Sloka 7
Text 7
Verš
Text
Synonyma
Synonyms
saḥ — ten král Gaya; vai — vskutku; sva-dharmeṇa — svou povinností; prajā-pālana — ochrany poddaných; poṣaṇa — jejich udržování; prīṇana — zajišťování, aby byli po všech stránkách šťastní; upalālana — zacházení s nimi jako se syny; anuśāsana — jejich občasného kárání za jejich chyby; lakṣaṇena — příznaky krále; ijyā-ādinā — vykonáváním obřadů doporučovaných ve Vedách; ca — také; bhagavati — Nejvyšší Osobnosti Božství, Viṣṇuovi; mahā-puruṣe — hlavní ze všech živých bytostí; para-avare — zdroj všech živých bytostí, od nejvyšší (Pána Brahmy) po nejnižší (jako jsou nepatrní mravenci); brahmaṇi — Parabrahmanu, Nejvyšší Osobnosti Božství, Vāsudevovi; sarva-ātmanā — v každém ohledu; arpita — odevzdanosti; parama-artha-lakṣaṇena — s duchovními příznaky; brahma-vit — seberealizovaných, svatých oddaných; caraṇa-anusevayā — službou lotosovým nohám; āpādita — získal; bhagavat-bhakti-yogena — praktikováním oddané služby Pánu; ca — také; abhīkṣṇaśaḥ — neustále; paribhāvita — nasycené; ati-śuddha-matiḥ — jehož zcela čisté vědomí (plná realizace toho, že tělo a mysl jsou oddělené od duše); uparata-anātmye — čímž bylo ukončeno ztotožňování se s hmotnými věcmi; ātmani — v sobě samotném; svayam — osobně; upalabhyamāna — realizované; brahma-ātma-anubhavaḥ — vnímání svého postavení Nejvyšší Duše; api — ačkoliv; nirabhimānaḥ — prostý falešné prestiže; eva — takto; avanim — celému světu; ajūgupat — vládl striktně podle védských zásad.
saḥ — that King Gaya; vai — indeed; sva-dharmeṇa — by his own duty; prajā-pālana — of protecting the subjects; poṣaṇa — of maintaining them; prīṇana — of making them happy in all respects; upalālana — of treating them as sons; anuśāsana — of sometimes chastising them for their mistakes; lakṣaṇena — by the symptoms of a king; ijyā-ādinā — by performing the ritualistic ceremonies as recommended in the Vedas; ca — also; bhagavati — unto the Supreme Personality of Godhead, Viṣṇu; mahā-puruṣe — the chief of all living entities; para-avare — the source of all living entities, from the highest, Lord Brahmā, to the lowest, like the insignificant ants; brahmaṇi — unto Parabrahman, the Supreme Personality of Godhead, Vāsudeva; sarva-ātmanā — in all respects; arpita — of being surrendered; parama-artha-lakṣaṇena — with spiritual symptoms; brahma-vit — of self-realized, saintly devotees; caraṇa-anusevayā — by the service of the lotus feet; āpādita — achieved; bhagavat-bhakti-yogena — by the practice of devotional service to the Lord; ca — also; abhīkṣṇaśaḥ — continuously; paribhāvita — saturated; ati-śuddha-matiḥ — whose completely pure consciousness (full realization that the body and mind are separate from the soul); uparata-anātmye — wherein identification with material things was stopped; ātmani — in his own self; svayam — personally; upalabhyamāna — being realized; brahma-ātma-anubhavaḥ — perception of his own position as the Supreme Spirit; api — although; nirabhimānaḥ — without false prestige; eva — in this way; avanim — the whole world; ajūgupat — ruled strictly according to the Vedic principles.
Překlad
Translation
Král Gaya poskytoval občanům plnou ochranu a bezpečí, aby jejich osobní vlastnictví neohrožovaly nežádoucí živly. Dohlížel také na to, aby byl dostatek potravy pro všechny (to se nazývá poṣaṇa). Někdy rozdával občanům dary, aby je uspokojil (to se nazývá prīṇana). Občas svolával shromáždění a uspokojoval občany sladkými slovy (to se nazývá upalālana). Dával jim také cenné pokyny, jak se stát prvotřídními občany (to se nazývá anuśāsana). Tak vypadalo jeho královské působení. Kromě toho byl hospodářem, který striktně dodržoval pravidla rodinného života. Vykonával oběti a byl čistým oddaným Nejvyšší Osobnosti Božství. Byl známý jako Mahāpuruṣa, protože jako král poskytoval občanům všechny prostředky a jako hospodář plnil všechny povinnosti, takže se nakonec stal striktním oddaným Nejvyššího Pána. Jakožto oddaný byl neustále připravený vzdávat úctu ostatním oddaným a oddaně sloužit Pánu. Tak vypadá proces bhakti-yogy. Díky všem těmto transcendentálním činnostem byl král Gaya vždy osvobozený od tělesného pojetí. Plně realizoval Brahman, a proto se vždy radoval a neznal hmotný nářek. Přestože byl v každém ohledu dokonalý, nebyl pyšný ani nedychtil vládnout království.
