Sloka 27
Text 27
Verš
Text
Synonyma
Synonyms
adhvani — na cestě hmotného života; amuṣmin — na té; ime — všechny tyto; upasargāḥ — věčné potíže; tathā — natolik také; sukha — takzvané štěstí; duḥkha — neštěstí; rāga — připoutanost; dveṣa — nenávist; bhaya — strach; abhimāna — falešná prestiž; pramāda — iluze; unmāda — šílenství; śoka — nářek; moha — zmatenost; lobha — chamtivost; mātsarya — závist; īrṣya — nepřátelství; avamāna — urážka; kṣut — hlad; pipāsā — žízeň; ādhi — soužení; vyādhi — nemoc; janma — zrození; jarā — stáří; maraṇa — smrt; ādayaḥ — a tak dále.
adhvani — on the path of material life; amuṣmin — on that; ime — all these; upasargāḥ — eternal difficulties; tathā — so much also; sukha — so-called happiness; duḥkha — unhappiness; rāga — attachment; dveṣa — hate; bhaya — fear; abhimāna — false prestige; pramāda — illusion; unmāda — madness; śoka — lamentation; moha — bewilderment; lobha — greed; mātsarya — envy; īrṣya — enmity; avamāna — insult; kṣut — hunger; pipāsā — thirst; ādhi — tribulations; vyādhi — disease; janma — birth; jarā — old age; maraṇa — death; ādayaḥ — and so on.
Překlad
Translation
V tomto materialistickém životě má živá bytost mnoho potíží, jak jsem se právě zmínil, a všechny jsou nepřekonatelné. Navíc má potíže pocházející z takzvaného štěstí, neštěstí, připoutanosti, nenávisti, strachu, falešné prestiže, iluze, šílenství, nářku, zmatenosti, chamtivosti, závisti, nepřátelství, urážky, hladu, žízně, soužení, nemoci, zrození, stáří a smrti. To vše dohromady působí materialistické živé bytosti pouze utrpení.
In this materialistic life, there are many difficulties, as I have just mentioned, and all of these are insurmountable. In addition, there are difficulties arising from so-called happiness, distress, attachment, hate, fear, false prestige, illusion, madness, lamentation, bewilderment, greed, envy, enmity, insult, hunger, thirst, tribulation, disease, birth, old age and death. All these combine together to give the materialistic conditioned soul nothing but misery.
Význam
Purport
Podmíněná duše musí pro pouhé uspokojení smyslů v tomto světě přijmout všechny tyto podmínky. I když se lidé prohlašují za velké vědce, ekonomy, filozofy, politiky a sociology, ve skutečnosti nejsou nic jiného než darebáci. Proto jsou v Bhagavad-gītě (7.15) popsáni jako mūḍhové a narādhamové:
The conditioned soul has to accept all these conditions simply to enjoy sense gratification in this world. Although people declare themselves great scientists, economists, philosophers, politicians and sociologists, they are actually nothing but rascals. Therefore they have been described as mūḍhas and narādhamas in Bhagavad-gītā (7.15):
prapadyante narādhamāḥ
māyayāpahṛta-jñānā
āsuraṁ bhāvam āśritāḥ
prapadyante narādhamāḥ
māyayāpahṛta-jñānā
āsuraṁ bhāvam āśritāḥ
“Ti ničemové, kteří jsou zcela hloupí, kteří jsou nejnižší z lidí, jimž poznání vzala iluze a kteří přijímají ateistickou povahu démonů, se Mi neodevzdávají.”
“Those miscreants who are grossly foolish, lowest among mankind. whose knowledge is stolen by illusion, and who partake of the atheistic nature of demons, do not surrender unto Me.”
Všichni tito materialisté jsou kvůli své pošetilosti označeni v Bhagavad-gītě jako narādhamové. Získali lidskou životní podobu, aby se osvobodili z hmotných pout, ale místo toho jsou čím dál více zmateni vlivem strastiplných hmotných podmínek. Proto jsou to narādhamové, nejnižší z lidí. Někdo se může ptát, zda vědci, filozofové, ekonomové a matematici jsou také narādhamové, a Nejvyšší Osobnost Božství odpovídá, že ano, neboť postrádají skutečné poznání. Jsou pouze pyšní na svou falešnou prestiž a postavení. Ve skutečnosti nevědí, jak dosáhnout úlevy od hmotného podmínění a obnovit svůj duchovní život, který je plný transcendentální blaženosti a poznání. Proto jen plýtvají časem a energií v honbě za takzvaným štěstím. To jsou kvalifikace démonů. V Bhagavad-gītě je řečeno, že má-li někdo všechny tyto démonské vlastnosti, stává se mūḍhou. Z toho důvodu závidí Nejvyšší Osobnosti Božství a život za životem se rodí v démonských rodinách; převtěluje se z jednoho démonského těla do druhého. Tak zapomíná na svůj vztah s Kṛṣṇou a zůstává narādhamou v odporných podmínkách život za životem.
Due to their foolishness, all these materialists are described in Bhagavad-gītā as narādhamas. They have attained the human form in order to get released from material bondage, but instead of doing so, they become further embarrassed amid the miserable material conditions. Therefore they are narādhamas, the lowest of men. One may ask whether scientists, philosophers, economists and mathematicians are also narādhamas, the lowest of men, and the Supreme Personality of Godhead replies that they are because they have no actual knowledge. They are simply proud of their false prestige and position. Actually they do not know how to get relief from the material condition and renovate their spiritual life of transcendental bliss and knowledge. Consequently they waste time and energy in the search for so-called happiness. These are the qualifications of the demons. In Bhagavad-gītā it says that when one has all these demonic qualities, he becomes a mūḍha. Due to this, he envies the Supreme Personality of Godhead; therefore birth after birth he is born into a demonic family, and he transmigrates from one demonic body to another. Thus he forgets his relationship with Kṛṣṇa and remains a narādhama in an abominable condition life after life.