Sloka 1

Text 1

Verš

Text

sa hovāca
sa eṣa dehātma-mānināṁ sattvādi-guṇa-viśeṣa-vikalpita-kuśalāku-śala-samavahāra-vinirmita-vividha-dehāvalibhir viyoga-saṁyogādy-anādi-saṁsārānubhavasya dvāra-bhūtena ṣaḍ-indriya-vargeṇa tasmin durgādhvavad asugame ’dhvany āpatita īśvarasya bhagavato viṣṇor vaśa-vartinyā māyayā jīva-loko ’yaṁ yathā vaṇik-sārtho ’rtha-paraḥ sva-deha-niṣpādita-karmānubhavaḥ śmaśānavad aśivatamāyāṁ saṁsārāṭavyāṁ gato nādyāpi viphala-bahu-pratiyogehas tat-tāpopaśamanīṁ hari-guru-caraṇāravinda-madhukarānupadavīm avarundhe.

Synonyma

Synonyms

saḥ — seberealizovaný oddaný (Śrī Śukadeva Gosvāmī); ha — vskutku; uvāca — pravil; yaḥ — on (podmíněná duše); eṣaḥ — tato; deha-ātma-māninām — těch, kteří pošetile pokládají tělo za vlastní já; sattva-ādi — sattva, rajaḥ a tamaḥ; guṇa — kvalitami; viśeṣa — určité; vikalpita — falešně vytvořené; kuśala — někdy příznivým jednáním; akuśala — jindy velice nepříznivým jednáním; samavahāra — směsí obojího; vinirmita — získané; vividha — různé druhy; deha-āvalibhiḥ — řadami těl; viyoga-saṁyoga-ādi — charakterizované opuštěním jednoho druhu těla (viyoga) a přijetím dalšího (saṁyoga); anādi-saṁsāra-anubhavasya — vnímání procesu převtělování, který nemá počátek; dvāra-bhūtena — existují jako vstupní brány; ṣaṭ-indriya-vargeṇa — těmito šesti smysly (myslí a pěti poznávacími smysly, jimiž jsou oči, uši, jazyk, nos a kůže); tasmin — na té; durga-adhva-vat — jako cesta, kterou je velmi obtížné projít; asugame — těžko průchodná; adhvani — na cestě v lese; āpatitaḥ — stal se; īśvarasya — vládce; bhagavataḥ — Nejvyšší Osobnosti Božství; viṣṇoḥ — Pána Viṣṇua; vaśa-vartinyā — jedná pod vládou; māyayā — hmotnou energií; jīva-lokaḥ — podmíněná živá bytost; ayam — tato; yathā — přesně jako; vaṇik — obchodník; sa-arthaḥ — který má cíl; artha-paraḥ — který je velice připoutaný k penězům; sva-deha-niṣpādita — vykonávané jeho vlastním tělem; karma — plody činností; anubhavaḥ — který zakouší; śmaśāna-vat aśivatamāyām — jako nepříznivý hřbitov nebo spaloviště mrtvol; saṁsāra-aṭavyām — v lese hmotného života; gataḥ — když vstoupil; na — ne; adya api — dosud; viphala — neúspěšný; bahu-pratiyoga — plný velkých potíží a nejrůznějších strastiplných podmínek; īhaḥ — jehož činnosti zde, v tomto hmotném světě; tat-tāpa-upaśa-manīm — které zmírňují utrpení v lese hmotného života; hari-guru-caraṇa-aravinda — k lotosovým nohám Pána a Jeho oddaného; madhukara-anupadavīm — cesta následování oddaných, kteří jsou připoutaní jako čmeláci; avarundhe — zisk.

