Sloka 65
Text 65
Verš
Texto
pārokṣyeṇa pradarśitam
yat parokṣa-priyo devo
bhagavān viśva-bhāvanaḥ
pārokṣyeṇa pradarśitam
yat parokṣa-priyo devo
bhagavān viśva-bhāvanaḥ
Synonyma
Palabra por palabra
barhiṣman — ¡oh, rey Prācīnabarhi!; etat — esta; adhyātmam — narración sobre la autorrealización; pārokṣyeṇa — indirectamente; pradarśitam — instruido; yat — porque; parokṣa-priyaḥ — interesante por medio de descripciones indirectas; devaḥ — el Señor Supremo; bhagavān — la Personalidad de Dios; viśva-bhāvanaḥ — la causa de todas las causas.
Překlad
Traducción
Můj milý králi Prācīnabarhi, Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, příčina všech příčin, je oslavován, aby Ho lidé nepřímo poznávali. Proto jsem ti vyložil příběh o Purañjanovi. Ve skutečnosti jsou to pokyny pro seberealizaci.
Mi querido rey Prācīnabarhi, la Suprema Personalidad de Dios, la causa de todas las causas, es famoso por ser aquel a quien se conoce por medios indirectos. Por eso te he contado la historia de Purañjana. En realidad, se trata de una enseñanza que va dirigida a la autorrealización.
Význam
Significado
V Purāṇách je mnoho podobných příběhů, které napomáhají seberealizaci. Ve Vedách stojí: parokṣa-priyā iva hi devāḥ. Mnoho příběhů z Purāṇ má v obyčejných lidech vzbudit zájem o transcendentální náměty. Popisují však skutečnost — nesmíme je pokládat za obyčejné příběhy bez transcendentálního obsahu. Některé z nich popisují skutečné historické události, ale my bychom se měli zajímat o jejich hlavní sdělení. Obyčejný člověk rychle chápe nepřímé pokyny. Cesta bhakti-yogy je ve skutečnosti cestou přímého naslouchání o zábavách Nejvyšší Osobnosti Božství (śravaṇaṁ kīrtanaṁ viṣṇoḥ), ale ti, kdo nemají zájem naslouchat přímo o činnostech Pána nebo jim nerozumějí, mohou s velkým prospěchem naslouchat příběhům a bajkám, jako je ta, kterou vyprávěl Nārada Muni.
En los Purāṇas hay muchas historias semejantes a esta, que apuntan a la autorrealización. Como se afirma en los Vedas: parokṣa-priyā iva hi devāḥ. En los Purāṇas hay muchas historias destinadas a despertar el interés del hombre corriente en los temas trascendentales; en realidad, esas historias se basan en hechos reales. No se las debe considerar historias carentes de finalidad trascendental. Algunas de ellas se refieren a hechos históricos verdaderos. Sin embargo, nuestro interés debe centrarse en el verdadero significado de la historia. Al hombre común, las instrucciones indirectas le resultan muy fáciles de entender. En realidad, el sendero del bhakti-yoga consiste en escuchar directamente los pasatiempos de la Suprema Personalidad de Dios (śravaṇaṁ kīrtanaṁ viṣṇoḥ), pero quienes no tienen interés en escuchar directamente las actividades del Señor, o no las pueden entender, pueden obtener buenos resultados si escuchan historias y fábulas como la que en estos versos ha narrado Nārada Muni.
Následuje slovník několika důležitých slov z této kapitoly.
A continuación presentamos un glosario con algunas de las palabras importantes de este capítulo.
ādeśa-kārī — jednání, které je výsledkem hříšných činností.
