kadamba a banyán. Šířka těchto stromů je 100 yojanů (1 280 kilometrů) a výška 1 100 yojanů (14 080 kilometrů). Poloměr jejich koruny je také 1 100 yojanů.
- Text 12:
- Standing like flagstaffs on the summits of these four mountains are a mango tree, a rose apple tree, a kadamba tree and a banyan tree. Those trees are calculated to have a width of 100 yojanas [800 miles] and a height of 1,100 yojanas [8,800 miles]. Their branches also spread to a radius of 1,100 yojanas.
- Sloka 13-14:
- Ó Mahārāji Parīkṣite, nejlepší z bharatovské dynastie, mezi těmito čtyřmi horami se rozprostírají čtyři obrovská jezera. Voda prvního chutná jako mléko, voda druhého jako med a voda třetího jako šťáva z cukrové třtiny. Čtvrté jezero je plné čisté vody. Nebeské bytosti, jako jsou Siddhové, Cāraṇové a Gandharvové, známí také jako polobozi, těchto čtyř jezer využívají, a proto přirozeně oplývají dokonalostmi mystické yogy—schopností být menší než nejmenší nebo větší než největší a podobně. Dále jsou tam také čtyři nebeské zahrady — Nandana, Caitraratha, Vaibhrājaka a Sarvatobhadra.
- Texts 13-14:
- O Mahārāja Parīkṣit, best of the Bharata dynasty, between these four mountains are four huge lakes. The water of the first tastes just like milk; the water of the second, like honey; and that of the third, like sugarcane juice. The fourth lake is filled with pure water. The celestial beings such as the Siddhas, Cāraṇas and Gandharvas, who are also known as demigods, enjoy the facilities of those four lakes. Consequently they have the natural perfections of mystic yoga, such as the power to become smaller than the smallest or greater than the greatest. There are also four celestial gardens named Nandana, Caitraratha, Vaibhrājaka and Sarvatobhadra.
- Sloka 15:
- V těchto zahradách se setkávají a užívají si nejlepší z polobohů v doprovodu svých manželek, které jsou jako ozdoby nebeské krásy. Nižší polobozi, známí jako Gandharvové, přitom opěvují jejich slávu.
- Text 15:
- The best of the demigods, along with their wives, who are like ornaments of heavenly beauty, meet together and enjoy within those gardens, while their glories are sung by lesser demigods known as Gandharvas.
- Sloka 16:
- Na dolních svazích hory Mandary stojí mangovník jménem Devacūta, který je 1 100 yojanů vysoký. Manga velká jako vrcholky hor a sladká jako nektar padají z jeho vrcholu pro požitek nebeských obyvatel.
- Text 16:
- On the lower slopes of Mandara Mountain is a mango tree named Devacūta. It is 1,100 yojanas high. Mangoes as big as mountain peaks and as sweet as nectar fall from the top of this tree for the enjoyment of the denizens of heaven.
- Sloka 17:
- Když tyto pevné plody spadnou z takové výšky, vždy se rozbijí a vytéká z nich sladká, voňavá šťáva, jejíž vůně ještě sílí, když se mísí s dalšími vůněmi. Tato šťáva padá z hory ve vodopádech a stává se řekou Aruṇodou, která protéká východní stranou Ilāvṛty.
- Text 17:
- When all those solid fruits fall from such a height, they break, and the sweet, fragrant juice within them flows out and becomes increasingly more fragrant as it mixes with other scents. That juice cascades from the mountain in waterfalls and becomes a river called Aruṇodā, which flows pleasantly through the eastern side of Ilāvṛta.
- Sloka 18:
- Zbožné manželky Yakṣů pomáhají Bhavānī, manželce Pána Śivy, jako osobní služebné. Jelikož pijí vodu řeky Aruṇody, jejich těla voní, a jak vítr tuto vůni roznáší, provoňuje celou atmosféru do vzdálenosti sto třiceti kilometrů.
- Text 18:
- The pious wives of the Yakṣas act as personal maidservants to assist Bhavānī, the wife of Lord Śiva. Because they drink the water of the river Aruṇodā, their bodies become fragrant, and as the air carries away that fragrance, it perfumes the entire atmosphere for eighty miles around.
