Sloka 17
Text 17
Verš
Text
satāṁ guṇaiḥ ṣaḍbhir asattametaraiḥ
smṛtau hatāyāṁ bhṛta-māna-durdṛśaḥ
stabdhā na paśyanti hi dhāma bhūyasām
satāṁ guṇaiḥ ṣaḍbhir asattametaraiḥ
smṛtau hatāyāṁ bhṛta-māna-durdṛśaḥ
stabdhā na paśyanti hi dhāma bhūyasām
Synonyma
Synonyms
vidyā — vzdělání; tapaḥ — askeze; vitta — bohatství; vapuḥ — tělesná krása a podobně; vayaḥ — mládí; kulaiḥ — s původem; satām — zbožných; guṇaiḥ — takovými vlastnostmi; ṣaḍbhiḥ — šesti; asattama-itaraiḥ — s opačným výsledkem pro ty, kdo nejsou velké duše; smṛtau — zdravý rozum; hatāyām — ztracený; bhṛta-māna-durdṛśaḥ — zaslepený pýchou; stabdhāḥ — domýšlivý; na — ne; paśyanti — vidí; hi — pro; dhāma — sláva; bhūyasām — velkých duší.
vidyā — education; tapaḥ — austerity; vitta — wealth; vapuḥ — beauty of body, etc.; vayaḥ — youth; kulaiḥ — with heritage; satām — of the pious; guṇaiḥ — by such qualities; ṣaḍbhiḥ — six; asattama-itaraiḥ — having the opposite result to those who are not great souls; smṛtau — good sense; hatāyām — being lost; bhṛta-māna-durdṛśaḥ — blind due to pride; stabdhāḥ — being proud; na — not; paśyanti — see; hi — for; dhāma — the glories; bhūyasām — of the great souls.
Překlad
Translation
Vznešené osobnosti vlastní šest předností: vzdělání, askezi, bohatství, krásu, mládí a původ. Kdo je však na ně příliš pyšný, začne být zaslepený a ztratí veškerý zdravý rozum. Potom již nedokáže ocenit slávu velkých duší.
Although the six qualities education, austerity, wealth, beauty, youth and heritage are for the highly elevated, one who is proud of possessing them becomes blind, and thus he loses his good sense and cannot appreciate the glories of great personalities.
Význam
Purport
Někdo může namítat, že když byl Dakṣa tak vzdělaný, bohatý a odříkavý a měl tak vznešený původ, jak se mohl na někoho tak zlobit? Odpovědí je, že má-li tyto výsady (dobré vzdělání, vznešený původ, krásu a bohatství) nedopatřením někdo, kdo je na ně pyšný, výsledek je neblahý. Mléko je dobré, ale když se ho dotkne závistivý had, začne být jedovaté. Hmotné přednosti, jako je vzdělání, bohatství, krása a dobrý původ, jsou nepochybně pěkné, ale pokud zdobí zlomyslného člověka, mají opačné účinky. Cāṇakya Paṇḍita říká, že had, který má na hlavě drahokam, není o nic méně nebezpečný, protože je to stále had. Hadi přirozeně závidí jiným živým bytostem, včetně těch, které jsou nevinné. Had uštkne i tvora, který mu nijak neublížil, protože útočit na nevinné bytosti je jeho povahou. Dakṣa měl mnoho hmotných předností, ale byl na ně pyšný a navíc byl nesmírně závistivý, a tím byly všechny jeho vlastnosti znečištěné. Pro někoho, kdo usiluje o pokrok v duchovním vědomí, vědomí Kṛṣṇy, je proto vlastnictví takového hmotného bohatství někdy škodlivé. Když se Kuntīdevī modlila ke Kṛṣṇovi, oslovila Jej jako akiñcana-gocaru — osobnost, která je snadno dostupná pro ty, kdo pozbyli všeho hmotného jmění. Být ve špatné hmotné situaci je pro pokrok ve vědomí Kṛṣṇy výhodou; je-li si však člověk vědom svého věčného vztahu s Nejvyšší Osobností Božství, může využít všech svých hmotných předností, jako je vysoké vzdělání, krása a vznešený původ, ve službě Pánu. Potom budou tyto jeho přednosti slavné. Bez vědomí Kṛṣṇy je veškeré hmotné jmění nula. Stojí-li však tato nula vedle Nejvyšší Jedničky, její hodnota se okamžitě zvýší na deset. Bez Nejvyšší Jedničky zůstane nula vždy nulou — i když je za sebou sto nul, jejich hodnota je stále nulová. Dokud se hmotné vlastnictví nepoužívá ve vědomí Kṛṣṇy, způsobuje pouze chaos a degraduje svého vlastníka.
It may be argued that since Dakṣa was very learned, wealthy and austere and had descended from a very exalted heritage, how could he be unnecessarily angry towards another? The answer is that when the qualities of good education, good parentage, beauty and sufficient wealth are misplaced in a person who is puffed up by all these possessions, they produce a very bad result. Milk is a very nice food, but when milk is touched by an envious serpent it becomes poisonous. Similarly, material assets such as education, wealth, beauty and good parentage are undoubtedly nice, but when they decorate persons of a malicious nature, then they act adversely. Another example, given by Cāṇakya Paṇḍita, is that a serpent that has a jewel on its head is still fearful because it is a serpent. A serpent, by nature, is envious of other living entities, even though they be faultless. When a serpent bites another creature, it is not necessarily because the other creature is at fault; it is the habit of the serpent to bite innocent creatures. Similarly, although Dakṣa was qualified by many material assets, because he was proud of his possessions and because he was envious, all those qualities were polluted. It is therefore sometimes detrimental for a person advancing in spiritual consciousness, or Kṛṣṇa consciousness, to possess such material assets. Kuntīdevī, while offering prayers to Kṛṣṇa, addressed Him as akiñcana-gocara, one who is easily approached by those who are bereft of all material acquisitions. Material exhaustion is an advantage for advancement in Kṛṣṇa consciousness, although if one is conscious of his eternal relationship with the Supreme Personality of Godhead, one can utilize one’s material assets, such as great learning and beauty and exalted ancestry, for the service of the Lord; then such assets become glorious. In other words, unless one is Kṛṣṇa conscious, all his material possessions are zero, but when this zero is by the side of the Supreme One, it at once increases in value to ten. Unless situated by the side of the Supreme One, zero is always zero; one may add one hundred zeros, but the value will still remain zero. Unless one’s material assets are used in Kṛṣṇa consciousness, they may play havoc and degrade the possessor.