Skip to main content

Sloka 35

Text 35

Verš

Texto

dhruva uvāca
so ’yaṁ śamo bhagavatā
sukha-duḥkha-hatātmanām
darśitaḥ kṛpayā puṁsāṁ
durdarśo ’smad-vidhais tu yaḥ
dhruva uvāca
so ’yaṁ śamo bhagavatā
sukha-duḥkha-hatātmanām
darśitaḥ kṛpayā puṁsāṁ
durdarśo ’smad-vidhais tu yaḥ

Synonyma

Palabra por palabra

dhruvaḥ uvāca — Dhruva Mahārāja řekl; saḥ — to; ayam — tato; śamaḥ — vyrovnanost mysli; bhagavatā — Tebou, ó Vznešený; sukha-duḥkha — štěstí a neštěstí; hata-ātmanām — ti, kdo jsou ovlivněni; darśitaḥ — projevené; kṛpayā — milostí; puṁsām — lidí; durdarśaḥ — těžko vnímatelné; asmat-vidhaiḥ — osobami, jako jsme my; tu — ale; yaḥ — vše, co jsi řekl.

dhruvaḥ uvāca — Dhruva Mahārāja dijo; saḥ — esa; ayam — este; śamaḥ — equilibrio de la mente; bhagavatā — por Tu Señoría; sukha-duḥkha — felicidad y miserias; hata-ātmanām — los que están afectados; darśitaḥ — mostrada; kṛpayā — por misericordia; puṁsām — de la gente; durdarśaḥ — muy difícil de percibir; asmat-vidhaiḥ — por personas como nosotros; tu — pero; yaḥ — todo lo que has dicho.

Překlad

Traducción

Dhruva Mahārāja řekl: Můj drahý Pane Nāradajī, vše, co jsi tak laskavě vyložil o dosažení klidu mysli, je nesporně velice důležité pro ty, jejichž srdce je rozrušené hmotným štěstím a neštěstím. Já jsem však v zajetí nevědomosti a mé srdce zůstává touto filozofií nedotčené.

Dhruva Mahārāja dijo: Mi querido Señor Nāradajī, has tenido la bondad de explicarme cómo alcanzar la paz de la mente, y ciertamente es una instrucción muy buena para aquellos cuyo corazón está perturbado por las condiciones materiales de felicidad y aflicción. Pero en lo que a mí respecta, estoy cubierto por la ignorancia, y esa clase de filosofía no me llega al corazón.

Význam

Significado

Existují různé kategorie lidí. Ti, kteří nemají žádné hmotné touhy, se nazývají akāmī. Touhy jsou buď hmotné, nebo duchovní, ale nějaké musí vždy existovat. Hmotné touhy se rodí, když chceme uspokojovat své vlastní smysly. O tom, kdo je ochotný obětovat vše pro uspokojení Nejvyšší Osobnosti Božství, lze říci, že má duchovní touhy. Dhruva nepřijal Nāradovy pokyny, jelikož se pro ně cítil nekvalifikovaný — nechtěl se vzdát hmotných žádostí, jak tyto pokyny přikazovaly. Nikde však není řečeno, že člověk s hmotnými touhami nesmí uctívat Nejvyšší Osobnost Božství. To je nejdůležitější ponaučení z Dhruvova života. Dhruva se otevřeně přiznal, že má srdce plné hmotných tužeb. Cítil se hluboce uražen krutými slovy své nevlastní matky, zatímco duchovně pokročilí lidé jsou lhostejní vůči chvále či pohaně.

Hay varias clases de hombres. Unos, los akāmīs, son los que no tienen deseos materiales. El deseo, sea material o espiritual, existe siempre. El deseo material surge cuando queremos satisfacer nuestros propios sentidos. El deseo de alguien dispuesto a sacrificarlo todo para satisfacer a la Suprema Personalidad de Dios, puede decirse que es deseo espiritual. Dhruva no aceptó la instrucción del gran santo Nārada porque no se consideró capaz de seguirla, pues prohibía todos los deseos materiales. Sin embargo, no es cierto que las personas que tienen deseos materiales tengan prohibido adorar a la Suprema Personalidad de Dios. Esa es la esencia de las enseñanzas que se extraen de la vida de Dhruva. Él admitió con franqueza que su corazón estaba lleno de deseos materiales. Mientras las personas espiritualmente avanzadas no dan importancia a la adoración o el desprecio que reciban de los demás, a él las crueles palabras de su madrastra le habían afectado mucho.

Bhagavad-gītā praví, že skutečně duchovně pokročilí lidé se nezajímají o duality tohoto hmotného světa. Dhruva Mahārāja však nic nepředstíral a otevřeně řekl, že nepřekonal dualitu hmotného štěstí a neštěstí. Věděl, že Nāradovo poučení bylo důležité, ale přesto je nemohl přijmout. Vyvstává otázka, zda je člověk, kterého ovlivňují hmotné žádosti, způsobilý uctívat Nejvyšší Osobnost Božství. Odpověď zní, že Pána může uctívat každý. I ten, kdo má mnoho hmotných přání, by měl rozvíjet vědomí Kṛṣṇy a uctívat Śrī Kṛṣṇu, Nejvyššího Pána, který je tak milostivý, že plní přání všech. V průběhu tohoto vyprávění vyjde najevo, že nikdo není z uctívání Nejvyšší Osobnosti Božství vyloučen, přestože může mít nesčetné hmotné touhy.

En el Bhagavad-gītā se dice que las personas que han hecho verdadero progreso en la vida espiritual, no se preocupan por el comportamiento dual que se da en el mundo material. Pero Dhruva Mahārāja tuvo la franqueza de admitir que no había superado la aflicción que viene de la felicidad y la aflicción materiales. Tenía fe en el valor de la instrucción de Nārada, pero no podía seguirla. Aquí surge la pregunta de si una persona aquejada de deseos materiales puede adorar a la Suprema Personalidad de Dios o no. La respuesta es que todos pueden adorarle. Incluso quien tenga muchos deseos materiales que satisfacer debe emprender el proceso de conciencia de Kṛṣṇa y adorar al Supremo Señor Kṛṣṇa; Él es tan misericordioso que satisface los deseos de todos. Esta narración dejará bien claro que nadie, ni siquiera el que tiene muchos deseos materiales, queda excluido del proceso de adorar a la Suprema Personalidad de Dios.