Sloka 46
Text 46
Verš
Texto
Synonyma
Palabra por palabra
yaḥ — každý, kdo; idam — toto; bhāgavata — vznešenými oddanými; sabhājita — vysoce uctívané; avadāta — čisté; guṇa — jehož vlastnosti; karmaṇaḥ — a činnosti; rāja-ṛṣeḥ — velkého svatého krále; bharatasya — Bharaty Mahārāje; anucaritam — vyprávění; svasti-ayanam — sídlo všeho příznivého; āyuṣyam — které prodlužuje život; dhanyam — zvětšuje štěstí; yaśasyam — přináší věhlas; svargya — umožňuje dosažení vyšších planetárních soustav (cíle karmīch); apavargyam — dává vysvobození z tohoto hmotného světa a umožňuje splynout s Nejvyšším (cíl jñānīch); vā — nebo; anuśṛṇoti — neustále naslouchá, na cestě oddané služby; ākhyāsyati — popisuje pro dobro druhých; abhinandati — oslavuje vlastnosti oddaných a Nejvyššího Pána; ca — a; sarvāḥ — všechna; eva — jistě; āśiṣaḥ — požehnání; ātmanaḥ — pro sebe; āśāste — získává; na — ne; kāñcana — cokoliv; parataḥ — od kohokoliv jiného; iti — takto.
yaḥ — todo el que; idam — esta; bhāgavata — por devotos excelsos; sabhājita — muy adorada; avadāta — puras; guṇa — cuyas cualidades; karmaṇaḥ — y actividades; rāja-ṛṣeḥ — del gran rey santo; bharatasya — de Bharata Mahārāja; anucaritam — la narración; svasti-ayanam — la morada de lo auspicioso; āyuṣyam — que aumenta la duración de la vida; dhanyam — aumenta la fortuna; yaśasyam — otorga fama; svargya — da la elevación a los sistemas planetarios superiores (el objetivo de los karmīs); apavargyam — da la liberación del mundo material y nos capacita para fundirnos en el Supremo (el objetivo de los jñānīs); vā — o; anuśṛṇoti — que escucha siempre, siguiendo la senda del servicio devocional; ākhyāsyati — explica para beneficio de otros; abhinandati — glorifica las características de los devotos y del Señor Supremo; ca — y; sarvāḥ — todos; eva — ciertamente; āśiṣaḥ — bendiciones; ātmanaḥ — para sí mismo; āśāste — obtiene; na — no; kāñcana — nada; parataḥ — de nadie más; iti — así.
Překlad
Traducción
Oddaní, jejichž zájmem je naslouchání a opěvování (śravaṇaṁ kīrtanam), rozmlouvají pravidelně o ryzích vlastnostech Bharaty Mahārāje a velebí jeho činnosti. Když člověk pokorně naslouchá o všepříznivém Mahārājovi Bharatovi a opěvuje ho, nepochybně se mu prodlouží život a naroste jeho hmotné bohatství. Může se stát velice slavným a snadno dosáhnout nebeských planet nebo osvobození splynutím s Pánem. Pouhým posloucháním, líčením a oslavováním činností Mahārāje Bharaty může člověk získat vše, po čem touží, a tak dosáhnout naplnění veškerých hmotných i duchovních přání. Nemusí o tyto věci žádat nikoho jiného, protože pouhým studiem života Mahārāje Bharaty může mít vše, co si přeje.
Los devotos entusiastas por escuchar y cantar [śravaṇaṁ kīrtanam] hablan con frecuencia de las cualidades puras cualidades de Bharata Mahārāja y alaban sus actividades. Aquel que canta y escucha sumisamente acerca de Mahārāja Bharata, que es completamente auspicioso, ciertamente ve aumentar sus opulencias materiales y la duración de su vida. Puede lograr una gran fama y alcanzar fácilmente la elevación a los planetas celestiales, o la liberación de fundirse en la existencia del Señor. Con tan solo escuchar, cantar y glorificar las actividades de Mahārāja Bharata puede obtenerse todo lo que se desee, la satisfacción de todos los deseos materiales y espirituales. No hay necesidad de acudir a nadie para pedirle esas cosas, pues simplemente con estudiar la vida de Mahārāja Bharata, se puede obtener todo lo que se desee.
