Skip to main content

Sloka 2

Text 2

Verš

Texto

yasyām u ha vā ete ṣaḍ-indriya-nāmānaḥ karmaṇā dasyava eva te; tad yathā puruṣasya dhanaṁ yat kiñcid dharmaupayikaṁ bahu-kṛcchrādhigataṁ sākṣāt parama-puruṣārādhana-lakṣaṇo yo ’sau dharmas taṁ tu sāmparāya udāharanti; tad-dharmyaṁ dhanaṁ darśana-sparśana-śravaṇāsvādanāvaghrāṇa-saṅkalpa-vyavasāya-gṛha-grāmyopabhogena kunāthasyājitātmano yathā sārthasya vilum-panti.
yasyām u ha vā ete ṣaḍ-indriya-nāmānaḥ karmaṇā dasyava eva te; tad yathā puruṣasya dhanaṁ yat kiñcid dharmaupayikaṁ bahu-kṛcchrādhigataṁ sākṣāt parama-puruṣārādhana-lakṣaṇo yo ’sau dharmas taṁ tu sāmparāya udāharanti; tad-dharmyaṁ dhanaṁ darśana-sparśana-śravaṇāsvādanāvaghrāṇa-saṅkalpa-vyavasāya-gṛha-grāmyopabhogena kunāthasyājitātmano yathā sārthasya vilum-panti.

Synonyma

Palabra por palabra

yasyām — v čem; u ha — jistě; — nebo; ete — všichni tito; ṣaṭ-indriya-nāmānaḥ — kteří se jmenují šest smyslů (mysl a pět poznávacích smyslů); karmaṇā — svými činnostmi; dasyavaḥ — lupiči; eva — jistě; te — oni; tat — té; yathā — jako; puruṣasya — osoby; dhanam — majetek; yat — cokoliv; kiñcit — něco; dharma-aupayikam — co je prostředkem k dodržování náboženských zásad; bahu-kṛcchra-adhigatam — vydělané těžkou prací; sākṣāt — přímo; parama-puruṣa-ārādhana-lakṣaṇaḥ — jejíž příznaky jsou uctívání Nejvyššího Pána vykonáváním obětí a tak dále; yaḥ — co; asau — to; dharmaḥ — náboženské zásady; tam — to; tu — ale; sāmparāye — ve prospěch živé bytosti po smrti; udāharanti — moudří prohlašují; tat-dharmyam — zbožné (spojené s praktikováním varṇāśrama-dharmy); dhanam — bohatství; darśana — díváním se; sparśana — dotýkáním se; śravaṇa — posloucháním; āsvādana — chutnáním; avaghrāṇa — čicháním; saṅkalpa — odhodláním; vyavasāya — vyvozením; gṛha — v hmotném domově; grāmya-upabhogena — hmotným smyslovým požitkem; kunāthasya — svedené podmíněné duše; ajita-ātmanaḥ — která se neumí ovládat; yathā — jako; sārthasya — živé bytosti, která má zájem o smyslový požitek; vilumpanti — loupí.

yasyām — en lo que; u ha — ciertamente; — o; ete — todos esos; ṣaṭ-indriya-nāmānaḥ — que reciben el nombre de seis sentidos (la mente y los cinco sentidos de adquisición de conocimiento); karmaṇā — por su actividad; dasyavaḥ — los bandoleros; eva — ciertamente; te — ellos; tat — eso; yathā — como; puruṣasya — de una persona; dhanam — la riqueza; yat — cualquiera; kiñcit — algo; dharma-aupayikam — que es un medio para la práctica de principios religiosos; bahu-kṛcchra-adhigatam — ganado tras un arduo trabajo; sākṣāt — directamente; parama-puruṣa-ārādhana-lakṣaṇaḥ — cuyas características son la adoración del Señor por medio de la celebración de sacrificios, etc.; yaḥ — que; asau — esos; dharmaḥ — principios religiosos; tam — eso; tu — pero; sāmparāye — para beneficio de la entidad viviente después de la muerte; udāharanti — el sabio declara; tat-dharmyam — religioso (en relación con la puesta en práctica del varṇāśrama-dharma); dhanam — riqueza; darśana — por ver; sparśana — por tocar; śravaṇa — por escuchar; āsvādana — por saborear; avaghrāṇa — por oler; saṅkalpa — por la decisión; vyavasāya — por una conclusión; gṛha — en el hogar material; grāmya-upabhogena — por la complacencia material de los sentidos; kunāthasya — de la desorientada alma condicionada; ajita-ātmanaḥ — que no posee dominio sobre sí misma; yathā — tal como; sārthasya — de la entidad viviente que busca complacer los sentidos; vilumpanti — ellos despojan.

Překlad

Traducción

Neovládnuté smysly jsou jako lupiči v lese hmotné existence. Podmíněná duše může vydělat nějaké peníze na rozvoj vědomí Kṛṣṇy, ale neovládnuté smysly ji o tyto peníze bohužel připraví prostřednictvím smyslového požitku. Smysly jsou lupiči, protože nutí zbytečně utrácet za dívání se, čichání, chutnání, dotýkání se, poslouchání, toužení a chtění. Takto je podmíněná duše nucena smysly uspokojovat, a na to utratí všechny své peníze. Tyto peníze ve skutečnosti získala pro následování náboženských zásad, ale loupeživé smysly jí je seberou.