saḥ — the self-realized devotee (Śrī Śukadeva Gosvāmī); ha — indeed; uvāca — spoke; saḥ — he (the conditioned soul); eṣaḥ — this one; deha-ātma-māninām — of those who foolishly take the body to be the self; sattva-ādi — of sattva, rajaḥ and tamaḥ; guṇa — by the modes; viśeṣa — particular; vikalpita — falsely constituted; kuśala — sometimes by favorable actions; akuśala — sometimes by very unfavorable actions; samavahāra — by a mixture of both; vinirmita — obtained; vividha — various types; deha-āvalibhiḥ — by the series of bodies; viyoga-saṁyoga-ādi — symptomized by giving up one type of body (viyoga) and accepting another (saṁyoga); anādi-saṁsāra-anubhavasya — of the perception of the beginningless process of transmigration; dvāra-bhūtena — existing as the doorways; ṣaṭ-indriya-vargeṇa — by these six senses (the mind and five knowledge-acquiring senses, namely the eyes, ears, tongue, nose and skin); tasmin — on that; durga-adhva-vat — like a path that is very difficult to traverse; asugame — being difficult to pass through; adhvani — on a path in the forest; āpatitaḥ — happened; īśvarasya — of the controller; bhagavataḥ — the Supreme Personality of Godhead; viṣṇoḥ — of Lord Viṣṇu; vaśa-vartinyā — acting under the control; māyayā — by the material energy; jīva-lokaḥ — the conditioned living entity; ayam — this; yathā — exactly like; vaṇik — a merchant; sa-arthaḥ — having an object; artha-paraḥ — who is very attached to money; sva-deha-niṣpādita — performed by his own body; karma — the fruits of activities; anubhavaḥ — who experiences; śmaśāna-vat aśivatamāyām — like an inauspicious cemetery or place of burial; saṁsāra-aṭavyām — in the forest of material life; gataḥ — having entered; na — not; adya api — until now; viphala — unsuccessful; bahu-pratiyoga — full of great difficulties and varieties of miserable conditions; īhaḥ — whose activities here in this material world; tat-tāpa-upaśa-manīm — which pacifies the miseries of the forest of material life; hari-guru-caraṇa-aravinda — to the lotus feet of the Lord and His devotee; madhukara-anupadavīm — the road followed in pursuance of devotees who are attached like bumblebees; avarundhe — gain.

Překlad

Translation

Když se král Parīkṣit otázal Śukadeva Gosvāmīho na přímý význam hmotného lesa, Śukadeva Gosvāmī odpověděl: Můj milý králi, člověk z třídy obchodníků (vaṇik) má vždy zájem vydělávat peníze. Někdy jde do lesa, aby získal nějaké laciné zboží, jako je dřevo a hlína, a prodal je ve městě za dobrou cenu. Stejně tak chamtivá podmíněná duše přichází do tohoto hmotného světa pro nějaký hmotný zisk. Postupně se dostává do nejhlubší části lesa, aniž by věděla, jak se dostat ven. Poté, co čistá duše vstoupila do hmotného světa, je podmíněna hmotnou atmosférou, kterou vytváří vnější energie pod dohledem Pána Viṣṇua. Tak se živá bytost dostává pod vládu této vnější energie (daivī māyā). Žije v lese nezávislá a zmatená a nezíská společnost oddaných, kteří vždy slouží Pánu. Jakmile vyvinula tělesné pojetí, hmotná energie a kvality hmotné přírody (sattva-guṇa, rajo-guṇa a tamo-guṇa) jí vnucují různé druhy těl, jedno za druhým. Takto jde podmíněná duše někdy na nebeské planety, někdy na zemské planety a někdy na nižší planety a do nižších životních druhů. Tímto způsobem neustále trpí kvůli různým tělům, které má. Její bolesti jsou někdy smíšené; někdy jsou velice kruté a jindy ne. Tyto tělesné podmínky odpovídají jejím mentálním spekulacím. Pro získávání poznání používá svou mysl a pět smyslů, a ty jsou příčinou jejích různých těl a různých podmínek. Používá smysly pod vládou vnější energie, māyi, a tak trpí v bídném stavu hmotné existence. Hledá úlevu, ale její snaha obvykle ztroskotá, i když někdy po velkých potížích nějaké úlevy dosáhne. V tomto boji o přežití nemůže získat útočiště u čistých oddaných, kteří jsou jako čmeláci zaměstnaní láskyplnou službou u lotosových nohou Pána Viṣṇua.

