Sloka 38

Text 38

Verš

Text

tapasā vidyayā pakva-
kaṣāyo niyamair yamaiḥ
yuyuje brahmaṇy ātmānaṁ
vijitākṣānilāśayaḥ

Synonyma

Synonyms

tapasā — askezí; vidyayā — vzděláním; pakva — spálené; kaṣāyaḥ — všechny nečistoty; niyamaiḥ — usměrňujícími zásadami; yamaiḥ — sebeovládáním; yuyuje — ustálil; brahmaṇi — v duchovní realizaci; ātmānam — své já; vijita — zcela ovládl; akṣa — smysly; anila — život; āśayaḥ — vědomí.

tapasā — by austerity; vidyayā — by education; pakva — burned up; kaṣāyaḥ — all dirty things; niyamaiḥ — by regulative principles; yamaiḥ — by self-control; yuyuje — he fixed; brahmaṇi — in spiritual realization; ātmānam — his self; vijita — completely controlled; akṣa — senses; anila — life; āśayaḥ — consciousness.

Překlad

Translation

Uctíváním, askezí a dodržováním usměrňujících zásad si král Malayadhvaja podrobil své smysly, život a vědomí. Upřel tak vše na střed Nejvyššího Brahmanu (na Kṛṣṇu).

By worshiping, executing austerities and following the regulative principles, King Malayadhvaja conquered his senses, his life and his consciousness. Thus he fixed everything on the central point of the Supreme Brahman [Kṛṣṇa].

Význam

Purport

Ať už se slovo brahman objeví kdekoliv, podle impersonalistů vždy označuje neosobní záři brahmajyoti. Parabrahman, Nejvyšší Brahman, je však ve skutečnosti Kṛṣṇa, Vāsudeva. V Bhagavad-gītě (7.19) je řečeno: vāsudevaḥ sarvam iti — Vāsudeva se rozpíná všude jako neosobní Brahman. Není možné upřít mysl na neosobní “něco”. Bhagavad-gītā (12.5) proto říká: kleśo 'dhikataras teṣām avyaktāsakta-cetasām — “Pro ty, jejichž mysl lpí na neprojeveném, neosobním aspektu Nejvyššího, je velmi obtížné dělat pokroky.” Když je zde tedy řečeno, že král Malayadhvaja upřel svoji mysl na Brahman, “Brahman” znamená Nejvyšší Osobnost Božství, Vāsudeva.

Whenever the word brahman appears, the impersonalists take this to mean the impersonal effulgence, the brahmajyoti. Actually, however, Parabrahman, the Supreme Brahman, is Kṛṣṇa, Vāsudeva. As stated in Bhagavad-gītā (7.19), vāsudevaḥ sarvam iti: Vāsudeva extends everywhere as the impersonal Brahman. One cannot fix one’s mind upon an impersonal “something.” Bhagavad-gītā (12.5) therefore says, kleśo ’dhikataras teṣām avyaktāsakta-cetasām: “For those whose minds are attached to the unmanifested, impersonal feature of the Supreme, advancement is very troublesome.” Consequently, when it is said herein that King Malayadhvaja fixed his mind on Brahman, “Brahman” means the Supreme Personality of Godhead, Vāsudeva.