ādeśa-kārī—Las acciones resultantes de las actividades pecaminosas.
agastya — mysl.
agastya—La mente.
amātya — vládce smyslů, mysl.
amātya—El gobernador de los sentidos, la mente.
arbuda-arbuda — různé druhy činností śravaṇa a kīrtana o jménu, vlastnostech, podobě atd. Nejvyššího Pána.
arbuda-arbuda—Distintos tipos de śravaṇa y kīrtana acerca del nombre, las cualidades, la forma, etc., del Señor Supremo.
ari — překážky, jako je nemoc.
ari—Inconvenientes, como las enfermedades.
bhoga — požitek. Zde se vztahuje na skutečný požitek v duchovním životě.
bhoga—Disfrute. En este contexto, la palabra se refiere al disfrute verdadero en la vida espiritual.
bhṛtya — služebníci těla; smysly.
bhṛtya—Los sirvientes del cuerpo, es decir, los sentidos.
draviḍa-rāja — oddaná služba nebo osoba schopná vykonávat oddanou službu.
draviḍa-rāja—El servicio devocional; o la persona apta para ejecutar servicio devocional.
dvāra — dveře těla, jako jsou oči a uši.
dvāra—Las puertas del cuerpo, como los ojos y los oídos.
gṛha — domov. Pro duchovní rozvoj člověk potřebuje klidné místo neboli společnost oddaných.
gṛha—El hogar. Para el cultivo de la espiritualidad se precisa de un lugar libre de perturbaciones, o estar en la buena compañía de los devotos.
idhmavāha — oddaný, který přichází za duchovním mistrem. Idhma označuje dřevo, které se přikládá do ohně, a brahmacārī má přinášet tuto idhmu, aby zažehl oheň používaný při vykonávání obětí. Brahmacārī se učí podle duchovních pokynů ráno zažehnout oheň a nabízet do něj obětiny. Má přicházet za duchovním mistrem, aby se poučil o transcendentálních námětech, a védský pokyn praví, že když jde za duchovním mistrem, má s sebou přinést palivo pro vykonávání yajñi neboli oběti. Přesný védský verš zní takto:
idhmavāha—El devoto que acude al maestro espiritual. Idhma es la leña que se lleva para quemar en el fuego. Es deber del brahmacārī llevar ese idhma para encender el fuego que se emplea en la ejecución de sacrificios. La formación espiritual del brahmacārī le educa en la costumbre de encender un fuego y ofrecer oblaciones por la mañana. Su deber es acudir al maestro espiritual para recibir lecciones sobre temas trascendentales; el mandamiento védico estipula que al ir a ver al maestro espiritual hay que llevar leña para celebrar yajñas, sacrificios. Las palabras exactas de ese mandamiento védico son las siguientes:
samit-pāṇiḥ śrotriyaṁ brahma-niṣṭham
samit-pāṇiḥ śrotriyaṁ brahma-niṣṭham
“Aby se student naučil transcendentálnímu námětu, musí se obrátit na duchovního mistra. Když za ním jde, má přinést palivo pro obětní oheň. Takový duchovní mistr se pozná podle toho, že dokonale chápe závěry Ved, a proto neustále slouží Nejvyšší Osobnosti Božství.” (Muṇḍaka Upaniṣad 1.2.12) Když podmíněná duše slouží pravému duchovnímu mistrovi, postupně se odpoutává od hmotného požitku a dělá pod vedením svého gurua stálý pokrok v duchovní realizaci. Ti, kdo jsou zmateni iluzorní energií, nejeví nikdy zájem vyhledat duchovního mistra, aby byl jejich život úspěšný.
«Para aprender el tema trascendental, hay que acudir al maestro espiritual. Al hacerlo, hay que llevar leña para quemar en el sacrificio. La característica del maestro espiritual es que es experto en comprender la conclusión de los Vedas, y por esa razón se ocupa siempre en el servicio de la Suprema Personalidad de Dios» (Muṇḍaka Upaniṣad 1.2.12). Sirviendo al maestro espiritual genuino, el alma condicionada poco a poco se desapega del disfrute material y, bajo su dirección, hace firmes progresos en el sendero de la iluminación espiritual. Aquellos que se pierden bajo la influencia de la energía ilusoria no tienen el menor interés en acudir a un maestro espiritual para lograr el éxito en la vida.
jāyā — inteligence.
jāyā—La inteligencia.
jīrṇa-sarpa — unavený životní vzduch.
jīrṇa-sarpa—El aire vital cansado.
kālakanyā — neschopnost stáří.
kālakanyā—La postración física de la vejez.
kāma — vysoká horečka.
kāma—Una fiebre alta.
kulācala — místo, kde neexistuje neklid.
