Sloka 17
Text 17
Verš
Texto
satāṁ guṇaiḥ ṣaḍbhir asattametaraiḥ
smṛtau hatāyāṁ bhṛta-māna-durdṛśaḥ
stabdhā na paśyanti hi dhāma bhūyasām
satāṁ guṇaiḥ ṣaḍbhir asattametaraiḥ
smṛtau hatāyāṁ bhṛta-māna-durdṛśaḥ
stabdhā na paśyanti hi dhāma bhūyasām
Synonyma
Palabra por palabra
vidyā — vzdělání; tapaḥ — askeze; vitta — bohatství; vapuḥ — tělesná krása a podobně; vayaḥ — mládí; kulaiḥ — s původem; satām — zbožných; guṇaiḥ — takovými vlastnostmi; ṣaḍbhiḥ — šesti; asattama-itaraiḥ — s opačným výsledkem pro ty, kdo nejsou velké duše; smṛtau — zdravý rozum; hatāyām — ztracený; bhṛta-māna-durdṛśaḥ — zaslepený pýchou; stabdhāḥ — domýšlivý; na — ne; paśyanti — vidí; hi — pro; dhāma — sláva; bhūyasām — velkých duší.
vidyā — education; tapaḥ — austerity; vitta — wealth; vapuḥ — beauty of body, etc.; vayaḥ — youth; kulaiḥ — with heritage; satām — of the pious; guṇaiḥ — by such qualities; ṣaḍbhiḥ — six; asattama-itaraiḥ — having the opposite result to those who are not great souls; smṛtau — good sense; hatāyām — being lost; bhṛta-māna-durdṛśaḥ — blind due to pride; stabdhāḥ — being proud; na — not; paśyanti — see; hi — for; dhāma — the glories; bhūyasām — of the great souls.
Překlad
Traducción
Vznešené osobnosti vlastní šest předností: vzdělání, askezi, bohatství, krásu, mládí a původ. Kdo je však na ně příliš pyšný, začne být zaslepený a ztratí veškerý zdravý rozum. Potom již nedokáže ocenit slávu velkých duší.
Aunque la educación, la austeridad, la riqueza, la belleza, la juventud y la herencia son las seis cualidades de las personas muy elevadas, el que se enorgullece de poseerlas se ciega, pierde la cordura y no es capaz de reconocer las glorias de grandes personalidades.
Význam
Significado
Někdo může namítat, že když byl Dakṣa tak vzdělaný, bohatý a odříkavý a měl tak vznešený původ, jak se mohl na někoho tak zlobit? Odpovědí je, že má-li tyto výsady (dobré vzdělání, vznešený původ, krásu a bohatství) nedopatřením někdo, kdo je na ně pyšný, výsledek je neblahý. Mléko je dobré, ale když se ho dotkne závistivý had, začne být jedovaté. Hmotné přednosti, jako je vzdělání, bohatství, krása a dobrý původ, jsou nepochybně pěkné, ale pokud zdobí zlomyslného člověka, mají opačné účinky. Cāṇakya Paṇḍita říká, že had, který má na hlavě drahokam, není o nic méně nebezpečný, protože je to stále had. Hadi přirozeně závidí jiným živým bytostem, včetně těch, které jsou nevinné. Had uštkne i tvora, který mu nijak neublížil, protože útočit na nevinné bytosti je jeho povahou. Dakṣa měl mnoho hmotných předností, ale byl na ně pyšný a navíc byl nesmírně závistivý, a tím byly všechny jeho vlastnosti znečištěné. Pro někoho, kdo usiluje o pokrok v duchovním vědomí, vědomí Kṛṣṇy, je proto vlastnictví takového hmotného bohatství někdy škodlivé. Když se Kuntīdevī modlila ke Kṛṣṇovi, oslovila Jej jako akiñcana-gocaru — osobnost, která je snadno dostupná pro ty, kdo pozbyli všeho hmotného jmění. Být ve špatné hmotné situaci je pro pokrok ve vědomí Kṛṣṇy výhodou; je-li si však člověk vědom svého věčného vztahu s Nejvyšší Osobností Božství, může využít všech svých hmotných předností, jako je vysoké vzdělání, krása a vznešený původ, ve službě Pánu. Potom budou tyto jeho přednosti slavné. Bez vědomí Kṛṣṇy je veškeré hmotné jmění nula. Stojí-li však tato nula vedle Nejvyšší Jedničky, její hodnota se okamžitě zvýší na deset. Bez Nejvyšší Jedničky zůstane nula vždy nulou — i když je za sebou sto nul, jejich hodnota je stále nulová. Dokud se hmotné vlastnictví nepoužívá ve vědomí Kṛṣṇy, způsobuje pouze chaos a degraduje svého vlastníka.
Dakṣa era muy erudito, rico y austero, y además su ascendencia era muy elevada. Entonces, ¿cómo es posible que sintiese ira contra otros sin motivo justificado? La respuesta a ese posible argumento es que esas buenas cualidades —buena educación, buena familia, belleza y abundancia de riquezas—, cuando las posee una persona que se enorgullece de ello, producen muy malos resultados. La leche es muy buen alimento, pero tocada por una serpiente envidiosa se convierte en veneno. De la misma manera, no cabe duda de que los dones materiales de educación, riqueza, belleza, buena familia, etc., son muy buenos, pero cuando adornan a personas de naturaleza maliciosa, tienen efectos negativos. Cāṇakya Paṇḍita nos da otro ejemplo: Aunque una serpiente lleve una joya en la cabeza, sigue siendo peligrosa, porque es una serpiente. La serpiente, por naturaleza, envidia a las demás entidades vivientes, aunque sean inocentes. Para que una serpiente pique a otra criatura, no es necesario que esta haya hecho nada; la serpiente tiene la costumbre de picar a criaturas inocentes. De manera similar, Dakṣa tenía muchas cualidades materiales, pero como era envidioso y estaba orgulloso de sus posesiones, todas esas cualidades eran impuras. De modo que la posesión de esos dones materiales a veces puede ser contraproducente para el que está avanzando en conciencia espiritual, en conciencia de Kṛṣṇa. Ofreciendo oraciones a Kṛṣṇa, Kuntīdevī se dirigió a Él llamándole akiñcana-gocara, «aquel a quien pueden acceder fácilmente los que carecen de adquisiciones materiales». Estar exhausto de lo material es ventajoso a la hora de progresar en el proceso de conciencia de Kṛṣṇa, aunque una persona consciente de su relación eterna con la Suprema Personalidad de Dios puede utilizar sus dones materiales, como por ejemplo una vasta erudición, belleza o elevado linaje, para el servicio del Señor; cuando así lo hace, esos dones son gloriosos. En otras palabras, las posesiones materiales del que no es consciente de Kṛṣṇa son igual a cero, pero ese cero, puesto al lado del Uno Supremo, se convierte instantáneamente en diez. Si no está al lado del Uno Supremo, el cero siempre es cero; aunque se le añadan cien ceros más, no subirá de cero. Si no se utilizan en el servicio consciente de Kṛṣṇa, los dones materiales pueden provocar la ruina de quien los posea y degradarle.