Sloka 33
Text 33
Verš
Text
bhramāma iha karmabhiḥ
tāvad bhavat-prasaṅgānāṁ
saṅgaḥ syān no bhave bhave
bhramāma iha karmabhiḥ
tāvad bhavat-prasaṅgānāṁ
saṅgaḥ syān no bhave bhave
Synonyma
Synonyms
yāvat — dokud; te — Tvou; māyayā — iluzorní energií; spṛṣṭāḥ — znečištěni; bhramāmaḥ — bloudíme; iha — v tomto hmotném světě; karmabhiḥ — reakcemi za plodonosné činnosti; tāvat — tak dlouho; bhavat-prasaṅgānām — Tvých milujících oddaných; saṅgaḥ — společnost; syāt — nechť je; naḥ — naše; bhave bhave — ve všech životních druzích.
yāvat — as long as; te — Your; māyayā — by the illusory energy; spṛṣṭāḥ — contaminated; bhramāmaḥ — we wander; iha — in this material world; karmabhiḥ — by the reaction of fruitive activities; tāvat — so long; bhavat-prasaṅgānām — of Your loving devotees; saṅgaḥ — association; syāt — let there be; naḥ — our; bhave bhave — in every species of life.
Překlad
Translation
Drahý Pane, dokud musíme kvůli svému hmotnému znečištění zůstat v tomto hmotném světě a stěhovat se z jednoho druhu těla do druhého a z jedné planety na druhou, modlíme se, abychom se mohli stýkat s těmi, kdo rozmlouvají o Tvých zábavách. Modlíme se o toto požehnání jeden život za druhým, v různých tělesných podobách a na různých planetách.
Dear Lord, as long as we have to remain within this material world due to our material contamination and wander from one type of body to another and from one planet to another, we pray that we may associate with those who are engaged in discussing Your pastimes. We pray for this benediction life after life, in different bodily forms and on different planets.
Význam
Purport
Toto je nejlepší požehnání, o jaké může oddaný Nejvyššího Pána žádat. Potvrzuje to i Śrī Caitanya Mahāprabhu: sthāne sthitāḥ śruti-gatāṁ tanu-vāṅ-manobhiḥ (Bhāg. 10.14.3). Živá bytost může být podle svého osudu v tom či onom postavení, ale v každém případě musí bez ohledu na okolnosti pokračovat v naslouchání o činnostech a zábavách Nejvyššího Pána. Čistý oddaný se nemodlí o osvobození či ukončení koloběhu zrození a smrti, protože to nepovažuje za důležité. Nejdůležitější věcí je pro něho možnost naslouchat o zábavách a slávě Pána. Oddaní, kteří slouží Pánu v tomto světě, budou mít stejnou příležitost i v duchovním světě. Pro oddaného je proto duchovním světem vše, neboť dokud může naslouchat o zábavách Pána a opěvovat je — ať je to kdekoliv — Pán je tam Osobně přítomný. Tatra tiṣṭhāmi nārada yatra gāyanti mad-bhaktāḥ. Místo, kde se sejdou čistí oddaní, aby zpívali, naslouchali a rozmlouvali o Nejvyšší Osobnosti Božství, se stává Vaikuṇṭhou. Oddaný se nemusí modlit k Pánu o přemístění do vaikuṇṭhského světa. Čistý oddaný dokáže vytvořit Vaikuṇṭhu či Vṛndāvan kdekoliv; jednoduše tím, že bez přestupků opěvuje Pánovu slávu.
This is the best benediction that a devotee can ask of the Supreme Lord. This is also confirmed by Śrī Caitanya Mahāprabhu: sthāne sthitāḥ śruti-gatāṁ tanu-vāṅ-manobhiḥ (Bhāg. 10.14.3). One may be in one position or another according to destiny, but in any case one must continue to hear about the activities and pastimes of the Supreme Lord, regardless of circumstances. A pure devotee does not pray for liberation or for cessation of the cycle of birth and death because he does not consider that important. The most important thing for a devotee is getting a chance to hear about the pastimes and glories of the Lord. The devotees who engage in the service of the Lord in this world will have the same opportunity in the spiritual world also. Thus for a devotee, everything is in the spiritual world, for as long as he can hear about the pastimes of the Lord, or wherever he can chant, the Lord is personally present (yatra gāyanti mad-bhaktāḥ tatra tiṣṭhāmi nārada). When the pure devotees assemble to chant, hear and talk about the Supreme Personality of Godhead, the place where they assemble becomes Vaikuṇṭha. For the devotee there is no need to pray to the Lord for transferal to the Vaikuṇṭha world. A pure devotee can create Vaikuṇṭha or Vṛndāvana anywhere simply by chanting the glories of the Lord without offense.
Pracetové se modlí o příležitost naslouchat o slávě Pána v každé životní podobě (bhave bhave). Živá bytost se převtěluje z jednoho těla do druhého a oddaný se nijak zvlášť nestará o to, jak tento proces ukončit. Caitanya Mahāprabhu se modlí: mama janmani janmanīśvare bhavatād bhaktir ahaitukī tvayi — “Můj milý Pane, kéž jsem upevněný v čisté oddané službě Tobě život za životem.” Oddaný se pokorně považuje za nezpůsobilého pro přemístění do duchovního světa; vždy si o sobě myslí, že je znečištěn kvalitami hmotné přírody. Žádat o vysvobození z hmotných kvalit nemá ani zapotřebí. Oddaná služba sama o sobě představuje transcendentální postavení, a proto není důvod o vysvobození žádat. Čistý oddaný tedy neusiluje o ukončení opakovaného zrození a smrti, ale neustále touží po společnosti jiných oddaných, kteří se věnují opěvování Pána a naslouchání o Jeho slávě.
The Pracetās pray for an opportunity to hear of the glories of the Lord in every form of life (bhave bhave). A living entity transmigrates from one body to another. The devotee is not particularly eager to stop this process. Caitanya Mahāprabhu prays, mama janmani janmanīśvare bhavatād bhaktir ahaitukī tvayi: “My dear Lord, life after life may I be fixed in Your pure devotional service.” Out of humility, a devotee considers himself unfit to be transferred to the spiritual world. He always thinks himself contaminated by the modes of material nature. Nor is there any need for a devotee to ask to be freed from the modes of material nature. Devotional service itself is in the transcendental position; therefore there is no question of asking for this special facility. The conclusion is that a pure devotee is not anxious to stop the repetition of birth and death, but is always eager to associate with other devotees who are engaged in chanting and hearing about the glories of the Lord.