Skip to main content

Sloka 2

Text 2

Verš

Texto

tathaiva rājann uru-gārhamedha-
vitāna-vidyoru-vijṛmbhiteṣu
na veda-vādeṣu hi tattva-vādaḥ
prāyeṇa śuddho nu cakāsti sādhuḥ
tathaiva rājann uru-gārhamedha-
vitāna-vidyoru-vijṛmbhiteṣu
na veda-vādeṣu hi tattva-vādaḥ
prāyeṇa śuddho nu cakāsti sādhuḥ

Synonyma

Palabra por palabra

tathā — proto; eva — vskutku; rājan — ó králi; uru-gārha-medha — obřady spojené s hmotným rodinným životem; vitāna-vidyā — o poznání, které zvětšuje; uru — velice; vijṛmbhiteṣu — mezi těmi, kdo se zajímají; na — ne; veda-vādeṣu — kdo předkládají podání Ved; hi — jistě; tattva-vādaḥ — duchovní věda; prāyeṇa — téměř vždy; śuddhaḥ — prostá všeho znečištění; nu — vskutku; cakāsti — projeví se; sādhuḥ — ten, kdo je pokročilý v oddané službě.

tathā — por lo tanto; eva — en verdad; rājan — ¡oh, rey!; uru-gārha-medha — rituales en relación con la vida familiar material; vitāna-vidyā — un conocimiento que aumenta; uru — mucho; vijṛmbhiteṣu — entre los que tienen interés; na — no; veda-vādeṣu — que repiten la versión de los Vedas; hi — en verdad; tattva-vādaḥ — la ciencia espiritual; prāyeṇa — casi siempre; śuddhaḥ — libres de todas las actividades materiales; nu — en verdad; cakāsti — aparece; sādhuḥ — persona avanzada en el servicio devocional.

Překlad

Traducción

Můj milý králi, rozpravy o vztahu mezi pánem a služebníkem, králem a poddaným a podobně jsou pouhými hovory o hmotných činnostech. Lidé, kteří se zajímají o hmotné jednání vyložené ve Vedách, jsou zabráni do vykonávání hmotných obětí a vkládají víru do svých hmotných činností. U takových lidí se duchovní pokrok rozhodně nemůže projevit.

Mi querido rey, hablar de la relación entre amo y sirviente, o entre rey y súbdito, etc., es hablar simplemente de temas materiales. La gente que tiene interés en las actividades materiales que presentan los Vedas, está absorta en la celebración de sacrificios materiales y deposita su fe en sus actividades materiales. En esas personas no se manifiesta el más mínimo avance espiritual.

Význam

Significado

V tomto verši jsou dvě významná slova — veda-vāda a tattva-vāda. Podle Bhagavad-gīty se ti, kdo pouze lpějí na védských písmech, aniž by znali smysl Ved či Vedānta-sūtry, nazývají veda-vāda-ratāḥ.

En este verso hay dos palabras significativas: veda-vāda y tattva-vāda. Según el Bhagavad-gītā, los que simplemente están apegados a los Vedas pero no pueden comprender la finalidad de los Vedas o del Vedānta-sūtra reciben el nombre de veda-vāda-ratāḥ.

yām imāṁ puṣpitāṁ vācaṁ
pravadanty avipaścitaḥ
veda-vāda-ratāḥ pārtha
nānyad astīti vādinaḥ
yām imāṁ puṣpitāṁ vācaṁ
pravadanty avipaścitaḥ
veda-vāda-ratāḥ pārtha
nānyad astīti vādinaḥ
kāmātmānaḥ svarga-parā
janma-karma-phala-pradām
kriyā-viśeṣa-bahulāṁ
bhogaiśvarya-gatiṁ prati
kāmātmānaḥ svarga-parā
janma-karma-phala-pradām
kriyā-viśeṣa-bahulāṁ
bhogaiśvarya-gatiṁ prati

“Lidé s nedostatečným poznáním si libují v květnatých slovech Ved, jež doporučují různé plodonosné činnosti vedoucí k dosažení nebeských planet, výhodného zrození, moci a dalších výsad. Jelikož touží po smyslovém požitku a životě v bohatství, říkají, že nic vyššího již neexistuje.” (Bg. 2.42-43)

«Hay hombres de escaso conocimiento que están muy apegados a las floridas palabras de los Vedas, que recomiendan diversas actividades fruitivas para elevarse a los planetas celestiales y alcanzar una buena cuna, poder, y demás. Como están deseosos de complacer los sentidos y de vivir una vida opulenta, dicen que, aparte de eso, no hay nada más» (Bg. 2.42-43).

