KAPITOLA PRVNÍ

CHAPTER ONE

Činnosti Mahārāje Priyavraty

The Activities of Mahārāja Priyavrata

Tato kapitola popisuje, jak si král Priyavrata užíval královského bohatství a majestátu a poté se navrátil k dokonalému poznání. Král Priyavrata byl původně odpoutaný od světského bohatství, ale později přilnul ke svému království. Nakonec se však od hmotného požitku znovu odpoutal, a tak dosáhl osvobození. Král Parīkṣit žasl, když to slyšel, ale také ho zmátlo, jak oddaný, který nijak nelpěl na hmotném požitku, na něm mohl později ulpět. S údivem se proto otázal Śukadeva Gosvāmīho.

This chapter describes how King Priyavrata enjoyed royal opulence and majesty and then returned to full knowledge. King Priyavrata was detached from worldly opulence, and then he became attached to his kingdom, but finally he again became detached from material enjoyment and thus achieved liberation. When King Parīkṣit heard about this, he was struck with wonder, but he was somewhat bewildered as to how a devotee with no attachment for material enjoyment could later become attached to it. Thus in astonishment he questioned Śukadeva Gosvāmī about this.

Na královy dotazy Śukadeva Gosvāmī odpověděl, že oddaná služba je transcendentální, a tím pádem od ní člověka nemohou odvést žádné hmotné vlivy. Priyavrata získal transcendentální poznání díky pokynům mudrce Nārady, a proto se nechtěl zapojit do materialistického života a užívat si království. Nakonec však království přijal na žádost vyšších polobohů, jako je Pán Brahmā a Pán Indra, král nebeských planet.

In response to the King’s inquiries, Śukadeva Gosvāmī said that devotional service, being transcendental, cannot be deviated by any material influences. Priyavrata had received transcendental knowledge from the instructions of Nārada, and therefore he did not want to enter a materialistic life of enjoyment in a kingdom. He accepted the kingdom, however, at the request of such superior demigods as Lord Brahmā and Lord Indra, the King of heaven.

Vše je pod vládou Nejvyšší Osobnosti Božství, svrchovaného vládce, a každý musí podle toho jednat. Tak jako je býk ovládaný provazem přivázaným k nozdrám, jsou všechny podmíněné duše nuceny jednat podle působení kvalit přírody. Civilizovaný člověk proto jedná v rámci instituce vareṇ a āśramů. Ani ten, kdo žije materialistickým životem, není ve svém jednání svobodný. Každý je nucen přijmout od Nejvyššího Pána určitý druh těla, jímž má předurčený jistý stupeň štěstí a neštěstí. I když někdo navenek opustí domov a odejde do lesa, materialistický život ho začne znovu přitahovat. Rodinný život je přirovnán k pevnosti určené pro nácvik ovládání smyslů. Kdo své smysly ovládne, může žít jak doma, tak v lese — místo pro něho není rozhodující.

Everything is under the control of the Supreme Personality of Godhead, the supreme controller, and everyone must work accordingly. Just as a bull is controlled by a rope tied to its nose, so all conditioned souls are forced to work under the spells of the modes of nature. A civilized man, therefore, works according to the institution of varṇa and āśrama. Even in materialistic life, however, no one is free to act. Everyone is compelled to accept a certain type of body offered by the Supreme Lord and thus be allotted different grades of happiness and distress. Therefore even if one artificially leaves home and goes to the forest, he again becomes attached to materialistic life. Family life is compared to a fortress for practicing sense control. When the senses are controlled, one may live either at home or in the forest; there is no difference.

Když Mahārāja Priyavrata přijal na pokyn Pána Brahmy královský trůn, jeho otec Manu opustil dům a odešel do lesa. Mahārāja Priyavrata se potom oženil s Barhiṣmatī, dcerou Viśvakarmy. V jejím lůně počal deset synů, kteří se jmenovali Āgnīdhra, Idhmajihva, Yajñabāhu, Mahāvīra, Hiraṇyaretā, Ghṛtapṛṣṭha, Savana, Medhātithi, Vītihotra a Kavi. Zplodil také jednu dceru jménem Ūrjasvatī. Mahārāja Priyavrata žil se svou manželkou a rodinou mnoho tisíc let. Otisky obručí kol jeho vozu vytvořily sedm oceánů a sedm ostrovů. Tři z jeho deseti synů — Kavi, Mahāvīra a Savana — přijali sannyās, čtvrtý životní stav, a zbývajících sedm synů se stalo vládci sedmi ostrovů. Mahārāja Priyavrata měl ještě druhou manželku, s níž zplodil tři syny — Uttamu, Raivatu a Tāmasu; ti všichni získali postavení Manua. Takto Śukadeva Gosvāmī popsal, jak Mahārāja Priyavrata dosáhl osvobození.

