Skip to main content

Sloka 34

Text 34

Verš

Text

naikāntataḥ pratīkāraḥ
karmaṇāṁ karma kevalam
dvayaṁ hy avidyopasṛtaṁ
svapne svapna ivānagha
naikāntataḥ pratīkāraḥ
karmaṇāṁ karma kevalam
dvayaṁ hy avidyopasṛtaṁ
svapne svapna ivānagha

Synonyma

Synonyms

na — nikdy; ekāntataḥ — konečné; pratīkāraḥ — protiopatření; karmaṇām — proti různým činnostem; karma — jiná činnost; kevalam — pouze; dvayam — obě; hi — protože; avidyā — kvůli iluzi; upasṛtam — přijaté; svapne — ve snu; svapnaḥ — sen; iva — jako; anagha — ó ty, který jsi prostý hříšných činností.

na — never; ekāntataḥ — ultimately; pratīkāraḥ — counteraction; karmaṇām — of different activities; karma — another activity; kevalam — only; dvayam — both; hi — because; avidyā — due to illusion; upasṛtam — accepted; svapne — in a dream; svapnaḥ — a dream; iva — like; anagha — O you who are free from sinful activities.

Překlad

Translation

Nārada pokračoval: Ó ty, který jsi prostý všech hříšných činností! Nikdo nemůže zabránit důsledkům plodonosných činů pouhou další činností, která postrádá vědomí Kṛṣṇy. Všechny takové činnosti jsou projevem naší nevědomosti. Ošklivého snu se nezbavíme jinou ošklivou vidinou, ale jedině probuzením. Stejně tak naše hmotná existence je důsledkem naší nevědomosti a iluze. Dokud se neprobudíme k vědomí Kṛṣṇy, nemůžeme se těchto snů zbavit. Abychom nalezli konečné řešení všech problémů, musíme se probudit k vědomí Kṛṣṇy.

Nārada continued: O you who are free from all sinful activity! No one can counteract the effects of fruitive activity simply by manufacturing a different activity devoid of Kṛṣṇa consciousness. All such activity is due to our ignorance. When we have a troublesome dream, we cannot relieve it with a troublesome hallucination. One can counteract a dream only by awaking. Similarly, our material existence is due to our ignorance and illusion. Unless we awaken to Kṛṣṇa consciousness, we cannot be relieved of such dreams. For the ultimate solution to all problems, we must awaken to Kṛṣṇa consciousness.

Význam

Purport

Existují dva druhy plodonosných činností. Břemeno si můžeme dát buď na hlavu, nebo na rameno. Ale nést břemeno na kterémkoliv místě je ve skutečnosti totéž. Lidé však toto přemístění považují za účinné opatření. V této souvislosti řekl Prahlāda Mahārāja, že hlupáci a darebáci v hmotném světě dělají velkolepé plány na dosažení tělesného pohodlí, aniž by věděli, že jejich opatření (třebaže úspěšná) jsou pouze māyā. Lidé ve dne v noci těžce pracují pro iluzorní tělesné štěstí, ale to není způsob, jak být skutečně šťastný. Musíme se vyprostit z hmotného zapletení a vrátit se domů, zpátky k Bohu. To je skutečné štěstí. Vedy proto přikazují: “Nezůstávej v temnotě tohoto hmotného světa. Jdi za světlem duchovního světa.” Aby člověk odstranil jedno utrpení hmotného těla, musí přijmout jiné utrpení. Obojí je přitom pouhá iluze. Kdo přijme jednu obtíž, aby zabránil druhé, nic nezíská. Závěr je, že dokud jsme v hmotném světě, nemůžeme být trvale šťastní. Jedinou pomocí je z tohoto hmotného světa odejít a vrátit se domů, zpátky k Bohu.

There are two kinds of fruitive activity: we can place the burden on the head, or we can place it on the shoulder. Actually, keeping the burden in either place is the same. The transferal, however, is taking place under the name of counteraction. In this connection Prahlāda Mahārāja said that fools and rascals in the material world plan so gorgeously for bodily comfort without knowing that such arrangements, even if successful, are only māyā. People are working hard day and night for the illusory happiness of the body. This is not a way to achieve happiness. One has to get out of this material entanglement and return home, back to Godhead. That is real happiness. The Vedas therefore enjoin: “Don’t remain in the darkness of this material world. Go to the light of the spiritual world.” To counteract the distress of this material body, one has to take on another distressed condition. Both situations are only illusion. There is no gain in taking on one trouble to counteract another trouble. The conclusion is that one cannot be perpetually happy as long as one exists in this material world. The only remedy is to get out of this material world altogether and return home, back to Godhead.