Sloka 2

Text 2

Verš

Text

dīkṣitā brahma-satreṇa
sarva-bhūtātma-medhasā
pratīcyāṁ diśi velāyāṁ
siddho ’bhūd yatra jājaliḥ

Synonyma

Synonyms

dīkṣitāḥ — odhodlaní; brahma-satreṇa — díky pochopení Nejvyšší Duše; sarva — všechny; bhūta — živé bytosti; ātma-medhasā — považovali za sobě rovné; pratīcyām — západním; diśi — směrem; velāyām — na břeh moře; siddhaḥ — dokonalý; abhūt — stal se; yatra — kde; jājaliḥ — velký mudrc Jājali.

dīkṣitāḥ — being determined; brahma-satreṇa — by understanding of the Supreme Spirit; sarva — all; bhūta — living entities; ātma-medhasā — considering like one’s self; pratīcyām — in the western; diśi — direction; velāyām — on the seashore; siddhaḥ — perfect; abhūt — became; yatra — where; jājaliḥ — the great sage Jājali.

Překlad

Translation

Pracetové odešli na západ, na břeh moře, kde pobýval velký osvobozený mudrc Jājali. Poté, co přivedli k dokonalosti své duchovní poznání, na základě kterého člověk zaujímá stejný postoj ke všem živým bytostem, dosáhli dokonalého vědomí Kṛṣṇy.

The Pracetās went to the seashore in the west where the great liberated sage Jājali was residing. After perfecting the spiritual knowledge by which one becomes equal toward all living entities, the Pracetās became perfect in Kṛṣṇa consciousness.

Význam

Purport

Slovo brahma-satra znamená “rozvoj duchovního poznání”. Jak Vedy, tak přísná askeze se nazývají brahma. Vedas tattvaṁ tapo brahma. Brahma také znamená “Absolutní Pravda”. Člověk má rozvíjet poznání Absolutní Pravdy studiem Ved a přísnou askezí. Pracetové to řádně vykonávali, a díky tomu se stavěli stejně ke všem ostatním živým bytostem. Bhagavad-gītā (18.54) potvrzuje:

The word brahma-satra means “cultivation of spiritual knowledge.” Actually, both the Vedas and severe austerity are known as brahma (vedas tattvaṁ tapo brahma). Brahma also means “the Absolute Truth.” One has to cultivate knowledge of the Absolute Truth by pursuing studies in the Vedas and undergoing severe austerities and penances. The Pracetās properly executed this function and consequently became equal to all other living entities. As Bhagavad-gītā (18.54) confirms:

brahma-bhūtaḥ prasannātmā
na śocati na kāṅkṣati
samaḥ sarveṣu bhūteṣu
mad-bhaktiṁ labhate parām

“Kdo zaujal transcendentální postavení, ihned realizuje Nejvyšší Brahman a je naplněn radostí. Nikdy se nermoutí ani po ničem netouží a ke všem živým bytostem zaujímá stejný postoj. V tomto stavu dosahuje čisté oddané služby Mně.”

“One who is thus transcendentally situated at once realizes the Supreme Brahman and becomes fully joyful. He never laments or desires to have anything; he is equally disposed to every living entity. In that state he attains pure devotional service unto Me.”

Ten, kdo se stane skutečně duchovně pokročilým, nevidí rozdíl mezi dvěma živými bytostmi. Této úrovně lze dosáhnout díky odhodlání. Ten, kdo dospěje k dokonalému poznání, již nevidí vnější obal živé bytosti, ale duši v těle, a nerozlišuje tedy mezi lidskou bytostí, zvířetem, učeným brāhmaṇou a caṇḍālou.

When one actually becomes spiritually advanced, he does not see the difference between one living entity and another. This platform is attained by determination. When perfect knowledge is expanded, one ceases to see the outward covering of the living entity. He sees, rather, the spirit soul within the body. Thus he does not make distinctions between a human being and an animal, a learned brāhmaṇa and a caṇḍāla:

vidyā-vinaya-sampanne
brāhmaṇe gavi hastini
śuni caiva śvapāke ca
paṇḍitāḥ sama-darśinaḥ

“Díky správnému poznání se pokorný mudrc dívá stejně na učeného a vznešeného brāhmaṇu, krávu, slona, psa i pojídače psů.” (Bg. 5.18)

“The humble sage, by virtue of true knowledge, sees with equal vision a learned and gentle brāhmaṇa, a cow, an elephant, a dog and a dog-eater [outcaste].” (Bg. 5.18)

Učený člověk vidí každého stejně na duchovním základě, a takový oddaný si přeje, aby všichni rozvinuli vědomí Kṛṣṇy. Místo, kde se Pracetové zdržovali, bylo dokonalé pro vykonávání duchovních činností, neboť je uvedeno, že tam velký mudrc Jājali dosáhl mukti (osvobození). Každý, kdo touží po dokonalosti a osvobození, se má stýkat s někým, kdo již osvobození dosáhl. To se nazývá sādhu-saṅga, sdružování se s dokonalým oddaným.

A learned person sees everyone equally on a spiritual basis, and a learned person, a devotee, wants to see everyone developed in Kṛṣṇa consciousness. The place where the Pracetās were residing was perfect for executing spiritual activities, for it is indicated that the great sage Jājali attained mukti (liberation) there. One desiring perfection or liberation should associate with a person who is already liberated. This is called sādhu-saṅga, associating with a perfect devotee.