When Mahārāja Priyavrata, following the instruction of Lord Brahmā, accepted the royal throne, his father, Manu, left home for the forest. Mahārāja Priyavrata then married Barhiṣmatī, the daughter of Viśvakarmā. In the womb of Barhiṣmatī he begot ten sons, named Āgnīdhra, Idhmajihva, Yajñabāhu, Mahāvīra, Hiraṇyaretā, Ghṛtapṛṣṭha, Savana, Medhātithi, Vītihotra and Kavi. He also begot one daughter, whose name was Ūrjasvatī. Mahārāja Priyavrata lived with his wife and family for many thousands of years. The impressions from the rims of Mahārāja Priyavrata’s chariot wheels created seven oceans and seven islands. Of the ten sons of Priyavrata, three sons named Kavi, Mahāvīra and Savana accepted sannyāsa, the fourth order of life, and the remaining seven sons became the rulers of the seven islands. Mahārāja Priyavrata also had a second wife, in whom he begot three sons named Uttama, Raivata and Tāmasa. All of them were elevated to the post of Manu. Śukadeva Gosvāmī thus described how Mahārāja Priyavrata achieved liberation.

Sloka 1:: Král Parīkṣit se otázal Śukadeva Gosvāmīho: Ó vznešený mudrci, proč král Priyavrata, velký seberealizovaný oddaný Pána, zůstával ve stavu hospodáře, který je hlavní příčinou zapletení do karmy (plodonosných činností) a maří poslání lidského života?

Text 1:: King Parīkṣit inquired from Śukadeva Gosvāmī: O great sage, why did King Priyavrata, who was a great, self-realized devotee of the Lord, remain in household life, which is the root cause of the bondage of karma [fruitive activities] and which defeats the mission of human life?

Sloka 2:: Oddaní jsou bezpochyby osvobozené osoby, a proto není možné, aby byli pohrouženi do rodinných záležitostí, ó největší z brāhmaṇů.

Text 2:: Devotees are certainly liberated persons. Therefore, O greatest of the brāhmaṇas, they cannot possibly be absorbed in family affairs.

Sloka 3:: Vznešení mahātmové, kteří přijali útočiště u lotosových nohou Nejvyšší Osobnosti Božství, jsou stínem těchto lotosových nohou plně nasyceni. Není možné, aby jejich vědomí ulpělo na rodinných příslušnících.

Text 3:: Elevated mahātmās who have taken shelter of the lotus feet of the Supreme Personality of Godhead are fully satiated by the shade of those lotus feet. Their consciousness cannot possibly become attached to family members.

Sloka 4:: Král pokračoval: Ó ušlechtilý brāhmaṇo, mám velkou pochybnost—jak může někdo takový jako král Priyavrata, jenž byl tolik připoutaný k manželce, dětem a domovu, dosáhnout nejvyšší, neselhávající dokonalosti ve vědomí Kṛṣṇy?

Text 4:: The King continued: O great brāhmaṇa, this is my great doubt. How was it possible for a person like King Priyavrata, who was so attached to wife, children and home, to achieve the topmost infallible perfection in Kṛṣṇa consciousness?

Sloka 5:: Śrī Śukadeva Gosvāmī pravil: To, co jsi řekl, je pravda. Velkým oddaným a osvobozeným duším je vždy velice příjemná sláva Nejvyššího Pána, Jehož tak vznešené osobnosti, jako je Brahmā, opěvují vybranými transcendentálními verši. Ten, kdo je připoutaný k nektarovému medu Pánových lotosových nohou a jehož mysl je vždy pohroužená v Jeho slávě, může být občas nějakou překážkou pozastaven, ale přesto se nikdy nevzdá vznešeného postavení, kterého dosáhl.

Text 5:: Śrī Śukadeva Gosvāmī said: What you have said is correct. The glories of the Supreme Personality of Godhead, who is praised in eloquent, transcendental verses by such exalted personalities as Brahmā, are very pleasing to great devotees and liberated persons. One who is attached to the nectarean honey of the Lord’s lotus feet, and whose mind is always absorbed in His glories, may sometimes be checked by some impediment, but he still never gives up the exalted position he has acquired.

Sloka 6:: Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Můj milý králi, princ Priyavrata byl velký oddaný, protože vyhledal lotosové nohy Nārady, svého duchovního mistra, čímž dosáhl nejvyšší dokonalosti transcendentálního poznání. S pokročilým poznáním neustále rozmlouval o duchovních námětech a nerozptyloval svou pozornost ničím jiným. Jeho otec ho poté požádal, aby se ujal vlády nad světem; snažil se Priyavratu přesvědčit, že je to podle zjevených písem jeho povinnost. Princ Priyavrata však stále praktikoval bhakti-yogu — bez ustání vzpomínal na Nejvyšší Osobnost Božství, a tak zaměstnával všechny smysly službou Pánu. Nařízení svého otce tedy neuvítal, i když ho nemohl odmítnout. S obavami se proto zeptal, zda ho přijetí zodpovědnosti za vládu nad světem nemůže odvést od oddané služby.

