Skip to main content
Knihovna » Śrīmad-Bhāgavatam » Zpěv čtvrtý: Stvoření čtvrtého řádu » KAPITOLA DVACÁTÁ OSMÁ

Sloka 9

Text 9

Verš

Text

kāmān abhilaṣan dīno
yāta-yāmāṁś ca kanyayā
vigatātma-gati-snehaḥ
putra-dārāṁś ca lālayan
kāmān abhilaṣan dīno
yāta-yāmāṁś ca kanyayā
vigatātma-gati-snehaḥ
putra-dārāṁś ca lālayan

Synonyma

Synonyms

kāmān — předměty požitku; abhilaṣan — po kterých vždy prahl; dīnaḥ — chudý člověk; yāta-yāmān — bez chuti; ca — také; kanyayā — vlivem Kālakanyi; vigata — ztracený; ātma-gati — skutečný smysl života; snehaḥ — připoutanost; putra — k synům; dārān — manželce; ca — a; lālayan — láskyplně pečoval.

kāmān — objects of enjoyment; abhilaṣan — always lusting after; dīnaḥ — the poor man; yāta-yāmān — stale; ca — also; kanyayā — by the influence of Kālakanyā; vigata — lost; ātma-gati — real purpose of life; snehaḥ — attachment to; putra — sons; dārān — wife; ca — and; lālayan — affectionately maintaining.

Překlad

Translation

Předměty požitku vlivem Kālakanyi ztratily svoji chuť, a jelikož krále Purañjanu neopouštěly chtivé touhy, zchudl po všech stránkách. Nepochopil tedy smysl života. Stále si udržoval silnou náklonnost k manželce a dětem a myslel na to, jak o ně bude postaráno.

The objects of enjoyment became stale by the influence of Kālakanyā. Due to the continuance of his lusty desires, King Purañjana became very poor in everything. Thus he did not understand the aim of life. He was still very affectionate toward his wife and children, and he worried about maintaining them.

Význam

Purport

To je přesně situace současné civilizace. Každý se věnuje udržování těla, domova a rodiny, a na konci života je proto zmatený a neví, co je to duchovní život a co je smysl lidské existence. V civilizaci smyslového požitku není duchovní život možný, protože lidé myslí pouze na tento život. I když je příští život skutečností, nikde se o něm neučí.

This is exactly the position of present civilization. Everyone is engaged in maintaining the body, home and family. Consequently everyone becomes confused at the end of life, not knowing what spiritual life and the goal of human life are. In a civilization of sense gratification there cannot be spiritual life, because a person thinks only of this life. Although the next life is a fact, no information is given about it.