When King Parīkṣit asked Śukadeva Gosvāmī about the direct meaning of the material forest, Śukadeva Gosvāmī replied as follows: My dear King, a man belonging to the mercantile community [vaṇik] is always interested in earning money. Sometimes he enters the forest to acquire some cheap commodities like wood and earth and sell them in the city at good prices. Similarly, the conditioned soul, being greedy, enters this material world for some material profit. Gradually he enters the deepest part of the forest, not really knowing how to get out. Having entered the material world, the pure soul becomes conditioned by the material atmosphere, which is created by the external energy under the control of Lord Viṣṇu. Thus the living entity comes under the control of the external energy, daivī māyā. Living independently and bewildered in the forest, he does not attain the association of devotees who are always engaged in the service of the Lord. Once in the bodily conception, he gets different types of bodies one after the other under the influence of material energy and impelled by the modes of material nature [sattva-guṇa, rajo-guṇa and tamo-guṇa]. In this way the conditioned soul goes sometimes to the heavenly planets, sometimes to the earthly planets and sometimes to the lower planets and lower species. Thus he suffers continuously due to different types of bodies. These sufferings and pains are sometimes mixed. Sometimes they are very severe, and sometimes they are not. These bodily conditions are acquired due to the conditioned soul’s mental speculation. He uses his mind and five senses to acquire knowledge, and these bring about the different bodies and different conditions. Using the senses under the control of the external energy, māyā, the living entity suffers the miserable conditions of material existence. He is actually searching for relief, but he is generally baffled, although sometimes he is relieved after great difficulty. Struggling for existence in this way, he cannot get the shelter of pure devotees, who are like bumblebees engaged in loving service at the lotus feet of Lord Viṣṇu.

Význam

Purport

Nejdůležitějším sdělením tohoto verše je hari-guru-caraṇa-aravinda-madhukara-anupadavīm. Podmíněné duše v tomto hmotném světě jsou ve svých činnostech neúspěšné a někdy také po velkých potížích získají úlevu. Celkově vzato, podmíněná duše není nikdy šťastná — pouze bojuje o přežití. Její jedinou skutečnou povinností je přijmout duchovního mistra, gurua, a jeho prostřednictvím přijmout lotosové nohy Pána. To vysvětlil Śrī Caitanya Mahāprabhu: guru-kṛṣṇa-prasāde pāya bhakti-latā-bīja. Lidé bojující o přežití v lesích nebo velkoměstech hmotného světa si ve skutečnosti neužívají života. Pouze zakoušejí různé bolesti a radosti; obvykle bolesti, které jsou vždy nepříznivé. Snaží se těchto bolestí zbavit, ale kvůli nevědomosti nemohou. Pro ně je ve Vedách uvedeno: tad-vijñānārthaṁ sa gurum evābhigacchet. Když se živá bytost ztratí v lese hmotného světa, v boji o přežití, je jejím prvním úkolem nalézt pravého gurua, který je vždy zaměstnaný u lotosových nohou Nejvyšší Osobnosti Božství, Viṣṇua. Chce-li někdo skutečně uniknout z boje o přežití, musí najít pravého gurua a přijmout pokyny u jeho lotosových nohou. Takto se může vysvobodit.

The most important information in this verse is hari-guru-caraṇa-aravinda-madhukara-anupadavīm. In this material world the conditioned souls are baffled by their activities, and sometimes they are relieved after great difficulty. On the whole the conditioned soul is never happy. He simply struggles for existence. Actually his only business is to accept the spiritual master, the guru, and through him he must accept the lotus feet or the Lord. This is explained by Śrī Caitanya Mahāprabhu: guru-kṛṣṇa-prasāde pāya bhakti-latā-bīja. People struggling for existence in the forests or cities of the material world are not actually enjoying life. They are simply suffering different pains and pleasures, generally pains that are always inauspicious. They try to gain release from these pains, but they cannot due to ignorance. For them it is stated in the Vedas: tad-vijñānārthaṁ sa gurum evābhigacchet. When the living entity is lost in the forest of the material world, in the struggle for existence, his first business is to find a bona fide guru who is always engaged at the lotus feet of the Supreme Personality of Godhead, Viṣṇu. After all, if he is at all eager to be relieved of the struggle for existence, he must find a bona fide guru and take instructions at his lotus feet. In this way he can get out of the struggle.

