Sloka 24
Text 24
Verš
Texto
Synonyma
Palabra por palabra
evam — takto; kumuda-nirūḍhaḥ — rostoucí na hoře jménem Kumuda; yaḥ — ten; śata-valśaḥ nāma — strom zvaný Śatavalśa (protože má stovky nových kmenů); vaṭaḥ — banyán; tasya — jeho; skandhebhyaḥ — ze silných větví; nīcīnāḥ — stékající; payaḥ — mléko; dadhi — jogurt; madhu — med; ghṛta — přečištěné máslo; guḍa — melasa; anna — obilí; ādi — a tak dále; ambara — oděvy; śayyā — lůžka; āsana — sedátka; ābharaṇa-ādayaḥ — nesoucí ozdoby a tak dále; sarve — vše; eva — jistě; kāma-dughāḥ — plnící všechna přání; nadāḥ — velké řeky; kumuda-agrāt — z vrcholku hory Kumudy; patantaḥ — padající; tam — na tu; uttareṇa — na severní stranu; ilāvṛtam — zemi zvané Ilāvṛta-varṣa; upayojayanti — přinášejí štěstí.
evam — así; kumuda-nirūḍhaḥ — que ha crecido en el monte Kumuda; yaḥ — ese; śata-valśaḥ nāma — el árbol llamado Śatavalśa (por tener cientos de troncos); vaṭaḥ — un árbol de los banianos; tasya — de él; skandhebhyaḥ — de las ramas gruesas; nīcīnāḥ — fluye; payaḥ — leche; dadhi — yogur; madhu — miel; ghṛta — mantequilla clarificada; guḍa — melaza; anna — cereales; ādi — y otros productos; ambara — ropa; śayyā — camas; āsana — asientos; ābharaṇa-ādayaḥ — que llevan alhajas, etc.; sarve — todo; eva — ciertamente; kāma-dughāḥ — cumpliendo todos los deseos; nadāḥ — grandes ríos; kumuda-agrāt — de la cima del monte Kumuda; patantaḥ — fluir; tam — a esa; uttareṇa — en la parte norte; ilāvṛtam — a la tierra de Ilāvṛta-varṣa; upayojayanti — da felicidad.
Překlad
Traducción
Na hoře jménem Kumuda se tyčí velký banyán, který se nazývá Śatavalśa, protože má sto hlavních větví. Z těchto větví se spouští mnoho kořenů, z nichž vytéká mnoho řek. Tyto řeky stékají z vrcholku hory na severní stranu Ilāvṛta-varṣi ve prospěch těch, kdo tam žijí. Všichni lidé mají díky těmto řekám velké zásoby mléka, jogurtu, medu, přečištěného másla (ghí), melasy, obilí, oděvů, lůžek, sedátek a ozdob. Je jim v hojném množství dodáváno vše, po čem touží, aby mohli žít v blahobytu, a proto jsou velice šťastní.
Y, de la misma manera, en la montaña Kumuda crece un gran árbol de los banianos, que recibe el nombre de Śatavalśa porque sus ramas principales son cien. De esas ramas brotan muchas raíces, de las cuales manan muchos ríos. Esos ríos descienden desde la cima de la montaña hasta la parte norte de Ilāvṛta-varṣa, para beneficio de todos los que allí habitan, quienes, gracias a su fluir, gozan de amplias provisiones de leche, yogur, miel, mantequilla clarificada [ghī], melaza, cereales, ropas, camas, asientos y alhajas. Abastecidos en abundancia de todos los objetos que puedan desear para su prosperidad, viven muy felices.
Význam
Significado
Prosperita lidstva nezávisí na démonské civilizaci, jež nemá žádnou kulturu a poznání, ale jen obrovské mrakodrapy a velké automobily, které se bez ustání řítí po dálnicích. Dary přírody jsou dostačující. Obyvatelé jsou skutečně bohatí, je-li hojnost mléka, jogurtu, medu, obilí, ghí, melasy, dhotí, sárí, lůžek, sedátek a ozdob. Když zemi zaplavuje dostatečné množství vody z řek, lze získat všechny tyto věci a ničeho nebude nedostatek. To vše ovšem závisí na vykonávání oběti, jak je popsáno ve védské literatuře.
La prosperidad del hombre no depende de una civilización demoníaca que, en lugar de cultura y conocimiento, solo ofrece gigantescos rascacielos y grandes automóviles que corren a toda velocidad por las autopistas. Los productos de la naturaleza son suficientes. Cuando hay abundancia de leche, yogur, miel, cereales, ghī, melaza, dhotīs, sārīs, camas, asientos y alhajas, la gente goza de verdadera opulencia. Esos productos se pueden obtener cuando los ríos inundan la tierra con abundante caudal; de ese modo, no hay escasez. Todo depende, sin embargo, de la ejecución de sacrificios, como se explica en las Escrituras védicas:
parjanyād anna-sambhavaḥ
yajñād bhavati parjanyo
yajñaḥ karma-samudbhavaḥ
parjanyād anna-sambhavaḥ
yajñād bhavati parjanyo
yajñaḥ karma-samudbhavaḥ
“Všechna živá těla závisejí na obilí, jehož růst zajišťují deště. Deště přicházejí díky yajñi (oběti) a yajña se rodí z vykonávání předepsaných povinností.” To jsou předpisy dané v Bhagavad-gītě (3.14). Budou-li se lidé řídit těmito zásadami v plném vědomí Kṛṣṇy, jejich společnost bude prosperovat a budou šťastní v tomto i příštím životě.
«Todos los cuerpos vivos subsisten a base de granos alimenticios, que son producto de las lluvias. Las lluvias son producto de la ejecución de yajñas [sacrificios], y el yajña nace de los deberes prescritos». Esas son las indicaciones que se dan en elBhagavad-gītā (3.14). Si la gente sigue esos principios y es plenamente consciente de Kṛṣṇa, en la sociedad humana reinará la prosperidad, y la gente será feliz, tanto en esta vida como en la siguiente.