Śrīmad-bhāgavatam 4.4.12
Verš
gṛhṇanti kecin na bhavādṛśo dvija
guṇāṁś ca phalgūn bahulī-kariṣṇavo
mahattamās teṣv avidad bhavān agham
Synonyma
doṣān — chyby; pareṣām — jiných; hi — protože; guṇeṣu — ve vlastnostech; sādhavaḥ — sādhuové; gṛhṇanti — nacházejí; kecit — nějaké; na — ne; bhavādṛśaḥ — jako jsi ty; dvija — ó dvojzrozený; guṇān — vlastnosti; ca — a; phalgūn — malé; bahulī-kariṣṇavaḥ — velice vyvyšuje; mahat-tamāḥ — největší osobnosti; teṣu — mezi nimi; avidat — nacházíš; bhavān — ty; agham — chybu.
Překlad
Dvojzrozený Dakṣo! Jen člověk jako ty dokáže hledat chyby ve vlastnostech jiných. Pán Śiva však na nikom chyby nehledá. Naopak, má-li někdo jen nepatrnou dobrou vlastnost, Pán Śiva velice vyvyšuje její hodnotu. A ty na takové velké duši vidíš chybu?
Význam
Satī zde svého otce, krále Dakṣu, oslovuje jako dviju, dvojzrozeného. Tímto titulem označujeme příslušníky vyšších tříd — brāhmaṇy, kṣatriye a vaiśyi. Dvija není obyčejný člověk, ale ten, kdo pod vedením duchovního mistra studoval védské spisy a dokáže rozeznat dobré od zlého. Rozumí se proto, že se vyzná v logice a filozofii. Satī, Dakṣova dcera, svému otci předložila pádné argumenty — například to, že skutečně výjimečná osobnost hledá u jiných jen dobré vlastnosti, stejně jako včela bez ohledu na barvu nebo bodláky hledá v každém květu jen med. Vzácné, vznešené osobnosti vidí na druhých jen to dobré a špatného si nevšímají, zatímco obyčejný člověk u ostatních zpravidla rozlišuje jejich dobré a špatné stránky.
I mezi výjimečně dobrými dušemi existují rozdíly. Za nejlepšího lze považovat toho, kdo na druhém vidí i nepatrně dobré vlastnosti a dokáže je vysoce ohodnotit. Pánu Śivovi se říká Āśutoṣa — snadno se usmíří a je ochotný dát komukoliv to nejvyšší požehnání. Jeden z Śivových oddaných si například přál mít schopnost, aby tomu, koho se dotkne, okamžitě odpadla hlava od těla. Pán Śiva mu jeho přání splnil, i když nebylo příliš chvályhodné, protože tento oddaný chtěl zabít svého nepřítele. Pán Śiva však ocenil, že se ho jeho oddaný snažil uspokojit a uctívat, a dal mu své požehnání. Ve zlých vlastnostech svého oddaného viděl to nejvyšší dobro. Satī tedy začala svému otci vytýkat: “Jsi pravým opakem dobrých duší. Pán Śiva má tolik dobrých vlastností a ani jednu špatnou, ale ty ho považuješ za zlého a vidíš na něm chybu. Nejenže ses nestal tou nejurozenější osobností, ale naopak jsi ten nejpokleslejší, neboť považuješ jeho dobré vlastnosti za špatné. Schopnost uznat dobré vlastnosti druhých patří těm největším duším. Ty ses však stal tou nejpokleslejší duší, neboť naopak bezdůvodně považuješ dobré vlastnosti druhých za špatné.”