Jelikož je zde hmotný svět přirovnán k lesu, někdo může namítat, že moderní civilizace Kali-yugy se nachází převážně ve městech. Velké město je však jako velký les. Velkoměstský život je ve skutečnosti ještě nebezpečnější než život v lese. Když člověk přijede do neznámého města, kde nemá přátele ani útočiště, žít tam je pro něj těžší nežli žít v lese. Na celém povrchu Země je mnoho velkoměst, a kamkoliv se podíváme, všude vidíme boj o přežití, který probíhá dvacet čtyři hodin denně. Lidé neustále pospíchají sem a tam v autech řítících se stodeseti nebo stotřicetikilometrovou rychlostí, a to vytváří scénu tohoto velkého boje. Člověk musí brzy ráno vstát a cestovat takovým autem smrtelnou rychlostí. Neustále hrozí nehoda a je třeba dávat dobrý pozor. Živá bytost sedící ve svém automobilu je plná úzkosti a její boj není vůbec příznivý. Nejen lidské bytosti, ale i další druhy, jako kočky a psi, ve dne v noci těžce bojují o přežití. Tento boj probíhá neustále a živá bytost mění jedno postavení za druhým. Na chvíli je dítětem, ale brzy se musí stát chlapcem. Z chlapce se musí změnit v mladíka a z mladíka v muže a starce. Když nakonec tělo již nefunguje, musí přijmout nové, v nějakém jiném druhu. Opuštění těla se nazývá “smrt” a přijetí dalšího se nazývá “zrození”. Lidská podoba je příležitostí přijmout útočiště u pravého duchovního mistra a jeho prostřednictvím u Nejvyššího Pána. Toto hnutí pro vědomí Kṛṣṇy bylo založeno proto, aby dalo takovou možnost všem členům lidské společnosti, kteří jsou svedeni pošetilými vůdci. Z tohoto boje o přežití, který je plný utrpení, se nikdo nemůže vymanit, aniž by přijal čistého oddaného Pána. Hmotné pokusy doprovázejí změny z jednoho postavení do druhého a nikomu se od boje o přežití nedostává úlevy. Jediným útočištěm jsou lotosové nohy pravého duchovního mistra a — jeho prostřednictvím — lotosové nohy Pána.

Since the material world is compared herein to a forest, it may be argued that in Kali-yuga modern civilization is mainly situated in the cities. A great city, however, is like a great forest. Actually city life is more dangerous than life in the forest. If one enters an unknown city without friend or shelter, living in that city is more difficult than living in a forest. There are many big cities all over the surface of the globe, and wherever one looks he sees the struggle for existence going on twenty-four hours a day. People rush about in cars going seventy and eighty miles an hour, constantly coming and going, and this sets the scene of the great struggle for existence. One has to rise early in the morning and travel in that car at breakneck speed. There is always the danger of an accident, and one has to take great care. In his automobile, the living entity is full of anxieties, and his struggle is not at all auspicious. Apart from human beings, other species like cats and dogs are also struggling very hard day and night for existence. Thus the struggle for existence continues, and the conditioned soul changes from one position to another. For a while, he is a child, but he has to become a boy. From a boy, he has to change into a youth, and from youth to manhood and old age. Finally, when the body is no longer workable, he has to accept a new body in a different species. Giving up the body is called death, and accepting another body is called birth. The human form is an opportunity to take shelter of the bona fide spiritual master and, through him, the Supreme Lord. This Kṛṣṇa consciousness movement has been started to give an opportunity to all the members of human society, who are misled by foolish leaders. No one can get out of this struggle for existence, which is full of miseries, without accepting a pure devotee of the Lord. The material attempt changes from one position to another, and no one actually gains relief from the struggle for existence. The only resort is the lotus feet of a bona fide spiritual master, and, through him, the lotus feet of the Lord.