Text 6:: Śukadeva Gosvāmī continued: My dear King, Prince Priyavrata was a great devotee because he sought the lotus feet of Nārada, his spiritual master, and thus achieved the highest perfection in transcendental knowledge. With advanced knowledge, he always engaged in discussing spiritual subjects and did not divert his attention to anything else. The Prince’s father then asked him to take charge of ruling the world. He tried to convince Priyavrata that this was his duty as indicated in the revealed scriptures. Prince Priyavrata, however, was continuously practicing bhakti-yoga by constantly remembering the Supreme Personality of Godhead, thus engaging all his senses in the service of the Lord. Therefore, although the order of his father could not be rejected, the Prince did not welcome it. Thus he very conscientiously raised the question of whether he might be diverted from devotional service by accepting the responsibility of ruling over the world.

Sloka 7:: Śrī Śukadeva Gosvāmī pokračoval: První stvořenou bytostí a nejmocnějším polobohem tohoto vesmíru je Pán Brahmā, který zodpovídá za rozvoj vesmírného dění. Jakožto zrozený přímo z Nejvyšší Osobnosti Božství věnuje své činnosti blahu celého vesmíru, neboť zná smysl vesmírného stvoření. Tento svrchovaně mocný Pán Brahmā opustil v doprovodu svých společníků a zosobněných Ved své sídlo v nejvyšším planetárním systému a sestoupil na místo, kde princ Priyavrata meditoval.

Text 7:: Śrī Śukadeva Gosvāmī continued: The first created being and most powerful demigod in this universe is Lord Brahmā, who is always responsible for developing universal affairs. Born directly from the Supreme Personality of Godhead, he dedicates his activities to the welfare of the entire universe, for he knows the purpose of the universal creation. This supremely powerful Lord Brahmā, accompanied by his associates and the personified Vedas, left his own abode in the highest planetary system and descended to the place of Prince Priyavrata’s meditation.

Sloka 8:: Když Pán Brahmā sestupoval na své velké labuti, shromáždili se pod nebeskou klenbou všichni obyvatelé Siddhaloky, Gandharvaloky, Sādhyaloky a Cāraṇaloky, jakož i velcí mudrci a polobozi letící v různých letadlech, aby ho přivítali a uctili. Když přijímal úctu a obdiv obyvatel různých planet, vypadal jako úplněk uprostřed zářících hvězd. Jeho velká labuť se poté přiblížila k okraji hory Gandhamādana a dospěla až k princi Priyavratovi, který tam seděl.

Text 8:: As Lord Brahmā descended on his carrier, the great swan, all the residents of the planets named Siddhaloka, Gandharvaloka, Sādhyaloka and Cāraṇaloka, as well as great sages and demigods flying in their different airplanes, assembled within the canopy of the sky to receive Lord Brahmā and worship him. As he received respect and adoration from the residents of the various planets, Lord Brahmā appeared just like the full moon surrounded by illuminating stars. Lord Brahmā’s great swan then arrived at the border of Gandhamādana Hill and approached Prince Priyavrata, who was sitting there.

Sloka 9:: Pán Brahmā, otec Nārady Muniho, je svrchovanou osobou v tomto vesmíru. Jakmile Nārada uviděl velkou labuť, pochopil, že právě přiletěl. Okamžitě proto povstal, společně se Svāyambhuvou Manuem a jeho synem Priyavratou, jemuž dával pokyny. Poté sepjali ruce a začali Pána Brahmu s velkým respektem uctívat.

Text 9:: Lord Brahmā, the father of Nārada Muni, is the supreme person within this universe. As soon as Nārada saw the great swan, he could understand that Lord Brahmā had arrived. Therefore he immediately stood up, along with Svāyambhuva Manu and his son Priyavrata, whom Nārada was instructing. Then they folded their hands and began to worship Lord Brahmā with great respect.

Sloka 10:: Můj milý králi Parīkṣite, jelikož Pán Brahmā nakonec sestoupil ze Satyaloky na Bhūrloku, Nārada Muni, princ Priyavrata a Svāyambhuva Manu před něho předstoupili, aby mu obětovali předměty pro uctívání a velebili ho vznešenými slovy podle védské etikety. Pán Brahmā, původní osoba tohoto vesmíru, tehdy pocítil s Priyavratou soucit. S úsměvem na tváři na něho pohlédl a promluvil k němu následovně.

