Sloka 60
Text 60
Verš
Text
nāyaṁ vīraḥ suhṛt tava
na patis tvaṁ purañjanyā
ruddho nava-mukhe yayā
nāyaṁ vīraḥ suhṛt tava
na patis tvaṁ purañjanyā
ruddho nava-mukhe yayā
Synonyma
Synonyms
na — not; tvam — you; vidarbha-duhitā — daughter of Vidarbha; na — not; ayam — this; vīraḥ — hero; su-hṛt — well-wishing husband; tava — your; na — not; patiḥ — husband; tvam — you; purañjanyāḥ — of Purañjanī; ruddhaḥ — captured; nava-mukhe — in the body having nine gates; yayā — by the material energy.
Překlad
Translation
Ve skutečnosti nejsi dcerou Vidarbhy a tento muž, Malayadhvaja, není tvůj přející manžel. Stejně tak jsi nebyl skutečným manželem Purañjanī. Byl jsi pouze zajatý v tomto těle s devíti branami.
Actually, you are not the daughter of Vidarbha, nor is this man, Malayadhvaja, your well-wishing husband. Nor were you the actual husband of Purañjanī. You were simply captivated in this body of nine gates.
Význam
Purport
V tomto hmotném světě spolu přichází do styku mnoho živých bytostí a s tím, jak se zvyšuje jejich připoutanost k určitému druhu těla, se na sebe začnou vztahovat jako otec, manžel, matka, manželka a podobně. Každá živá bytost je ve skutečnosti oddělenou individuální bytostí, ale jelikož je ve styku s hmotou, sdružuje se s jinými těly a vznikají neskutečné vztahy. Nepravá těla vytvářejí různá seskupení se jmény “rodina”, “spolek”, “společnost” a “národ”. Každá živá bytost je ve skutečnosti nedílnou částí Nejvyšší Osobnosti Božství, ale živé bytosti jsou příliš pohroužené do hmotných těl. Nejvyšší Osobnost Božství, Kṛṣṇa, je věčným přítelem živých bytostí, a proto přichází a dává pokyny v podobě Bhagavad-gīty a védských písem. Jeho pokyny jsou důležité, protože díky nim se živá bytost může osvobodit z tělesného vězení. Voda v řece odnáší ze břehu mnoho stébel trávy; tato stébla se v říčním toku setkají, ale jak jimi vlny pohazují sem a tam, opět se oddělí a každé je unášeno někam jinam. Stejně tak jsou nesčetné živé bytosti v tomto hmotném světě unášeny vlnami hmotné přírody. Někdy je vlny spojí, a tak mezi sebou vytvářejí přátelství a vztahy na tělesné úrovni rodiny, spolku či národa. Nakonec jsou však stejnými vlnami od této společnosti odděleny. To probíhá neustále od stvoření hmotné přírody. Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura v této souvislosti zpívá:
In the material world many living entities come into contact with one another and, increasing their attachment to a particular type of body, become related as father, husband, mother, wife, etc. Actually every living entity is a separate individual being, and it is because of his contact with matter that he comes together with other bodies and becomes falsely related. False bodies create various associations in the name of family, community, society and nationality. Actually every living entity is part and parcel of the Supreme Personality of Godhead, but the living entities are overly engrossed in the material body. The Supreme Personality of Godhead, Kṛṣṇa, appears and gives instructions in the form of Bhagavad-gītā and Vedic literatures. The Supreme Lord gives these instructions because He is the eternal friend of the living entities. His instructions are important because by them the living entity can obtain liberation from bodily engagement. As water passes down a river, many straws and grasses are carried from the shore. These straws and grasses come together in the river’s current, but when the waves toss this way and that, they are separated and carried somewhere else. Similarly, the innumerable living entities within this material world are being carried by the waves of material nature. Sometimes the waves bring them together, and they form friendships and relate to one another on a bodily basis of family, community or nationality. Eventually they are thrown out of association by the waves of material nature. This process has been going on since the creation of material nature. In this regard, Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura sings:
yāccha bhese',
khāccha hābuḍubu, bhāi
jīva kṛṣṇa-dāsa,
e viśvāsa,
karle ta' āra duḥkha nāi
khāccha hābuḍubu, bhāi
jīva kṛṣṇa-dāsa, e viśvāsa,
karle ta’ āra duḥkha nāi
“Mé drahé živé bytosti, jste unášeny vlnami hmotné přírody. Jednou plavete na hladině a jindy se topíte, a tak je mařen váš věčný život. Stačí se jen chytit Kṛṣṇy a přijmout útočiště u Jeho lotosových nohou, a pak budete znovu osvobozeny od všeho utrpení v hmotném světě.”
“My dear living entities, you are being carried away by the waves of material nature. Sometimes you are on the surface, sometimes you are being drowned. In this way your eternal life is being spoiled. If you simply catch hold of Kṛṣṇa and take shelter of His lotus feet, you will once again get free from all the miserable material conditions.”
Velice významná jsou v tomto verši slova suhṛt (“příznivec”) a tava (“tvůj”). Náš takzvaný manžel, příbuzný, syn, otec nebo kdokoliv jiný ve skutečnosti nemůže být naším příznivcem. Jediným skutečným příznivcem je Kṛṣṇa, jak Sám potvrzuje v Bhagavad-gītě (5.29): suhṛdaṁ sarva-bhūtānām. Společnost, přátelství, láska, příznivci — to vše jsou pouze výsledky našeho uvěznění v různých tělech. Měli bychom to dobře vědět a snažit se vyprostit z tohoto tělesného žaláře, do něhož jsme vrháni jeden život za druhým. Měli bychom přijmout útočiště u Nejvyšší Osobnosti Božství, Kṛṣṇy, a vrátit se domů, zpátky k Bohu.
In this verse the words suhṛt, “well-wisher,” and tava, “your,” are very significant. One’s so-called husband, relative, son, father or whatever cannot actually be a well-wisher. The only actual well-wisher is Kṛṣṇa Himself, as Kṛṣṇa confirms in Bhagavad-gītā (5.29): suhṛdaṁ sarva-bhūtānām. Society, friendship, love and well-wishers are all simply results of being packed in different bodies. One should know this well and try to get out of this bodily encagement into which one is thrown birth after birth. One should take shelter of the Supreme Personality of Godhead, Kṛṣṇa, and return home, back to Godhead.