Sloka 65
Text 65
Verš
Text
pārokṣyeṇa pradarśitam
yat parokṣa-priyo devo
bhagavān viśva-bhāvanaḥ
pārokṣyeṇa pradarśitam
yat parokṣa-priyo devo
bhagavān viśva-bhāvanaḥ
Synonyma
Synonyms
barhiṣman — O King Prācīnabarhi; etat — this; adhyātmam — narration of self-realization; pārokṣyeṇa — indirectly; pradarśitam — instructed; yat — because; parokṣa-priyaḥ — interesting by indirect description; devaḥ — the Supreme Lord; bhagavān — the Personality of Godhead; viśva-bhāvanaḥ — the cause of all causes.
Překlad
Translation
Můj milý králi Prācīnabarhi, Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, příčina všech příčin, je oslavován, aby Ho lidé nepřímo poznávali. Proto jsem ti vyložil příběh o Purañjanovi. Ve skutečnosti jsou to pokyny pro seberealizaci.
My dear King Prācīnabarhi, the Supreme Personality of Godhead, the cause of all causes, is celebrated to be known indirectly. Thus I have described the story of Purañjana to you. Actually it is an instruction for self-realization.
Význam
Purport
V Purāṇách je mnoho podobných příběhů, které napomáhají seberealizaci. Ve Vedách stojí: parokṣa-priyā iva hi devāḥ. Mnoho příběhů z Purāṇ má v obyčejných lidech vzbudit zájem o transcendentální náměty. Popisují však skutečnost — nesmíme je pokládat za obyčejné příběhy bez transcendentálního obsahu. Některé z nich popisují skutečné historické události, ale my bychom se měli zajímat o jejich hlavní sdělení. Obyčejný člověk rychle chápe nepřímé pokyny. Cesta bhakti-yogy je ve skutečnosti cestou přímého naslouchání o zábavách Nejvyšší Osobnosti Božství (śravaṇaṁ kīrtanaṁ viṣṇoḥ), ale ti, kdo nemají zájem naslouchat přímo o činnostech Pána nebo jim nerozumějí, mohou s velkým prospěchem naslouchat příběhům a bajkám, jako je ta, kterou vyprávěl Nārada Muni.
There are many similar stories in the Purāṇas for self-realization. As stated in the Vedas, parokṣa-priyā iva hi devāḥ. There are many stories in the Purāṇas that are intended to interest ordinary men in transcendental subjects, but actually these refer to real facts. They are not to be considered stories without a transcendental purpose. Some of them refer to real historical facts. One should be interested, however, in the real purport of the story. Indirect instruction is quickly understandable for a common man. Factually the path of bhakti-yoga is the path of hearing directly about the pastimes of the Supreme Personality of Godhead (śravaṇaṁ kīrtanaṁ viṣṇoḥ), but those who are not interested in hearing directly about the activities of the Lord, or who cannot understand them, can very effectively hear such stories and fables as this one narrated by Nārada Muni.
Následuje slovník několika důležitých slov z této kapitoly.
The following is a glossary of some of the important words in this chapter.
ādeśa-kārī — jednání, které je výsledkem hříšných činností.
Ādeśa-kārī. The actions resulting from sinful activities.
agastya — mysl.
Agastya. The mind.
amātya — vládce smyslů, mysl.
Amātya. The governor of the senses, the mind.
arbuda-arbuda — různé druhy činností śravaṇa a kīrtana o jménu, vlastnostech, podobě atd. Nejvyššího Pána.
Arbuda-arbuda. Various types of śravaṇa and kīrtana of the Supreme Lord’s name, quality, form and so on.
ari — překážky, jako je nemoc.
Ari. Impediments like disease.
bhoga — požitek. Zde se vztahuje na skutečný požitek v duchovním životě.
Bhoga. Enjoyment. Herein this word refers to real enjoyment in spiritual life.
bhṛtya — služebníci těla; smysly.
Bhṛtya. The servants of the body, namely the senses.
draviḍa-rāja — oddaná služba nebo osoba schopná vykonávat oddanou službu.
Draviḍa-rāja. Devotional service or a person eligible to act in devotional service.
dvāra — dveře těla, jako jsou oči a uši.
Dvāra. The doors of the body, such as the eyes and ears.
gṛha — domov. Pro duchovní rozvoj člověk potřebuje klidné místo neboli společnost oddaných.