Text 10:: My dear King Parīkṣit, because Lord Brahmā had finally descended from Satyaloka to Bhūloka, Nārada Muni, Prince Priyavrata and Svāyambhuva Manu came forward to offer him objects of worship and to praise him in highly qualified language, according to Vedic etiquette. At that time, Lord Brahmā, the original person of this universe, felt compassion for Priyavrata and, looking upon him with a smiling face, spoke to him as follows.

Sloka 11:: Pán Brahmā, svrchovaná osoba v tomto vesmíru, pravil: Můj milý Priyavrato, poslouchej prosím pozorně, co ti řeknu. Nebuď závistivý vůči Nejvyššímu Pánu, který přesahuje naše experimentální měřítka. My všichni, včetně Pána Śivy, tvého otce a velkého mudrce Mahārṣiho Nārady, musíme vykonávat Jeho nařízení a nemůžeme se od něho odchýlit.

Text 11:: Lord Brahmā, the supreme person within this universe, said: My dear Priyavrata, kindly hear attentively what I shall say to you. Do not be jealous of the Supreme Lord, who is beyond our experimental measurements. All of us, including Lord Śiva, your father and the great sage Mahārṣi Nārada, must carry out the order of the Supreme. We cannot deviate from His order.

Sloka 12:: Nikdo se nemůže vyhnout příkazu Nejvyšší Osobnosti Božství silou přísné askeze a vznešeného védského vzdělání či pomocí mystické yogy, tělesné síly nebo intelektuálních činností. Nařízení Pána se nemůže vzepřít ani použitím moci náboženství, hmotného bohatství či jakýchkoliv jiných prostředků — ať už sám nebo za pomoci druhých. To nedokáže žádná živá bytost, počínaje Brahmou a konče mravencem.

Text 12:: One cannot avoid the order of the Supreme Personality of Godhead, not by the strength of severe austerities, an exalted Vedic education, or the power of mystic yoga, physical prowess or intellectual activities. Nor can one use his power of religion, his material opulence or any other means, either by himself or with the help of others, to defy the orders of the Supreme Lord. That is not possible for any living being, from Brahmā down to the ant.

Sloka 13:: Můj milý Priyavrato, všechny živé bytosti přijímají na pokyn Nejvyšší Osobnosti Božství různé druhy těl, aby se rodily a umíraly, jednaly, naříkaly, podléhaly iluzi, bály se budoucích nebezpečí a prožívaly štěstí a neštěstí.

Text 13:: My dear Priyavrata, by the order of the Supreme Personality of Godhead, all living entities accept different types of bodies for birth and death, activity, lamentation, illusion, fear of future dangers, and happiness and distress.

Sloka 14:: Můj milý chlapče, podle našich vlastností a činností jsme všichni připoutáni védskými pokyny ke kategoriím varṇāśramy. Těmto kategoriím je obtížné se vyhnout, neboť jsou uspořádány vědeckým způsobem. Musíme proto vykonávat své povinnosti v rámci varṇāśrama-dharmy, tak jako jsou voli nuceni se pohybovat podle pokynů vozky, který tahá za provazy přivázané k jejich nozdrám.

Text 14:: My dear boy, all of us are bound by the Vedic injunctions to the divisions of varṇāśrama according to our qualities and work. These divisions are difficult to avoid because they are scientifically arranged. We must therefore carry out our duties of varṇāśrama-dharma, like bulls obliged to move according to the direction of a driver pulling on ropes knotted to their noses.

Sloka 15:: Můj milý Priyavrato, podle našeho styku s různými kvalitami hmotné přírody nám Nejvyšší Osobnost Božství přiděluje příslušná těla a štěstí či neštěstí, které prožíváme. Každý proto musí zůstat ve svém postavení a nechat se vést Nejvyšší Osobností Božství přesně tak, jako se slepý člověk nechá vést tím, kdo vidí.

Text 15:: My dear Priyavrata, according to our association with different modes of material nature, the Supreme Personality of Godhead gives us our specific bodies and the happiness and distress we achieve. One must therefore remain situated as he is and be conducted by the Supreme Personality of Godhead, exactly as a blind man is led by a person who has eyes with which to see.

Sloka 16:: I ten, kdo je osvobozený, přijímá tělo, které získal podle své minulé karmy. Nevytváří si však žádná mylná pojetí a pohlíží na svůj požitek i utrpení dané touto karmou stejně, jako probuzený člověk posuzuje sen, který se mu zdál. Zůstává proto pevný a nikdy nejedná tak, aby získal další hmotné tělo pod vlivem tří kvalit hmotné přírody.

