Sloka 13

Text 13

Verš

Text

śreyasām api sarveṣām
ātmā hy avadhir arthataḥ
sarveṣām api bhūtānāṁ
harir ātmātmadaḥ priyaḥ

Synonyma

Synonyms

śreyasām — příznivých činností; api — jistě; sarveṣām — všech; ātmā — duše; hi — zajisté; avadhiḥ — cíl; arthataḥ — ve skutečnosti; sarveṣām — všech; api — jistě; bhūtānām — živých bytostí; hariḥ — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství; ātmā — Nadduše; ātma-daḥ — ten, kdo nám může dát naši původní totožnost; priyaḥ — velice drahý.

śreyasām — of auspicious activities; api — certainly; sarveṣām — all; ātmā — the self; hi — certainly; avadhiḥ — destination; arthataḥ — factually; sarveṣām — of all; api — certainly; bhūtānām — living entities; hariḥ — the Supreme Personality of Godhead; ātmā — the Supersoul; ātma-daḥ — who can give us our original identity; priyaḥ — very dear.

Překlad

Translation

Nejvyšší Osobnost Božství je ve skutečnosti původním zdrojem veškeré seberealizace, a tedy i cílem všech příznivých činností — karmy, jñāny, yogy a bhakti.

Factually the Supreme Personality of Godhead is the original source of all self-realization. Consequently, the goal of all auspicious activities — karma, jñāna, yoga and bhakti — is the Supreme Personality of Godhead.

Význam

Purport

Živá bytost je okrajovou a hmotný svět vnější energií Nejvyšší Osobnosti Božství. Musíme tedy pochopit, že Nejvyšší Osobnost Božství je skutečným původním zdrojem všeho hmotného i duchovního. To je vysvětleno v sedmé kapitole Bhagavad-gīty (7.4-5):

The living entity is the marginal energy of the Supreme Personality of Godhead, and the material world is the external energy. Under the circumstances, one must understand that the Supreme Personality of Godhead is factually the original source of both matter and spirit. This is explained in the Seventh Chapter of Bhagavad-gītā (7.4-5):

bhūmir āpo 'nalo vāyuḥ
khaṁ mano buddhir eva ca
ahaṅkāra itīyaṁ me
bhinnā prakṛtir aṣṭadhā

bhūmir āpo ’nalo vāyuḥ
khaṁ mano buddhir eva ca
ahaṅkāra itīyaṁ me
bhinnā prakṛtir aṣṭadhā

apareyam itas tv anyāṁ
prakṛtiṁ viddhi me parām
jīva-bhūtāṁ mahā-bāho
yayedaṁ dhāryate jagat

“Země, voda, oheň, vzduch, éter, mysl, inteligence a falešné ego—všech těchto osm prvků představuje Mé oddělené hmotné energie. Kromě této nižší přírody však existuje ještě Moje vyšší energie, ó Arjuno, válečníku mocných paží, kterou tvoří všechny živé bytosti, jež zápasí s hmotnou přírodou a udržují vesmír.”

“Earth, water, fire, air, ether, mind, intelligence and false ego — all together these eight comprise My separated material energies. But besides this inferior nature, O mighty-armed Arjuna, there is a superior energy of Mine, which consists of all living entities who are struggling with material nature and are sustaining the universe.”

Celý vesmírný projev není ničím jiným než kombinací hmotné a duchovní energie. Duchovní složku tvoří živé bytosti, které jsou označeny jako prakṛti, energie. Živá bytost není nikde označena jako puruṣa, Nejvyšší Osoba, a ztotožňovat ji s Nejvyšším Pánem je tedy naprostá nevědomost. Je okrajovou energií Nejvyššího Pána, i když mezi energií a energetickým zdrojem není ve skutečnosti žádný rozdíl. Povinností živé bytosti je pochopit svou skutečnou totožnost. Jakmile ji pochopí, Kṛṣṇa jí dá vše potřebné k tomu, aby dosáhla úrovně oddané služby. To je dokonalost života. Védská Upaniṣada to popisuje takto:

The entire cosmic manifestation is but a combination of matter and spirit. The spiritual part is the living entity, and these living entities are described as prakṛti, or energy. The living entity is never described as puruṣa, the Supreme Person; therefore to identify the living entity with the Supreme Lord is simply ignorance. The living entity is the marginal potency of the Supreme Lord, although there is factually no difference between the energy and the energetic. The duty of the living entity is to understand his real identity. When he does, Kṛṣṇa gives him all the facilities to come to the platform of devotional service. That is the perfection of life. This is indicated in the Vedic Upaniṣad:

yam evaiṣa vṛṇute tena labhyas
tasyaiṣa ātmā vivṛṇute tanūṁ svām

Pán Kṛṣṇa potvrzuje totéž v Bhagavad-gītě (10.10):

Lord Kṛṣṇa confirms this in Bhagavad-gītā (10.10):

teṣāṁ satata-yuktānāṁ
bhajatāṁ prīti-pūrvakam
dadāmi buddhi-yogaṁ taṁ
yena mām upayānti te

“Těm, kteří jsou Mi neustále oddáni a s láskou Mě uctívají, dávám pochopení, s jehož pomocí ke Mně mohou dospět.” Z toho plyne, že i když člověk může začít s karma-yogou, jñāna-yogou či aṣṭāṅga-yogou, musí dospět na úroveň bhakti-yogy. Do té doby nemůže dosáhnout seberealizace a realizace Absolutní Pravdy.

“To those who are constantly devoted and worship Me with love, I give the understanding by which they can come to Me.” The conclusion is that one must come to the platform of bhakti-yoga, even though one may begin with karma-yoga, jñāna-yoga or aṣṭāṅga-yoga. Unless one comes to the platform of bhakti-yoga, self-realization or realization of the Absolute Truth cannot be achieved.