Sloka 17
Text 17
Verš
Text
na tryakṣa-śūlān na yamasya daṇḍāt
nāgny-arka-somānila-vittapāstrāc
chaṅke bhṛśaṁ brahma-kulāvamānāt
na tryakṣa-śūlān na yamasya daṇḍāt
nāgny-arka-somānila-vittapāstrāc
chaṅke bhṛśaṁ brahma-kulāvamānāt
Synonyma
Synonyms
na — ne; aham — já; viśaṅke — bojím se; sura-rāja-vajrāt — blesku krále nebes, Indry; na — ani; tryakṣa-śūlāt — ostrého trojzubce Pána Śivy; na — ani; yamasya — Yamarāje, vládce smrti; daṇḍāt — trestu; na — ani; agni — ohně; arka — spalujícího žáru slunce; soma — měsíce; anila — větru; vitta-pa — majitele bohatství Kuvery (pokladníka z nebeských planet); astrāt — zbraní; śaṅke — bojím se; bhṛśam — velice; brahma-kula — třídy brāhmaṇů; avamānāt — urážky.
na — not; aham — I; viśaṅke — am afraid; sura-rāja-vajrāt — from the thunderbolt of the King of heaven, Indra; na — nor; tryakṣa-śūlāt — from the piercing trident of Lord Śiva; na — nor; yamasya — of the superintendent of death, Yamarāja; daṇḍāt — from the punishment; na — nor; agni — of fire; arka — of the scorching heat of the sun; soma — of the moon; anila — of the wind; vitta-pa — of the owner of riches, Kuvera, the treasurer of the heavenly planets; astrāt — from the weapons; śaṅke — I am afraid; bhṛśam — very much; brahma-kula — the group of the brāhmaṇas; avamānāt — from offending.
Překlad
Translation
Můj drahý pane, vůbec se nebojím blesku krále Indry ani hadovitého, ostrého trojzubce Pána Śivy. Nedělám si starosti ohledně trestu od Yamarāje, vládce smrti, a nebojím se ani ohně, palčivého slunce, měsíce, větru či zbraní Kuvery. Bojím se však urazit brāhmaṇu. Z toho mám velký strach.
My dear sir, I am not at all afraid of the thunderbolt of King Indra, nor am I afraid of the serpentine, piercing trident of Lord Śiva. I do not care about the punishment of Yamarāja, the superintendent of death, nor am I afraid of fire, scorching sun, moon, wind, nor the weapons of Kuvera. Yet I am afraid of offending a brāhmaṇa. I am very much afraid of this.
Význam
Purport
Když Śrī Caitanya Mahāprabhu poučoval Rūpu Gosvāmīho na Daśāśvamedha-ghāṭu v Prayāgu, velice jasně poukázal na to, jak vážným přestupkem je urazit vaiṣṇavu. Přirovnal vaiṣṇava-aparādhu k šílenému slonu (hātī mātā). Dostane-li se šílený slon do zahrady, zničí všechny plody a květy. Stejně tak ten, kdo se dopustí přestupku proti vaiṣṇavovi, zničí celý svůj duchovní pokrok. Urazit brāhmaṇu je velice nebezpečné a Mahārāja Rahūgaṇa to věděl. Otevřeně proto přiznal svoji chybu. Existuje mnoho nebezpečných věcí — blesky, oheň, Yamarājův trest, potrestání trojzubcem Pána Śivy a podobně — ale žádná se svou závažností nevyrovná urážce brāhmaṇy, jako je Jaḍa Bharata. Mahārāja Rahūgaṇa proto okamžitě sestoupil z nosítek a padl na zem u jeho lotosových nohou, jen aby mu brāhmaṇa Jaḍa Bharata prominul.
When Śrī Caitanya Mahāprabhu was instructing Rūpa Gosvāmī at the Daśāśvamedha-ghāṭa in Prayāga, He pointed out very clearly the seriousness of offending a Vaiṣṇava. He compared the vaiṣṇava-aparādha to hātī mātā, a mad elephant. When a mad elephant enters a garden, it spoils all the fruits and flowers. Similarly, if one offends a Vaiṣṇava, he spoils all his spiritual assets. Offending a brāhmaṇa is very dangerous, and this was known to Mahārāja Rahūgaṇa. He therefore frankly admitted his fault. There are many dangerous things — thunderbolts, fire, Yamarāja’s punishment, the punishment of Lord Śiva’s trident, and so forth — but none is considered as serious as offending a brāhmaṇa like Jaḍa Bharata. Therefore Mahārāja Rahūgaṇa immediately descended from his palanquin and fell flat before the lotus feet of the brāhmaṇa Jaḍa Bharata just to be excused.