Stoupenci Ved zvaní veda-vāda většinou tíhnou ke karma-kāṇḍě, vykonávání védských obětí, díky nimž dosahují vyšších planetárních soustav. Obvykle praktikují systém Cāturmāsya. Akṣayyaṁ ha vai cāturmāsya-yājinaḥ sukṛtaṁ bhavati — ten, kdo vykonává cāturmāsya-yajñu, se stane zbožným. Zbožný člověk může dospět na vyšší planetární soustavy (ūrdhvaṁ gacchanti sattva-sthāḥ). Někteří stoupenci Ved jsou připoutaní ke karma-kāṇḍě, védským plodonosným činnostem, aby dosáhli vyšší životní úrovně. Jiní naopak namítají, že to není cílem Ved. Tad yathaiveha karma-jitaḥ lokaḥ kṣīyate evam evam utra puṇya-jitaḥ lokaḥ kṣīyate. Někdo může v tomto světě dosáhnout vysokého postavení tím, že se narodí v aristokratické rodině, získá dobré vzdělání, je krásný či velice bohatý. To jsou dary za zbožné činnosti vykonané v minulém životě. Po vyčerpání nahromaděných zbožných činů je však všemu konec. Budeme-li lpět na zbožném jednání, můžeme v příštím životě získat tyto různé světské vymoženosti a narodit se na nebeských planetách. To vše ale nakonec skončí. Kṣīṇe puṇye martya-lokaṁ viśanti (Bg. 9.21) — jakmile živá bytost vyčerpá své nahromaděné zbožné činy, musí se znovu vrátit na tuto martya-loku. Podle védských pokynů není vykonávání zbožných činností skutečným cílem Ved. Ten vysvětluje Bhagavad-gītā: vedaiś ca sarvair aham eva vedyaḥ — cílem Ved je pochopit Kṛṣṇu, Nejvyšší Osobnost Božství. Veda-vādīni ve skutečnosti nejsou pokročilí v poznání a stoupenci jñāna-kāṇḍy (pochopení Brahmanu) také nejsou dokonalí. Kdo však dospěje na úroveň upāsany a začne uctívat Nejvyšší Osobnost Božství, dosáhne dokonalosti (ārādhanānāṁ sarveṣāṁ viṣṇor ārādhanaṁ param). Ve Vedách se samozřejmě hovoří o uctívání různých polobohů a vykonávání obětí, ale takové uctívání je nižší, neboť lidé, kteří se mu věnují, nevědí, že konečným cílem je Viṣṇu (na te viduḥ svārtha-gatiṁ hi viṣṇum). Člověk dosáhne dokonalosti života, když dospěje na úroveň bhakti-yogy (viṣṇor ārādhanam). Jinak není tattva-vādī, ale — jak uvádí Bhagavad-gītāveda-vādī, slepý následovník védských pokynů. Veda-vādī se nemůže zbavit hmotného znečištění, dokud se nestane tattva-vādīnem neboli znalcem tattvy, Absolutní Pravdy. Tattva je rovněž vnímána ve třech aspektech: brahmeti paramātmeti bhagavān iti śabdyate. I když člověk dospěje na úroveň pochopení tattvy, musí uctívat Bhagavāna — Viṣṇua a Jeho expanze; jinak ještě stále není dokonalý. Bahūnāṁ janmanām ante jñānavān māṁ prapadyate — kdo po mnoha životech nabyl skutečného poznání, odevzdá se Kṛṣṇovi. Závěr je, že neinteligentní lidé s nedostatečným poznáním nechápou Bhagavāna, Brahman či Paramātmu, ale ten, kdo studoval Vedy a pochopil Absolutní Pravdu, Nejvyšší Osobnost Božství, je na úrovni dokonalého poznání.