En el bosque de la existencia material, los sentidos fuera de control son como bandidos. El alma condicionada puede ganar algún dinero para avanzar en el proceso de conciencia de Kṛṣṇa, pero por desgracia los sentidos fuera de control se lo arrebatan para emplearlo en su propia complacencia. Los sentidos son como bandidos, porque nos hacen gastar innecesariamente el dinero en ver, oler, saborear, tocar, escuchar, desear y querer. De ese modo, el alma condicionada se ve obligada a complacerlos y gasta todo su dinero. En realidad, ese dinero estaba destinado a la puesta en práctica de principios religiosos, pero los sentidos, que son como bandidos, se lo arrebatan.

Význam

Significado

Pūrva-janmārjitā vidyā pūrva-janmārjitaṁ dhanaṁ agre dhāvati dhāvati. Následováním zásad varṇāśrama-dharmy dosáhne člověk lepšího postavení v hmotném světě; může být bohatý, učený, krásný nebo mít vznešený původ. Ten, kdo má tyto přednosti, by měl vědět, že jsou všechny určeny pro rozvoj vědomí Kṛṣṇy. Když je však člověk svedený, naneštěstí zneužije svého vysokého postavení k uspokojování smyslů. Neovládnuté smysly jsou proto považovány za lupiče. Dobrá pozice získaná dodržováním náboženských zásad je promarněna, jakmile se jí zmocní loupeživé smysly. Následováním náboženských zásad podle zákonů varṇāśrama-dharmy se živá bytost dostane do uspokojivého postavení. Tehdy může snadno využít svých předností k dalšímu rozvoji vědomí Kṛṣṇy. Měla by vědět, že bohatství a příležitost, které dostává v hmotném světě, nemá promrhat na smyslový požitek, neboť jsou určeny k rozvoji vědomí Kṛṣṇy. Toto hnutí pro vědomí Kṛṣṇy proto učí lidi ovládat mysl a pět poznávacích smyslů přesně daným procesem. Je třeba vynaložit trochu úsilí a neutrácet peníze na nic jiného než na usměrněný život oddané služby. Smysly chtějí, abychom se dívali na pěkné věci — proto máme utrácet peníze na zdobení Božstva v chrámu. Stejně tak jazyk musí chutnat dobrá jídla, jež byla přinesena a obětována Božstvu. Nosem lze přičichávat k obětovaným květinám a ušima lze poslouchat Hare Kṛṣṇa mantru. Tak mohou být smysly usměrněny a použity k rozvoji vědomí Kṛṣṇy. Dobré postavení pak nemůže být zničeno hmotným uspokojováním smyslů formou nedovoleného sexu, jedení masa, požívání omamných látek a hazardování. Člověk maří své výhodné postavení v hmotném světě jízdami v automobilech, trávením času v nočních klubech či konzumací odporných jídel v restauracích. Loupeživé smysly takto obírají podmíněnou duši o všechny přednosti, které s velkými potížemi získala.

Pūrva-janmārjitā vidyā pūrva janmārjitaṁ dhanaṁ agre dhāvati dhāvati. Si seguimos los principios delvarṇāśrama-dharma, alcanzamos una posición mejor en el mundo material. Podemos ser ricos, sabios, bellos o de buena cuna. Quien goce de esos dones, debe saber que la finalidad de todos ellos es el progreso en el sendero de conciencia de Kṛṣṇa. Por desdicha, la persona desorientada abusa de su elevada posición para complacer los sentidos. Por esa razón a los sentidos fuera de control se les considera bandidos. Mediante la puesta en práctica de principios religiosos, podemos alcanzar una posición elevada, pero los sentidos, como ladrones, pueden arrebatárnosla y echarla a perder. Siguiendo las leyes delvarṇāśrama-dharma en la ejecución de los principios religiosos, nos situamos en una posición desahogada. Es muy fácil emplear esos bienes para avanzar en el proceso de conciencia de Kṛṣṇa. Debemos entender que las riquezas y ventajas de que gozamos en el mundo material no deben despilfarrarse en la complacencia de los sentidos. Su finalidad es que progresemos en el sendero de conciencia de Kṛṣṇa. Por esa razón el movimiento para la conciencia de Kṛṣṇa está enseñando a la gente a controlar la mente y los cinco sentidos de adquisición de conocimiento por medio de un proceso definido. Se debe practicar un poco de austeridad, y no gastar dinero en nada que esté fuera de las regulaciones de la vida devocional. Los sentidos nos piden ver cosas hermosas; por lo tanto, se debe gastar dinero en decorar a la Deidad del templo. La lengua, por su parte, debe saborear los buenos alimentos que se compran y se ofrecen a la Deidad. La nariz puede emplearse para oler las flores ofrecidas en el altar, y el oído, para escuchar la vibración del mantra Hare Kṛṣṇa. De ese modo se pueden regular los sentidos, empleándolos para avanzar en el proceso de conciencia de Kṛṣṇa. Esa es la manera de no echar a perder una buena posición por medio de la complacencia de los sentidos, que se presenta en forma de vida sexual ilícita, consumo de carne, ingestión de drogas, alcohol, etc., y práctica de juegos de azar. La manera de echar a perder la buena posición alcanzada en el mundo material es conducir coches, pasar el tiempo en clubs nocturnos, o comer los abominables platos que se sirven en los restaurantes. Mediante esas actividades, los sentidos, que son como asaltantes, roban al alma condicionada todos los bienes que tantas dificultades le ha costado lograr.