Sloka 46
Text 46
Verš
Text
Synonyma
Synonyms
yaḥ — každý, kdo; idam — toto; bhāgavata — vznešenými oddanými; sabhājita — vysoce uctívané; avadāta — čisté; guṇa — jehož vlastnosti; karmaṇaḥ — a činnosti; rāja-ṛṣeḥ — velkého svatého krále; bharatasya — Bharaty Mahārāje; anucaritam — vyprávění; svasti-ayanam — sídlo všeho příznivého; āyuṣyam — které prodlužuje život; dhanyam — zvětšuje štěstí; yaśasyam — přináší věhlas; svargya — umožňuje dosažení vyšších planetárních soustav (cíle karmīch); apavargyam — dává vysvobození z tohoto hmotného světa a umožňuje splynout s Nejvyšším (cíl jñānīch); vā — nebo; anuśṛṇoti — neustále naslouchá, na cestě oddané služby; ākhyāsyati — popisuje pro dobro druhých; abhinandati — oslavuje vlastnosti oddaných a Nejvyššího Pána; ca — a; sarvāḥ — všechna; eva — jistě; āśiṣaḥ — požehnání; ātmanaḥ — pro sebe; āśāste — získává; na — ne; kāñcana — cokoliv; parataḥ — od kohokoliv jiného; iti — takto.
yaḥ — anyone who; idam — this; bhāgavata — by exalted devotees; sabhājita — greatly worshiped; avadāta — pure; guṇa — whose qualities; karmaṇaḥ — and activities; rāja-ṛṣeḥ — of the great saintly King; bharatasya — of Bharata Mahārāja; anucaritam — the narration; svasti-ayanam — the abode of auspiciousness; āyuṣyam — which increases one’s duration of life; dhanyam — increases one’s fortune; yaśasyam — bestows reputation; svargya — gives promotion to the higher planetary systems (the goal of the karmīs); apavargyam — gives liberation from this material world and enables one to merge into the Supreme (the goal of the jñānīs); vā — or; anuśṛṇoti — always hears, following the path of devotional service; ākhyāsyati — describes for the benefit of others; abhinandati — glorifies the characteristics of devotees and the Supreme Lord; ca — and; sarvāḥ — all; eva — certainly; āśiṣaḥ — blessings; ātmanaḥ — for himself; āśāste — he achieves; na — not; kāñcana — anything; parataḥ — from anyone else; iti — thus.
Překlad
Translation
Oddaní, jejichž zájmem je naslouchání a opěvování (śravaṇaṁ kīrtanam), rozmlouvají pravidelně o ryzích vlastnostech Bharaty Mahārāje a velebí jeho činnosti. Když člověk pokorně naslouchá o všepříznivém Mahārājovi Bharatovi a opěvuje ho, nepochybně se mu prodlouží život a naroste jeho hmotné bohatství. Může se stát velice slavným a snadno dosáhnout nebeských planet nebo osvobození splynutím s Pánem. Pouhým posloucháním, líčením a oslavováním činností Mahārāje Bharaty může člověk získat vše, po čem touží, a tak dosáhnout naplnění veškerých hmotných i duchovních přání. Nemusí o tyto věci žádat nikoho jiného, protože pouhým studiem života Mahārāje Bharaty může mít vše, co si přeje.
Devotees interested in hearing and chanting [śravaṇaṁ kīrtanam] regularly discuss the pure characteristics of Bharata Mahārāja and praise his activities. If one submissively hears and chants about the all-auspicious Mahārāja Bharata, one’s life span and material opulences certainly increase. One can become very famous and easily attain promotion to the heavenly planets, or attain liberation by merging into the existence of the Lord. Whatever one desires can be attained simply by hearing, chanting and glorifying the activities of Mahārāja Bharata. In this way, one can fulfill all his material and spiritual desires. One does not have to ask anyone else for these things, for simply by studying the life of Mahārāja Bharata, one can attain all desirable things.
