Sloka 18
Text 18
Verš
Text
gṛheṣu nirviśya yateta pūrvam
atyeti durgāśrita ūrjitārīn
kṣīṇeṣu kāmaṁ vicared vipaścit
gṛheṣu nirviśya yateta pūrvam
atyeti durgāśrita ūrjitārīn
kṣīṇeṣu kāmaṁ vicared vipaścit
Synonyma
Synonyms
yaḥ — každý, kdo; ṣaṭ — šest; sapatnān — protivníků; vijigīṣamāṇaḥ — přeje si porazit; gṛheṣu — do rodinného života; nirviśya — když vstoupil; yateta — musí se snažit; pūrvam — nejprve; atyeti — poráží; durga-āśritaḥ — na opevněném místě; ūrjita-arīn — velice silné nepřátele; kṣīṇeṣu — zmenšené; kāmam — chtivé touhy; vicaret — může jít; vipaścit — nejzkušenější, učený.
yaḥ — anyone who; ṣaṭ — six; sapatnān — adversaries; vijigīṣamāṇaḥ — desiring to conquer; gṛheṣu — in household life; nirviśya — having entered; yateta — must try; pūrvam — first; atyeti — conquers; durga-āśritaḥ — being in a fortified place; ūrjita-arīn — very strong enemies; kṣīṇeṣu — decreased; kāmam — lusty desires; vicaret — can go; vipaścit — the most experienced, learned.
Překlad
Translation
Ten, kdo žije rodinným životem a systematicky přemáhá mysl a pět smyslových orgánů, je jako král ve své pevnosti, který poráží silné nepřátele. Poté, co člověk projde přípravou života hospodáře a jeho chtivé touhy se zmenší, může jít kamkoliv, aniž by mu hrozilo nebezpečí.
One who is situated in household life and who systematically conquers his mind and five sense organs is like a king in his fortress who conquers his powerful enemies. After one has been trained in household life and his lusty desires have decreased, he can move anywhere without danger.
Význam
Purport
Védský systém čtyř vareṇ a čtyř āśramů je vysoce vědecký a jeho jediným účelem je umožnit člověku ovládnout smysly. Před vstupem do rodinného života (gṛhastha-āśramu) se student učí být jitendriya, přemožitel smyslů. Když dosáhne zralosti, může se stát hospodářem, a hned jak opadnou mocné vlny mládí a dospěje na práh stáří — ve věku padesáti nebo o něco více let — zanechá života hospodáře a s pomocí své zkušenosti, jak přemáhat smysly, odejde do ústraní jako vānaprastha. Poté, co projde další přípravou, přijme sannyās. Tehdy je již plně vzdělanou a odříkavou osobou a může jít kamkoliv bez obav, že ho uchvátí hmotné touhy. Smysly jsou považovány za velice silné nepřátele. Tak jako může král v dobré pevnosti porazit silné nepřátele, může i hospodář v gṛhastha-āśramu, rodinném životě, porazit chtivé touhy mládí a být klidný, když přijme stav vānaprasthy a sannyās.
The Vedic system of four varṇas and four āśramas is very scientific, and its entire purpose is to enable one to control the senses. Before entering household life (gṛhastha-āśrama), a student is fully trained to become jitendriya, a conqueror of the senses. Such a mature student is allowed to become a householder, and because he was first trained in conquering his senses, he retires from household life and becomes vānaprastha as soon as the strong waves of youthful life are past and he reaches the verge of old age at fifty years or slightly more. Then, after being further trained, he accepts sannyāsa. He is then a fully learned and renounced person who can move anywhere and everywhere without fear of being captivated by material desires. The senses are considered very powerful enemies. As a king in a strong fortress can conquer powerful enemies, so a householder in gṛhastha-āśrama, household life, can conquer the lusty desires of youth and be very secure when he takes vānaprastha and sannyāsa.