Kulācala—El lugar que está libre de perturbaciones.
kuṭumbinī — inteligence.
kuṭumbinī—La inteligencia.
madirekṣaṇā — označuje dívku, jejíž oči jsou tak přitažlivé, že omámí každého, kdo je spatří. Madirekṣaṇā tedy znamená “velice krásná mladá dívka”. Podle Jīvy Gosvāmīho představuje madirekṣaṇā zosobněné božstvo bhakti. Jakmile někoho přitahuje cesta bhakti, začne sloužit Pánovi a duchovnímu mistrovi a jeho život bude úspěšný. Vaidarbhī následovala svého manžela. Stejně jako ona opustila pohodlný domov, aby sloužila svému manželovi, upřímný student duchovní vědy se musí všeho vzdát v zájmu služby duchovnímu mistrovi. Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura řekl: yasya prasādād bhagavat-prasādaḥ — chce-li někdo dosáhnout skutečného úspěchu v životě, musí přísně následovat pokyny duchovního mistra. Bude-li je následovat, bezesporu udělá rychlý pokrok v duchovním životě. Toto prohlášení Viśvanātha Cakravartīho je v souladu s následujícím veršem ze Śvetāśvatara Upaniṣady (6.23):
madirekṣaṇā—Madirekṣaṇā se refiere a alguien que tiene unos ojos tan atractivos que hacen enloquecer al que los observa. En otras palabras, madirekṣaṇā se refiere a una muchacha joven y muy hermosa. Según Jīva Gosvāmī, madirekṣaṇā se refiere a la personificación de la deidad del bhakti. El que se ve atraído por el culto del bhakti se ocupa en el servicio del Señor y del maestro espiritual, y de esa forma alcanza el éxito en la vida. Vaidarbhī, la mujer, siguió a su esposo. Tal como ella abandonó su confortable hogar para servir a su esposo, el estudiante serio del entendimiento espiritual debe abandonarlo todo por el servicio a su maestro espiritual. Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura afirma: yasya prasādād bhagavat-prasādaḥ: Quien desee el verdadero éxito en la vida, debe seguir estrictamente las instrucciones del maestro espiritual. Quien siga esas instrucciones tiene asegurado un rápido progreso en la vida espiritual. Esa afirmación de Viśvanātha Cakravartī concuerda perfectamente con la siguiente del Śvetāśvatara Upaniṣad (6.23):
yathā deve tathā gurau
tasyaite kathitā hy arthāḥ
prakāśante mahātmanaḥ
yathā deve tathā gurau
tasyaite kathitā hy arthāḥ
prakāśante mahātmanaḥ
“Skutečný smysl všeho védského poznání je odhalen jen těm velkým duším, které mají naprostou důvěru v Pána i v duchovního mistra.” V Chāndogya Upaniṣadě je řečeno: ācāryavān puruṣo veda — “Ten, kdo se obrátí na pravého duchovního mistra, může pochopit vše, co se týká duchovní realizace.”
