Sloka 12
Text 12
Verš
Text
Synonyma
Synonyms
saḥ — ta podmíněná duše; yadā — když; dugdha — vyčerpala; pūrva — dřívější; sukṛtaḥ — zbožné činnosti; tadā — tehdy; kāraskara-kākatuṇḍa-ādi — jménem kāraskara, kākatuṇḍa atd.; apuṇya-druma-latā — bezbožné stromy a popínavé rostliny; viṣa-uda-pāna-vat — jako studny s otrávenou vodou; ubhaya-artha-śūnya — což nemůže přinést štěstí v tomto ani v příštím životě; draviṇān — ty, kdo vlastní bohatství; jīvat-mṛtān — kdo jsou mrtví, i když zdánlivě žijí; svayam — ona sama; jīvat — žije; mriyamāṇaḥ — mrtvá; upadhāvati — vyhledá za účelem hmotného zisku.
saḥ — that conditioned soul; yadā — when; dugdha — exhausted; pūrva — previous; sukṛtaḥ — pious activities; tadā — at that time; kāraskara-kākatuṇḍa-ādi — named kāraskara, kākatuṇḍa, etc.; apuṇya-druma-latā — impious trees and creepers; viṣa-uda-pāna-vat — like wells with poisonous water; ubhaya-artha-śūnya — which cannot give happiness either in this life or in the next; draviṇān — those who possess wealth; jīvat-mṛtān — who are dead, although apparently alive; svayam — he himself; jīvat — living; mriyamāṇaḥ — being dead; upadhāvati — approaches for material acquisition.
Překlad
Translation
Podmíněná duše získává díky svým zbožným činnostem v minulých životech hmotné prostředky v současném, ale když je vyčerpá, hledá útočiště v majetku a bohatství, které jí nepomohou ani v tomto životě, ani v příštím. Kvůli tomu jde za živoucí mrtvolou, jež takové věci vlastní. Tito lidé jsou přirovnáni k bezbožným stromům či rostlinám a otráveným studnám.
Due to his pious activities in previous lives, the conditioned soul attains material facilities in this life, but when they are finished, he takes shelter of wealth and riches, which cannot help him in this life or the next. Because of this, he approaches the living dead who possess these things. Such people are compared to impure trees, creepers and poisonous wells.
Význam
Purport
Majetku a bohatství získaného za minulé zbožné činnosti se nemá zneužívat ke smyslovému požitku. Užívat si jich pro uspokojení vlastních smyslů je jako vychutnávat ovoce jedovatého stromu. Takové činnosti podmíněné duši nijak nepomohou ani v tomto, ani v příštím životě. Když však člověk pod vedením řádného duchovního mistra zapojí své vlastnictví do služby Pánu, dosáhne v tomto i příštím životě štěstí. Jestliže tak nečiní, pak jí zakázané jablko, a tím ztrácí svůj ráj. Pán Śrī Kṛṣṇa proto radí, abychom naše vlastnictví dávali Jemu.
The wealth and riches acquired through previous pious activities should not be misused for sense gratification. Enjoying them for sense gratification is like enjoying the fruits of a poisonous tree. Such activities will not help the conditioned soul in any way, neither in this life nor the next. However, if one engages his possessions in the service of the Lord under the guidance of a proper spiritual master, he will attain happiness both in this life and the next. Unless he does so, he eats a forbidden apple and thereby loses his paradise. Lord Śrī Kṛṣṇa therefore advises that one’s possessions should be given unto Him.
yaj juhoṣi dadāsi yat
yat tapasyasi kaunteya
tat kuruṣva mad-arpaṇam
yaj juhoṣi dadāsi yat
yat tapasyasi kaunteya
tat kuruṣva mad-arpaṇam
“Vše co děláš, vše co jíš, vše co obětuješ a rozdáváš, jakož i veškerou askezi, kterou podstupuješ, dělej jako oběť Mně, ó synu Kuntī.” (Bg. 9.27) Jsme-li si vědomi Kṛṣṇy, můžeme hmotného majetku a bohatství získaného minulými zbožnými činnostmi plně využít v náš prospěch v tomto i příštím životě. Neměli bychom se snažit vlastnit víc než nezbytně potřebujeme. Dostaneme-li víc, měli bychom přebytek zapojit do služby Pánu. Pak budou podmíněná duše, svět a Kṛṣṇa šťastní, a to je cílem života.
“O son of Kuntī, all that you do, all that you eat, all that you offer and give away, as well as all austerities that you may perform, should be done as an offering unto Me.” (Bg. 9.27) Material wealth and opulence attained through previous pious activities can be fully utilized for one’s benefit in this life and the next if one is Kṛṣṇa conscious. One should not try to possess more than he needs for the bare necessities. If one gets more than is needed, the surplus should be fully engaged in the Lord’s service. That will make the conditioned soul, the world and Kṛṣṇa happy, and this is the aim of life.