Los seguidores veda-vāda de los Vedas, por lo general sienten inclinación por karma-kāṇḍa, la celebración de sacrificios conforme a los mandamientos védicos. Gracias a esos sacrificios, se elevan a los sistemas planetarios superiores. Generalmente, practican el sistema de cāturmāsya. Akṣayyaṁ ha vai cāturmāsya-yājinaḥ sukṛtaṁ bhavati: Quien realiza el cāturmāsya-yajña, se vuelve piadoso, y gracias a ello puede elevarse a los sistemas planetarios superiores (ūrdhvaṁ gacchanti sattva-sthāḥ). Entre los seguidores de los Vedas, unos están apegados a karma-kāṇḍa, las actividades fruitivas de los Vedas, pues aspiran a elevarse a un nivel de vida superior. Otros presentan el argumento de que no es ese el objetivo de los Vedas. Tad yathaiveha karma jitaḥ lokaḥ kṣīyate evam evam utra puṇya jitaḥ lokaḥ kṣīyate. En este mundo, hay personas que, por haber nacido en familias aristocráticas, o contar con una buena educación, belleza física o riquezas, gozan de una elevada posición. Esos dones se deben a las actividades piadosas realizadas en la vida anterior. Sin embargo, tan pronto como se consuman las actividades piadosas acumuladas, esos dones se terminarán. Si nos apegamos a las actividades piadosas, en la siguiente vida podemos nacer en los planetas celestiales y obtener todos esos beneficios mundanos. Pero cuando llegue el momento, todo ello se terminará. Kṣīṇe puṇye martya-lokaṁ viśanti (Bg. 9.21): Cuando las actividades piadosas acumuladas se terminan, hay que regresar de nuevo a este planeta, martya-loka. Según los mandamientos védicos, el verdadero objetivo de los Vedas no es la realización de actividades piadosas. El objetivo de losVedas se explica en el Bhagavad-gītā: vedaiś ca sarvair aham eva vedyaḥ: El objetivo de los Vedas es comprender a Kṛṣṇa, la Suprema Personalidad de Dios. En realidad, los veda-vādīs no están avanzados en el conocimiento; tampoco los seguidores de jñāna-kāṇḍa (la comprensión del Brahman) son perfectos. Sin embargo, aquel que alcanza el plano deupāsanā y acepta la adoración de la Suprema Personalidad de Dios logra la perfección (ārādhanānāṁ sarveṣāṁ viṣṇor ārādhanaṁ param). Es indudable que en los Vedas se menciona la adoración de diversos semidioses y la celebración de sacrificios, pero esa adoración es inferior, porque los adoradores no saben que el objetivo supremo es Viṣṇu (na te viduḥ svārtha-gatiṁ hi viṣṇum). El que alcanza el plano de viṣṇor ārādhanam, el bhakti-yoga, ha logrado la perfección de la vida. Sin embargo, quien no alcanza ese plano no es tattva-vādī, sino veda-vādī, un seguidor ciego de los mandamientos védicos. Un veda-vādī no puede purificarse de la contaminación material a menos que se vuelva tattva-vādī, es decir, un conocedor de la Verdad Absoluta, tattva, que se percibe en tres aspectos: brahmeti paramātmeti bhagavān iti śabdyate.Incluso después de llegar al plano de comprender tattva, es necesario adorar a Bhagavān, es decir, a Viṣṇu y Sus expansiones; de lo contrario, no se ha alcanzado la perfección. Bahūnāṁ janmanām ante jñānavān māṁ prapadyate:Después de muchas vidas, aquel que verdaderamente posee conocimiento se rinde a Kṛṣṇa. La conclusión es que las personas sin inteligencia, que no están demasiado dotadas de conocimiento, no pueden comprender a Bhagavān, Brahman ni Paramātmā; sin embargo, cuando alguien ha estudiado los Vedas y ha alcanzado la comprensión de la Verdad Absoluta, la Suprema Personalidad de Dios, se le considera en el plano de conocimiento perfecto.