Sloka 10

Text 10

Verš

Text

yā nirvṛtis tanu-bhṛtāṁ tava pāda-padma-
dhyānād bhavaj-jana-kathā-śravaṇena vā syāt
sā brahmaṇi sva-mahimany api nātha mā bhūt
kiṁ tv antakāsi-lulitāt patatāṁ vimānāt

Synonyma

Synonyms

yā — to, co; nirvṛtiḥ — blaženost; tanu-bhṛtām — vtělených; tava — Tvé; pāda-padma — lotosové nohy; dhyānāt — z meditace o; bhavat-jana — Tvých důvěrných oddaných; kathā — vyprávění; śravaṇena — poslechem; vā — nebo; syāt — nastává; sā — ona blaženost; brahmaṇi — v neosobním Brahmanu; sva-mahimani — Tvá velkodušnost; api — i; nātha — ó Pane; mā — nikdy; bhūt — existuje; kim — co říci o; tu — potom; antaka-asi — mečem smrti; lulitāt — je zničena; patatām — těch, kdo spadnou; vimānāt — ze svých letadel.

yā — that which; nirvṛtiḥ — bliss; tanu-bhṛtām — of the embodied; tava — Your; pāda-padma — lotus feet; dhyānāt — from meditating upon; bhavat-jana — from Your intimate devotees; kathā — topics; śravaṇena — by hearing; vā — or; syāt — comes into being; sā — that bliss; brahmaṇi — in the impersonal Brahman; sva-mahimani — Your own magnificence; api — even; nātha — O Lord; mā — never; bhūt — exists; kim — what to speak of; tu — then; antaka-asi — by the sword of death; lulitāt — being destroyed; patatām — of those who fall down; vimānāt — from their airplanes.

Překlad

Translation

Můj Pane, transcendentální blaženost získávaná meditací o Tvých lotosových nohách či nasloucháním vyprávění o Tvé slávě z úst čistých oddaných je nekonečná. Dalece předčí stav brahmānandy, kdy si člověk představuje, že splynul s neosobním Brahmanem, a ztotožňuje se s Nejvyšším. Když i brahmānandu překoná transcendentální blaženost z oddané služby, jakou cenu potom má obyčejné pomíjivé štěstí na nebeských planetách, které ukončí dělící meč času? I když se někomu podaří dosáhnout nebeských planet, časem znovu poklesne.

My Lord, the transcendental bliss derived from meditating upon Your lotus feet or hearing about Your glories from pure devotees is so unlimited that it is far beyond the stage of brahmānanda, wherein one thinks himself merged in the impersonal Brahman as one with the Supreme. Since brahmānanda is also defeated by the transcendental bliss derived from devotional service, then what to speak of the temporary blissfulness of elevating oneself to the heavenly planets, which is ended by the separating sword of time? Although one may be elevated to the heavenly planets, he falls down in due course of time.

Význam

Purport

Štěstí, které získávají karmī po dosažení nebeských planet, ani štěstí jñānīch a yogīnů po splynutí s nejvyšším neosobním Brahmanem nelze srovnat s transcendentální blažeností z oddané služby, zejména z naslouchání o Pánu a Jeho opěvování (śravaṇaṁ kīrtanam). Yogīni sice meditují o transcendentální podobě Viṣṇua, ale oddaní o Něm nejen meditují, ale navíc Mu poskytují přímou službu. V předchozí sloce nalezneme slovo bhavāpyaya, které značí zrození a smrt. Pán může řetěz zrození a smrti přetnout. Monisté se mylně domnívají, že poté, co se živá bytost osvobodí z koloběhu rození a umírání, splyne s Nejvyšším Brahmanem. Zde je jasně řečeno, že transcendentální blaženost čistých oddaných, která je získaná ze śravaṇaṁ kīrtanam, je nepoměrně větší než brahmānanda, neosobní pojetí transcendentální blaženosti prožívané při splynutí s Absolutním.

The transcendental bliss derived from devotional service, primarily from śravaṇaṁ kīrtanam, hearing and chanting, cannot be compared to the happiness derived by karmīs by elevating themselves to the heavenly planets or by jñānīs or yogīs, who enjoy oneness with the supreme impersonal Brahman. Yogīs generally meditate upon the transcendental form of Viṣṇu, but devotees not only meditate upon Him but actually engage in the direct service of the Lord. In the previous verse we find the phrase bhavāpyaya, which refers to birth and death. The Lord can give relief from the chain of birth and death. It is a misunderstanding to think, as do the monists, that when one gets relief from the process of birth and death he merges into the Supreme Brahman. Here it is clearly said that the transcendental bliss derived from śravaṇaṁ kīrtanam by pure devotees cannot be compared to brahmānanda, or the impersonal conception of transcendental bliss derived by merging into the Absolute.

Karmī jsou na tom ještě hůře. Jejich cílem je dostat se na vyšší planetární systémy. V Bhagavad-gītě (9.25) je řečeno: yānti deva-vratā devān — ti, kdo uctívají polobohy, se dostanou na nebeské planety. Jinde v Bhagavad-gītě (9.21) však také nalezneme: kṣīṇe puṇye martya-lokaṁ viśanti — ten, kdo se dostal na vyšší planetární soustavy, se musí po vyčerpání výsledků svých zbožných činností vrátit zpět. Ti, kdo se pomocí yajñī a zbožných činností povýšili na nebeské planety, jsou jako moderní astronauté, kteří pomocí tryskových motorů cestují na Měsíc nebo jiné nebeské planety, ale musí se vrátit, jakmile jim dojde palivo. Antakāsi-lulitāt — mečem času je člověk oddělen od svého vznešeného postavení v hmotném světě a musí znovu poklesnout. Dhruva Mahārāja si uvědomoval, že výsledky oddané služby jsou nesrovnatelně lepší než splynutí s Absolutním nebo cesta na nebeské planety. Slova patatāṁ vimānāt jsou velmi důležitá. Vimāna znamená “letadlo”. Ti, kdo se dostanou na nebeské planety, připomínají letadla, která se zřítí, jakmile jim dojde palivo.

The position of karmīs is still more degraded. Their aim is to elevate themselves to the higher planetary systems. It is said, yānti deva-vratā devān: persons who worship the demigods are elevated to the heavenly planets (Bg. 9.25). But elsewhere in Bhagavad-gītā (9.21) we find, kṣīṇe puṇye martya-lokaṁ viśanti: those who are elevated to the higher planetary systems must come down again as soon as the results of their pious activities are exhausted. They are like the modern astronauts who go to the moon; as soon as their fuel is used up, they are obliged to come back down to this earth. As the modern astronauts who go to the moon or other heavenly planets by force of jet propulsion have to come down again after exhausting their fuel, so also do those who are elevated to the heavenly planets by force of yajñas and pious activities. Antakāsi-lulitāt: by the sword of time one is cut from his exalted position within this material world, and he comes down again. Dhruva Mahārāja appreciated that the results of devotional service are far more valuable than merging into the Absolute or being elevated to the heavenly planets. The words patatāṁ vimānāt are very significant. Vimāna means “airplane.” Those who are elevated to the heavenly planets are like airplanes, which drop when they run out of fuel.