Text 16:: Even if one is liberated, he nevertheless accepts the body he has received according to his past karma. Without misconceptions, however, he regards his enjoyment and suffering due to that karma the way an awakened person regards a dream he had while sleeping. He thus remains steadfast and never works to achieve another material body under the influence of the three modes of material nature.

Sloka 17:: I když bude člověk, který není sebeovládnutý, chodit z jednoho lesa do druhého, musí se neustále obávat hmotných pout, protože žije se šesti spolumanželkami — myslí a poznávacími smysly. Učenému člověku, který přemohl své smysly a je spokojený sám v sobě, však neublíží ani život hospodáře.

Text 17:: Even if he goes from forest to forest, one who is not self-controlled must always fear material bondage because he is living with six co-wives — the mind and knowledge-acquiring senses. Even householder life, however, cannot harm a self-satisfied, learned man who has conquered his senses.

Sloka 18:: Ten, kdo žije rodinným životem a systematicky přemáhá mysl a pět smyslových orgánů, je jako král ve své pevnosti, který poráží silné nepřátele. Poté, co člověk projde přípravou života hospodáře a jeho chtivé touhy se zmenší, může jít kamkoliv, aniž by mu hrozilo nebezpečí.

Text 18:: One who is situated in household life and who systematically conquers his mind and five sense organs is like a king in his fortress who conquers his powerful enemies. After one has been trained in household life and his lusty desires have decreased, he can move anywhere without danger.

Sloka 19:: Pán Brahmā pokračoval: Můj milý Priyavrato, přijmi útočiště uvnitř lotosu nohou Pána, Jehož pupek je také jako lotos, a překonej tak šest smyslových orgánů (mysl a poznávací smysly). Přijmi hmotný požitek, protože ti to Pán mimořádně nařizuje. Tak budeš vždy osvobozený od hmotných styků a schopný plnit Pánovy příkazy ve svém přirozeném postavení.

Text 19:: Lord Brahmā continued: My dear Priyavrata, seek shelter inside the opening in the lotus of the feet of the Lord, whose navel is also like a lotus. Thus conquer the six sense organs [the mind and knowledge-acquiring senses]. Accept material enjoyment because the Lord, extraordinarily, has ordered you to do this. You will thus always be liberated from material association and be able to carry out the Lord’s orders in your constitutional position.

Sloka 20:: Śrī Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Poté, co ho Pán Brahmā, který je duchovním mistrem tří světů, tímto způsobem plně poučil, Priyavrata, jenž byl v nižším postavení, se mu poklonil, přijal jeho nařízení a s velkým respektem ho vykonal.

Text 20:: Śrī Śukadeva Gosvāmī continued: After thus being fully instructed by Lord Brahmā, who is the spiritual master of the three worlds, Priyavrata, his own position being inferior, offered obeisances, accepted the order and carried it out with great respect.

Sloka 21:: Pána Brahmu potom uctil Manu, který se ho zdvořile snažil uspokojit, jak nejlépe dovedl. Také Priyavrata a Nārada hleděli na Brahmu bez jediné stopy nelibosti. Poté, co Pán Brahmā přiměl Priyavratu, aby přijal žádost svého otce, vrátil se na Satyaloku, do svého sídla, které nelze popsat světskou myslí a slovy.

Text 21:: Lord Brahmā was then worshiped by Manu, who respectfully satisfied him as well as he could. Priyavrata and Nārada also looked upon Brahmā with no tinges of resentment. Having engaged Priyavrata in accepting his father’s request, Lord Brahmā returned to his abode, Satyaloka, which is indescribable by the endeavor of mundane mind or words.

Sloka 22:: Svāyambhuva Manu tak s pomocí Pána Brahmy dosáhl naplnění svých přání. Se svolením velkého mudrce Nārady předal svému synovi vládní zodpovědnost za udržování a ochranu všech planet ve vesmíru, a tak se mu dostalo úlevy od nejnebezpečnějšího, jedovatého oceánu hmotných tužeb.

Text 22:: Svāyambhuva Manu, with the assistance of Lord Brahmā, thus fulfilled his desires. With the permission of the great sage Nārada, he delivered to his son the governmental responsibility for maintaining and protecting all the planets of the universe. He thus achieved relief from the most dangerous, poisonous ocean of material desires.

Sloka 23:: Na nařízení Nejvyšší Osobnosti Božství se Mahārāja Priyavrata plně zaměstnal světskými záležitostmi, ale přesto neustále myslel na lotosové nohy Pána, které přinášejí osvobození od veškerých hmotných pout. I když byl zcela prostý hmotného znečištění, vládl hmotnému světu, jen aby uctil pokyny svých nadřízených.

Text 23:: Following the order of the Supreme Personality of Godhead, Mahārāja Priyavrata fully engaged in worldly affairs, yet he always thought of the lotus feet of the Lord, which are the cause of liberation from all material attachment. Although Priyavrata Mahārāja was completely freed from all material contamination, he ruled the material world just to honor the orders of his superiors.