King Gaya gave full protection and security to the citizens so that their personal property would not be disturbed by undesirable elements. He also saw that there was sufficient food to feed all the citizens. [This is called poṣaṇa.] He would sometimes distribute gifts to the citizens to satisfy them. [This is called prīṇana.] He would sometimes call meetings and satisfy the citizens with sweet words. [This is called upalālana.] He would also give them good instructions on how to become first-class citizens. [This is called anuśāsana.] Such were the characteristics of King Gaya’s royal order. Besides all this, King Gaya was a householder who strictly observed the rules and regulations of household life. He performed sacrifices and was an unalloyed pure devotee of the Supreme Personality of Godhead. He was called Mahāpuruṣa because as a king he gave the citizens all facilities, and as a householder he executed all his duties so that at the end he became a strict devotee of the Supreme Lord. As a devotee, he was always ready to give respect to other devotees and to engage in the devotional service of the Lord. This is the bhakti-yoga process. Due to all these transcendental activities, King Gaya was always free from the bodily conception. He was full in Brahman realization, and consequently he was always jubilant. He did not experience material lamentation. Although he was perfect in all respects, he was not proud, nor was he anxious to rule the kingdom.
Význam
Purport
Pán Kṛṣṇa říká v Bhagavad-gītě, že když sestupuje na Zemi, má dvojí poslání — chránit zbožné a ničit démony (paritrāṇāya sādhūnāṁ vināśāya ca duṣkṛtām). Jelikož je král zástupcem Nejvyšší Osobnosti Božství, je někdy nazýván nara-deva, Pán jakožto lidská bytost. Podle védských pokynů je uctíván jako Bůh na hmotné úrovni. Jako představitel Nejvyššího Pána má král povinnost dokonale chránit občany, aby si nemuseli dělat starosti o jídlo a ochranu a žili radostně. Král dodával vše pro jejich prospěch, a za tímto účelem vybíral daně. Pokud král nebo vláda vybírá daně pro jiné účely, bere na sebe zodpovědnost za hříšné činnosti občanů. V Kali-yuze je monarchie zrušena, protože vlivu Kali-yugy podléhají i samotní králové. Z Rāmāyaṇy se dozvídáme, že když se Bibhīṣaṇa spřátelil s Pánem Rāmacandrou, slíbil, že pokud nedopatřením nebo úmyslně poruší zákony přátelství s Ním, stane se brāhmaṇou nebo králem v Kali-yuze. Naznačil tak, že brāhmaṇové i králové jsou v tomto věku špatní. Žádní králové ani brāhmaṇové nyní ve skutečnosti neexistují, a kvůli jejich nepřítomnosti je celý svět v chaotickém stavu a všichni jsou nešťastní. Ve srovnání se současnou úrovní představoval Mahārāja Gaya skutečného zástupce Pána Viṣṇua; proto byl známý jako Mahāpuruṣa.
As Lord Kṛṣṇa states in Bhagavad-gītā, when He descends to the earth, He has two types of business — to give protection to the faithful and annihilate the demons (paritrāṇāya sādhūnāṁ vināśāya ca duṣkṛtām). Since the king is the representative of the Supreme Personality of Godhead, he is sometimes called nara-deva, that is, the Lord as a human being. According to the Vedic injunctions, he is worshiped as God on the material platform. As a representative of the Supreme Lord, the king had the duty to protect the citizens in a perfect way so that they would not be anxious for food and protection and so that they would be jubilant. The king would supply everything for their benefit, and because of this he would levy taxes. If the king or government otherwise levies taxes on the citizens, he becomes responsible for the sinful activities of the citizens. In Kali-yuga, monarchy is abolished because the kings themselves are subjected to the influence of Kali-yuga. It is understood from the Rāmāyaṇa that when Bibhīṣaṇa became friends with Lord Rāmacandra, he promised that if by chance or will he broke the laws of friendship with Lord Rāmacandra, he would become a brāhmaṇa or a king in Kali-yuga. In this age, as Bibhīṣaṇa indicated, both brāhmaṇas and kings are in a wretched condition. Actually there are no kings or brāhmaṇas in this age, and due to their absence the whole world is in a chaotic condition and is always in distress. Compared to present standards, Mahārāja Gaya was a true representative of Lord Viṣṇu; therefore he was known as Mahāpuruṣa.