Gṛha. Home. For spiritual cultivation one requires an undisturbed place or the good association of devotees.
idhmavāha — oddaný, který přichází za duchovním mistrem. Idhma označuje dřevo, které se přikládá do ohně, a brahmacārī má přinášet tuto idhmu, aby zažehl oheň používaný při vykonávání obětí. Brahmacārī se učí podle duchovních pokynů ráno zažehnout oheň a nabízet do něj obětiny. Má přicházet za duchovním mistrem, aby se poučil o transcendentálních námětech, a védský pokyn praví, že když jde za duchovním mistrem, má s sebou přinést palivo pro vykonávání yajñi neboli oběti. Přesný védský verš zní takto:
Idhmavāha. The devotee who approaches the spiritual master. Idhma refers to wood that is taken to burn as fuel for a fire. A brahmacārī is supposed to take this idhma to ignite the fire used in performing sacrifices. By spiritual instruction a brahmacāri is trained to ignite a fire and offer oblations in the morning. He is supposed to go to the spiritual master to take lessons on transcendental subject matter, and the Vedic injunction is that when approaching the spiritual master one must carry with him fuel to perform yajñas, or sacrifices. The exact Vedic injunction is as follows:
samit-pāṇiḥ śrotriyaṁ brahma-niṣṭham
samit-pāṇiḥ śrotriyaṁ brahma-niṣṭham
“Aby se student naučil transcendentálnímu námětu, musí se obrátit na duchovního mistra. Když za ním jde, má přinést palivo pro obětní oheň. Takový duchovní mistr se pozná podle toho, že dokonale chápe závěry Ved, a proto neustále slouží Nejvyšší Osobnosti Božství.” (Muṇḍaka Upaniṣad 1.2.12) Když podmíněná duše slouží pravému duchovnímu mistrovi, postupně se odpoutává od hmotného požitku a dělá pod vedením svého gurua stálý pokrok v duchovní realizaci. Ti, kdo jsou zmateni iluzorní energií, nejeví nikdy zájem vyhledat duchovního mistra, aby byl jejich život úspěšný.
“To learn transcendental subject matter, one must approach the spiritual master. In doing so, he should carry fuel to burn in sacrifice. The symptom of such a spiritual master is that he is expert in understanding the Vedic conclusion, and therefore he constantly engages in the service of the Supreme Personality of Godhead.” (Muṇḍaka Upaniṣad 1.2.12) By serving such a bona fide spiritual master, gradually a conditioned soul becomes detached from material enjoyment and invariably makes progress in spiritual realization under the direction of the spiritual master. Those who are misled by the illusory energy are never interested in approaching a spiritual master to make life successful.
jāyā — inteligence.
Jāyā. Intelligence.
jīrṇa-sarpa — unavený životní vzduch.
Jīrṇa-sarpa. The fatigued air of life.
kālakanyā — neschopnost stáří.
Kālakanyā. The invalidity of old age.
kāma — vysoká horečka.
Kāma. A high fever.
kulācala — místo, kde neexistuje neklid.
Kulācala. The place where there is no disturbance.
kuṭumbinī — inteligence.
Kuṭumbinī. Intelligence.
madirekṣaṇā — označuje dívku, jejíž oči jsou tak přitažlivé, že omámí každého, kdo je spatří. Madirekṣaṇā tedy znamená “velice krásná mladá dívka”. Podle Jīvy Gosvāmīho představuje madirekṣaṇā zosobněné božstvo bhakti. Jakmile někoho přitahuje cesta bhakti, začne sloužit Pánovi a duchovnímu mistrovi a jeho život bude úspěšný. Vaidarbhī následovala svého manžela. Stejně jako ona opustila pohodlný domov, aby sloužila svému manželovi, upřímný student duchovní vědy se musí všeho vzdát v zájmu služby duchovnímu mistrovi. Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura řekl: yasya prasādād bhagavat-prasādaḥ — chce-li někdo dosáhnout skutečného úspěchu v životě, musí přísně následovat pokyny duchovního mistra. Bude-li je následovat, bezesporu udělá rychlý pokrok v duchovním životě. Toto prohlášení Viśvanātha Cakravartīho je v souladu s následujícím veršem ze Śvetāśvatara Upaniṣady (6.23):
Madirekṣaṇā. Madirekṣaṇā refers to one whose eyes are so attractive that one who observes them becomes maddened by her. In other words, madirekṣaṇā means a very beautiful young girl. According to Jīva Gosvāmī, madirekṣaṇā means the personified deity of bhakti. If one is attracted by the bhakti cult, he becomes engaged in the service of the Lord and the spiritual master, and thus his life becomes successful. Vaidarbhī, the woman, became a follower of her husband. As she left her comfortable home for the service of her husband, a serious student of spiritual understanding must give up everything for the service of the spiritual master. As stated by Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura, yasya prasādād bhagavat-prasādaḥ: if one wants actual success in life, he must strictly follow the instructions of the spiritual master. By following such instructions, one is sure to make rapid progress in spiritual life. This statement by Viśvanātha Cakravartī is in pursuance of the following injunction from the Śvetāśvatara Upaniṣad (6.23):
yathā deve tathā gurau
tasyaite kathitā hy arthāḥ
prakāśante mahātmanaḥ
yathā deve tathā gurau
tasyaite kathitā hy arthāḥ
prakāśante mahātmanaḥ
“Skutečný smysl všeho védského poznání je odhalen jen těm velkým duším, které mají naprostou důvěru v Pána i v duchovního mistra.” V Chāndogya Upaniṣadě je řečeno: ācāryavān puruṣo veda — “Ten, kdo se obrátí na pravého duchovního mistra, může pochopit vše, co se týká duchovní realizace.”