«Solamente a aquellas grandes almas que tienen una fe absoluta en el Señor y en el maestro espiritual se les revela el significado del conocimiento védico de modo natural». En el Chāndogya Upaniṣad se dice: ācāryavān puruṣo veda: «El que acude a un maestro espiritual genuino puede entenderlo todo acerca de la iluminación espiritual».
malayadhvaja — příkladný oddaný, který je jako santálové dřevo.
malayadhvaja—Un buen devoto, que es como la madera del sándalo.
pañcāla — pět smyslových předmětů.
pañcāla—Los cinco objetos de los sentidos.
paricchada — souhrn všech smyslů.
paricchada—Todos los sentidos en conjunto.
paura-jana — sedm prvků, které tvoří tělo.
paura-jana—Los siete elementos que constituyen el cuerpo.
pautra — trpělivost a vážnost.
pautra—Paciencia y gravedad.
prajvāra — druh horečky, zvaný též viṣṇu-jvāra.
prajvāra—Un tipo de fiebre que recibe el nombre de viṣṇu-jvāra.
pratikriyā — obranné prostředky, jako jsou mantry a léky.
pratikriyā—Agentes neutralizadores, como los mantras y las medicinas.
pura-pālaka — životní vzduch.
pura-pālaka—El aire vital.
putra — vědomí.
putra—La conciencia.
sainika — stav trojího utrpení.
sainika—La condición caracterizada por las tres miserias.
sapta-suta — sedm synů: naslouchání, opěvování, vzpomínání, přednášení modliteb, sloužení lotosovým nohám Pána, uctívání Božstva a jednání jako Pánův služebník.
sapta-suta—Los siete hijos, es decir, escuchar, cantar, recordar, ofrecer oraciones, servir a los pies de loto del Señor, adorar a la Deidad, y ser un sirviente del Señor.
sauhṛdya — snaha.
sauhṛdya—Esfuerzo.
suta — syn Vaidarbhī neboli ten, kdo je pokročilý ve vykonávání plodonosných činností a kdo přijde do styku s oddaným duchovním mistrem. Taková osoba se začne zajímat o oddanou službu.
suta—El hijo de Vaidarbhī, o, en otras palabras, la persona que, de una u otra forma, ha progresado en el sendero de las actividades fruitivas y se ha puesto en contacto con un maestro espiritual devoto. Esa persona tiene interés en el tema del servicio devocional.
vaidarbhī — žena, která byla dříve mužem, ale jelikož byl tento muž příliš připoutaný k ženě, narodil se v příštím životě jako žena. Darbha znamená tráva kuśa, které je zapotřebí k plodonosným činnostem neboli obřadům karma-kāṇḍīya. Vaidarbhī tedy označuje toho, kdo se narodí v rodině s tradicí karma-kāṇḍīyi. Přijde-li však člověk prostřednictvím svých činností karma-kāṇḍy náhodou do styku s oddaným (jako když se Vaidarbhī stala manželkou Malayadhvaji), jeho život bude úspěšný, neboť se začne věnovat oddané službě Pánu. Pouhým následováním pokynů pravého duchovního mistra může podmíněná duše získat osvobození.
Vaidarbhī—La mujer que en el pasado fue hombre, pero que en la siguiente vida, debido a un apego excesivo a la mujer, nació como mujer. Darbha significa hierba kuśa. Por lo tanto, vaidarbhī se refiere a aquel que nace en una familia de mentalidad karma-kāṇḍīya. Sin embargo, en el caso de que las actividades karma-kāṇḍa le pongan en contacto por casualidad con un devoto, como le ocurrió a Vaidarbhī cuando se casó con Malayadhvaja, su vida es un éxito. Entonces sigue el sendero del servicio devocional del Señor. Cuando sigue las instrucciones del maestro espiritual genuino, el alma condicionada se libera.
vidarbha-rājasiṁha — největší odborník na plodonosné činnosti.
vidarbha-rājasiṁha—La mejor de las personas expertas en actividades fruitivas.
vīrya — ten, kdo má milost.
vīrya—El que es misericordioso.
yavana — služebník Yamarāje.
yavana—El sirviente de Yamarāja.
Takto končí Bhaktivedantovy výklady k dvacáté osmé kapitole čtvrtého zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Purañjana se v dalším životě stává ženou”.
Así terminan los significados de Bhaktivedanta correspondientes al capítulo vigesimoctavo del Canto Cuarto del Śrīmad-Bhāgavatam, titulado: «Purañjana se reencarna en mujer».