Skip to main content

Sloka 38

Text 38

Verš

Text

para-devatā-prasādādhigatātma-pratyavamarśenānupravṛttebhyaḥ putrebhya imāṁ yathā-dāyaṁ vibhajya bhukta-bhogāṁ ca mahiṣīṁ mṛtakam iva saha mahā-vibhūtim apahāya svayaṁ nihita-nirvedo hṛdi gṛhīta-hari-vihārānubhāvo bhagavato nāradasya padavīṁ punar evānusasāra.
para-devatā-prasādādhigatātma-pratyavamarśenānupravṛttebhyaḥ putrebhya imāṁ yathā-dāyaṁ vibhajya bhukta-bhogāṁ ca mahiṣīṁ mṛtakam iva saha mahā-vibhūtim apahāya svayaṁ nihita-nirvedo hṛdi gṛhīta-hari-vihārānubhāvo bhagavato nāradasya padavīṁ punar evānusasāra.

Synonyma

Synonyms

para-devatā — Nejvyšší Osobnosti Božství; prasāda — milostí; adhigata — získal; ātma-pratyavamarśena — seberealizací; anupravṛttebhyaḥ — kteří důsledně kráčejí jeho cestou; putrebhyaḥ — svým synům; imām — tuto Zemi; yathā-dāyam — přesně podle dědického práva; vibhajya — rozdělil; bhukta-bhogām — se kterou si užíval mnoha způsoby; ca — také; mahiṣīm — královnu; mṛtakam iva — jako mrtvé tělo; saha — s; mahā-vibhūtim — velké bohatství; apahāya — opustil; svayam — sám; nihita — začal dokonale praktikovat; nirvedaḥ — odříkání; hṛdi — v srdci; gṛhīta — přijal; hari — Nejvyšší Osobnosti Božství; vihāra — zábavy; anubhāvaḥ — s takovým postojem; bhagavataḥ — velkého světce; nāradasya — světce Nārady; padavīm — postavení; punaḥ — znovu; eva — jistě; anusasāra — začal následovat.

para-devatā — of the Supreme Personality of Godhead; prasāda — by the mercy; adhigata — obtained; ātma-pratyavamarśena — by self-realization; anupravṛttebhyaḥ — who exactly follow his path; putrebhyaḥ — unto his sons; imām — this earth; yathā-dāyam — exactly according to the inheritance; vibhajya — dividing; bhukta-bhogām — whom he enjoyed in so many ways; ca — also; mahiṣīm — the Queen; mṛtakam iva — exactly like a dead body; saha — with; mahā-vibhūtim — great opulence; apahāya — giving up; svayam — himself; nihita — perfectly taken to; nirvedaḥ — renunciation; hṛdi — in the heart; gṛhīta — accepted; hari — of the Supreme Personality of Godhead; vihāra — pastimes; anubhāvaḥ — in such an attitude; bhagavataḥ — of the great saintly person; nāradasya — of Saint Nārada; padavīm — position; punaḥ — again; eva — certainly; anusasāra — began to follow.

Překlad

Translation

Milostí Nejvyšší Osobnosti Božství přišel Mahārāja Priyavrata znovu k rozumu. Rozdělil všechno své pozemské vlastnictví mezi své poslušné syny, vzdal se všeho včetně manželky, se kterou si užíval tolik smyslového požitku, i svého velkého, bohatého království a zcela se zřekl veškeré připoutanosti. Jeho očištěné srdce se stalo místem zábav Nejvyšší Osobnosti Božství. Tak se dokázal vrátit na cestu vědomí Kṛṣṇy, duchovního života, a znovu zaujmout postavení, které v minulosti získal milostí velkého světce Nārady.

By the grace of the Supreme Personality of Godhead, Mahārāja Priyavrata reawakened to his senses. He divided all his earthly possessions among his obedient sons. He gave up everything, including his wife, with whom he had enjoyed so much sense gratification, and his great and opulent kingdom, and he completely renounced all attachment. His heart, having been cleansed, became a place of pastimes for the Supreme Personality of Godhead. Thus he was able to return to the path of Kṛṣṇa consciousness, spiritual life, and resume the position he had attained by the grace of the great saint Nārada.

Význam

Purport

Śrī Caitanya Mahāprabhu prohlásil ve Své Śikṣāṣṭace: ceto-darpaṇa-mārjanaṁ bhava-mahādāvāgni-nirvāpaṇam — jakmile je naše srdce očištěné, planoucí oheň hmotné existence je okamžitě uhašen. Naše srdce jsou určena k zábavám Nejvyšší Osobnosti Božství; to znamená, že bychom si měli být plně vědomi Kṛṣṇy a myslet na Něho, jak Sám doporučuje (man-manā bhava mad-bhakto mad-yājī māṁ namaskuru). To by měl být náš jediný zájem. Člověk s nečistým srdcem nemůže myslet na transcendentální zábavy Nejvyššího Pána, ale pokud dokáže znovu do svého srdce umístit Nejvyšší Osobnost Božství, velice snadno získá kvalifikace potřebné k tomu, aby se mohl zříci hmotné připoutanosti. Māyāvādští filozofové, yogīni a jñānī se snaží vzdát se tohoto hmotného světa jednoduše tím, že prohlašují: brahma satyaṁ jagan mithyā — “Tento svět je falešný. Nepřináší žádný užitek. Vstupme do Brahmanu.” Takové teoretické poznání nám nepomůže. Věříme-li, že Brahman je skutečná pravda, pak musíme vložit do svých srdcí lotosové nohy Śrī Kṛṣṇy, jak to učinil Mahārāja Ambarīṣa (sa vai manaḥ kṛṣṇa-padāravindayoḥ). Musíme v srdci pevně ustanovit lotosové nohy Pána — potom získáme sílu osvobodit se z hmotného zapletení.