Význam
Purport
Tato čtrnáctá kapitola souhrnně popisuje les hmotné existence. Slovo bhavāṭavī označuje cestu hmotného života. Obchodník je živá bytost, která přichází do lesa hmotné existence, aby se pokusila vydělat peníze na smyslový požitek. Šest lupičů jsou smysly — oči, uši, nos, jazyk, dotek a mysl. Špatným vůdcem je zvrácená inteligence. Inteligence je určena pro rozvoj vědomí Kṛṣṇy, ale v hmotném životě ji místo toho zaměřujeme na získávání hmotných prostředků. Vše patří Kṛṣṇovi, Nejvyšší Osobnosti Božství, ale kvůli své zvrácené mysli a smyslům drancujeme Pánův majetek a věnujeme se uspokojování svých smyslů. Šakalové a tygři v lese jsou členové naší rodiny, a byliny a popínavé rostliny jsou naše hmotné touhy. Horská jeskyně je náš šťastný domov, a komáři a hadi jsou naši nepřátelé. Krysy, šelmy a supi jsou různé druhy zlodějů, kteří nám berou naše vlastnictví, a gandharva-pura je přelud v podobě těla a domova. Bludička je náš sklon být přitahováni zlatem a jeho barvou, a hmotné sídlo a bohatství jsou přísady pro náš hmotný požitek. Hurikán je tendence být přitahován manželkou, a písečná bouře je oslepující vášeň prožívaná během sexu. Polobozi ovládají různé směry a cvrček představuje hrubá slova, kterými nás napadá nepřítel v naší nepřítomnosti. Sova je ten, kdo nás přímo uráží, a bezbožné stromy jsou bezbožní lidé. Vyschlá řeka představuje ateisty, kteří nám působí potíže v tomto i příštím světě. Masožraví démoni jsou vládní úředníci a bodavé trny jsou překážky v hmotném životě. Nepatrná chuť zažívaná při sexu je naše touha užívat si s manželkou někoho jiného a mouchy jsou opatrovníci žen, jako je manžel, tchán, tchyně a tak dále. Sama popínavá rostlina jsou ženy všeobecně a lev je kolo času. Volavky, vrány a supi jsou takzvaní polobozi, falešní svāmī, yogīni a inkarnace. Ti všichni jsou příliš malí na to, aby někomu pomohli. Labutě jsou dokonalí brāhmaṇové a opice jsou marnotratní śūdrové, kteří se věnují jedení, spaní, sexu a obraně. Stromy, na nichž opice žijí, jsou naše domácnosti a slon je smrt, která přichází nakonec. Tato kapitola tak popisuje všechny složky hmotné existence.
The forest of material existence is summarized in this Fourteenth Chapter. The word bhavāṭavī refers to the path of material existence. The merchant is the living entity who comes to the forest of material existence to try to make money for sense gratification. The six plunderers are the senses — eyes, ears, nose, tongue, touch and mind. The bad leader is diverted intelligence. Intelligence is meant for Kṛṣṇa consciousness, but due to material existence we divert all our intelligence to achieve material facilities. Everything belongs to Kṛṣṇa, the Supreme Personality of Godhead, but due to our perverted mind and senses, we plunder the property of the Lord and engage in satisfying our senses. The jackals and tigers in the forest are our family members, and the herbs and creepers are our material desires. The mountain cave is our happy home, and the mosquitoes and serpents are our enemies. The rats, beasts and vultures are different types of thieves who take away our possessions, and the gandharva-pura is the phantasmagoria of the body and home. The will-o’-the-wisp is our attraction for gold and its color, and material residence and wealth are the ingredients for our material enjoyment. The whirlwind is our attraction for our wife, and the dust storm is our blinding passion experienced during sex. The demigods control the different directions, and the cricket is the harsh words spoken by our enemy during our absence. The owl is the person who directly insults us, and the impious trees are impious men. The waterless river represents atheists who give us trouble in this world and the next. The meat-eating demons are the government officials, and the pricking thorns are the impediments of material life. The little taste experienced in sex is our desire to enjoy another’s wife, and the flies are the guardians of women, like the husband, father-in-law, mother-in-law and so forth. The creeper itself is women in general. The lion is the wheel of time, and the herons, crows and vultures are so-called demigods, pseudo svāmīs, yogīs and incarnations. All of these are too insignificant to give one relief. The swans are the perfect brāhmaṇas, and the monkeys are the extravagant śūdras engaged in eating, sleeping, mating and defending. The trees of the monkeys are our households, and the elephant is ultimate death. Thus all the constituents of material existence are described in this chapter.
Takto končí Bhaktivedantovy výklady ke čtrnácté kapitole pátého zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Hmotný svět jako velký les požitku”.
Thus end the Bhaktivedanta purports of the Fifth Canto, Fourteenth Chapter, of the Śrīmad-Bhāgavatam, entitled “The Material World as the Great Forest of Enjoyment.”