- Sloka 19:
- Také plody stromu jambū, které jsou dužinaté a mají jen drobná semínka, padají z veliké výšky a rozbíjejí se na kusy. Jsou velké jako těla slonů a šťáva, která z nich vytéká, se stává řekou zvanou Jambū-nadī. Tato řeka padá z výšky 10 000 yojanů, z vrcholku Merumandary, na jižní stranu Ilāvṛty a zaplavuje touto šťávou celou zemi.
- Text 19:
- Similarly, the fruits of the jambū tree, which are full of pulp and have very small seeds, fall from a great height and break to pieces. Those fruits are the size of elephants, and the juice gliding from them becomes a river named Jambū-nadī. This river falls a distance of 10,000 yojanas, from the summit of Merumandara to the southern side of Ilāvṛta, and floods the entire land of Ilāvṛta with juice.
- Sloka 20-21:
- Bahno na obou březích řeky Jambū-nadī, smáčené tekoucí šťávou a pak vysoušené vzduchem a slunečním světlem, vytváří velké množství zlata zvaného Jāmbū-nada. Obyvatelé nebes toto zlato používají na různé ozdoby. Všichni, kdo žijí na nebeských planetách, jsou proto i se svými mladými manželkami bohatě ozdobeni zlatými helmicemi, náramky a pásy, a tak si užívají života.
- Texts 20-21:
- The mud on both banks of the river Jambū-nadī, being moistened by the flowing juice and then dried by the air and the sunshine, produces huge quantities of gold called Jāmbū-nada. The denizens of heaven use this gold for various kinds of ornaments. Therefore all the inhabitants of the heavenly planets and their youthful wives are fully decorated with golden helmets, bangles and belts, and thus they enjoy life.
- Sloka 22:
- Na úbočí hory Supārśvy stojí velký strom jménem Mahākadamba, který je velice proslulý. Z jeho dutin vytéká pět řek medu, z nichž každá je široká zhruba pět vyām. Tento tekoucí med neustále padá z vrcholku hory Supārśvy a protéká celou Ilāvṛta-varṣou, počínaje její západní stranou. Celá země proto příjemně voní.
- Text 22:
- On the side of Supārśva Mountain stands a big tree called Mahākadamba, which is very celebrated. From the hollows of this tree flow five rivers of honey, each about five vyāmas wide. This flowing honey falls incessantly from the top of Supārśva Mountain and flows all around Ilāvṛta-varṣa, beginning from the western side. Thus the whole land is saturated with the pleasing fragrance.
- Sloka 24:
- Na hoře jménem Kumuda se tyčí velký banyán, který se nazývá Śatavalśa, protože má sto hlavních větví. Z těchto větví se spouští mnoho kořenů, z nichž vytéká mnoho řek. Tyto řeky stékají z vrcholku hory na severní stranu Ilāvṛta-varṣi ve prospěch těch, kdo tam žijí. Všichni lidé mají díky těmto řekám velké zásoby mléka, jogurtu, medu, přečištěného másla (ghí), melasy, obilí, oděvů, lůžek, sedátek a ozdob. Je jim v hojném množství dodáváno vše, po čem touží, aby mohli žít v blahobytu, a proto jsou velice šťastní.
- Text 24:
- Similarly, on Kumuda Mountain there is a great banyan tree, which is called Śatavalśa because it has a hundred main branches. From those branches come many roots, from which many rivers are flowing. These rivers flow down from the top of the mountain to the northern side of Ilāvṛta-varṣa for the benefit of those who live there. Because of these flowing rivers, all the people have ample supplies of milk, yogurt, honey, clarified butter [ghee], molasses, food grains, clothes, bedding, sitting places and ornaments. All the objects they desire are sufficiently supplied for their prosperity, and therefore they are very happy.
- Sloka 25:
- Obyvatelé hmotného světa, kteří se těší z produktů těchto řek, nemají žádné vrásky ani šediny. Nikdy necítí únavu a pot nedodává jejich tělům nepříjemný zápach. Nesouží je stáří a nemoc, neumírají předčasně, netrpí mrazivou zimou ani spalujícím horkem a jejich těla neztrácejí svůj lesk. Až do smrti žijí všichni velice šťastně, bez jakékoliv úzkosti.