“Only unto those great souls who have implicit faith in both the Lord and the spiritual master are all the imports of Vedic knowledge automatically revealed.” In the Chāndogya Upaniṣad it is said, ācāryavān puruṣo veda: “One who approaches a bona fide spiritual master can understand everything about spiritual realization.”
malayadhvaja — příkladný oddaný, který je jako santálové dřevo.
Malayadhvaja. A nice devotee who is like sandalwood.
pañcāla — pět smyslových předmětů.
Pañcāla. The five sense objects.
paricchada — souhrn všech smyslů.
Paricchada. The total aggregate of the senses.
paura-jana — sedm prvků, které tvoří tělo.
Paura-jana. The seven elements that constitute the body.
pautra — trpělivost a vážnost.
Pautra. Patience and gravity.
prajvāra — druh horečky, zvaný též viṣṇu-jvāra.
Prajvāra. A kind of fever called viṣṇu-jvāra.
pratikriyā — obranné prostředky, jako jsou mantry a léky.
Pratikriyā. Counteracting agents such as mantras and medicines.
pura-pālaka — životní vzduch.
Pura-pālaka. The life air.
putra — vědomí.
Putra. Consciousness.
sainika — stav trojího utrpení.
Sainika. The condition of threefold miseries.
sapta-suta — sedm synů: naslouchání, opěvování, vzpomínání, přednášení modliteb, sloužení lotosovým nohám Pána, uctívání Božstva a jednání jako Pánův služebník.
Sapta-suta. The seven sons, namely hearing, chanting, remembering, offering prayers, serving the lotus feet of the Lord, worshiping the Deity and becoming a servant of the Lord.
sauhṛdya — snaha.
Sauhṛdya. Endeavor.
suta — syn Vaidarbhī neboli ten, kdo je pokročilý ve vykonávání plodonosných činností a kdo přijde do styku s oddaným duchovním mistrem. Taková osoba se začne zajímat o oddanou službu.
Suta. The son of Vaidarbhī, or, in other words, one who is somewhat advanced in fruitive activities and who comes in contact with a devotee spiritual master. Such a person becomes interested in the subject matter of devotional service.
vaidarbhī — žena, která byla dříve mužem, ale jelikož byl tento muž příliš připoutaný k ženě, narodil se v příštím životě jako žena. Darbha znamená tráva kuśa, které je zapotřebí k plodonosným činnostem neboli obřadům karma-kāṇḍīya. Vaidarbhī tedy označuje toho, kdo se narodí v rodině s tradicí karma-kāṇḍīyi. Přijde-li však člověk prostřednictvím svých činností karma-kāṇḍy náhodou do styku s oddaným (jako když se Vaidarbhī stala manželkou Malayadhvaji), jeho život bude úspěšný, neboť se začne věnovat oddané službě Pánu. Pouhým následováním pokynů pravého duchovního mistra může podmíněná duše získat osvobození.
Vaidarbhī. The woman who was formerly a man but took birth as a woman in his next life because of too much attachment to woman. Darbha means kuśa grass. In fruitive activities, or karma-kāṇḍīya ceremonies, one requires kuśa grass. Thus vaidarbhī refers to one who takes birth in a family of karma-kāṇḍīya understanding. However, if by karma-kāṇḍa activities one by chance comes in contact with a devotee, as Vaidarbhī did when she married Malayadhvaja, his life becomes successful. He then pursues the devotional service of the Lord. The conditioned soul becomes liberated simply by following the instructions of the bona fide spiritual master.
vidarbha-rājasiṁha — největší odborník na plodonosné činnosti.
Vidarbha-rājasiṁha. The best of persons who are expert in fruitive activities.
vīrya — ten, kdo má milost.
Vīrya. One who has mercy.
yavana — služebník Yamarāje.
Yavana. The servant of Yamarāja.
Takto končí Bhaktivedantovy výklady k dvacáté osmé kapitole čtvrtého zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Purañjana se v dalším životě stává ženou”.
Thus end the Bhaktivedanta purports of the Fourth Canto, Twenty-eighth Chapter, of the Śrīmad-Bhāgavatam, entitled “Purañjana Becomes a Woman in the Next Life.”