Sloka 24:: Poté se Mahārāja Priyavrata oženil s Barhiṣmatī, dcerou Prajāpatiho Viśvakarmy, s níž zplodil deset synů, kteří se mu vyrovnali krásou, charakterem, velkodušností a dalšími vlastnostmi. Zplodil také dceru, jež byla ze všech nejmladší a jmenovala se Ūrjasvatī.

Text 24:: Thereafter, Mahārāja Priyavrata married Barhiṣmatī, the daughter of the prajāpati named Viśvakarmā. In her he begot ten sons equal to him in beauty, character, magnanimity and other qualities. He also begot a daughter, the youngest of all, named Ūrjasvatī.

Sloka 25:: Synové Mahārāje Priyavraty se jmenovali Āgnīdhra, Idhmajihva, Yajñabāhu, Mahāvīra, Hiraṇyaretā, Ghṛtapṛṣṭha, Savana, Medhātithi, Vītihotra a Kavi. To vše jsou také jména Agniho, boha ohně.

Text 25:: The ten sons of Mahārāja Priyavrata were named Āgnīdhra, Idhmajihva, Yajñabāhu, Mahāvīra, Hiraṇyaretā, Ghṛtapṛṣṭha, Savana, Medhātithi, Vītihotra and Kavi. These are also names of Agni, the fire-god.

Sloka 26:: Tři z těchto deseti — Kavi, Mahāvīra a Savana — žili v naprostém celibátu. Jelikož procházeli od nejútlejšího dětství přípravou pro brahmacārīny, bylo jim dobře známé nejdokonalejší postavení, zvané paramahaṁsa-āśram.

Text 26:: Three among these ten — namely Kavi, Mahāvīra and Savana — lived in complete celibacy. Thus trained in brahmacārī life from the beginning of childhood, they were very conversant with the highest perfection, known as the paramahaṁsa-āśrama.

Sloka 27:: Když takto všichni tři od začátku života setrvávali ve stavu odříkání, zcela ovládli činnosti svých smyslů, a tak se stali velkými světci. Neustále soustředili mysl na lotosové nohy Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství, který je sídlem veškerých živých bytostí, díky čemuž je oslavován jako Vāsudeva. Pán Vāsudeva je jediným útočištěm těch, kdo se skutečně obávají hmotné existence. Neustálými myšlenkami na Jeho lotosové nohy tito tři synové Mahārāje Priyavraty pokročili v čisté oddané službě. Díky síle své oddané služby mohli přímo vnímat Nejvyššího Pána, Jenž sídlí v srdci každé bytosti jako Nadduše, a realizovat, že mezi nimi a Jím neexistuje kvalitativní rozdíl.

Text 27:: Thus situated in the renounced order from the beginning of their lives, all three of them completely controlled the activities of their senses and thus became great saints. They concentrated their minds always upon the lotus feet of the Supreme Personality of Godhead, who is the resting place of the totality of living entities and who is therefore celebrated as Vāsudeva. Lord Vāsudeva is the only shelter of those who are actually afraid of material existence. By constantly thinking of His lotus feet, these three sons of Mahārāja Priyavrata became advanced in pure devotional service. By the prowess of their devotional service, they could directly perceive the Supreme Personality of Godhead, who is situated in everyone’s heart as the Supersoul, and realize that there was qualitatively no difference between themselves and Him.

Sloka 28:: Se svou další manželkou zplodil Mahārāja Priyavrata tři syny, kteří se jmenovali Uttama, Tāmasa a Raivata. Každý z nich se později ujal vlády nad jednou manvantarou.

Text 28:: In his other wife, Mahārāja Priyavrata begot three sons, named Uttama, Tāmasa and Raivata. All of them later took charge of manvantara millenniums.

Sloka 29:: Poté, co Kavi, Mahāvīra a Savana prošli úplnou přípravou v životním stádiu paramahaṁsa, Mahārāja Priyavrata vládl vesmíru jedenáct arbud (11 x 100 000 000) let. Stačilo, aby projevil odhodlání svýma mocnýma rukama přiložit šíp na tětivu luku, a všichni odpůrci usměrňujících zásad náboženského života se rozutekli strachem z jeho nevídané moci, kterou projevil při vládnutí vesmíru. Velice miloval svou manželku Barhiṣmatī a jejich vzájemná láska s přibývajícími dny rostla. Královna mu svým ženským chováním — tím, jak se strojila, jak chodila, vstávala, usmívala se a smála či jak se rozhlížela kolem sebe — dodávala energie, a proto se zdálo, že i když je velmi pokročilý, je jejím ženským jednáním zcela okouzlen. Choval se k ní stejně jako obyčejný muž, ale ve skutečnosti byl velkou duší.

