Skip to main content

Sloka 24

Text 24

Verš

Text

evaṁ kumuda-nirūḍho yaḥ śatavalśo nāma vaṭas tasya skandhebhyo nīcīnāḥ payo-dadhi-madhu-ghṛta-guḍānnādy-ambara-śayyāsanābharaṇādayaḥ sarva eva kāma-dughā nadāḥ kumudāgrāt patantas tam uttareṇelāvṛtam upayojayanti.
evaṁ kumuda-nirūḍho yaḥ śatavalśo nāma vaṭas tasya skandhebhyo nīcīnāḥ payo-dadhi-madhu-ghṛta-guḍānnādy-ambara-śayyāsanābharaṇādayaḥ sarva eva kāma-dughā nadāḥ kumudāgrāt patantas tam uttareṇelāvṛtam upayojayanti.

Synonyma

Synonyms

evam — takto; kumuda-nirūḍhaḥ — rostoucí na hoře jménem Kumuda; yaḥ — ten; śata-valśaḥ nāma — strom zvaný Śatavalśa (protože má stovky nových kmenů); vaṭaḥ — banyán; tasya — jeho; skandhebhyaḥ — ze silných větví; nīcīnāḥ — stékající; payaḥ — mléko; dadhi — jogurt; madhu — med; ghṛta — přečištěné máslo; guḍa — melasa; anna — obilí; ādi — a tak dále; ambara — oděvy; śayyā — lůžka; āsana — sedátka; ābharaṇa-ādayaḥ — nesoucí ozdoby a tak dále; sarve — vše; eva — jistě; kāma-dughāḥ — plnící všechna přání; nadāḥ — velké řeky; kumuda-agrāt — z vrcholku hory Kumudy; patantaḥ — padající; tam — na tu; uttareṇa — na severní stranu; ilāvṛtam — zemi zvané Ilāvṛta-varṣa; upayojayanti — přinášejí štěstí.

evam — thus; kumuda-nirūḍhaḥ — having grown on Kumuda Mountain; yaḥ — that; śata-valśaḥ nāma — the tree named Śatavalśa (because of having hundreds of trunks); vaṭaḥ — a banyan tree; tasya — of it; skandhebhyaḥ — from the thick branches; nīcīnāḥ — flowing down; payaḥ — milk; dadhi — yogurt; madhu — honey; ghṛta — clarified butter; guḍa — molasses; anna — food grains; ādi — and so on; ambara — clothing; śayyā — bedding; āsana — sitting places; ābharaṇa-ādayaḥ — carrying ornaments and so on; sarve — everything; eva — certainly; kāma-dughāḥ — fulfilling all desires; nadāḥ — big rivers; kumuda-agrāt — from the top of Kumuda Mountain; patantaḥ — flowing; tam — to that; uttareṇa — on the northern side; ilāvṛtam — the land known as Ilāvṛta-varṣa; upayojayanti — give happiness.

Překlad

Translation

Na hoře jménem Kumuda se tyčí velký banyán, který se nazývá Śatavalśa, protože má sto hlavních větví. Z těchto větví se spouští mnoho kořenů, z nichž vytéká mnoho řek. Tyto řeky stékají z vrcholku hory na severní stranu Ilāvṛta-varṣi ve prospěch těch, kdo tam žijí. Všichni lidé mají díky těmto řekám velké zásoby mléka, jogurtu, medu, přečištěného másla (ghí), melasy, obilí, oděvů, lůžek, sedátek a ozdob. Je jim v hojném množství dodáváno vše, po čem touží, aby mohli žít v blahobytu, a proto jsou velice šťastní.

Similarly, on Kumuda Mountain there is a great banyan tree, which is called Śatavalśa because it has a hundred main branches. From those branches come many roots, from which many rivers are flowing. These rivers flow down from the top of the mountain to the northern side of Ilāvṛta-varṣa for the benefit of those who live there. Because of these flowing rivers, all the people have ample supplies of milk, yogurt, honey, clarified butter [ghee], molasses, food grains, clothes, bedding, sitting places and ornaments. All the objects they desire are sufficiently supplied for their prosperity, and therefore they are very happy.

Význam

Purport

Prosperita lidstva nezávisí na démonské civilizaci, jež nemá žádnou kulturu a poznání, ale jen obrovské mrakodrapy a velké automobily, které se bez ustání řítí po dálnicích. Dary přírody jsou dostačující. Obyvatelé jsou skutečně bohatí, je-li hojnost mléka, jogurtu, medu, obilí, ghí, melasy, dhotí, sárí, lůžek, sedátek a ozdob. Když zemi zaplavuje dostatečné množství vody z řek, lze získat všechny tyto věci a ničeho nebude nedostatek. To vše ovšem závisí na vykonávání oběti, jak je popsáno ve védské literatuře.

The prosperity of humanity does not depend on a demoniac civilization that has no culture and no knowledge but has only gigantic skyscrapers and huge automobiles always rushing down the highways. The products of nature are sufficient. When there is a profuse supply of milk, yogurt, honey, food grains, ghee, molasses, dhotis, saris, bedding, sitting places and ornaments, the residents are actually opulent. When a profuse supply of water from the river inundates the land, all these things can be produced, and there will not be scarcity. This all depends, however, on the performance of sacrifice as described in the Vedic literature.

annād bhavanti bhūtāni
parjanyād anna-sambhavaḥ
yajñād bhavati parjanyo
yajñaḥ karma-samudbhavaḥ
annād bhavanti bhūtāni
parjanyād anna-sambhavaḥ
yajñād bhavati parjanyo
yajñaḥ karma-samudbhavaḥ

“Všechna živá těla závisejí na obilí, jehož růst zajišťují deště. Deště přicházejí díky yajñi (oběti) a yajña se rodí z vykonávání předepsaných povinností.” To jsou předpisy dané v Bhagavad-gītě (3.14). Budou-li se lidé řídit těmito zásadami v plném vědomí Kṛṣṇy, jejich společnost bude prosperovat a budou šťastní v tomto i příštím životě.

“All living bodies subsist on food grains, which are produced from rains. Rains are produced by performance of yajña [sacrifice], and yajña is born of prescribed duties.” These are the prescriptions given in Bhagavad-gītā (3.14). If people follow these principles in full Kṛṣṇa consciousness, human society will be prosperous, and they will be happy both in this life and in the next.