- Text 25:
- The residents of the material world who enjoy the products of these flowing rivers have no wrinkles on their bodies and no grey hair. They never feel fatigue, and perspiration does not give their bodies a bad odor. They are not afflicted by old age, disease or untimely death, they do not suffer from chilly cold or scorching heat, nor do their bodies lose their luster. They all live very happily, without anxieties, until death.
- Sloka 26:
- Jako nitky tyčinek kolem kalichu lotosového květu jsou kolem úpatí hory Meru krásně umístěné ještě další hory. Jmenují se Kuraṅga, Kurara, Kusumbha, Vaikaṅka, Trikūṭa, Śiśira, Pataṅga, Rucaka, Niṣadha, Sinīvāsa, Kapila, Śaṅkha, Vaidūrya, Jārudhi, Haṁsa, Ṛṣabha, Nāga, Kālañjara a Nārada.
- Text 26:
- There are other mountains beautifully arranged around the foot of Mount Meru like the filaments around the whorl of a lotus flower. Their names are Kuraṅga, Kurara, Kusumbha, Vaikaṅka, Trikūṭa, Śiśira, Pataṅga, Rucaka, Niṣadha, Sinīvāsa, Kapila, Śaṅkha, Vaidūrya, Jārudhi, Haṁsa, Ṛṣabha, Nāga, Kālañjara and Nārada.
- Sloka 27:
- Na východní straně hory Sumeru se tyčí dvě hory, Jaṭhara a Devakūṭa, jež se táhnou od severu k jihu na vzdálenost 18 000 yojanů (230 400 kilometrů). I na západní straně hory Sumeru jsou dvě hory, Pavana a Pāriyātra, které se táhnou od severu na jih na tutéž vzdálenost. Na jižní straně hory Sumeru se tyčí hory Kailāsa a Karavīra, jež sahají od východu k západu na vzdálenost 18 000 yojanů, a na severní straně hory Sumeru—zaujímající co se týče jejich rozlohy od východu k západu tutéž vzdálenost — jsou hory Triśṛṅga a Makara. Šířka a výška těchto osmi hor je 2 000 yojanů (25 600 kilometrů). Všechny obklopují horu Sumeru, která je z ryzího zlata a září jako oheň.
- Text 27:
- On the eastern side of Sumeru Mountain are two mountains named Jaṭhara and Devakūṭa, which extend to the north and south for 18,000 yojanas [144,000 miles]. Similarly, on the western side of Sumeru are two mountains named Pavana and Pāriyātra, which also extend north and south for the same distance. On the southern side of Sumeru are two mountains named Kailāsa and Karavīra, which extend east and west for 18,000 yojanas, and on the northern side of Sumeru, extending for the same distance east and west, are two mountains named Triśṛṅga and Makara. The width and height of all these mountains is 2,000 yojanas [16,000 miles]. Sumeru, a mountain of solid gold shining as brilliantly as fire, is surrounded by these eight mountains.
- Sloka 28:
- Uprostřed vrcholu hory Meru se rozkládá město Pána Brahmy. Délka každé z jeho čtyř stran je deset miliónů yojanů (128 000 000 kilometrů). Je celé ze zlata, a proto ho učenci a mudrci nazývají Śātakaumbhī.
- Text 28:
- In the middle of the summit of Meru is the township of Lord Brahmā. Each of its four sides is calculated to extend for ten million yojanas [eighty million miles]. It is made entirely of gold, and therefore learned scholars and sages call it Śātakaumbhī.
- Sloka 29:
- Brahmapurī obklopují na všech stranách sídla osmi hlavních vládců planetárních soustav, počínaje králem Indrou. Tato sídla se podobají Brahmapurī, ale zaujímají jen jednu čtvrtinu jeho velikosti.
- Text 29:
- Surrounding Brahmapurī in all directions are the residences of the eight principal governors of the planetary systems, beginning with King Indra. These abodes are similar to Brahmapurī but are one fourth the size.