Text 29:: After Kavi, Mahāvīra and Savana were completely trained in the paramahaṁsa stage of life, Mahārāja Priyavrata ruled the universe for eleven arbudas of years. Whenever he was determined to fix his arrow upon his bowstring with his two powerful arms, all opponents of the regulative principles of religious life would flee from his presence in fear of the unparalleled prowess he displayed in ruling the universe. He greatly loved his wife Barhiṣmatī, and with the increase of days, their exchange of nuptial love also increased. By her feminine behavior as she dressed herself, walked, got up, smiled, laughed, and glanced about, Queen Barhiṣmatī increased his energy. Thus although he was a great soul, he appeared lost in the feminine conduct of his wife. He behaved with her just like an ordinary man, but actually he was a great soul.

Sloka 30:: Když král Priyavrata tak jedinečně vládl vesmíru, jednou v něm vyvolalo nespokojenost obíhání mocného boha Slunce. Bůh Slunce krouží na svém voze kolem hory Sumeru a osvětluje přitom všechny okolní planetární systémy. Když je však na severní straně hory, dopadá na jih méně světla, a když je na jihu, dopadá méně světla na sever. Králi Priyavratovi se tato situace nelíbila, a proto se rozhodl vytvořit denní světlo v té části vesmíru, kde byla noc. Na zářivém voze se vydal po oběžné dráze boha Slunce, a tak naplnil své předsevzetí. Takové úžasné činnosti mohl vykonat díky moci, kterou získal uctíváním Nejvyšší Osobnosti Božství.

Text 30:: While so excellently ruling the universe, King Priyavrata once became dissatisfied with the circumambulation of the most powerful sun-god. Encircling Sumeru Hill on his chariot, the sun-god illuminates all the surrounding planetary systems. However, when the sun is on the northern side of the hill, the south receives less light, and when the sun is in the south, the north receives less. King Priyavrata disliked this situation and therefore decided to make daylight in the part of the universe where there was night. He followed the orbit of the sun-god on a brilliant chariot and thus fulfilled his desire. He could perform such wonderful activities because of the power he had achieved by worshiping the Supreme Personality of Godhead.

Sloka 31:: Když Priyavrata jel na svém voze za Sluncem, obruče jeho kol po sobě zanechaly otisky, které se později staly sedmi oceány, a rozdělily tak planetární systém zvaný Bhū-maṇḍala na sedm ostrovů.

Text 31:: When Priyavrata drove his chariot behind the sun, the rims of his chariot wheels created impressions that later became seven oceans, dividing the planetary system known as Bhū-maṇḍala into seven islands.

Sloka 32:: Tyto ostrovy se jmenují Jambū, Plakṣa, Śālmali, Kuśa, Krauñca, Śāka a Puṣkara. Každý z nich je široký dvakrát tolik co předcházející a je obklopen nějakou tekutinou, za níž se nachází další ostrov.

Text 32:: The names of the islands are Jambū, Plakṣa, Śālmali, Kuśa, Krauñca, Śāka and Puṣkara. Each island is twice as large as the one preceding it, and each is surrounded by a liquid substance, beyond which is the next island.

Sloka 33:: První oceán obsahuje slanou vodu, druhý šťávu z cukrové třtiny, třetí likér, čtvrtý přečištěné máslo, pátý mléko, šestý emulgovaný jogurt a sedmý sladkou, pitnou vodu. Všechny ostrovy jsou jimi zcela obklopené a každý oceán je stejně široký jako ostrov, kolem kterého se rozprostírá. Mahārāja Priyavrata, manžel královny Barhiṣmatī, svěřil vládu nad jednotlivými ostrovy svým synům — Āgnīdhrovi, Idhmajihvovi, Yajñabāhuovi, Hiraṇyaretovi, Ghṛtapṛṣṭhovi, Medhātithimu a Vītihotrovi. Všichni se tak stali na pokyn svého otce králi.

Text 33:: The seven oceans respectively contain salt water, sugarcane juice, liquor, clarified butter, milk, emulsified yogurt, and sweet drinking water. All the islands are completely surrounded by these oceans, and each ocean is equal in breadth to the island it surrounds. Mahārāja Priyavrata, the husband of Queen Barhiṣmatī, gave sovereignty over these islands to his respective sons, namely Āgnīdhra, Idhmajihva, Yajñabāhu, Hiraṇyaretā, Ghṛtapṛṣṭha, Medhātithi and Vītihotra. Thus they all became kings by the order of their father.

Sloka 34:: Poté král Priyavrata provdal svou dceru Ūrjasvatī za Śukrācāryu, který s ní zplodil dceru, jež dostala jméno Devayānī.

