Skip to main content

Sloka 11

Text 11

Verš

Text

tvayy etad āścaryam ajātma-māyayā
vinirmitaṁ bhāti guṇa-trayātmakam
tathāpy ahaṁ yoṣid atattva-vic ca te
dīnā didṛkṣe bhava me bhava-kṣitim
tvayy etad āścaryam ajātma-māyayā
vinirmitaṁ bhāti guṇa-trayātmakam
tathāpy ahaṁ yoṣid atattva-vic ca te
dīnā didṛkṣe bhava me bhava-kṣitim

Synonyma

Synonyms

tvayi — v tobě; etat — ten; āścaryam — úžasný; aja — ó Pane Śivo; ātma-māyayā — vnější energií Nejvyššího Pána; vinirmitam — stvořený; bhāti — zdá se; guṇa-traya-ātmakam — vzájemné působení tří kvalit hmotné přírody; tathā api — přesto; aham — já; yoṣit — žena; atattva-vit — která nezná pravdu; ca — a; te — tvoje; dīnā — ubohá; didṛkṣe — toužím vidět; bhava — ó Pane Śivo; me — mé; bhava-kṣitim — rodiště.

tvayi — in you; etat — this; āścaryam — wonderful; aja — O Lord Śiva; ātma-māyayā — by the external energy of the Supreme Lord; vinirmitam — created; bhāti — appears; guṇa-traya-ātmakam — being an interaction of the three modes of material nature; tathā api — even so; aham — I; yoṣit — woman; atattva-vit — not conversant with the truth; ca — and; te — your; dīnā — poor; didṛkṣe — I wish to see; bhava — O Lord Śiva; me — my; bhava-kṣitim — place of birth.

Překlad

Translation

Tento projevený vesmír je úžasným stvořením vzájemného působení tří kvalit hmotné přírody neboli vnější energie Nejvyššího Pána. Ty jsi tuto pravdu dokonale realizoval. Já jsem však jen ubohá žena, a jak víš, pravda mi není známá. Toužím proto znovu vidět své rodiště.

This manifested cosmos is a wonderful creation of the interaction of the three material modes, or the external energy of the Supreme Lord. This truth is fully known to you. Yet I am but a poor woman, and, as you know, I am not conversant with the truth. Therefore I wish to see my birthplace once more.

Význam

Purport

Dākṣāyaṇī, Satī, si byla dokonale vědoma toho, že její manžel, Pán Śiva, neměl příliš velký zájem o třpytivý projev hmotného světa, který je výsledkem vzájemného působení tří kvalit hmotné přírody. Oslovila proto svého manžela slovem aja, jež označuje toho, kdo překonal otroctví zrození a smrti a realizoval svou věčnou totožnost. Řekla: “Jsi seberealizovaný a nedotýká se tě iluze, kdy živá bytost přijímá tento zvrácený odraz neboli hmotný vesmírný projev za skutečný. Již tě nepřitahuje společenský život a nikoho nepovažuješ za otce, matku nebo sestru, neboť jsou to pouhé iluzorní vztahy. Já, ubohá žena, však nejsem tak pokročilá v transcendentální realizaci, a proto mi tyto věci přirozeně připadají skutečné.” Pouze méně inteligentní osoby přijímají tento zvrácený odraz duchovního světa jako skutečnost. Pod vlivem vnější energie si myslí, že tento projev je opravdový, zatímco ti, kdo jsou pokročilí v duchovní realizaci, vědí, že se jedná o iluzi. Realita je jinde, v duchovním světě. “Co se mne týče,” řekla Satī, “nevím toho o seberealizaci mnoho. Jsem ubohá, protože neznám opravdovou skutečnost. Táhne mne to do mého rodiště, chci se tam podívat.” Kdo je přitahován místem, kde se narodil, svým tělem a dalšími podobnými věcmi, o kterých Bhāgavatam v této souvislosti hovoří, je považován za osla nebo krávu. Satī to vše mnohokrát slyšela od svého manžela, Pána Śivy, ale protože byla žena, yoṣit, nepřestala po těchto hmotných předmětech citové náklonnosti toužit. Slovo yoṣit znamená “užívaný”. Ženám se proto říká yoṣit a styky s nimi jsou omezené pro každého, kdo usiluje o pokrok v duchovním životě. Stane-li se někdo hračkou v rukách yoṣit, jeho duchovní pokrok se okamžitě zastaví. Je řečeno: “Ti, kdo jsou jako hračky v rukách ženy (yoṣit-krīḍā-mṛgeṣu), nemohou pokročit v duchovní realizaci.”

Dākṣāyaṇī, Satī, knew very well that her husband, Lord Śiva, was not very much interested in the glaring manifestation of the material world, which is caused by the interaction of the three modes of nature. Therefore she addressed her husband as aja, which refers to one who has transcended the bondage of birth and death, or one who has realized his eternal position. She stated, “The illusion of accepting the perverted reflection, the material or cosmic manifestation, to be real is not present in you, because you are self-realized. For you the attraction of social life and the consideration that someone is father, someone is mother and someone is sister, which are illusory relationships, is already over; but because I am a poor woman, I am not so advanced in transcendental realization. Therefore naturally these appear to me as real.” Only less intelligent persons accept this perverted reflection of the spiritual world to be real. Those who are under the spell of the external energy accept this manifestation to be fact, whereas those who are advanced in spiritual realization know that it is illusion. Actual reality is elsewhere, in the spiritual world. “But as far as I am concerned,” Satī said, “I do not have much knowledge about self-realization. I am poor because I do not know the actual facts. I am attracted by my birthplace, and I want to see it.” One who has attraction for his birthplace, for his body and for other such items mentioned in the Bhāgavatam is considered to be like an ass or a cow. Satī might have heard all this many times from her husband, Lord Śiva, but because she was a woman, yoṣit, she still hankered after the same material objects of affection. The word yoṣit means “one who is enjoyed.” Therefore woman is called yoṣit. In spiritual advancement, association with yoṣit is always restricted because if one is like a play doll in the hands of yoṣit, then all his spiritual advancement is at once stopped. It is said, “Those who are just like playthings in the hands of a woman (yoṣit-krīḍā-mṛgeṣu) cannot make any advancement in spiritual realization.”