Skip to main content

Sloka 11

Text 11

Verš

Text

nalinī nālinī nāse
gandhaḥ saurabha ucyate
ghrāṇo ’vadhūto mukhyāsyaṁ
vipaṇo vāg rasavid rasaḥ
nalinī nālinī nāse
gandhaḥ saurabha ucyate
ghrāṇo ’vadhūto mukhyāsyaṁ
vipaṇo vāg rasavid rasaḥ

Synonyma

Synonyms

nalinī — jménem Nalinī; nālinī — jménem Nālinī; nāse — dvě nosní dírky; gandhaḥ — vůně; saurabhaḥ — Saurabha (vůně); ucyate — nazývá se; ghrāṇaḥ — čich; avadhūtaḥ — zvaný Avadhūta; mukhyā — zvaná Mukhyā (hlavní); āsyam — ústa; vipaṇaḥ — jménem Vipaṇa; vāk — řeč; rasa-vit — jménem Rasajña (odborník na ochutnávání); rasaḥ — chuť.

nalinī — named Nalinī; nālinī — named Nālinī; nāse — the two nostrils; gandhaḥ — aroma; saurabhaḥ — Saurabha (fragrance); ucyate — is called; ghrāṇaḥ — the sense of smell; avadhūtaḥ — called Avadhūta; mukhyā — called Mukhyā (principal); āsyam — the mouth; vipaṇaḥ — named Vipaṇa; vāk — the faculty of speech; rasa-vit — named Rasajña (expert in tasting); rasaḥ — the sense of taste.

Překlad

Translation

Dvoje dveře zvané Nalinī a Nālinī představují dvě nosní dírky a město zvané Saurabha představuje vůni. Společník označený jako Avadhūta je čich. Dveře zvané Mukhyā jsou ústa, Vipaṇa je řeč a Rasajña je chuť.

The two doors named Nalinī and Nālinī should be known as the two nostrils, and the city named Saurabha represents aroma. The companion spoken of as Avadhūta is the sense of smell. The door called Mukhyā is the mouth, and Vipaṇa is the faculty of speech. Rasajña is the sense of taste.

Význam

Purport

Slovo avadhūta znamená “zcela svobodný”. Když někdo dosáhne stádia avadhūta, nepodléhá již žádným pravidlům a předpisům. Může si dělat, co chce. Toto stádium avadhūta odpovídá vzduchu, který nehledí na žádné překážky. V Bhagavad-gītě (6.34) je řečeno:

The word avadhūta means “most free.” A person is not under the rules and regulations of any injunction when he has attained the stage of avadhūta. In other words, he can act as he likes. This avadhūta stage is exactly like air, which does not care for any obstruction. In Bhagavad-gītā (6.34) it is said:

cañcalaṁ hi manaḥ kṛṣṇa
pramāthi balavad dṛḍham
tasyāhaṁ nigrahaṁ manye
vāyor iva suduṣkaram
cañcalaṁ hi manaḥ kṛṣṇa
pramāthi balavad dṛḍham
tasyāhaṁ nigrahaṁ manye
vāyor iva suduṣkaram

“Mysl je neklidná, bouřlivá, vzpurná a velice silná, ó Kṛṣṇo. Zdá se mi, že zkrotit ji je těžší než ovládnout vítr.”

“The mind is restless, turbulent, obstinate and very strong, O Kṛṣṇa, and to subdue it is, it seems to me, more difficult than controlling the wind.”

Stejně jako nelze ovládnout vzduch nebo vítr, tak i dvě nosní dírky, které se nacházejí na jednom místě, si volně užívají čichových vjemů. Ústa zase pomocí jazyka neustále vychutnávají různé druhy lahodných pokrmů.

Just as the air or wind cannot be checked by anyone, the two nostrils, situated in one place, enjoy the sense of smell without impediment. When the tongue is present, the mouth continually tastes all kinds of relishable foodstuffs.