Text 34:: King Priyavrata then gave his daughter, Ūrjasvatī, in marriage to Śukrācārya, who begot in her a daughter named Devayānī.

Sloka 35:: Můj milý králi, oddaný, který přijal útočiště v prachu z lotosových nohou Pána, může překonat vliv šesti druhů hmotných utrpení — hladu, žízně, nářku, iluze, stáří a smrti — a přemoci mysl a pět smyslů. Pro čistého oddaného to neznamená nic úžasného, neboť i člověk, který nepatří do žádné ze čtyř tříd (nedotknutelný), se okamžitě zbaví pout hmotné existence, pronese-li byť jen jednou svaté jméno Pána.

Text 35:: My dear King, a devotee who has taken shelter of the dust from the lotus feet of the Lord can transcend the influence of the six material waves — namely hunger, thirst, lamentation, illusion, old age and death — and he can conquer the mind and five senses. However, this is not very wonderful for a pure devotee of the Lord because even a person beyond the jurisdiction of the four castes — in other words, an untouchable — is immediately relieved of bondage to material existence if he utters the holy name of the Lord even once.

Sloka 36:: Mahārāja Priyavrata si užíval hmotného bohatství a jeho síla a vliv byly neomezené. Jednou začal uvažovat o tom, že se již před časem odevzdal velkému světci Nāradovi a byl na cestě vědomí Kṛṣṇy, ale znovu se nějak zapletl do hmotných činností. Jeho mysl zneklidněla a začal hovořit v náladě odříkání.

Text 36:: While enjoying his material opulences with full strength and influence, Mahārāja Priyavrata once began to consider that although he had fully surrendered to the great saint Nārada and was actually on the path of Kṛṣṇa consciousness, he had somehow become again entangled in material activities. Thus his mind now became restless, and he began to speak in a spirit of renunciation.

Sloka 37:: Král začal sám sebe kritizovat: Běda, hanba mi za mé uspokojování smyslů! Poklesl jsem a zabředl do hmotného požitku, který je totéž co zakrytá studna. To stačí! Již si nebudu více užívat — vždyť jsem se stal jen tančící opicí v rukách své ženy. Jsem zatracen!

Text 37:: The King thus began criticizing himself: Alas, how condemned I have become because of my sense gratification! I have now fallen into material enjoyment, which is exactly like a covered well. I have had enough! I am not going to enjoy any more. Just see how I have become like a dancing monkey in the hands of my wife. Because of this, I am condemned.

Sloka 38:: Milostí Nejvyšší Osobnosti Božství přišel Mahārāja Priyavrata znovu k rozumu. Rozdělil všechno své pozemské vlastnictví mezi své poslušné syny, vzdal se všeho včetně manželky, se kterou si užíval tolik smyslového požitku, i svého velkého, bohatého království a zcela se zřekl veškeré připoutanosti. Jeho očištěné srdce se stalo místem zábav Nejvyšší Osobnosti Božství. Tak se dokázal vrátit na cestu vědomí Kṛṣṇy, duchovního života, a znovu zaujmout postavení, které v minulosti získal milostí velkého světce Nārady.

Text 38:: By the grace of the Supreme Personality of Godhead, Mahārāja Priyavrata reawakened to his senses. He divided all his earthly possessions among his obedient sons. He gave up everything, including his wife, with whom he had enjoyed so much sense gratification, and his great and opulent kingdom, and he completely renounced all attachment. His heart, having been cleansed, became a place of pastimes for the Supreme Personality of Godhead. Thus he was able to return to the path of Kṛṣṇa consciousness, spiritual life, and resume the position he had attained by the grace of the great saint Nārada.

Sloka 39:: Činnosti Mahārāje Priyavraty popisuje mnoho slavných veršů:

Text 39:: There are many famous verses regarding Mahārāja Priyavrata’s activities:

Sloka 40:: “Pro ukončení sporů mezi různými národy vyznačil hranice podél řek, na hřebenech hor a při okrajích lesů, aby nikdo neoprávněně nevstupoval na cizí území.”

Text 40:: “To stop the quarreling among different peoples, Mahārāja Priyavrata marked boundaries at rivers and at the edges of mountains and forests so that no one would trespass upon another’s property.”

Sloka 41:: “Jakožto velkému následovníkovi a oddanému mudrce Nārady mu všechno bohatství, které získal prostřednictvím plodonosných činností a mystických sil — ať už na nižším či nebeském planetárním systému nebo v lidské společnosti — připadalo jako peklo.”

Text 41:: “As a great follower and devotee of the sage Nārada, Mahārāja Priyavrata considered hellish the opulences he had achieved by dint of fruitive activities and mystic power, whether in the lower or heavenly planetary systems or in human society.”