Sloka 14

Text 14

Verš

Text

yad dvy-akṣaraṁ nāma gireritaṁ nṛṇāṁ
sakṛt prasaṅgād agham āśu hanti tat
pavitra-kīrtiṁ tam alaṅghya-śāsanaṁ
bhavān aho dveṣṭi śivaṁ śivetaraḥ

Synonyma

Synonyms

yat — které; dvi-akṣaram — skládá se ze dvou slabik; nāma — pojmenovaný; girā īritam — pouhou přítomností na jazyku; nṛṇām — osoby; sakṛt — jednou; prasaṅgāt — ze srdce; agham — hříšné činy; āśu — ihned; hanti — zneškodní; tat — to; pavitra-kīrtim — jehož sláva je čistá; tam — on; alaṅghya-śāsanam — jehož rozkaz nelze neuposlechnout; bhavān — ty; aho — ó; dveṣṭi — závist; śivam — Pán Śiva; śiva-itaraḥ — kdo jsou nepřízniví.

yat — which; dvi-akṣaram — consisting of two letters; nāma — named; girā īritam — merely being pronounced by the tongue; nṛṇām — persons; sakṛt — once; prasaṅgāt — from the heart; agham — sinful activities; āśu — immediately; hanti — destroys; tat — that; pavitra-kīrtim — whose fame is pure; tam — him; alaṅghya-śāsanam — whose order is never neglected; bhavān — you; aho — oh; dveṣṭi — envy; śivam — Lord Śiva; śiva-itaraḥ — who are inauspicious.

Překlad

Translation

Satī pokračovala: Můj drahý otče! Tím, že závidíš Pánu Śivovi, se dopouštíš nejvážnějšího přestupku. Samotné jeho jméno, které tvoří slabiky śi a va, osvobozuje od všech hříšných činností a jeho rozkaz nelze neuposlechnout. Pán Śiva je neustále čistý a kromě tebe mu nikdo nezávidí.

Satī continued: My dear father, you are committing the greatest offense by envying Lord Śiva, whose very name, consisting of two syllables, śi and va, purifies one of all sinful activities. His order is never neglected. Lord Śiva is always pure, and no one but you envies him.

Význam

Purport

Pán Śiva je nejvýznamnější duší mezi všemi bytostmi tohoto hmotného světa, a jeho jméno, Śiva, je proto velice příznivé pro ty, kdo ztotožňují tělo s duší. Když se tito lidé uchýlí pod ochranu Pána Śivy, postupně budou moci pochopit, že nejsou hmotné tělo, ale duše, která je duchovní povahy. Śiva znamená maṅgala, “příznivý”. Duše v těle je příznivá. Ahaṁ brahmāsmi: “jsem Brahman” — tato realizace je příznivá. Dokud nepoznáme svoji duchovní totožnost, jsou všechny naše činnosti nepříznivé. Śiva tedy znamená “příznivý” a jeho oddaní se postupně dostanou na úroveň duchovního pojetí totožnosti. To ale není všechno. Příznivý život sice začíná realizací duchovní totožnosti, ale existuje ještě řada dalších povinností. Je nutné pochopit náš vztah s Nejvyšší Duší. Skuteční oddaní Pána Śivy dosáhnou úrovně duchovní realizace, ale jsou-li méně inteligentní, považují tento stav realizace — ahaṁ brahmāsmi, “jsem duše” — za konečný. Jsou-li však dostatečně inteligentní, měli by následovat chování Pána Śivy, který neustále přemýšlí o Vāsudevovi. Sattvaṁ viśuddhaṁ vasudeva-śabditam: Pán Śiva neustále medituje o lotosových nohách Vāsudeva, Śrī Kṛṣṇy. Śivovo příznivé postavení si můžeme uvědomit, pokud se začneme věnovat uctívání Viṣṇua. Pán Śiva v Śiva Purāṇě praví, že nejvyšším uctíváním je uctívání Pána Viṣṇua. Pánu Śivovi se vzdává úcta proto, že je největším oddaným Pána Viṣṇua. Bylo by tedy chybou považovat Pána Śivu a Pána Viṣṇua za rovnocenné, neboť takové představy jsou projevem ateismu. Vaiṣṇavīya Purāṇa praví, že pouze Viṣṇu neboli Nārāyaṇa je Svrchovanou Nejvyšší Osobností Božství a nikdo se Mu nevyrovná — včetně Pána Śivy a Pána Brahmy, o jiných polobozích ani nemluvě.

Since Lord Śiva is the greatest soul among the living entities within this material world, his name, Śiva, is very auspicious for persons who identify the body with the soul. If such persons take shelter of Lord Śiva, gradually they will understand that they are not the material body but are spirit soul. Śiva means maṅgala, or auspicious. Within the body the soul is auspicious. Ahaṁ brahmāsmi: “I am Brahman.” This realization is auspicious. As long as one does not realize his identity as the soul, whatever he does is inauspicious. Śiva means “auspicious,” and devotees of Lord Śiva gradually come to the platform of spiritual identification, but that is not all. Auspicious life begins from the point of spiritual identification. But there are still more duties — one has to understand one’s relationship with the Supreme Soul. If one is actually a devotee of Lord Śiva, he comes to the platform of spiritual realization, but if he is not intelligent enough, then he stops at that point, only realizing that he is spirit soul (ahaṁ brahmāsmi). If he is intelligent enough, however, he should continue to act in the way of Lord Śiva, for Lord Śiva is always absorbed in the thought of Vāsudeva. As previously explained, sattvaṁ viśuddhaṁ vasudeva-śabditam: Lord Śiva is always in meditation on the lotus feet of Vāsudeva, Śrī Kṛṣṇa. Thus the auspicious position of Lord Śiva is realized if one takes to the worship of Viṣṇu, because Lord Śiva says in the Śiva Purāṇa that the topmost worship is worship of Lord Viṣṇu. Lord Śiva is worshiped because he is the greatest devotee of Lord Viṣṇu. One should not, however, make the mistake of considering Lord Śiva and Lord Viṣṇu to be on the same level. That is also an atheistic idea. It is also enjoined in the Vaiṣṇavīya Purāṇa that Viṣṇu, or Nārāyaṇa, is the exalted Supreme Personality of Godhead, and no one should be compared to Him as equal, even Lord Śiva or Lord Brahmā, not to speak of other demigods.