As enunciated by Śrī Caitanya Mahāprabhu in His Śikṣāṣṭaka, ceto-darpaṇa-mārjanaṁ bhava-mahā-dāvāgni-nirvāpaṇam: as soon as one’s heart is cleansed, the blazing fire of material existence is immediately extinguished. Our hearts are meant for the pastimes of the Supreme Personality of Godhead. This means that one should be fully Kṛṣṇa conscious, thinking of Kṛṣṇa, as He Himself advises (man-manā bhava mad-bhakto mad-yājī māṁ namaskuru). This should be our only business. One whose heart is not clean cannot think of the transcendental pastimes of the Supreme Lord, but if one can once again place the Supreme Personality of Godhead in his heart, he very easily becomes qualified to renounce material attachment. Māyāvādī philosophers, yogīs and jñānīs try to give up this material world simply by saying, brahma satyaṁ jagan mithyā: “This world is false. There is no use of it. Let us take to Brahman.” Such theoretical knowledge will not help us. If we believe that Brahman is the real truth, we have to place within our hearts the lotus feet of Śrī Kṛṣṇa, as Mahārāja Ambarīṣa did (sa vai manaḥ kṛṣṇa-padāravindayoḥ). One has to fix the lotus feet of the Lord within his heart. Then he gets the strength to be freed from material entanglement.

Mahārāja Priyavrata se dokázal zříci svého bohatého království a zřekl se také společnosti své krásné ženy, jako kdyby byla mrtvým tělem. O manželku, jejíž tělo je mrtvé, se muž přestane zajímat, ať je sebekrásnější a její tělesné rysy sebepřitažlivější. Krásnou ženu velebíme kvůli jejímu tělu, ale když ho opustí duše, již není pro žádného chtivého muže zajímavé. Mahārāja Priyavrata byl milostí Pána tak silný, že i když byla jeho krásná žena naživu, dokázal se vzdát její společnosti, stejně jako je člověk nucen se jí vzdát, když manželka zemře. Śrī Caitanya Mahāprabhu řekl:

Mahārāja Priyavrata was able to give up his opulent kingdom, and he also gave up the association of his beautiful wife as if she were a dead body. However beautiful one’s wife and however attractive her bodily features, one is no longer interested in her when her body is dead. We praise a beautiful woman for her body, but that same body, when bereft of a spirit soul, is no longer interesting to any lusty man. Mahārāja Priyavrata was so strong, by the grace of the Lord, that even though his beautiful wife was alive, he could give up her association exactly like one who is forced to give up the association of a dead wife. Śrī Caitanya Mahāprabhu said:

na dhanaṁ na janaṁ na sundarīṁ
kavitāṁ vā jagadīśa kāmaye
mama janmani janmanīśvare
bhavatād bhaktir ahaitukī tvayi
na dhanaṁ na janaṁ na sundarīṁ
kavitāṁ vā jagadīśa kāmaye
mama janmani janmanīśvare
bhavatād bhaktir ahaitukī tvayi

“Ó všemocný Pane, netoužím po bohatství, krásných ženách, ani nechci mít žádné stoupence. Toužím jedině po bezpříčinné oddané službě Tobě zrození za zrozením.” Pro toho, kdo si přeje pokročit v duchovním životě, jsou připoutanost k hmotnému bohatství a ke krásné manželce dvěma velkými překážkami. Tato pouta jsou považována za ještě horší než sebevražda. Každý, kdo chce překonat hmotnou nevědomost, se tedy musí milostí Kṛṣṇy zbavit připoutanosti k ženám a penězům. Když se Mahārāja Priyavrata těchto pout zcela zbavil, mohl znovu nerušeně následovat pokyny velkého mudrce Nārady.

“O almighty Lord, I have no desire to accumulate wealth, nor do I desire beautiful women, nor do I want any number of followers. I only want Your causeless devotional service birth after birth.” For one who desires to advance in spiritual life, attachment to material opulence and attachment to a beautiful wife are two great impediments. Such attachments are condemned even more than suicide. Therefore anyone desiring to cross beyond material nescience must, by the grace of Kṛṣṇa, be freed from attachment to women and money. When Mahārāja Priyavrata became completely free from these attachments, he could again peacefully follow the principles instructed by the great sage Nārada.