Sloka 67
Text 67
Verš
Text
ākalayya viśāmpatiḥ
vanaṁ viraktaḥ prātiṣṭhad
vimṛśann ātmano gatim
ākalayya viśāmpatiḥ
vanaṁ viraktaḥ prātiṣṭhad
vimṛśann ātmano gatim
Synonyma
Synonyms
ātmānam — sebe; ca — také; pravayasam — pokročilého věku; ākalayya — zvážil; viśāmpatiḥ — král Uttānapāda; vanam — do lesa; viraktaḥ — odpoutaný; prātiṣṭhat — odešel; vimṛśan — zamyslel se nad; ātmanaḥ — vlastního já; gatim — osvobození.
ātmānam — himself; ca — also; pravayasam — advanced in age; ākalayya — considering; viśāmpatiḥ — King Uttānapāda; vanam — to the forest; viraktaḥ — detached; prātiṣṭhat — departed; vimṛśan — deliberating on; ātmanaḥ — of the self; gatim — salvation.
Překlad
Translation
Poté, co vzal v úvahu svůj pokročilý věk a zamyslel se nad tím, co je dobré pro jeho duchovní já, odpoutal se král Uttānapāda od světských záležitostí a odešel do lesa.
After considering his advanced age and deliberating on the welfare of his spiritual self, King Uttānapāda detached himself from worldly affairs and entered the forest.
Význam
Purport
Tak se chová rājarṣi. Král Uttānapāda byl vládcem celého světa a vlastnil velké bohatství, což byla jistě velice silná pouta. Moderní politici nejsou tak mocní jako králové na úrovni Mahārāje Uttānapādy, ale když získají chvilkovou politickou moc, lpí na svém postavení natolik, že se ho nevzdají, dokud je neodstraní krutá smrt nebo nezavraždí opoziční politická strana. V Indii jsme zažili, že politici neopouštějí své pozice, dokud nezemřou. Příklad Mahārāje Uttānapādy však svědčí o tom, že v dávných dobách tomu tak nebylo. Král Uttānapāda dosadil svého syna Dhruvu na královský trůn a ihned poté opustil palác. Existují tisíce příkladů takových králů, kteří se v pokročilém věku vzdali svých království a odešli do lesa podstoupit askezi. Vykonávání askeze je hlavní povinností lidského života. Podobně jako to Mahārāja Dhruva učinil v útlém mládí, jeho otec Mahārāja Uttānapāda uskutečnil totéž ve stáří. V moderní době není možné vzdát se domova a odejít do lesa vykonávat askezi, ale pokud lidé jakéhokoliv věku přijmou útočiště u hnutí pro vědomí Kṛṣṇy a začnou dodržovat jednoduché odříkání — zákaz požívání omamných látek, nedovoleného sexu, hazardování a jedení masa — a budou pravidelně zpívat Hare Kṛṣṇa mantru (šestnáct kol), nebude pro ně vůbec obtížné dosáhnout osvobození z tohoto hmotného světa.
This is the sign of a rājarṣi. King Uttānapāda was very opulent and was emperor of the world, and these attachments were certainly very great. Modern politicians are not as great as kings like Mahārāja Uttānapāda, but because they get some political power for some days, they become so much attached to their positions that they never retire unless they are removed from their posts by cruel death or killed by some opposing political party. It is within our experience that the politicians in India do not quit their positions until death. This was not the practice in olden days, as it is evident from the behavior of King Uttānapāda. Immediately after installing his worthy son Dhruva Mahārāja on the throne, he left his home and palace. There are hundreds and thousands of instances like this in which kings, in their mature age, would give up their kingdoms and go to the forest to practice austerity. Practice of austerity is the main business of human life. As Mahārāja Dhruva practiced austerity in his early age, his father, Mahārāja Uttānapāda, in his old age also practiced austerity in the forest. In modern days, however, it is not possible to give up one’s home and go to the forest to practice austerity, but if people of all ages would take shelter of the Kṛṣṇa consciousness movement and practice the simple austerities of no illicit sex, no intoxication, no gambling and no meat-eating, and chant the Hare Kṛṣṇa mantra regularly (sixteen rounds), by this practical method it would be a very easy task to get salvation from this material world.
Takto končí Bhaktivedantovy výklady k deváté kapitole čtvrtého zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Dhruva Mahārāja se vrací domů.”
Thus end the Bhaktivedanta purports of the Fourth Canto, Ninth Chapter, of the Śrīmad-Bhāgavatam, entitled “Dhruva Mahārāja Returns Home.”