Skip to main content

Sloka 8

Text 8

Verš

Text

atha kadācin nivāsa-pānīya-draviṇādy-anekātmopajīvanābhiniveśa etasyāṁ saṁsārāṭavyām itas tataḥ paridhāvati.
atha kadācin nivāsa-pānīya-draviṇādy-anekātmopajīvanābhiniveśa etasyāṁ saṁsārāṭavyām itas tataḥ paridhāvati.

Synonyma

Synonyms

atha — takto; kadācit — někdy; nivāsa — sídlo; pānīya — voda; draviṇa — bohatství; ādi — a tak dále; aneka — v různých věcech; ātma-upajīvana — které jsou považovány za nezbytné pro udržování těla a duše pohromadě; abhiniveśaḥ — osoba plně pohroužená; etasyām — v tomto; saṁsāra-aṭavyām — hmotném světě, který je jako velký les; itaḥ tataḥ — sem a tam; paridhāvati — pobíhá.

atha — in this way; kadācit — sometimes; nivāsa — residence; pānīya — water; draviṇa — wealth; ādi — and so on; aneka — in various items; ātma-upajīvana — which are considered necessary to maintain body and soul together; abhiniveśaḥ — a person fully absorbed; etasyām — in this; saṁsāra-aṭavyām — the material world, which is like a great forest; itaḥ tataḥ — here and there; paridhāvati — runs around.

Překlad

Translation

Někdy je podmíněná duše zaměstnána hledáním sídla, zdroje vody a bohatství pro obživu svého těla. Zabraná do získávání různých nezbytností zapomíná na všechno a neustále pobíhá sem a tam po lese hmotné existence.

Sometimes the conditioned soul is absorbed in finding residential quarters or apartments and getting a supply of water and riches to maintain his body. Absorbed in acquiring a variety of necessities, he forgets everything and perpetually runs around the forest of material existence.

Význam

Purport

Jak bylo uvedeno na začátku, chudý člen obchodnické třídy jde do lesa získat nějaké laciné zboží, aby ho přinesl do města a se ziskem prodal. Je tak pohroužený v myšlenkách na udržování těla a duše pohromadě, že zapomíná na svůj původní vztah s Kṛṣṇou a vyhledává pouze tělesné pohodlí. Hmotné činnosti jsou tedy jediným zaměstnáním podmíněné duše. Jelikož materialista nezná cíl života, neustále putuje po hmotném světě a usiluje o základní životní potřeby. I když získá dostatek prostředků, následkem své nevědomosti ohledně cíle života si vytváří umělé potřeby a čím dál více se zaplétá. Tvoří mentální situaci, kdy potřebuje stále větší pohodlí. Materialista nezná tajemství chodu přírody. Jak potvrzuje Bhagavad-gītā (3.27):

As originally mentioned, a poor man belonging to the mercantile community goes to the forest to get some cheap goods to bring back to the city to sell at a profit. He is so absorbed in the thought of maintaining body and soul together that he forgets his original relationship with Kṛṣṇa and seeks only the bodily comforts. Thus material activities are the conditioned soul’s only engagement. Not knowing the aim of life, the materialist perpetually wanders in material existence, struggling to get the necessities of life. Not understanding the aim of life, even though he acquires sufficient necessities, he manufactures artificial necessities and thus becomes more and more entangled. He creates a mental situation whereby he needs greater and greater comforts. The materialist does not know the secret of nature’s ways. As confirmed in Bhagavad-gītā (3.27):

prakṛteḥ kriyamāṇāni
guṇaiḥ karmāṇi sarvaśaḥ
ahaṅkāra-vimūḍhātmā
kartāham iti manyate
prakṛteḥ kriyamāṇāni
guṇaiḥ karmāṇi sarvaśaḥ
ahaṅkāra-vimūḍhātmā
kartāham iti manyate

“Duše zmatená falešným egem se považuje za konatele činností, které jsou ve skutečnosti konány třemi kvalitami hmotné přírody.” Kvůli chtivé touze vytváří živá bytost určitou mentální situaci, v níž si chce užívat tohoto hmotného světa. Takto se zaplétá a vstupuje do různých těl, ve kterých potom trpí.

“The bewildered spirit soul, under the influence of the three modes of material nature, thinks himself to be the doer of activities which are in actuality carried out by nature.” Due to lusty desire, the living entity creates a certain mental situation whereby he wants to enjoy this material world. He thus becomes entangled, enters different bodies and suffers in them.