Śrīmad-bhāgavatam 5.10.10
Verš
kṣut tṛḍ bhayaṁ kalir icchā jarā ca
nidrā ratir manyur ahaṁ madaḥ śuco
dehena jātasya hi me na santi
Synonyma
sthaulyam — velice zdatný a silný; kārśyam — hubený a slabý; vyādhayaḥ — bolesti těla, jako je nemoc; ādhayaḥ — utrpení mysli; ca — a; kṣut tṛṭ bhayam — hlad, žízeň a strach; kaliḥ — hádky mezi dvěma lidmi; icchā — touhy; jarā — stáří; ca — a; nidrā — spánek; ratiḥ — připoutanost ke smyslovému požitku; manyuḥ — hněv; aham — falešné já (v tělesném pojetí života); madaḥ — iluze; śucaḥ — nářek; dehena — s tímto tělem; jātasya — toho, kdo se narodil; hi — jistě; me — mě; na — ne; santi — existují.
Překlad
Otylost, hubenost, tělesné a mentální utrpení, žízeň, hlad, strach, neshody, touhy po hmotném štěstí, stáří, spánek, připoutanost k hmotnému vlastnictví, hněv, nářek, iluze a ztotožňování těla s vlastním já — to vše jsou proměny hmotného obalu duše. Na toho, kdo je pohroužený v hmotném tělesném pojetí, mají tyto věci vliv, ale já jsem od všech tělesných pojetí osvobozený. Nejsem proto ani tlustý, ani hubený, ani nic dalšího z toho, o čem jsi hovořil.
Význam
Śrīla Narottama dāsa Ṭhākura zpívá: deha-smṛti nāhi yāra, saṁsāra-bandhana kāhāṅ tāra. Ten, kdo je duchovně pokročilý, nemá žádné spojení s tělem a jeho akcemi a reakcemi. Když člověk pochopí, že není toto tělo, a proto není tlustý ani hubený, dosáhne nejvyšší podoby duchovní realizace. Toho, kdo není duchovně realizovaný, zaplétá tělesné pojetí do hmotného světa. V současné době celá lidská společnost trpí následkem tělesného pojetí; śāstry proto označují lidi tohoto věku za dvounohá zvířata (dvipada-paśu). V civilizaci řízené takovými zvířaty nemůže být nikdo šťastný. Naše hnutí pro vědomí Kṛṣṇy se snaží povznést pokleslou lidskou společnost na úroveň duchovního porozumění. Není možné, aby se každý stal okamžitě seberealizovanou duší, jako byl Jaḍa Bharata. Ve Śrīmad-Bhāgavatamu (1.2.18) je však řečeno: naṣṭa-prāyeṣv abhadreṣu nityaṁ bhāgavata-sevayā — šířením zásad Bhāgavatamu můžeme povznést lidskou společnost na úroveň dokonalosti. Ten, koho neovlivňují tělesná pojetí, může pokročit k oddané službě Pánu.
nityaṁ bhāgavata-sevayā
bhagavaty uttamaśloke
bhaktir bhavati naiṣṭhikī
Čím více se osvobozujeme od tělesného pojetí, tím více se upevňujeme v oddané službě a tím více jsme šťastní a pokojní. Śrīla Madhvācārya v této souvislosti říká, že ti, kdo jsou příliš ovlivněni hmotou, zůstávají v tělesném pojetí. Takoví lidé se zajímají pouze o různé tělesné příznaky, zatímco ten, kdo je od tělesného pojetí osvobozený, žije nezávisle na těle dokonce i v hmotných podmínkách.