Skip to main content

Sloka 26

Text 26

Verš

Texto

rājovāca
yo ha vā iha bahu-vidā mahā-bhāgavata tvayābhihitaḥ parokṣeṇa vacasā jīva-loka-bhavādhvā sa hy ārya-manīṣayā kalpita-viṣayo nāñjasāvyutpanna-loka-samadhigamaḥ; atha tad evaitad duravagamaṁ samavetānukalpena nirdiśyatām iti.
rājovāca
yo ha vā iha bahu-vidā mahā-bhāgavata tvayābhihitaḥ parokṣeṇa vacasā jīva-loka-bhavādhvā sa hy ārya-manīṣayā kalpita-viṣayo nāñjasāvyutpanna-loka-samadhigamaḥ; atha tad evaitad duravagamaṁ samavetānukalpena nirdiśyatām iti.

Synonyma

Palabra por palabra

rājā uvāca — král Parīkṣit řekl; yaḥ — co; ha — jistě; — nebo; iha — v tomto vyprávění; bahu-vidā — který znáš mnoho příběhů sdělujících transcendentální poznání; mahā-bhāgavata — ó velký oddaný mudrci; tvayā — tebou; abhihitaḥ — popsaná; parokṣeṇa — obrazně; vacasā — slovy; jīva-loka-bhava-adhvā — cesta hmotné existence podmíněné duše; saḥ — to; hi — vskutku; ārya-manīṣayā — inteligencí pokročilých oddaných; kalpita-viṣayaḥ — lze si představit námět; na — ne; añjasā — přímo; avyutpanna-loka — těch, kdo nejsou příliš zkušení či inteligentní; samadhigamaḥ — plné pochopení; atha — proto; tat eva — kvůli tomu; etat — tento námět; duravagamam — který je obtížné pochopit; samaveta-anukalpena — nahrazením přímého významu těchto událostí; nirdiśyatām — nechť je popsáno; iti — takto.

rājā uvāca — el rey Parīkṣit dijo; yaḥ — que; ha — ciertamente; — o; iha — en esa narración; bahu-vidā — que eres consciente de muchos episodios relacionados con el conocimiento trascendental; mahā-bhāgavata — ¡oh, gran sabio devoto!; tvayā — por ti; abhihitaḥ — descrita; parokṣeṇa — en sentido figurado; vacasā — con palabras; jīva-loka-bhava-adhvā — el sendero de la existencia material del alma condicionada; saḥ — eso; hi — en verdad; ārya-manīṣayā — por la inteligencia de devotos avanzados; kalpita-viṣayaḥ — el tema es imaginado; na — no; añjasā — directamente; avyutpanna-loka — de las personas no muy expertas o inteligentes; samadhigamaḥ — la comprensión completa; atha — por lo tanto; tat eva — debido a eso; etat — este tema; duravagamam — que es difícil de entender; samaveta-anukalpena — sustituyendo el significado directo de esos incidentes; nirdiśyatām — sea explicada; iti — así.

Překlad

Traducción

Král Parīkṣit tehdy řekl Śukadevovi Gosvāmīmu: Můj drahý pane, ó velký oddaný mudrci, jsi vševědoucí. Velice pěkně jsi popsal postavení podmíněné duše, která je přirovnána k obchodníkovi v lese. Inteligentní lidé z těchto pokynů chápou, že smysly toho, kdo žije v tělesném pojetí, jsou jako lupiči a darebáci v onom lese a jeho manželka a děti jsou jako šakalové a jiná dravá zvířata. Pro neinteligentní lidi však není nijak snadné pochopit význam tohoto příběhu, protože je obtížné pochytit přesný smysl alegorie. Prosím tě proto, abys vyložil její přímý smysl.

El rey Parīkṣit dijo entonces a Śukadeva Gosvāmī: Mi querido señor, ¡oh, gran sabio y devoto!, tú eres omnisciente. Has descrito perfectamente la posición del alma condicionada, a quien se compara con un mercader en el bosque. Gracias a esas enseñanzas, los hombres inteligentes pueden comprender que, bajo el concepto corporal, los sentidos son como ladrones y bandoleros del bosque, y que la esposa y los hijos son como chacales y otros animales salvajes. Sin embargo, la alegoría es difícil de descifrar, y a los que no son inteligentes les será difícil entender el sentido exacto de esa historia. Por eso pido que Tu Santidad explique el sentido directo.

Význam

Significado

Mnoho příběhů a událostí ve Śrīmad-Bhāgavatamu je popsáno obrazně. Neinteligentní lidé těmto alegorickým popisům nemusí rozumět; povinností studenta je proto vyhledat pravého duchovního mistra a požádat ho o přímé vysvětlení.

Muchas de las historias y episodios del Śrīmad-Bhāgavatam se narran en sentido figurado, y es posible que los poco inteligentes no entiendan esas narraciones alegóricas; por lo tanto, el estudiante tiene el deber de acudir al maestro espiritual genuino en busca de la explicación directa.

Takto končí Bhaktivedantovy výklady k třinácté kapitole pátého zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Další hovory krále Rahūgaṇy s Jaḍa Bharatou”.

Así terminan los significados de Bhaktivedanta correspondientes al capítulo decimotercero del Canto Quinto del Śrīmad-Bhāgavatam, titulado: «Continuación de la conversación entre el rey Rahūgaṇa y Jaḍa Bharata».