Význam
Significado
Tato čtrnáctá kapitola souhrnně popisuje les hmotné existence. Slovo bhavāṭavī označuje cestu hmotného života. Obchodník je živá bytost, která přichází do lesa hmotné existence, aby se pokusila vydělat peníze na smyslový požitek. Šest lupičů jsou smysly — oči, uši, nos, jazyk, dotek a mysl. Špatným vůdcem je zvrácená inteligence. Inteligence je určena pro rozvoj vědomí Kṛṣṇy, ale v hmotném životě ji místo toho zaměřujeme na získávání hmotných prostředků. Vše patří Kṛṣṇovi, Nejvyšší Osobnosti Božství, ale kvůli své zvrácené mysli a smyslům drancujeme Pánův majetek a věnujeme se uspokojování svých smyslů. Šakalové a tygři v lese jsou členové naší rodiny, a byliny a popínavé rostliny jsou naše hmotné touhy. Horská jeskyně je náš šťastný domov, a komáři a hadi jsou naši nepřátelé. Krysy, šelmy a supi jsou různé druhy zlodějů, kteří nám berou naše vlastnictví, a gandharva-pura je přelud v podobě těla a domova. Bludička je náš sklon být přitahováni zlatem a jeho barvou, a hmotné sídlo a bohatství jsou přísady pro náš hmotný požitek. Hurikán je tendence být přitahován manželkou, a písečná bouře je oslepující vášeň prožívaná během sexu. Polobozi ovládají různé směry a cvrček představuje hrubá slova, kterými nás napadá nepřítel v naší nepřítomnosti. Sova je ten, kdo nás přímo uráží, a bezbožné stromy jsou bezbožní lidé. Vyschlá řeka představuje ateisty, kteří nám působí potíže v tomto i příštím světě. Masožraví démoni jsou vládní úředníci a bodavé trny jsou překážky v hmotném životě. Nepatrná chuť zažívaná při sexu je naše touha užívat si s manželkou někoho jiného a mouchy jsou opatrovníci žen, jako je manžel, tchán, tchyně a tak dále. Sama popínavá rostlina jsou ženy všeobecně a lev je kolo času. Volavky, vrány a supi jsou takzvaní polobozi, falešní svāmī, yogīni a inkarnace. Ti všichni jsou příliš malí na to, aby někomu pomohli. Labutě jsou dokonalí brāhmaṇové a opice jsou marnotratní śūdrové, kteří se věnují jedení, spaní, sexu a obraně. Stromy, na nichž opice žijí, jsou naše domácnosti a slon je smrt, která přichází nakonec. Tato kapitola tak popisuje všechny složky hmotné existence.
Este capítulo catorce es un resumen de la alegoría del bosque de la existencia material. La palabra bhavāṭavīse refiere a la senda de la existencia material. El mercader es la entidad viviente que viene al bosque de la existencia material tratando de ganar dinero para complacer sus sentidos. Los seis asaltantes son los sentidos: los ojos, los oídos, la nariz, la lengua, el tacto y la mente. El mal dirigente es la inteligencia desviada. La inteligencia debe emplearse en el proceso de conciencia de Kṛṣṇa; pero debido a la existencia material, dejamos que se desvíe hacia la búsqueda de comodidades materiales. Todo pertenece a Kṛṣṇa, la Suprema Personalidad de Dios, pero debido a nuestra mente y nuestros sentidos descarriados, saqueamos la propiedad del Señor para satisfacer nuestros sentidos. Los chacales y tigres del bosque son los miembros de nuestra familia, y las hierbas y enredaderas son nuestros deseos materiales. La gruta en la montaña es nuestro dulce hogar; los mosquitos y serpientes, nuestros enemigos. Las ratas, predadores y buitres son distintas clases de ladrones que nos roban lo que poseemos, y gandharva-pura es el espejismo del cuerpo y el hogar. El fuego fatuo es la atracción que sentimos por el oro y su color, y la residencia y las riquezas materiales son los componentes de nuestro disfrute material. El torbellino es la atracción que sentimos por nuestra esposa, y la tormenta de arena es la cegadora pasión que sentimos en el acto sexual. Los semidioses controlan las diversas direcciones, y el grillo son las ásperas palabras que los enemigos pronuncian a nuestras espaldas. El búho es la persona que nos insulta directamente, y los árboles impíos son los hombres impíos. El río sin agua representa a los ateos que nos causan problemas en este mundo y en el siguiente. Los demonios carnívoros son los funcionarios del gobierno, y los pinchazos de las espinas son los obstáculos de la vida material. El insignificante placer de la vida sexual es nuestro deseo de gozar de la esposa de otro; las moscas son los protectores de las mujeres, como el esposo, el suegro, la suegra, etc. La enredadera son las mujeres en general. El león es la rueda del tiempo, y las garzas, cuervos y buitres son los supuestos semidioses, y falsos svāmīs, yogīs y encarnaciones. Todos ellos son demasiado insignificantes como para poder aliviar nuestra aflicción. Los cisnes son los brāhmaṇas perfectos, y los monos son los extravagantes śūdras ocupados en comer, dormir, aparearse y defenderse. Los árboles de los monos son nuestros hogares, y el elefante es la muerte final. Así, en este capítulo se describen todos los constituyentes del mundo material.
Takto končí Bhaktivedantovy výklady ke čtrnácté kapitole pátého zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Hmotný svět jako velký les požitku”.
Así terminan los significados de Bhaktivedanta correspondientes al capítulo decimocuarto del Canto Quinto del Śrīmad-Bhāgavatam, titulado: «El gran bosque de disfrute del mundo material».