Sloka 4

Text 4

Verš

Text

saṁśayo ’yaṁ mahān brahman
dārāgāra-sutādiṣu
saktasya yat siddhir abhūt
kṛṣṇe ca matir acyutā

Synonyma

Synonyms

saṁśayaḥ — pochybnost; ayam — to; mahān — velká; brahman — ó brāhmaṇo; dāra — k manželce; āgāra — domovu; suta — dětem; ādiṣu — a tak dále; saktasya — toho, kdo je připoutaný; yat — protože; siddhiḥ — dokonalost; abhūt — stala se; kṛṣṇe — ke Kṛṣṇovi; ca — také; matiḥ — připoutanost; acyutā — neselhávající.

saṁśayaḥ — doubt; ayam — this; mahān — great; brahman — O brāhmaṇa; dāra — to the wife; āgāra — home; suta — children; ādiṣu — and so on; saktasya — of a person attached; yat — because; siddhiḥ — perfection; abhūt — became; kṛṣṇe — unto Kṛṣṇa; ca — also; matiḥ — attachment; acyutā — infallible.

Překlad

Translation

Král pokračoval: Ó ušlechtilý brāhmaṇo, mám velkou pochybnost—jak může někdo takový jako král Priyavrata, jenž byl tolik připoutaný k manželce, dětem a domovu, dosáhnout nejvyšší, neselhávající dokonalosti ve vědomí Kṛṣṇy?

The King continued: O great brāhmaṇa, this is my great doubt. How was it possible for a person like King Priyavrata, who was so attached to wife, children and home, to achieve the topmost infallible perfection in Kṛṣṇa consciousness?

Význam

Purport

Král Parīkṣit se divil, jak by člověk, který je tolik připoutaný k manželce, dětem a domovu, mohl získat takové dokonalé vědomí Kṛṣṇy. Prahlāda Mahārāja řekl:

King Parīkṣit wondered how a person so attached to wife, children and home could become so perfectly Kṛṣṇa conscious. Prahlāda Mahārāja has said:

matir na kṛṣṇe parataḥ svato vā
mitho 'bhipadyeta gṛha-vratānām

matir na kṛṣṇe parataḥ svato vā
mitho ’bhipadyeta gṛha-vratānām

Gṛhavrata — ten, kdo složil slib plnění rodinných povinností — nemá žádnou naději, že vyvine vědomí Kṛṣṇy. Je tomu tak z toho důvodu, že většina gṛhavratů je ovládána smyslovým požitkem, a proto postupně klesají do nejtemnějších oblastí hmotné existence (adānta-gobhir viśatāṁ tamisram). Jak by mohli dosáhnout dokonalosti ve vědomí Kṛṣṇy? Mahārāja Parīkṣit požádal Śukadeva Gosvāmīho, aby jeho velkou pochybnost odstranil.

A gṛhavrata, one who has taken a vow to execute family duties, has no chance to become Kṛṣṇa conscious. This is because most gṛhavratas are guided by sense gratification and therefore gradually glide down to the darkest regions of material existence (adānta-gobhir viśatāṁ tamisram). How can they possibly become perfect in Kṛṣṇa consciousness? Mahārāja Parīkṣit asked Śukadeva Gosvāmī to resolve this great doubt.