Sloka 28
Text 28
Verš
Text
Synonyma
Synonyms
kvāpi — někde; deva-māyayā — vlivem iluzorní energie; striyā — v podobě jeho dívky nebo manželky; bhuja-latā — krásnými pažemi, které jsou přirovnány ke křehkým popínavým rostlinám v lese; upagūḍhaḥ — pevně obejmutý; praskanna — ztracená; viveka — všechna inteligence; vijñānaḥ — vědecké poznání; yat-vihāra — pro požitek manželky; gṛha-ārambha — najít dům či byt; ākula-hṛdayaḥ — jehož srdce je uchvácené; tat — toho domu; āśraya-avasakta — kdo jsou pod ochranou; suta — synů; duhitṛ — dcer; kalatra — manželky; bhāṣita-avaloka — rozhovory a jejich krásnými pohledy; viceṣṭita — činnostmi; apahṛta-hṛdayaḥ — jehož vědomí je unesené; ātmānam — sebe; ajita — neovládnuté; ātmā — jehož vlastní já; apāre — do neomezené; andhe — slepé, neproniknutelné temnoty; tamasi — do pekelného života; prahiṇoti — vrhá.
kvāpi — somewhere; deva-māyayā — by the influence of the illusory energy; striyā — in the form of one’s girlfriend or wife; bhuja-latā — by beautiful arms, which are compared to tender creepers in the forest; upagūḍhaḥ — being deeply embraced; praskanna — lost; viveka — all intelligence; vijñānaḥ — scientific knowledge; yat-vihāra — for the enjoyment of the wife; gṛha-ārambha — to find a house or apartment; ākula-hṛdayaḥ — whose heart becomes engrossed; tat — of that house; āśraya-avasakta — who are under the shelter; suta — of sons; duhitṛ — of daughters; kalatra — of the wife; bhāṣita-avaloka — by the conversations and by their beautiful glances; viceṣṭita — by activities; apahṛta-hṛdayaḥ — whose consciousness is taken away; ātmānam — himself; ajita — uncontrolled; ātmā — whose self; apāre — in unlimited; andhe — blind darkness; tamasi — in hellish life; prahiṇoti — he hurls.
Překlad
Translation
Někdy je podmíněná duše přitahována zosobněnou iluzí (svou manželkou či dívkou) a dychtí po ženském objetí. Tak ztrácí svou inteligenci, jakož i poznání životního cíle. Tehdy přestane usilovat o duchovní rozvoj, přehnaně přilne ke své manželce či dívce a snaží se jí opatřit vhodný byt. Pod ochranou onoho domova je pak i nadále velice zaměstnaná a uchvácená hovory, pohledy a činnostmi své manželky a dětí. Tímto způsobem přichází o své vědomí Kṛṣṇy a vrhá se do husté temnoty hmotné existence.
Sometimes the conditioned soul is attracted by illusion personified (his wife or girlfriend) and becomes eager to be embraced by a woman. Thus he loses his intelligence as well as knowledge of life’s goal. At that time, no longer attempting spiritual cultivation, he becomes overly attached to his wife or girlfriend and tries to provide her with a suitable apartment. Again, he becomes very busy under the shelter of that home and is captivated by the talks, glances and activities of his wife and children. In this way he loses his Kṛṣṇa consciousness and throws himself in the dense darkness of material existence.
Význam
Purport
Když je podmíněná duše v objetí své milované manželky, zapomíná na vše o vědomí Kṛṣṇy. Čím více lpí na své ženě, tím více se zaplétá do rodinného života. Bengálský básník jménem Bankim Candra říká, že v očích milence je milenka vždy velice krásná, i když je ošklivá. Tato přitažlivost se nazývá deva-māyā. Vzájemná přitažlivost mezi mužem a ženou je pro oba příčinou otroctví. Muž i žena ve skutečnosti patří k parā prakṛti, vyšší energii Pána, ale oba jsou prakṛti (ženského rodu). Jelikož si však oba chtějí jeden druhého užívat, jsou někdy označováni jako puruṣa (mužského rodu). Ani jeden z nich není skutečný puruṣa, ale oba je lze takto povrchně označit. Jakmile se muž a žena vezmou, přilnou k domovu a rodinnému krbu, půdě, přátelství a penězům. Tímto způsobem jsou oba polapeni v hmotné existenci. Výraz bhuja-latā-upagūḍha—“objímaný krásnými pažemi, které jsou přirovnané k popínavým rostlinám” — vyjadřuje, jak je podmíněná duše spoutána v tomto hmotném světě. Produkty pohlavního života — synové a dcery — budou nepochybně následovat. Tak vypadá hmotná existence.
When the conditioned soul is embraced by his beloved wife, he forgets everything about Kṛṣṇa consciousness. The more he becomes attached to his wife, the more he becomes implicated in family life. One Bengali poet, Bankim Chandra, says that to the eyes of the lover the beloved is always very beautiful, even though ugly. This attraction is called deva-māyā. The attraction between man and woman is the cause of bondage for both. Actually both belong to the parā prakṛti, the superior energy of the Lord, but both are actually prakṛti (female). However, because both want to enjoy one another, they are sometimes described as puruṣa (male). Actually neither is puruṣa, but both can be superficially described as puruṣa. As soon as man and woman are united, they become attached to home, hearth, land, friendship and money. In this way they are both entrapped in material existence. The word bhuja-latā-upagūḍha, meaning “being embraced by beautiful arms which are compared to creepers,” describes the way the conditioned soul is bound within this material world. The products of sex life — sons and daughters — certainly follow. This is the way of material existence.